Klid - skutečný klid - se neobjeví, když si neuvědomujeme, k čemu (proč) cítíme odpor. Nemusí to být žádné myšlenky, stačí neurčitý pocit nepohody, cítit se nesvůj - jako třeba staří lidé, kteří vnímají, že je všechno jiné, než když bývali mladí, měli výkonné tělo a život před sebou. Mají spoustu neuvědomovaných pocitů odporu, které by se daly nazvat "neurčité výhrady" - nic konkrétního. Proto je jejich tělo pořád v jistém napětí a z toho pak vznikají i poruchy spánku, pro tenhle věk typické. Skutečný klid, bezstarostný klid a uvolnění nenastane, dokud se nerozpozná, proč se tak cítíme, a nezměníme svůj postoj k tomu, co je.
.............................................................................................................................................
To je moc pěkně napsaný,
jen si nejsem jistej, jestli se to týká jen starých lidí,
možná to celé začíná již v hodně mladém věku a potupně se to sčítá a sčítá a pak pak přijde den a je to vcelku dobře vidět,
teda asi je to dobře vidět v mediaci,
v normálním životě to zas taková tragedie není, jen o vás okolí řekně že jste potrhlej dědek či praštěná bába...
Otázka zní, co s tím???
Já jsem tenhle NEKLID A VNITŘNÍ NAPĚTÍ objevil jako výsledek zkušenosti realizace Já,
po jejím odeznění zde na jednu stranu zbyl pocit svobody a lásky,
a na druhou stranu právě toto vnitřní napětí.
Možná, že právě toto je to, čemu se říká strážce prahu, nebo TND, nevím ?
ale faktem je, že to co dříve FUNGOVALO,,
tedy MEDITACE A RELAXACE, TO PROSTĚ NEFUNGUJE,
Rady duchovních mistrů k tomu aby se meditovalo jsou k ničemu, pouze zvyšují ono napětí,
stejně tak rada o relaxaci je k ničemu, v podstatě se jen to napětí opět zvyšuje,
no nakonec on to psal Minařík, že právě toto se stane, když se začne meditovat
A DÍKY POZORNOSTI SE VŠECHNY TYTO VĚCI UKÁŽÍ, VYSTOUPÍ DO POPŘEDÍ...
Proto také dost často píšu,
že v joze jsou dvě cesty,
cesta negující, tedy nejsem to, co mohu pozorovat,
a cesta přijmutí, VŠECHNO JE ON.
COŽ JSOU DLE MÉHO NÁHLEDU DVA RŮZNÉ PŘÍSTUPY A PROTO I VÝSLEDKA JSOU RŮZNÉ.
Cestu VŠECHNO JE ON by jsme mohli nazvat cestou rozvíjení BEZPŘEDMĚTNÉ RADOSTIVOSTI,
což je v podstatě to, co říká a doporučuje Minařík,
ale podle mě to je NEDOSTAČUJÍCÍ,
protože kdybychom PŘÍMO ROZVÍJELI KLID MYSLI A BEZPŘEDMĚTNOU RADOSTIVOST,
TAK PROSTĚ VYTVÁŘÍME NĚCO UMĚLÉHO, A TOHLE UMĚLÉ NEROZPUSTÍ TO VNITŘNÍ NAPĚTÍ.
Proto mě ty duchovní učení o úsilí (Vacek), neúsílí a relaxaci (Lama) a vnitřním klidu (Brahmam)
přijdou poněkud nesmyslné,
protože zůstávají na POVRCHU, zatímco ten vnitřní neklid leží "níž"
a podle mého názoru,
tohle napětí je schopno rozpustit pouze UVĚDOMĚNÍ SI PŘÍTOMNOSTI TED A TADY
(TEDY UVĚDOMĚNÍ SI POZORNOSTI ČI VĚDOMÍ)
V JAKÉMKOLI ČASE A PŘI JAKÉKOLI ČINNOSTI,
a pak jako výsledek, či spíše jako vedlejší efekt se dostaví klid, relaxace, uvolnění, radostivost.
Prostě meditace VŠECHNO JE ON je o tom uvědomění si PŘÍTOMNOSTI A POZORNOSTI,
a to je PRINCIP TRANSFORMACE,
pak teprve dojde kE klidu, uvolnění, rozpuštění připoutanosti, relaxaci, radostivosti a lásce a poznání že VŠECHNO JE LÁSKA...
((a dělat to obráceně, tedy USILOVAT O KLID, RADOSTIVOST, RELAXOVANOST, ROZPUŠTĚNÍ, LÁSKU PŘÍMOU CESTOU,
tak jak se to většinou píše, podle mě vede pouze k ZVYŠOVÁNÍ NAPĚTÍ, UŽ JEN PROTO, ŽE SI TO STANOVÍME JAKO NĚJAKÝ CÍL V ČASE A PROSTORU JACÍ BY JSME MĚLI BÝT))
PS.
Ještě k tomu, co jsem ted napsal,
protože asi před rokem jsem na JZ kritizoval Lamovo značkování a vipasanu,
kde vlastně Lama napsal to samé,
co jsem ted napsal já, že ta transformace proběhne sama o sobě bez jakékoli snahy o ní, jen na základě našeho značkování pozorovaných jevů,
a já ted napsal to samé, jen jsem řekl že proběhne na základě uvědomění si pozornosti v přítomném okamžiku,
což je to samé,
rozdíl je prostě v tom postoji pozorovatele:
Lama hovoří o neutrálním pozorovateli (nejsem to, co pozoruji)
a podle mě tohle jde docela dobře, když pozoruji věci neutrální a věci kladné, mně příjemné,
pokud ale začnu pozorovat věci, které mi nejsou příjemné, třeba to vnitřní napětí, bolest či něco, co nechci,
PROSTĚ NĚCO S NEGATIVNÍHO,
TAK ZCELA ZÁKONITĚ NEBUDU PŘÍLIŠ NEUTRÁLNÍM POZOROVATELEM,
a pokud tyto nepříjemné věci nepřijmu jako oprávněné a správné, jako že i toto je ON,
tak se budu zcela zákonitě snažit to odstranit překonat, rozpustit, prostě to změnit...
, jeste na to mrknu a kdyz tak to nase povidani vydelim bokem 
), nebo budoucnosti, případně toho, co teď je a s čím nesouhlasíme ("Ale tohleto nechci! Chci to jinak!!!), Touha je ve spiritualitě považovaná za jedinou příčinu utrpení, protože v tradičním chápání v sobě obsahuje nějaký druh odmítání toho, co je v současném okamžiku = negace, odporu k tomu, co je.
aniž by tu byl někdo - osoba - která něco "chce". Balsekar takové jednání nazývá jednáním, vedeným 
- když tak tyhle příspěvky prosím šoupni na samostatné vlákno
:
Je to i moje zkušenost
Moje zkušenost je, že jakmile přestaneme cítit odpor, mysl se zklidní, ale naopak to vždycky nefunguje.