Je více lépe?

[Petr]

U většiny lidí převažuje názor , že více je lépe.

Pár příkladů:
Větší plat, než mám teď je lepší.
Větší byt nebo dům je lepší.
Mít více kamarádů je lepší.
Více přečtených knížek je lépe.
Dokonce více poznání je lépe.

Ale zamysleme se nad tím, kde je mír a klid v názoru Více je lépe... není tam.... Tato myšlenka nám neustále říká, že existuje lepší životní situace, než ta ve které se teď nacházíme a tím v nás vytváří potřebu se neustále za něčím hnát, s tím, že se budeme mít lépe, než se máme teď. Tato myšlenka nás neustále poutá a udržuje ve fyzickém světě a tím nás odvádí od naší podstaty. Pokud nám ale tento koncept nepřináší klid a mír mysli, měli by jsme se možná zamyslet nad jeho nahrazením...

[Korina]

Ahojky,
dle mě je to úzce spojeno s očekáváním, které nás svazuje. Protože když se naše očekávání nenaplní jsme naštvaní, ale jdeme dál za dalším nenapněným očekáváním. Proto bysme se měli od očekávání odprostit a snažit se naučit vše otevřeně přijímat.

Podle mě je nejlepší recept ke štastnému životu naučit se žít v přítomném okamžiku a být vděčný za to co zrovna máme. Zkrátka naučit se ocenit věci, které většinou přehlížíme, ale jakmile o ně přijdeme pomalu už nemáme pro co žít.
Není to lehké, ale když se to naučíme stojí to za to!

[Petr]

Ahojky ,
díky za odpověď. Souhlasím s Tebou, klíčem k tomu se od tohoto všeho osvobodit je právě ten přítomný okamžik. Jakmile žijeme v přítomném okamžiku, zbavíme se času, tak jakékoli hromadění nebo snažení se o něčeho nabýt nebo získat, pozbyde smyslu. Asi znáš od Eckharta Tolleho: Moc přítomného okamžiku, tam je to právě tak moc hezky vysvětleno .

Více může být i lépe, ale i klidně hůře.... je to celkem jedno, důležité si myslím je se tím nezabývat, neočekávat, nevázat se k tomu. Je to o tom postoji... nevytvářet si v sobě postoj, že ke štastnému a úplnému životu potřebuji něco víc... něco víc než mám teď, tj. teď takový ještě nejsem, protože mi něco chybí... navíc když to dostanete, tak budeme možná chvíly spokojení, ale za chvilku zjistíme, že nám chybí zase něco jiného a začneme se za tím honit.. a zase budeme nekompletní a budeme se soustředit na budoucnost a přítomnost si necháme proklouznout mezi prsty