Motýlek píše:jamajsky.drap píše:Zkus si v těch chvílích připomenout ty "božské" zážitky, které už máš za sebou, byť kratičké. A uvědom si, že to má smysl. Ono i logicky dojdeš k závěru, že žádný pevný bod stejně neexistuje.
Ono dost možná to není ani smutek... Dřív ano, to bylo. Někdy až drásavé opuštění. Bohem. Temná noc duše. Přesně jak popisuje například pan Tomáš.
Ale to už není ono - necítím se opuštěný, protože vím, že jsem součástí celku. A nemůžu být opuštěný. A ani to necítím jako ztrátu jako v případě, kdy mne opustí někdo blízký. Je to spíš takový tekutý stav - věčné proměny kapky v moři, která vnímá moře, každý pohyb každé vlnky, která kolem kapky prochází a posouvá ji odněkud někam a přitom ona sama kapka si přestává být vědomá své jedinečnosti a důležitosti. Neurčuje směr jako kdysi. A ani v tom moři nemá oč se opřít. Nejde to. Jen vnímá své okolí. A je. Dnes tak a zítra třeba úplně jinak... Jistota? Setrvačná v hmotném světě ano. Ale taky vědomí, že se vše může kdykoli jakkoli otočit úplně jinak a jinam. Je to svět naprosté svobody, kterou si však neurčuju já sám... Není to třeba tím, že dřívější svoboda byla jen iluzí a teď jen vidím víc a líp?
To je bezva poetický popis
Svoboda, jak je dnes běžně chápaná, je takové zajišťování si dostatku prostředků (peněz, moci) ve prospěch větších materiálních jistot. Třeba můj kamarád vkládá velké usilí do rozšiřování své firmy, a když jsem se ho zeptal, proč se tak stresuje, tak mi řekl, aby měl jednou konečně klid
Ale je to vlastně takové zdobení a přikrášlování své cely. Pokud se na to podíváme z nadhledu, jediné rozumné řešení je opustit tu celu (ego).
Jinak doporučuju dílo Aldouse Huxleyho Věčná filozofie. A přikládam krátký úryvek:
"Je těžké nalézti slovo, které případně popisuje ideálního člověka, osvobozeného filosofa, mystika, zakladatele náboženství. "Nepřipoutaný" je snad to nejlepší. Ideální člověk je nepřipoutaný člověk. Nepřipoutaný ke svým osobním pocitům a choutkám. Nepřipoutaný ke své touze po moci a majetku. Nepřipoutaný hněvem a nenávistí. Nepřipoutaný ke svým schopnostem kromě lásky. Nepřipoutaný k bohatství, umění, k filosofické spekulaci, k filantropii..."
