Ego a mléko s třešněmi

[Jana]

..Někdo to zažil, a díky svému egu (jak já to cítím) to možná ani neví, a někdo jiný, zase díky svému egu tvrdí že ví o čem je řeč...

Další možnost neexistuje?

Je to velmi osobní,

Naopak, je to velmi neosobní.

je to velmi intimní a cesta k čistému vědomí

Ano

(pokud tomu tak budu říkat - ale stejně, je to to samé co myslíš ty ??? )

Zcela jistě ne, pokud to bude to, co myslíme, tak to nebude ono.

vede (podle mě) přes "sebe".

Možná spíš skrz to, co si myslíme, že jsme, k tomu, co skutečně je.

Neexistuje (podle mě ) žádný návod nebo univerzální cesta.

A přitom všechny cesty jsou jedinou cestou toho, co je, do toho, co je. Takže cesta jako taková je ve skutečnosti nesmysl.

Vždy je tam "něco cizího" - osobnost: autora knihy, gurua, jogína, channelujícího...

Dokud je to cizí, tak je to zavádějící. Pro naši pravou skutečnost neexistuje nic cizího.

Mohu odpovědět na tvé otázky, ale bude to mít význam jen pro mě...

Pokud budou pravdivé, tak pro Tvoje Já mají stejnou hodnotu, jako pro moje Já.

[jamajsky.drap]

Rozpuštění Ega ano či ne. Jak už řekl Tolle v jednom videu, život bez Ega přestane být problematický. Ovšem budoucnost pak bude také bude méně slibná. Když se rozhlédnete kolem sebe a všimnete si, jaké voloviny lidé řeší, na čem lpí, co je dráždí, tak se tomu budete smát. Bez Ega přestanete brát věci osobně, takže odpadnou otázky jako: "Proč mě to udělal? Co si o sobě myslí? Nikomu tu nejsem pro smích? Co si o mě asi budou myslet? " apod.

Zároveň se může zdát, že bez Ega ztratíte jakoukoliv motivaci něco dělat. Takže už nebojujete o povýšení v práci, pže je to pro vás nepodstatné. Už se tolik nedřete, pže o nový hezký dům tolik nestojíte.
To je sice pravda, ale zároveň si víc začnete užívat přítomnost. Prostě něco děláte a užíváte si tu činnost. Jste plně v přítomnosti a bavíte se tím. Bez úsilí, bez myšlenek, jestli budu mít dost peněz na splátky. Radujete se pořád a ne až ve chvíli, kdy něco získáte.

Co mě ze začátku a asi i dalším připadá jako kámen úrazu je to, že život se stane nudným a fádním. O nic nebojovat, o nic se nesnažit. Ale představa, že budete sedět někde o samotě a nic nedělat, je zcela mylná. Já dál dělám tu samou práci, dál hraju fotbal, dál chodim balit holky a všechno probíhá tak nějak samo. Prostě se to děje a kupodivu všechno většinou vychází. No a když někdy ne, tak mě to nijak netrápí.

Vyzkoušejte " nic nebrat osobně" a to jak to špatné, tak i to dobré. Uvidíte, že život bez Ega je váš přirozený stav.

[Kerry]

Kdo si zažije 10 minut "čistého vědomí" bez ega ...

Kerry, prosím, mohla bys to popsat?

Pokud vím, tak čisté vědomí bez ega je blažené, sat-čit-ánanda, je to ten nejlepší stav, jaký je. Je to náš nejpřirozenější stav.

-----------
Zkusím to popsat tak, jak jsem to zažila já. Ani jsem nezjistila co vyvolalo tento stav, jediné co mě napadlo, že jsem v to období četla knihu, která mi dost nesedla (popírala některé zákony Abrahama). A protože jsem krátce po tomto zážitku vzala sešit a napsala první dojmy, tak to bude z první ruky (pro někoho budu asi za blázna)
Takže toto je ten zápis:::

"Dnes jsem prožila své skutečné JÁ. Je to neuvěřitelné, ohromující, až mi chvilku dojetím tekly slzy a přitom jsem se cítila šťastná z poznání sebe sama. Poznání, že já nejsem toto tělo, že je to jen fyzický prostředek ke vnímání všeho na tomto světě... Tento prožitek sama sebe - té nefyzické části, která jediná jakoby existovala a vše okolo najednou nemá žádný význam. Najednou pominulo jakékoliv chtění čehokoliv, snad jen chuť si vše fyzikální užívat a oceňovat. Každá maličkost nebo zkušenost skrz fyzické tělo je naprosto úžasná a jako dar, kterého je třeba si vážit, ať je jakákoliv. Na ničem opravdu nezáleží, když prožíváme sami sebe. Jako bych byla hostem na tomto světě nekonečných možností."

ZÁVĚR ?: JE TO ÚŽASNÝ ZÁŽITEK PLNÝ POROZUMĚNÍ A ŠTĚSTÍ - HORŠÍ JE, ŽE TO V ČLOVĚKU VYVOLÁ POCIT VLASTNÍ BEZVÝZNAMNOSTI - PROTO MILUJI SVOJE EGO díky kterému mohu svůj život ovlivňovat a měnit, a prožívat radosti i bolesti a všechny ty emoce, které z nás dělají lidi. S EGEM jsem mnohem šťastnější, než při prožití vlastního čistého JÁ.
Nechtějte po mě bližší popis - bylo by to možná na knížku a přesto to může mít každý trochu jinak.

[Ladislav]

..Někdo to zažil, a díky svému egu (jak já to cítím) to možná ani neví, a někdo jiný, zase díky svému egu tvrdí že ví o čem je řeč...

Další možnost neexistuje?
-----
...jistě spousta...

Je to velmi osobní,

Naopak, je to velmi neosobní.
-----
...jak pro koho... (čí ego..)

Neexistuje (podle mě ) žádný návod nebo univerzální cesta.

A přitom všechny cesty jsou jedinou cestou toho, co je, do toho, co je. Takže cesta jako taková je ve skutečnosti nesmysl.
-----
...cesta z bodu A do bodu A je opravdu nesmysl..., jen je potřeba vědět že jsem v bodě A

Vždy je tam "něco cizího" - osobnost: autora knihy, gurua, jogína, channelujícího...

Dokud je to cizí, tak je to zavádějící. Pro naši pravou skutečnost neexistuje nic cizího.
-----
...cizí je osobnost....nebo EGO (a je to tu zas )

Mohu odpovědět na tvé otázky, ale bude to mít význam jen pro mě...

Pokud budou pravdivé, tak pro Tvoje Já mají stejnou hodnotu, jako pro moje Já.

-----
...hodnotu ano, jen obsah jsa přefiltrován, jakýmkoli "egem" přestává mít původní hodnotu...

[jamajsky.drap]

ZÁVĚR ?: JE TO ÚŽASNÝ ZÁŽITEK PLNÝ POROZUMĚNÍ A ŠTĚSTÍ - HORŠÍ JE, ŽE TO V ČLOVĚKU VYVOLÁ POCIT VLASTNÍ BEZVÝZNAMNOSTI

Jojo, to se jen Ego brání svému vymazání a snaží se ti namluvit, že ho potřebuješ
Ale čím více se ti podaří vymazávat Ego, tím více budeš zažívat ty krásné chvíle, které si tak hezky popsala

[Lída]

ZÁVĚR ?: JE TO ÚŽASNÝ ZÁŽITEK PLNÝ POROZUMĚNÍ A ŠTĚSTÍ - HORŠÍ JE, ŽE TO V ČLOVĚKU VYVOLÁ POCIT VLASTNÍ BEZVÝZNAMNOSTI

Jojo, to se jen Ego brání svému vymazání a snaží se ti namluvit, že ho potřebuješ
Ale čím více se ti podaří vymazávat Ego, tím více budeš zažívat ty krásné chvíle, které si tak hezky popsala

Když je tu úplné vnitřní scelení, "jste plně v přítomnosti a bavíte se tím. Bez úsilí, bez myšlenek..."

V každém okamžiku vyvstává optimální řešení čehokoliv, samo od sebe - není tu žádné "já" (=ego), je tu jen dění, které se děje tím nejlepším možným způsobem

Zmizení "já" (ega) zažívají tvůrčí nátury často, když se úplně ztratí v tvorbě "ten, kdo by něco chtěl nebo nechtěl" (t.j. ego). A nepotřebují k tomu žádnou "duchovní" cestu. Když ale z té tvořivosti vypadnou, cítí se často hrozně - právě proto, že - aniž si toho všimli - se znovu objevilo chtění nebo nechtění, aby... a oni netuší, proč ta obrovská změna ve vnímání života...

Pak není marné sáhnout na příklad po takovém Tollem, aby člověku postupně došlo, o co go: být naplno v současném okamžiku, právě teď

[Jana]

...hodnotu ano, jen obsah jsa přefiltrován, jakýmkoli "egem" přestává mít původní hodnotu...

Moc se mi líbilo, jak při jednom rozhovoru lama řekl něco v tom smyslu, že by raději s tím egem vůbec nepočítal. Bylo to nesmírně ohleduplné a laskavé.

Vždyť existuje doopravdy něco, co nás nutí brát cokoliv osobně? A existuje doopravdy něco, co nás nutí za to braní něčeho osobně, se osobně kárat a obviňovat?

Existuje něco, co nás nutí brát tu devalvaci pravých hodnot přefiltrovaných "egem" vážně, když ego mimo představy naší vlastní mysli ve skutečnosti vůbec neexistuje?

[AlfaScorpii]

Zmizení "já" (ega) zažívají tvůrčí nátury často, když se úplně ztratí v tvorbě "ten, kdo by něco chtěl nebo nechtěl" (t.j. ego). A nepotřebují k tomu žádnou "duchovní" cestu. Když ale z té tvořivosti vypadnou, cítí se často hrozně - právě proto, že - aniž si toho všimli - se znovu objevilo chtění nebo nechtění, aby... a oni netuší, proč ta obrovská změna ve vnímání života...

Já si tedy myslím, že ten, co něco tvoří a "ztratí s v tom", jak píšeš, je ve stavu, že tvoří to, co CHCE tvořit. A právě protože tvoří, co che tvořit, tak se v tom ztratí Pociťuje v tom momentě naplnění.

A když, jak píšeš, "vypadne z tvořivotsti a cítí se hrozně", pak to znamená, že se mu začíná manifestovat něco, co tvořit nechce (zaměřil své myšlenky na nechtěné věci), ale i tak stále tvoří. Tvoří nechtěné.

Neboli chtění, či nechtění je přítomno vždy, ať cheš, či nechceš

[Kerry]

ZÁVĚR ?: JE TO ÚŽASNÝ ZÁŽITEK PLNÝ POROZUMĚNÍ A ŠTĚSTÍ - HORŠÍ JE, ŽE TO V ČLOVĚKU VYVOLÁ POCIT VLASTNÍ BEZVÝZNAMNOSTI

Jojo, to se jen Ego brání svému vymazání a snaží se ti namluvit, že ho potřebuješ
Ale čím více se ti podaří vymazávat Ego, tím více budeš zažívat ty krásné chvíle, které si tak hezky popsala

-----------

Nejdřív se připrav na to, že si ráda rejpnu

Takže ty mi chceš namluvit, že vymazáním ega se můj život stane smysluplným??? ...to jako proto, že budu cítit stále jen štěstí a všechno mi bude jedno??? Kdybych to tak chtěla, tak jsem se bývala narodila nějak mentálně postižená nebo někde v Tibetu a stal se ze mě mnich, ale protože jsem se narodila s touto mentální výbavou (jakž-takž normální ) tak jsem nejspíš chtěla zkusit vyšší level, a to naučit se štěstí v harmonii a s pochopením EGA - se svým egem si mohu dělat co chci a jsem šťastná - to bys nevěřil, co?

Naprosto souhlasím s tím co již psala WATTA:
...ego nikdy nikomu neubližuje, ať je používáno jakkoli. je to ten nejlepší průvodce, kterého zde máme, a právě proto nám byl také dán. jestli ho někdo neumí používat, a proto má potřebu se ho zbavit - to je jiná věc.
...je to dar. proč bychom ho jinak měli? proč bychom ho jinak dostávali? abychom ukázali "bohu na obláčku", jak jsme dobří, jestli se ho dokážeme zbavit? abychom trpěli život v ďábelských pokušeních? nebo proč? díky egu, tak jak je projeveno v našem životě, se učíme být člověkem. to je myslím dost fajn, a troufla bych si tvrdit, že o to v lidském životě jde
...pro koho je ego nepřítelem, pak je pro něj Abraham dobrým návodem, jak z nepřítele udělat přítele. protože bez toho může člověk, jako člověk rovnou umřít, to nemá cenu, aby se narodil. ego je všechno, co tu má.

[Lída]

Zmizení "já" (ega) zažívají tvůrčí nátury často, když se úplně ztratí v tvorbě "ten, kdo by něco chtěl nebo nechtěl" (t.j. ego). A nepotřebují k tomu žádnou "duchovní" cestu. Když ale z té tvořivosti vypadnou, cítí se často hrozně - právě proto, že - aniž si toho všimli - se znovu objevilo chtění nebo nechtění, aby... a oni netuší, proč ta obrovská změna ve vnímání života...

Já si tedy myslím, že ten, co něco tvoří a "ztratí s v tom", jak píšeš, je ve stavu, že tvoří to, co CHCE tvořit. A právě protože tvoří, co che tvořit, tak se v tom ztratí Pociťuje v tom momentě naplnění.

A když, jak píšeš, "vypadne z tvořivosti a cítí se hrozně", pak to znamená, že se mu začíná manifestovat něco, co tvořit nechce (zaměřil své myšlenky na nechtěné věci), ale i tak stále tvoří. Tvoří nechtěné.

Neboli chtění, či nechtění je přítomno vždy, ať cheš, či nechceš

Žiju-li v současném "teď" není tu žádný "někdo", kdo by něco chtěl. Ví to každý kumštýř – zmizí v tvorbě, která se děje sama podle stále se obnovujícího a modifikujícího prvopočátečního záměru, prostého chtění, aby něco nějak bylo. Chtění - na rozdíl od záměru – se vztáhne k něčemu budoucímu, co tu teď není, zvolí nějaké řešení, na kterém okamžitě ulpí (nápověda: slovo "chtivost" = chmátnutí po něčem, co tu teď není, a okamžité ulpění na té věci, snaha získat ji za každou cenu.)

Chtění - na rozdíl od záměru - není otevřeno všem nejrůznějším možnostem, jak zárodečnou vizi řešit a stále ji modifikovat při vytváření díla prostřednictvím jednotlivých kroků. Protože chtění by hned na začátku zablokovalo tvořivé obměňování počáteční vize při jejím realizování během tvorby.

Prvotní záměr bez jakéhokoliv chtění spouští postupné zhmotňování - a zároveň obměňování - prvopočáteční vize, podle toho, jak se postupně během tvorby - neustále "teď" - objevují nejrůznější možnosti realizace záměru. Není tu žádné chtění uskutečnit prvotní záměr, je tu jen proud tvoření - proto se často stává, že báseň (kniha, obraz...), začne sice vznikat s určitým záměrem, ale během tvorby může nakonec vyústit v něco docela jiného, než byl původní záměr.

S žitím života je to obdobné.

Mluvíme asi o tomtéž, rozdíl je ve významu slov, která se v Abrahamově pojetí (asi díky channelingu) používají v trochu jiném smyslu, než je obvyklé; není pak snadné najít konsensus.

[jamajsky.drap]

ZÁVĚR ?: JE TO ÚŽASNÝ ZÁŽITEK PLNÝ POROZUMĚNÍ A ŠTĚSTÍ - HORŠÍ JE, ŽE TO V ČLOVĚKU VYVOLÁ POCIT VLASTNÍ BEZVÝZNAMNOSTI

Jojo, to se jen Ego brání svému vymazání a snaží se ti namluvit, že ho potřebuješ
Ale čím více se ti podaří vymazávat Ego, tím více budeš zažívat ty krásné chvíle, které si tak hezky popsala

-----------

Nejdřív se připrav na to, že si ráda rejpnu

Jojo, Ego se brání zas a zas

Takže ty mi chceš namluvit, že vymazáním ega se můj život stane smysluplným??? ...to jako proto, že budu cítit stále jen štěstí a všechno mi bude jedno??? Kdybych to tak chtěla, tak jsem se bývala narodila nějak mentálně postižená nebo někde v Tibetu a stal se ze mě mnich, ale protože jsem se narodila s touto mentální výbavou (jakž-takž normální ) tak jsem nejspíš chtěla zkusit vyšší level, a to naučit se štěstí v harmonii a s pochopením EGA - se svým egem si mohu dělat co chci a jsem šťastná - to bys nevěřil, co?

To je Ego, ktere chce žít smysluplný život. A není náhodou trvalé štěstí snem a cílem nás všech ?
Ono většinou si nemůžeš dělat se svým egem co chceš, to spíš Ego si dělá co chce s tebou. Mně se opravdu líbilo, jak si popisovala stav bez Ega. Těžko popsatelný zážitek, kdy až dojetím tečou slzy. Ale pokud s Egem zažíváš krásnější chvíle, tak proti gustu žádný dišputát ....

Naprosto souhlasím s tím co již psala WATTA:
...ego nikdy nikomu neubližuje, ať je používáno jakkoli. je to ten nejlepší průvodce, kterého zde máme, a právě proto nám byl také dán. jestli ho někdo neumí používat, a proto má potřebu se ho zbavit - to je jiná věc.
...je to dar. proč bychom ho jinak měli? proč bychom ho jinak dostávali? abychom ukázali "bohu na obláčku", jak jsme dobří, jestli se ho dokážeme zbavit? abychom trpěli život v ďábelských pokušeních? nebo proč? díky egu, tak jak je projeveno v našem životě, se učíme být člověkem. to je myslím dost fajn, a troufla bych si tvrdit, že o to v lidském životě jde
...pro koho je ego nepřítelem, pak je pro něj Abraham dobrým návodem, jak z nepřítele udělat přítele. protože bez toho může člověk, jako člověk rovnou umřít, to nemá cenu, aby se narodil. ego je všechno, co tu má.

...řekl bych, že právě Ego je příčinou všech problémů...všechny ty komplexy, mindráky, žárlivosti, závisti vznikají právě proto, že si bereme vše osobně....
Ale hlavně, Ego není skutečné. Je to pouhá iluze. Když ho budeš hledat, zjistíš, že nexistuje. Takže proč si dělat přítele z něčeho, co není skutečné ?

A na závěr pro ilustraci jeden příběh:)

Podvodník
Při hindských svatbách trvají často oslavypět nebo šest dní. Při jedné takové příležitosti byl jakýsi cizí host nevěstinou
stranou omylem považován za významného člověka a chovali s tedy k němu s velkou úctou. Když to viděla ženichova strana, považovala ho za osobnost
důležitou pro stranu nevěsty a také mu prokazovala zvláštní respekt. Cizinec si to pěkně užíval, ale byl si také skutečné situace celou dobu vědom. Při jakési příležitosti mu chtěla ženichova společnost o něčem vyprávět a tak se na něj nevěstiných lidí ptali. Hned vycítil nepříjemnost a vytratil se. Stejné je to s egem. Hledáme-li je, mizí. Jestliže nikoli, obtěžuje dále.

[AlfaScorpii]

Žiju-li v současném "teď" není tu žádný "někdo", kdo by něco chtěl.

Ty, když žiješ v "teď", tak jsi v tom momentě nikdo?? Hmm, tak to radši, abych Tě v tom momentě nepotkal, protože já si velice nerad povídám s nikým
(Chápu, jak to myslíš - jen si z Tebe trochu utahuji. A brousím si své Ego )

Chtění - na rozdíl od záměru – se vztáhne k něčemu budoucímu, co tu teď není, zvolí nějaké řešení, na kterém okamžitě ulpí (nápověda: slovo "chtivost" = chmátnutí po něčem, co tu teď není, a okamžité ulpění na té věci, snaha získat ji za každou cenu.)
atd.
atd.

Aha. Teď chápu, kde je zakopán pes
Myslím, že tu dochází k dalšímu typickému a zcela zbytečnému terminologickému sporu. Já mezi výraz chtění a záměr dávám rovnítko, protože mi přijde zbytečné to rozdělovat, poněvadž je to jen zavádějící. Prostě, ať už řeknu: "chci složit skladbu", nebo "mám záměr složit skladbu", je to pro mě jedno a totéž. A rozhodně nebudu pro nějakou situaci používat slovo "chci"a pro jinou "mám záměr" (fuj), jen proto, že mi to káže nějaká teorie. Abraham v tom také nedělá žádné rozdíly. Ten rozdíl, který zmiňuješ Ty, je jen dán naší vírou v to, do jakých podrobností se naše touha splní. Protože, pakliže si vytvořím zcela konkrétní vizi mého budoucího výtvoru (podle Tvého slovníku je toto chtění) a budu zcela přesvědčen, že se i tak realizuje, bude to tak. Ale v tom případě se to stává i záměrem, protože má vize bude podepřena mým pozivitním očekáváním. Přesto je zde stále prostor pro to, abych byl inspirován ji v průběhu změnit.

Ale chápu, nekdo má potřebu si vymezit chtění jako "chi to mít přesně tak a tak a basta a jeslti ne, tak si mě nepřejte" a záměr jako "chi teď něco vytvořit a nechám to na inspiraci, co to bude a je mi to v podstatě jedno". Ale pak kde je ta hranice, kdy se jedná jen o záměr a kdy o chtění? Aneb řezbář si vymyslí, že chce vyřezat ze dřeva třeba loď a to parník s 5 komíny. Je to tohle záměr nebo už konkrétní chtění? Já si myslím, že je to naprosto jedno. Ať už ten parník bude mít těch komínů 5, nebo v průběhu tvorby ho napadne (bude inspirován), že vlastně 4 stačí a místo pátého vyřeže záhon karafiátů , určitě si tak jako tak bude tvorby užívat a zcela se do ní ponoří.

[Kerry]

To je Ego, ktere chce žít smysluplný život. A není náhodou trvalé štěstí snem a cílem nás všech ?
Ono většinou si nemůžeš dělat se svým egem co chceš, to spíš Ego si dělá co chce s tebou. Mně se opravdu líbilo, jak si popisovala stav bez Ega. Těžko popsatelný zážitek, kdy až dojetím tečou slzy. Ale pokud s Egem zažíváš krásnější chvíle, tak proti gustu žádný dišputát ....

...řekl bych, že právě Ego je příčinou všech problémů...všechny ty komplexy, mindráky, žárlivosti, závisti vznikají právě proto, že si bereme vše osobně....

Jestli je něčím snem a cílem "trvalé štěstí" tak si ho troufám varovat a litovat: Protože i kdyby toho po letech snažení a meditování (a já nevím čeho všeho) dosáhl, tak by nejspíš brzy zjistil, že trvalé štěstí zas až tak šťastné není, minimálně se omrzí.

Ego je příčinou problémů jen pro toho, kdo jej považuje za viníka...........


.

[AlfaScorpii]

Tedy já se touhle debatou docela bavím
Mimochodem prakticky všichni řešitelé a rozpoušteči Ega evidentně to své Ego moc nevyřešili, protože mají potřebu neustála ho tu obhajovat
Já osobně bych vám poradil, ať nic neřešíte a prostě si jen užíváte života. Ale chápu, že dlouho živená víra, maximálně tak lehce korigovaná o nově přečtený či slyšený zdroj dogmatiky, je téměř nevykořenitelná, protože poskytuje dobrou berličku, o kterou se lze vždycky opřít.
A navíc "nic neřešit a užívat si života", to zní až podezřele jednoduše, v tom musím být nějaký fígl.... Hmm, hmm.... a hele - to Ego! To ten satan, už mi zase něco našeptává, on by chtěl, abych si ho vůbec nevšimnul a jen tak si užíval života, musím mu okamžitě zakroutit krkem!

Samozřejmě trochu přeháním, ale v podstatě v podobném duchu se tu nesou některé příspěvky.

Takový malý úryvek z Abrahama:

O něčem se trochu delší dobu bavíte a ono se to začne reprodukovat do vaší životní zkušenosti. A tak si vytvářte své vzorce toho, co nazýváte pravdou.

Závěr nechť si každý udělá sám

[Jana]

Jestli je něčím snem a cílem "trvalé štěstí" tak si ho troufám varovat a litovat: Protože i kdyby toho po letech snažení a meditování (a já nevím čeho všeho) dosáhl, tak by nejspíš brzy zjistil, že trvalé štěstí zas až tak šťastné není, minimálně se omrzí.

Neomrzí, je to nesmírná krása, která nemůže omrzet. Všechno je místo bojem a napětím legrací a zábavou. Namísto upachtěného úsilí a omezování je tu lehkost a svoboda.

Ego je příčinou problémů jen pro toho, kdo jej považuje za viníka...........

Zmizí-li ztotožnění s tělem a myslí, zmizí-li iluze oddělenosti, zmizí-li to malé osobní já - ego, tak zmizí absolutně všechny problémy.

[Lída]

... Aha. Teď chápu, kde je zakopán pes
... kde je ta hranice, kdy se jedná jen o záměr a kdy o chtění?

Jazykový cit napoví , není třeba nic pracně konstruovat

záměr... při zaměření na cíl střelec stojí, zaměřuje se na určitý cíl, nenatahuje se k němu... nedochází ke chtivému pohybu, jako když někdo chce na příklad něco urvat ze společného majetku... Samotným záměrem se nic takového urvat nedá, teprve chtivost něco takového umožní


Nemáme to snadný, používáme slova
pantomimické ztvárnění významu těch dvou slov by ten rozdíl ukázalo líp

[jamajsky.drap]

Jestli je něčím snem a cílem "trvalé štěstí" tak si ho troufám varovat a litovat: Protože i kdyby toho po letech snažení a meditování (a já nevím čeho všeho) dosáhl, tak by nejspíš brzy zjistil, že trvalé štěstí zas až tak šťastné není, minimálně se omrzí.

Neomrzí, je to nesmírná krása, která nemůže omrzet. Všechno je místo bojem a napětím legrací a zábavou. Namísto upachtěného úsilí a omezování je tu lehkost a svoboda.

Je to přesně tak. A mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že čím delší jsou chvíle bez Ega, tím jsou intenzivnější. Já to mam zase tak, že v těhle chvílích se začnu bezpříčinně smát (někdy hlasitě). Zrovna včera večer, když jsem hledal Ego, jsem se smál asi 10minut, pže jsem žádné nenašel

Ono se může zdát, že všechno hezké jednou skončí. Ale končí pouze to, co je pomíjivé . Podstata všeho (Tolle to nazývá spodní proud ticha) je neměnná a stálá. Vždycky tu byla, je a vždycky tu bude.

Hodně lidem se vybavují při těchto pojmech mnichové asketicky žijící někde v poustevnách. Což je samozřejmě dost odradí Ale zkuste spíše myslet na známé osobnosti, o kterých se ví, že skutečně realizovali "trvalé štěstí" ... Ježíš, Budha, Krišna....

[AlfaScorpii]

záměr... při zaměření na cíl střelec stojí, zaměřuje se na určitý cíl, nenatahuje se k němu... nedochází ke chtivému pohybu, jako když někdo chce na příklad něco urvat ze společného majetku... Samotným záměrem se nic takového urvat nedá, teprve chtivost něco takového umožní

Já bych tedy řekl, že střelec, který se zaměřuje na cíl, se sice nenatahuje k cíli, zato natahuje tětivu luku, nebo kohoutek pistole s dává tím jasně na jevo, že chce zasáhnout cíl

Nu ale dobrá. Klidně v tom dělej rozdíl, jestliže máš pocit, že Ti to život zjednodušuje a líp tak věci chápeš, nic proti

[Lída]

Jj, rozlišovat zaměření na cíl a pohyb směrem k cíli život podstatně zjednodušuje

nejen mně

[AlfaScorpii]

Tak v tom případě je to zcela v pořádku