Duchovní cesta

[vostalpetr]

Tak snad Šiva (Vědomí) a Šakti (Světlo) jsou snad jedno a to samý...

To si jako myslíš, že ego není izolovaný od UV , tedy že čakry se neblokují ???

Je to podobný jako gravitace (zakřivení prostoru) u nebeských těles,
akoráte u člověka tu deformaci vytvářejí ta různá energetická těla (aura atd)

a to pak je vlastně i tvoje karma a pak ta tvá (ne)svobodná vůle...

Jen se tomu Jedinému dávají různá jména podle toho co chceš popisovat a k čemu se to vztahuje,
jinak vše prostě "čokoláda", někdy sladká jindy hořká....

Kundalini je prostě jen "vztažená energie k energetickým tělům", jinak je to prostě světlo, čili UV...

To že ego je izolovaný od UV neznamená že UV je izolovaný od ega,

já jsem se nezabanoval od Poradny, ale Poradna se zabanovala ode mne,

já jsem neustále otevřenej, jen voni si zavřeli páč jsou to katolickobudhisticko - komunistickofašistický mindráci

[armin]

Jen se tomu Jedinému dávají různá jména podle toho co chceš popisovat a k čemu se to vztahuje,
jinak vše prostě "čokoláda", někdy sladká jindy hořká....

Tak to já jsem si myslel, že tím UV myslíš tu čokoládu. Z té čokolády jsou i ta všechna omezení, izolace, uvědomění atd.
Takže čokoláda od čokolády nemůže být izolovaná, neboť "čokoláda" je společnou podstatou všeho i nevědomosti, deformací, pohybu i klidu atd.

[Alaja]

Takže první láska byla z vejšky, druhá z chaty v Jílovém...
A láska ke které z nich ti pomohla v tom..."osvícení"...?

Umíš se tak hezky ptát
Až jsem měl pokušení sem dát příslušnou část mých "pamětí".
Ale myslím, že by to nebylo dobré to takhle veřejně publikovat. Ale mohl bych ti odpověď touto formou poslat na email.

Není nutno soukromničit.
No - napadlo mne, jestli v tom "osvícení" nebyla ještě nějaká třetí či další... Ale odpovídat opravdu nemusíš.

[Alaja]

Jen se tomu Jedinému dávají různá jména podle toho co chceš popisovat a k čemu se to vztahuje,
jinak vše prostě "čokoláda", někdy sladká jindy hořká....

Tak to já jsem si myslel, že tím UV myslíš tu čokoládu. Z té čokolády jsou i ta všechna omezení, izolace, uvědomění atd.
Takže čokoláda od čokolády nemůže být izolovaná, neboť "čokoláda" je společnou podstatou všeho i nevědomosti, deformací, pohybu i klidu atd.

Nějak vám do té čokolády nepasují ony "jiskry" života.....

[armin]

To je jasná věc že je to třeba utajit,

páč kdyby to nevyvinuté mladé duše dostaly do rukou,

mohlo by jim to ublížit....

Budeš se divit, ale je to tak.
Když člověk slyší něco, co nechápe, protože mu chybí zkušenost a má k ní ještě hodně daleko, tak si na to vytvoří názor, jaksi to odmítne a to v něm zůstává (jako předsudek) a když už už by mohlo (milostí Boží) něco nastat, tak to díky tomu názoru, kterým si to už předem zošklivil, si aktivně uzavře k tomu přístup, k té možnosti objevu neznámého, k novému poznání. A ta možnost u kvalitativně nových věcí přichází velmi jemně, subtilně tiše a takový ten hlučný předsudek - názor - "tudy cesta rozhodně nevede" tu možnost spolehlivě zavře.

[armin]

Není nutno soukromničit.
No - napadlo mne, jestli v tom "osvícení" nebyla ještě nějaká třetí či další... Ale odpovídat opravdu nemusíš.

To je dobře
žádná třetí nebo další v tom už nebyla.

[Eva Nada]

Tak jsem si tu početla, armine, co jsi napsal k tomu tmatu osudová láska a nic moc, to ani nestálo za to zakládat nové vlákno, na to nic, to je fakt

Jako bys vařil z vody. Podle mne nemáš s osudovou láskou až za hrob zkušenost..., škoda...

[armin]

Tak jsem si tu početla, armine, co jsi napsal k tomu tmatu osudová láska a nic moc, to ani nestálo za to zakládat nové vlákno, na to nic, to je fakt

Jako bys vařil z vody. Podle mne nemáš s osudovou láskou až za hrob zkušenost..., škoda...

Pokud vím, o osudové lásce jsem zatím nic nepsal.

[armin]

Jako bys vařil z vody. Podle mne nemáš s osudovou láskou až za hrob zkušenost..., škoda...

Reaguješ moc chtivě, netrpělivě, takže pro mne neinspiartivně - a tudíž mne nic nenapadá

[Eva Nada]

Jako bys vařil z vody. Podle mne nemáš s osudovou láskou až za hrob zkušenost..., škoda...

Reaguješ moc chtivě, netrpělivě, takže pro mne neinspiartivně - a tudíž mne nic nenapadá

Tak to se nedá nic dělat
Alaja zase o to nestojí, to je život...

[Alaja]

Jako bys vařil z vody. Podle mne nemáš s osudovou láskou až za hrob zkušenost..., škoda...

Reaguješ moc chtivě, netrpělivě, takže pro mne neinspiartivně - a tudíž mne nic nenapadá

Tak to se nedá nic dělat
Alaja zase o to nestojí, to je život...

No, jestli se o tom stydí psát, tak to si pak dovedu živě představit....ty ne?


Z FB...

[Alaja]

Není nutno soukromničit.
No - napadlo mne, jestli v tom "osvícení" nebyla ještě nějaká třetí či další... Ale odpovídat opravdu nemusíš.

To je dobře
žádná třetí nebo další v tom už nebyla.

Osho prý tvrdil, že je možné se k tomu osvícení prosexovat. Další, už nevím jak se jmenoval, ten si k tomu přibral závazek, že se k tomu propije.
Ale ještě jsem nečetla, zda se k tomu dá i projíst, progrilovat....nevíte o nějakém takovém mistrovi? To abychom měli tu nabídku komplet...

PS třeba jako Buddha - ten k tomu dospěl po misce s rýží...nebo co to tenkrát snědl po dlouhé době hladovění...

[armin]

Jako bys vařil z vody. Podle mne nemáš s osudovou láskou až za hrob zkušenost..., škoda...

Reaguješ moc chtivě, netrpělivě, takže pro mne neinspiartivně - a tudíž mne nic nenapadá

Tak to se nedá nic dělat
Alaja zase o to nestojí, to je život...

Proč někoho přesvědčovat (o své zkušenosti)?
Jak tam cítím u tebe tu nastraženost: "Podle mne nemáš s osudovou láskou až za hrob zkušenost..., škoda..."
no a tak to pak cítím, že dotyčný má svého rozumu dost a nebudu mu dělat kašpárka pro jeho potřebu mne posuzovat.
Buď chceš něco poznat a to vyžaduje pokoru a trpělivost, podobně jako když se pěstuje ze semene květina, nebo si to zkrátka užij to tvoje posuzování a přesvědčení - člověka přirozeně napadne.
Ne že by mi to od tebe vadilo, jen abys věděla proč jsou věci kolem tebe tak jak jsou. Jsou takové jak ty to vedeš.

A věčná láska se takovému netrpělivému a posuzovacímu přístupu zdaleka vyhne, si myslím.

[armin]

Osho prý tvrdil, že je možné se k tomu osvícení prosexovat. Další, už nevím jak se jmenoval, ten si k tomu přibral závazek, že se k tomu propije.
Ale ještě jsem nečetla, zda se k tomu dá i projíst, progrilovat....nevíte o nějakém takovém mistrovi? To abychom měli tu nabídku komplet...

PS třeba jako Buddha - ten k tomu dospěl po misce s rýží...nebo co to tenkrát snědl po dlouhé době hladovění...

Jeden můj kamarád říkal "Škoda, že se nedá prosouložit se k Pravdě"
Jde to, ale opravdu výjimečně, pokud dotyčný je už Pravdě hodně blízko. Jinak je to rádoby duchovní souložení spolehlivý prostředek jak se upevnit v samsáru, v nevědomosti..

[Eva Nada]

Proč někoho přesvědčovat (o své zkušenosti)?
Jak tam cítím u tebe tu nastraženost: "Podle mne nemáš s osudovou láskou až za hrob zkušenost..., škoda..."
no a tak to pak cítím, že dotyčný má svého rozumu dost a nebudu mu dělat kašpárka pro jeho potřebu mne posuzovat.
Buď chceš něco poznat a to vyžaduje pokoru a trpělivost, podobně jako když se pěstuje ze semene květina, nebo si to zkrátka užij to tvoje posuzování a přesvědčení - člověka přirozeně napadne.
Ne že by mi to od tebe vadilo, jen abys věděla proč jsou věci kolem tebe tak jak jsou. Jsou takové jak ty to vedeš.

A věčná láska se takovému netrpělivému a posuzovacímu přístupu zdaleka vyhne, si myslím.

https://www.youtube.com/watch?v=zWoODqjbeTw

[armin]

Tak se to tu uklidnilo, takže mohu pokračovat v úvodním textu s pasážemi k zamyšlení.

"Jde o to, že duchovní cesta je kontinuální. Důkladně existujete, důkladně postupujete a důkladně se vyvíjíte. Neočekávejte na duchovní cestě žádná abnormální kouzla. Někteří z vás možná něco takového zažili a jiní jste četli, že něco takového existuje, existovalo a bude existovat. Ke kouzlu ale nedochází náhle. Kouzlo závisí na kouzelníkovi a ten na svých instruktorech, takže kouzlo se neobjeví, dokud není kouzelná situace anebo prostředí. Kouzlo lusknutím prstu je pouhý mýtus. Nemůže nastat, dokud nejste ve vhodné situaci, a je spíš výsledkem postupného procesu a ne náhlou zkušeností.

Nikdo nás nemůže zachránit ze stavu chaosu, čili sansáry, dokud nerozumíme smyslu chaosu a zmatku, dokud jej nezažijeme a netrpíme jím. Jinak si jej nemusíme ani všimnout, i když jsme uprostřed něho. Dokud nejste na cestě, tak jej fakticky ani nezaznamenáte. Teprve pak se začnete cítit nepohodlně a to, že vás něco otravuje. Jde vám to stále na nervy. Chaos si uvědomíte, až když jste na cestě."

[armin]

Abych jenom necitoval, přidám něco ze své cesty.

Normální duchovní cesta se v jistém bodě (po všech těch samadhi, světlech atd.zastaví a jaksi se nemůže dál. Není kam a proč. Dál cesta nikam nevede. A o cokoliv by se člověk snažil, to by bylo jen z ega a to přece nechceme posilovat (to duchovní ego). No ale když se nesnažíme., tak se taky nic neděje.
Tak zkrátka Wu wei a podobně - nám zbývá, jako jediná neiluzorní cesta = způsob života, přežívání.
Je před námi propast (kterou třeba ještě nevidíme), nebo pole, přes které cesta nevede a nevede. Zkrátka už jsme došli a dál už není kam. A přesto...
Ale ono to nikam opravdu nejde.
A teď jak tu propast, to pole bez cest překročit a s jakou motivací bez ega a proč vůbec??
Je snad něco špatně na tom, co je, jak je?

V tomhle, kromě té otázky jak to překročit, se zřejmě nachází dnes i Vostál . Já jsem na tomto rozcestí, ze kterého žádná cesta nevede byl asi před 25-ti lety několik let. A přesto se podařilo. Bez úsilí, i bez Wuwei. "Zázrakem". a ten zázrak nebyl, že by spadl z nebe, ale že zde byla připravenost, zralost a otevřenost k tomu zázraku. A o tom bych mohl (a nemusím) promluvit, pokud bude tady alespoň jedno srdce tomu otevřené a prahnoucí (pro statní by to bylo asi spíš matoucí, ale kde nic není, ani smrt nebere). takže asi tady jen obecně, nebo třeba i konkrétně, ale osobně jen mailem
Nevím, co bude.

[Alaja]

"Zázrakem". a ten zázrak nebyl, že by spadl z nebe, ale že zde byla připravenost, zralost a otevřenost k tomu zázraku.

Čemu říkáš "zázrak"...?

[Alaja]

PS. A kam tě ten "zázrak" dovedl?

[Alaja]

Ještě jedno PS:

Normální duchovní cesta se v jistém bodě (po všech těch samadhi, světlech atd.zastaví a jaksi se nemůže dál.

Cesty jsou různé, jak u koho...
Jak vlastně probíhala ta tvá?
Jaká byla ona samadhi, světla atd?