Nic píše:Tino píše:Vědomí srdce neobsahuje žádné představy

a proto ani představu, že je tu někdo "druhý", komu je tohle třeba říkat, protože ten "druhý" to ještě neví, nebo něco namítá.
Není tu nikdo, kdo by měl neutuchající potřebu neexistujícího "druhého "o tom znovu a znovu přesvědčovat.
Tohle je ještě také interaktivní monolog, nebo už je to doporučování svých názorů?
Ani, ani.
Je to pouhé konstatování faktu, které vyplývá z prostého pochopení souvislostí.
Kdyby to bylo i doporučením, pak by lékařovo konstatování, že jde o zlomeninu, bylo i jejím doporučením.
Vnímám jako docela užitečné neplést si neosobní konstatování souvislostí a toho, co z nich evidentně vyplývá, s doporučováním.
Jak začít? Naštěstí se to dá od sebe rozpoznat vcelku snadno: uvědomování si souvislostí a toho, k čemu vedou (na tom jsou založené i všechny definice přírodních zákonů, například ta, co definuje volný pád, působící v oblasti přitažlivosti zemské), nemá nic společného s doporučováním, které vychází čistě z osobních preferencí.
Možná by v tomhle případě stačilo přečíst si pozorně celý příspěvek, který pokračuje
Proč se nemůže objevit nutkání doporučovat svoje názory na to, jak to je? Protože
Je tu jen vědomá existence, Bytí
a to je neomezené, není rozdělené na toho, kdo už tohle ví, a na ty, kterým je nutné to pořád opakovat.
a uvědomit si příčinu a důsledek: že
pokud je tu jen vědomá existence, Bytí, které je nedualitní, pak neexistuje dualitní vnímání sebe jako toho, kdo ví, a těch, kteří nevědí. Není tu žádné moudré já, které má potřebu poučovat ty ostatní.
