Představte si, že víte, že máte poslední týden, den nebo hodinu života. Co by jste udělali? Jak by jste přemýšleli?
Prožití vlastní smrti v představě může být velmi poučné. Najednou se Vám rozplynou všechny materiální touhy a chtění, které Vás normálně provází. Zjistíte, že už není vůbec důležité jestli budete mít to či ono. Tyto touhy najednou pozbudou smyslu, prasknou jako vzduchová bublina a nic po nich nezbyde. Najednou se před Vámi objeví skutečné hodnoty Vašeho života.
V další moment si možná uvědomíte, co jste ve svém životě dělali špatně a budete mít snahu to v tomto posledním období života rychle napravit. Pokud tomu tak bude tak by jste se měli ještě hlouběji zamyslet, protože pravděpodobně neděláte to, co cítíte, že máte dělat. Můžete mít například velkou touhu běžet domů za rodinou a ujišťovat je jak jste je celý život měli rádi, ale jen jste to nedávali dostatečně najevo, nebo se budete chtít s někým usmířit a zapomenout na staré křivdy a hádky a nebo si budete říkat proč jste trávili tolik času v práci nebo v jiných osobních zájmech a raději ho nevěnovali rodině, dětem, přátelům.
Jediná rada zní dělejte to od teď po zbytek svého života.
Pokud máte pocit, že jste nedávali někomu dostatečně najevo to co k němu cítíte, dávejte mu to najevo od teď do konce života.
Pokud máte pocit, že jste hodně času promarnili určitou činností, omezte ji a investujte svůj čas lépe.
Pokud by jste se chtěli s někým usmířit, usmiřte se teď, nečekejte až na poslední chvíly.
Pokud by jste chtěli někomu odpustit a říct jak ho máte rádi, udělějte to teď. Nečekejte na to až bude pozdě.
Pokud by jste cítili, že chcete odkázat nějaké peníze na charitu, dávejte je průběžně již teď až po zbytek svého života, pokud vám to vaše možnosti dovolí (nikdo nechce abyste strádali).
Pokud by jste měli dojem, že jste se o své fyzické tělo nestarali dost dobře, a pustošili ho neaktivitou, přejídáním, atd. změňte to hned teď a starejte se o své tělo svědomitě do konce svého života.
Pokud budete mít pocit, že jste se měli více zajímat o duchovní věci na místo těch pomíjejících, dělejte to od teď po zbytek svého života.
....
Paradoxní je, že vše co si v ten moment uvědomíte, pochází také z Vás, celý život to nosíte v sobě, jen to většinou zakrívá Vaše ego a jeho potřeby – a ego jich má spoustu, nemusí to být pouze zmíněné materiální. Ego je v tomto neskutečně vynalézavé a vychytralé, ale o tom třeba někdy jindy.
Vím, že představa vlastní smrti může být pro někoho i velmi tramatizující, ale ten vhled a osvobození, které tím můžete získat za to stojí.
Petr