Trini píše:Já mám jiné problémy. V pokoji se mi usadila rodinka rejska malého. Včera večer se chytlo do pasti jedno mlád'átko. Ale kam s ním, když je venku taková zima? Normálně je nosím nahoru do lesa. Tak jsem ho přenesla do kůlny na terase. Bylo strašně roztomilé. Vůbe si nevšimlo, že je v pasti a cpalo se návnadou - piškotem s krémem ovomaltine.
Ve 4:00 v noci zase past začala rachotit. Nechtělo se mi vstávat, že to udělám až ráno. Ale zřejmě vznikl problém, že dalšímu mlád'átku se nepodařilo dostat do pasti, protože bylo moc malé. A tak rachotilo a rachotilo, až jsem musela vstát a to jsem ho jen zahlédla, jak utíká z pasti pryč.
Šla jsem si lehnout a nahlas jsem řekla: "Jestli chceš za svým kamarádem, tak si vlez do pasti a já tě za ním přenesu." Asi za půl hodiny se zase něco chytlo. Podle velikosti zřejmě maminka.Tak jsem ji přenesla do kůlny.
Ted' přemýšlím, jestli bych tomu "doufejme' poslednímu neměla připravovat něco k jídlu, aby ztloustlo a dostalo se pak do pasti.Prý potřebují denně sníst obrovská množství potravy - hmyzu. Ale hmyzu je ted málo, nejvýše nějaký ten pavouk.
Napadlo mě, že bych mohla tu past otevřít, aby si za tím piškotem mohlo vlézt - třeba zůstane tak dlouho, než ten piškot sní.A když tu past včas zavřu, tak bych ho také mohla přenést do kůlny....
Hlavně, když nemusím myslet na ten virus.
Ale zřejmě vznikl problém, že dalšímu mlád'átku se nepodařilo dostat do pasti, protože bylo moc malé. A tak rachotilo a rachotilo, až jsem musela vstát a to jsem ho jen zahlédla, jak utíká z pasti pryč.
Ted' mi to došlo. To byl on, můj hrdina. Jako jediný ze všech (ty dvě pasti mám asi 8 let a už se do nich chytlo dost rejsků) přišel na to, jak se dostat z pasti!!! (Něco mi to chce říct, něco se z toho mám naučit.

