R. Balsekar: Nisargadattovo učení

[Trini]

V úvodu knihy Já jsem to (I AM THAT) rozhovorů se Šri Nisargadattou Maharadžem Rameš Balsekar píše:

"Jádro tohoto učení by mohlo být shrnuto následovně:

Celá manifestace je jev ve Vědomí (jako sen). Její průběh je neosobní, sám sebe generující proces. Ty miliardy bytostí jsou nástroje (sněné charaktery bez svobodné vůle) pomocí nichž ten neosobní proces probíhá. Jasné pochopení této pravdy znamená O s v í c e n í.

[adiuv]

Osobní „já“, které cítí, že se liší ode všech ostatních, tu po osvícení není.

V člověku se rozdvojenost prohlubuje do dualismu vnímáním „já“ a „ti ostatní“. Když místo neosobního uvědomování pozoruji něco jako jedinec, okamžitě se objeví hodnocení. To vytváří základ dualismu mezi „mnou“ a „těmi ostatními.“

Ramesh Balsekar: Vědomí mluví

[Trini]

Nisargadatta:

Sebepoznání (osvícení) neznamená, že se musí jednat určitým způsobem; to by bylo znamení nevědomosti.



(Sněné charaktery bez svobodné vůle jsou různorodé.)

[armin]

Nerad to říkám
ale vidím to stejně, jako to říká Abraham Hiks v předcházejícím videu o svobodné vůli

Na otázku, zda existuje svobodná vůle odpovídá
"Existuje něco jiného než svobodná vůle?
Existuje v celém vesmíru něco jiného než svobodná vůle?
Existuje v tomto vesmíru něco jiného, kromě svobodné vůle?"

To jen k trochu jiné zkušenosti (názoru?) Trini, že žádná svobodná vůle neexistuje.

[adiuv]

Karma je produktem mysli.

Proto platí, že dokud tady není poznání, kdo jsi, tak ten vstup do ráje je opravdu zavřený a musíš si odpykávat karmu

Karma vzniká jako důsledek zákonitosti příčin a důsledků, akce a reakce, je proto naprosto neosobní. Funguje u každého na úrovni fyzické i psychické. Čím byl Mahariši starší, tím bolestivější měl poruchy fyzického těla, a Nisargatta se i před smrtí pokaždé rozhněvaně rozkřikl na každého, kdo něco nepochopil.

Z toho je zřejmé, že důsledky karmického naprogramování těla i psychiky pokračují i po probuzení.

Je proto omyl se domnívat, že karma je pouhým produktem mysli, který si člověk odpykává, dokud není osvícený.

[Nic]

Karma je produktem mysli.

Proto platí, že dokud tady není poznání, kdo jsi, tak ten vstup do ráje je opravdu zavřený a musíš si odpykávat karmu

Karma vzniká jako důsledek zákonitosti příčin a důsledků, akce a reakce, je proto naprosto neosobní. Funguje u každého na úrovni fyzické i psychické. Čím byl Mahariši starší, tím bolestivější měl poruchy fyzického těla, a Nisargatta se i před smrtí pokaždé rozhněvaně rozkřikl na každého, kdo něco nepochopil.

Z toho je zřejmé, že důsledky karmického naprogramování těla i psychiky pokračují i po probuzení.

Je proto omyl se domnívat, že karma je pouhým produktem mysli, který si člověk odpykává, dokud není osvícený.

Při ztotožnění s tělem a myslí se to tak jeví. Probuzení však přichází, když tohle ztotožnění zmizí. Karma se probuzeného nijak nedotýká. Proto Mahariši říkal, že karmu má jeho tělo, ale on sám ji nemá.

Maharadž: Cítím se stejně jako nyní. Vy máte totiž stále pocit, že můj vnitřní stav je nějak ovlivňován vnějšími událostmi. Ale tomu tak není. Ať se děje cokoliv, já jsem stejný. V základu mého bytí je čiré vědomí, záblesk ostrého světla. Tento záblesk svou podstatou vyzařuje a vytváří obrazy v prostoru a události v čase – zcela spontánně. Je-li tu jenom vědomí, tak nejsou žádné problémy. Ty nastávají v okamžiku, kdy se objevuje rozlišující mysl a vytváří rozdíly a v tu chvíli se objevují i radosti a bolesti. Během spánku je mysl přechodně v klidu a v klidu jsou i radosti a bolesti. Proces tvoření pokračuje, ale není zaznamenáván. Mysl je podobou uvědomění si a uvědomění je aspektem života. Život vytváří vše, ale Nejvyšší stav je nad vším.

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... 16#p144244

[adiuv]

Karma je produktem mysli.

Proto platí, že dokud tady není poznání, kdo jsi, tak ten vstup do ráje je opravdu zavřený a musíš si odpykávat karmu

Karma vzniká jako důsledek zákonitosti příčin a důsledků, akce a reakce, je proto naprosto neosobní. Funguje u každého na úrovni fyzické i psychické. Čím byl Mahariši starší, tím bolestivější měl poruchy fyzického těla, a Nisargatta se i před smrtí pokaždé rozhněvaně rozkřikl na každého, kdo něco nepochopil.

Z toho je zřejmé, že důsledky karmického naprogramování těla i psychiky pokračují i po probuzení.

Je proto omyl se domnívat, že karma je pouhým produktem mysli, který si člověk odpykává, dokud není osvícený.

Karma není produkt mysli, ale přírodní zákonitost, která funguje z inkarnace na inkarnaci. Kdyby platilo, že karma je produktem mysli, který si člověk odpykává, dokud není osvícený, pak by po osvícení karma ustala.

Po osvícení zmizí sebeztotožňování s osobou, která karmu zažívá. Karma funguje dál i po osvícení, stejně jako ostatní přírodní zákonitosti, fungující na neosobním principu akce a reakce.

[Trini]

Karma je produktem mysli.

Proto platí, že dokud tady není poznání, kdo jsi, tak ten vstup do ráje je opravdu zavřený a musíš si odpykávat karmu

Karma vzniká jako důsledek zákonitosti příčin a důsledků, akce a reakce, je proto naprosto neosobní. Funguje u každého na úrovni fyzické i psychické. Čím byl Mahariši starší, tím bolestivější měl poruchy fyzického těla, a Nisargatta se i před smrtí pokaždé rozhněvaně rozkřikl na každého, kdo něco nepochopil.

Z toho je zřejmé, že důsledky karmického naprogramování těla i psychiky pokračují i po probuzení.

Je proto omyl se domnívat, že karma je pouhým produktem mysli, který si člověk odpykává, dokud není osvícený.

Realizovaní odpovídají na úrovni hledajícího tak, aby mu to pomohlo dál.

Např. Nisargadatta o karmě:

"Všechno to utrpení je vytvářeno lidmi, a leží na lidech, aby to ukončili. Bůh pomáhá tím, že je konfrontuje s výsledky jejich jednání a žádá, aby byla zase vytvořena rovnováha. Karma je zákon, který se stará o řád - je to léčivá ruka Boha. "


Ramana řekl, že karma pro probuzení dál dobíhá.

Když se někdo naučí něco nazpamět a stále dokola to opakuje - bez ohledu (= bezohledně) na poslouchající nebo čtoucí, tak bude také jednou kofrontován s následky svého jednání. Karma jako léčivá ruka Boha se o to postará. A proto realizovaní nikdy nikomu nevymlouvali/nevymlouvají to, o čem je přesvědčen. Maximálně se snaží zajistit, aby svými nesmysly neuváděl druhé v omyl.

Proto je tak krásné poslouchat či číst, co říkají realizovaní, a zapomenout ten nesmyslný kolovrátek hledajícího, který je nejen přesvědčen, že už to má, ale ve své neutuchající ctižádosti chce o tom za každou cenu přesvědčit i ostatní.

[Trini]

Po osvícení zmizí sebeztotožňování s osobou, která karmu zažívá. Karma funguje dál i po osvícení

Přesně tak. A proto zažívá probuzený bolest těla způsobenou karmou jako každý jiný. Na rozdíl od "neprobuzeného" se tím ale netrápí. Ví, proč se tak děje, a necítí se jako obět.

[adiuv]

Realizovaní nikdy nikomu nevymlouvali/nevymlouvají to, o čem je přesvědčen.

Proč asi?

Vědí, že k pochopení může dojít, jen když si člověk pokorně uvědomuje, že není vševědoucí, a je proto ochotný naslouchat. Jen tak v něm může dojít k upuštění od dosavadního mylného přesvědčení.

Opakem je sebeutvrzování ve svém dosavadním názoru, spouštěné z podvědomí, kde jsou skryté nejrůznější příčiny této neutuchající potřeby osobního já.

[Trini]

Tohle Jana pravděpodobně smaže, tak to dám sem:

Ale jinak, obdiv nad učenlivostí Janiné mysli, jak obratně jakýkoli "bičík" nenechá dopadnout hlouběji a obratně jej použije na obranu svého statutu.

Možná by bylo přínosné, kdyby namísto pozornosti upřené na osobu v mysli tu bylo setkání v srdci.

Možná to teď dělá to švih, švih, švih namísto nic, nic, nic. Možná to dělá zvyk vnímat iluzi, osobu, namísto lásky, která je vším.

Když jsi přijela od Moojiho, tak jsi to uměla.

Přínosné pro koho?
Nikdo tu přece není.
Setkání v srdci? Uměla to ros-osoba a už to neumí? Hmmm, ros nikdy nechtěla nikoho zraňovat. Ale teď se chce říct, že chvíle setkání se s tebou v srdci byly chvilkové a to, když se tvá mysl (kterou popíráš) uklidnila a přestala se soustředit na to, co vnímá a přestala to popisovat a rozpoznávat. Ano mluvím teď o dualitě, protože i Jana mluví o projeveném světě. O tom, co ros uměla a už neumí. Naštěstí mnoho lidí se s ros v srdci setkává, balamutí ji? Není to naštěstí, ale bohužel? Mažou med kolem úst? Je ros v zajetí pozlátka sanghy?

A ještě k Janině mysli. Je evidentní, že už (dávno) neoperuje v klasickém osobním módu. Nic méně operuje v módu, kdy popírá a schovává sama sebe, Sama sebe klame a hodně vnímavých lidí tady na poradně to vidí a nějakým způsobem odpovídající jejich vlastním nastavení to reflektují.

Tím, nechci popírat, že "Jsi tím, co jsi" Ale z tvého projevu v dualitě, se zdá, že v tvém případě, to čím jsi stále obléká masku jisté představy o sobě sama. Ne, že by ji v jiných individuálních případech ostatní včetně mě neoblékali, ale ty o tom nevíš. A vše, co tu píšeš, je tím zabarvené.
Ano, můžeš napsat, že to tak vidí má mysl. Ale než to uděláš, zkus pro jednou, odložit zažitý způsob vnímání sama sebe, nechytej se hned toho, co vidíš. Jen to pozoruj a zůstaň tiše. Ty tu jsi a nemůžeš nebýt. Ale nedávej tuto myšlenku mysli. V kom se vlastně celé to poznání "jak to je" objevuje.

Mnoho lidí zápasí s pochybami, těžší je prokouknut jistotu.

Bůh ti žehnej.

[adiuv]

Proč je omyl se domnívat, že karma je pouhým produktem mysli, který si člověk odpykává, dokud není osvícený?

Karma funguje na principu ´příčina => účinkek´, takže jde o neosobní kauzalitu. Proto po osvícení zmizí pouze sebeztotožňování s osobou, která karmu zažívá, a karmické dopady, t.j. pozitivní i negativní důsledky všech dosavadních aktivit pokračují dál.

RB:

KARMA: NEOSOBNÍ KAUZALITA

Karma se tvoří každou vteřinou, není to ale něčí karma.

Karma jako taková se tvoří. Tato karma je fakticky skutečným základem kontinuity života.

Je tu přirozeně karma, což je kauzalita, není tu ale žádný individuální „jednající.“

Kontinuita tu nepochybně je, ale ne na osobním základě.

[Trini]

Z Poradny:

Setkání v srdci? Uměla to ros-osoba a už to neumí?

Byla tu pravda vyvěrající z otevřeného srdce, Nejvyšší skutečnost, která je vším a nic jiného skutečného není, a může tady být sen o osobě s mašlovačkou, která to nějak osobně má jinak, než by měla mít.

Beru to jako ano.
Ano je tu sen o osobě s mašlovačkou.
A je tu sen o ros, co už se nesetkává s Janou v srdci.
Ano je tu sen, že je to díky tomu, že ros momentálně zajímá Janina mysl.
Je tu sen, že je těžké se jí tu nezabývat, když se tu tak nestoudně producíruje.
Je tu sen, že Jana je kým je. Je tu sen, že to bylo napsáno.
Je tu sen o setkávání v srdci.
Je tu sen, že v srdci ros nemá někdo místo.
....
Kde a kdo je snící?

...
To, že nemůžu Jani vystát tvou mysl, neznamená, že tě nemám ráda. Interpretuješ to tak proto, že se s ní identifikuješ.
Měj si to, jak to máš. Promiň, jestli ti mé přirovnání, přišlo jako kritika. Promiň, jestli tě to zraňuje. Vyvstalo to spontánně a z lásky k Pravdě. A došlo k u jasnění si aspirací, což je podle mě přínosné.
Děkuji

[adiuv]

Z Poradny:

je těžké se jí tu nezabývat, když se tu tak nestoudně producíruje

Mně občas přijde, že se tu už tolik let producíruje, protože je proti tomuhle svému vnitřnímu nutkání naprosto bezmocná.
Kdysi o tom kdysi napsal

V posledních létech se dá pozorovat snaha o pochopení nějakýho osvícení, nějakýho prožitku, vysvětlujícího všechno obecným způsobem. Zdráhám se o tom mluvit z jednoho důvodu: jakýkoliv prožitek, jakákoliv zkušenost – jakkoliv mystická – může hodně věcí vysvětlit, ale může se to stát krmí pro ego úplně nechutným způsobem. Tím nejhorším způsobem, kterej může bejt. Takže to, co jsem dřív považoval za NĚCO, za jakoby výstup do Světla, za něco, o co by tady mělo jít, považuju často za neštěstí. Když tomu člověk nerozumí, tak je nasnadě, že na tom ulpí. Ať je ten zážitek jakkoliv vysokej nebo – řekněme – univerzální, pokud nezahrnuje rovnou to, že člověk je schopnej se ho vzdát v tý aktuální době, kdy ho prožívá, neulpí na něm a vidí ho jako protiváhu tady tý skutečnosti, kterou rádi nazýváme jako iluzorní, neexistující. Pak jo, pak díky tomu může pochopit Celek.

Ale může se stát, že na tom ulpí, zavrhne tenhle svět – jako že to je iluze. To se právě stává... Když někdo objeví Átmana v sobě, tak se mu může stát, že vevnitř najde Božství, který je v konfliktu s vnějším světem. A začne ulpívat na prožitku Toho.

My jsme naučený, že tyhle věci jsou něco, o co by nám mělo jít. Vidím tady veliký pole pro ego, který si to prostě může takhle čmajznout a udělat si z toho neprůstřelný brnění.

[Nic]

Proč je omyl se domnívat, že karma je pouhým produktem mysli, který si člověk odpykává, dokud není osvícený?

Ztotožnění s tím, čím nejsme je zdrojem iluze, že jsme od celku odděleni. Vzniká tak nevědomost, ve které se objevuje utrpení ze ztráty celistvosti. Vzniká tak iluze, že jsme tím, co je časem a prostorem omezeno, co je ohroženo tím, čím nejsme. Je to mysl, která vytváří tuhle iluzi. Víra, že iluze je pravdou, vytváří připoutanost.

Proto tohle utrpení mizí osvícením, při poznání Pravdy, při poznání celistvosti Bytí.

[adiuv]

Proč je omyl se domnívat, že karma je pouhým produktem mysli, který si člověk odpykává, dokud není osvícený?

Karma funguje na principu ´příčina => účinkek´, takže jde o neosobní kauzalitu. Proto po osvícení zmizí pouze sebeztotožňování s osobou, která karmu zažívá, a karmické dopady, t.j. pozitivní i negativní důsledky všech dosavadních aktivit pokračují dál.

RB:

KARMA: NEOSOBNÍ KAUZALITA

Karma se tvoří každou vteřinou, není to ale něčí karma.

Karma jako taková se tvoří. Tato karma je fakticky skutečným základem kontinuity života.

Je tu přirozeně karma, což je kauzalita, není tu ale žádný individuální „jednající.“

Kontinuita tu nepochybně je, ale ne na osobním základě.

[Nic]

Je to jasné, že napsat to tímhle způsobem, který se dá vyložit: "Nejsem osvícený, tak musím trpět karmou a až budu osvícený, tak se té karmy zbavím", působí docela brutálně. Navíc to ani není pravda, protože to, co skutečně jsi, karmou netrpí, i když Tvůj život takhle vypadat nemusí, bolí třeba nohy, nebo i celej člověk a očekávat, že osvícení vyléčí všechny tělesné neduhy je pěkná blbost.

Navíc všichni osvícení na konci života nějaké nemoci měli, na něco se musí umřít, i když podle jejich slov se nikdy nenarodili a tudíž ani nikdy nezemřou.

Jenže ono je to opravdu tak, jak říkají mudrcové: Ať se děje cokoliv, já jsem stejný.

V hlubinách vlastní existence nelze nalézt nic jiného, než věčné štěstí pravého Já, bez ohledu na to, co svět, co tělo...

[Nic]

Tudíž to je krásné poznávat pravdu, čím jsi, čím jsme, čím je to, co je.

[adiuv]

to, co skutečně jsi, karmou netrpí...

ono je to opravdu tak, jak říkají mudrcové:.. ... ...

V hlubinách vlastní existence nelze nalézt nic jiného, než...

Léčivá ruka Boží je nevyzpytatelná

Zatím to vypadá tak, že vševědoucí duchovní já se potřebuje dál a dál posilovat ve svém přesvědčení i ve své neutuchající potřebě ho doporučovat všem ostatním - i když se ho nikdo na nic neptal

[Nic]

Bylo by krásné se sejít v poznání, kdo jsi, kdo jsem, kým jsme.

Pravdou je, že nejkrásnější je nejspíš o tom mlčet.