Pro Evu

[armin]

Svoji mysl jsem alkoholu nevystavoval nějak nepřiměřeně, víc než je běžné. Nicméně stejně jako všechny ostatní druhy změny vědomí jsem se zájmem jeho vliv zkoumal, právě třeba meditací, aby člověk zachytil to vědomí, které ničím takovým, žádným stavem není dotčeno a bděle si uvědomuje, co se v mysli děje.

Tak to já jsem se svojí mysl alkoholu vystavoval nepřiměřeně (už je to hodně dávno). A upřímně jsem si to odůvodňoval i takovýmahle kravinama.
(I jsem si v notně ožralém stavu pořizoval zápisky, pro pozdější vyhodnocení.)

Trungpa dopadl dobře

Nepoužívat omamné látky je páté z pěti základních (tedy úplně minimálních) pravidel, které Buddha stanovil pro své následovníky.

Podle svědectví kromě alkoholu Trungpa utratil za kokain 40 000 dolarů ročně (a k léčbě postkokainových stavů nakupoval Seconal).

Mě se zdá že to asi fakt nemáš v hlavě v pořádku, armine.

Já jsem ty jeho konce nestudoval, o tom kokainu jsem nic neslyšel ani nečetl, jen jsem slyšel, že se upil k smrti.

Jak jsem psal, brát si příklad z jeho pití bych nikomu nedoporučoval. Pozoruhodné je, že jeho duchovní působení a vhled tím nebylo nijak významně ovlivněny.
na tom tvém odkazu jsem se dočetl:

V roce 2006 jeho manželka Diana Mukpo napsala: „Ačkoli měl mnoho klasických zdravotních problémů, které se vyvíjejí z nadměrného pití, ve skutečnosti to byla spíše cukrovka a vysoký krevní tlak, které vedly k abnormální hladině cukru v krvi a následně k zástavě srdce .“ Trungpův lékař Michael Levy souhlasil s jeho původním prohlášením a dodal, že jeho smrt pravděpodobně způsobila bakteriální infekce . [ 46 ] [ 1 ] V rozhovoru pro Chronicles of Chogyam Trungpa z roku 2008 Levy změnil své prohlášení, když se ho znovu zeptali: „Čím byl nemocný? Na co zemřel?“ Dodal, že Trungpa také „měl chronické onemocnění jater související s jeho dlouholetým příjmem alkoholu.“ [ 47 ] Jedna z Trungpových ošetřovatelek uvedla, že v posledních měsících trpěl klasickými příznaky terminálního alkoholismu a cirhózy , [ 48 ] přesto nadále pil nadměrně. Dodala: „Zároveň v něm byla síla a v jeho přítomnosti fenomenální vyrovnanost, kterou nevím, jak vysvětlit.“ [ 49 ]


Ten konec - co říkala jeho ošetřovatelka, je výmluvný.

Takovíto "nezřízení" a nekonformní mistři se v tibetské tradici vyskytovali i v minulosti.

Pro poctivé tradiční budhisty to jsou ty "zakázané cesty". A my víme proč.

[armin]

ale naopak hlavně tu pravdu o sobě hledají (ne proto aby ji měli). Ti se žádným zrcadlením odehnat nenechají, naopak ho vyhledávají.

Jen hledej pravdu, my ti tady všichni pomáháme zrcadlením.

Taky proto sem chodím.

[Zdeněk]

na tom tvém odkazu jsem se dočetl:

V roce 2006 jeho manželka Diana Mukpo napsala: „Ačkoli měl mnoho klasických zdravotních problémů, které se vyvíjejí z nadměrného pití, ve skutečnosti to byla spíše cukrovka a vysoký krevní tlak, které vedly k abnormální hladině cukru v krvi a následně k zástavě srdce .“ Trungpův lékař Michael Levy souhlasil s jeho původním prohlášením a dodal, že jeho smrt pravděpodobně způsobila bakteriální infekce . [ 46 ] [ 1 ] V rozhovoru pro Chronicles of Chogyam Trungpa z roku 2008 Levy změnil své prohlášení, když se ho znovu zeptali: „Čím byl nemocný? Na co zemřel?“ Dodal, že Trungpa také „měl chronické onemocnění jater související s jeho dlouholetým příjmem alkoholu.“ [ 47 ] Jedna z Trungpových ošetřovatelek uvedla, že v posledních měsících trpěl klasickými příznaky terminálního alkoholismu a cirhózy , [ 48 ] přesto nadále pil nadměrně. Dodala: „Zároveň v něm byla síla a v jeho přítomnosti fenomenální vyrovnanost, kterou nevím, jak vysvětlit.“ [ 49 ]

Také jsi se tam mohl dočíst, že Ösel Tendzin, kterého Trungpa sám určil jako svého nástupce, vědomě nakazil virem HIV spoustu lidí.

Na stránkách Shambhala International, kterou Trungpa sám založil, se můžeš dočíst toto:
"V naší složité historii se vyskytly případy sexuálního obtěžování a nevhodných vztahů mezi členy a mezi učiteli a studenty. Stále se zotavujeme z doby, kdy se takové případy ne vždy řešily s péčí a dovedností. Zejména nevhodné nebo dokonce odporné sexuální chování některých mužů v komunitě způsobilo, že se některé ženy cítily nejistě."
(Svědectví Trungpa milenky, Leslie Hays, se mi snad ani nechce věřit.)

Ale podobných odkazů bys našel spoustu (včetně věrohodných). Pokud by ses jen minimálně snažil.

Když někoho vnímám jako autoritu (nebo ho chci následovat), přeci si napřed musím zjistit, kdo to je. Tebe to ale ani nenapadne.
A podobný přístup máš i ke světovým událostem.
Připadáš mi jako blázen. Co vidí jen, co má v hlavě umanuto.

[armin]

Když někoho vnímám jako autoritu (nebo ho chci následovat), přeci si napřed musím zjistit, kdo to je. Tebe to ale ani nenapadne.
A podobný přístup máš i ke světovým událostem.
Připadáš mi jako blázen. Co vidí jen, co má v hlavě umanuto.

Já od puberty nikoho neberu jako autoritu. Budha doporučoval Sami sobě světlem, sami sobě útočištěm. Jestli jsem si to zase nevymyslel.

[Paradoxy]

Co tedy považuješ za vnitřní podobnost vyspělejších lidí ty?

Prostě někoho pozoruješ a souzníš s ním. A může to být třeba i formální nepřítel.

Utkvěla mi v paměti scénka z nějakého amerického filmu, poválečné období, věznili tam někde zajaté Němce. A chovali se k nim špatně, nespravedlivě. Ale nikoho to tehdy nezajímalo. Až se toho ujmul nějaký advokát a dotáhl to ke spravedlnosti. A na konci toho filmu nějaký Němec přichází poděkovat tomu advokátovi. A ten advokát odvětí: "Ale já jsem to neudělal kvůli vám". A ten Němec na to: "já vím".
Tento typ souznění jsem měl na mysli.

A podobně to vidím s arminem - byl sice na jedné straně s panem Tomášem, s kterým jsem se já vůbec nestýkal a přesto myslím, že je má ke mě blíže než k arminovi.

Dík, je to prostě tak, že člověka něco v tom druhém osloví, snad to chápu dobře.

Já nějakým způsobem chápu Míru i tebe i vlastně ostatní. Míra na někoho s těma jakoby provokacema může působit nelibě a se vším, co kde píše nesouhlasím, tak to máme asi všichni se všema. Ale je fakt, že různé nálepky o tom, jak čemu rozumí nebo nerozumí, mu dávají ostatní na základě toho, jak si představují, že by se měl podle nich chovat, když chodil k Tomášovým. Jen trochu píchne do vosího hnízda druhého a už to jede . A hlavně on nikdy neřekl, že je osvícený, spíš že jde od poznání k poznání. A co je důležitý, je upřímný.


Trini je zaslepená svejma představama o tom, jak by měl duchovní člověk vypadat, že přitom zapomíná pročišťovat svůj vlastní charakter. Nejednou tu svým v ten moment nepřátelům vložila do úst slova, která nikdy neřekli. Nevím, jak jsi to s ní měl v minulosti, ale v tuhle chvíli tě má za spojence, protože jdeš proti Mírovi a to se jí hodí do krámu.

Ty mi přijdeš taky upřímný, i když s některými tvými názory nesouhlasím. Třeba ta tvoje poslední diskuze s Mírou, teď si nevzpomenu, ale bylo to něco z buddhismu s prospěšnými a neprospěšnými skutky. Je hezký hledat přesný překlad, ale hezčí je si společné zkusit vysvětlit význam. Taky by mě zajímalo, kde jsi přišel k tomu, že třeba Pedro je manipulátor, to mi hlava fakt nebere.

Klidné zdrbni i ty mě, budu ráda za názor, jak mě vidí druhý. Kritika mi nevadí, zamyslím se a buď to vyhodnotím jako blbost nebo mi nazrcadlíš něco, o čem jsem nevěděla.

[armin]

S t9m kokainem mne napadlo, jestli to nenapsala nějaká taková "Mariči". Ta o Tomášových si také hodně vymýšlela.
Ale pro mne to není důležité, spíš pro tebe, jak vidno. A ten syn atd. - od něj sem nic nečetl. Asi zblbnul z té své zděděné autority a moci, tak ho ty temné stránky a "volání syrén" přemohly. Na Milošovi se to jeho "postavení" a původ také trochu podepsaly. Si myslím.
S těmi autoritami a jejich vzorovým chováním:
Pan Tomáš často opakoval:
"Neobracejte se k osobě gurua, ale k jeho božství."
Ale to moc lidí nedovede, ani nejspíš nevědí, co by to mělo být.

[Trini]

Pan Tomáš často opakoval:
"Neobracejte se k osobě gurua, ale k jeho božství."

Ano, to je ono.
Guruové, Mistři to jsou pojmy, které mne nikdy nezajímaly. Ale když z nějakého člověka dýchne božství - je to nádherné. A z některých např. z Ramany, Nisargadatty, Eduarda Tomáše dýchalo to božství v podstatě stále. Skoro pořád dýchalo božství také z "mého" Božího člověka - katolického kněze, který v mém životě tolik znamenal. Proto se stal pro mne Božím člověkem. A zřejmě nejen pro mne.

Z mého přítele také jednou dýchlo božství. Ale byl si vědom - jak mi řekl - že se v takovém stavu dlouho neudrží. Ale přesto i ta chvíle byla zázrakem, na který jsem nezapomněla.

A tak pozoruji lidi, jak blízko nebo jak daleko jsou vzdáleni tomu, aby z nich dýchlo božství.