armin píše:honzam píše:Vadžrajána je můj vlastní stín, který nemám integrovaný jako část své bytosti. Nedokážu sám sobě přiznat, co jsem praktikoval a k čemu to vedlo. Že se snažím ostatní od takové praxe odradit, je až důsledek toho nepřijetí sebe sama jako destruktivní síly.
Je to jinak než píšeš. Já bych se rád podělil o svoji krásnou zkušenost, ale když vidím to nepochopení a potenciální jedovatost jiného pohledu, než je běžný, například to chybné pochopení "jednoty s ďáblem" jak je interpretována egem, jako nevázanost (pro ego) a podobně... nikoliv jako soucit se stínem,"dáblem"...
Třeba tobě se to podaří, to podat ku prospěchu zdejších čtenářů. Já raději, po několika neúspěšných pokusech něco vyjádřit, začínám - takhle na veřejnosti - raději mlčet o své hlubší zkušenosti. Nevadí mi nepochopení, ale chybné pochopení. A obávám se, že ani ty to, co neohrabaně sděluji, moc nechápeš. Chápeš, ale něco jiného než o čem píšu. Každý něco chápe. I pes chápe, když mu něco říkáme, ale po svém (to je jen přirovnání k pochopení, jak hodně můžeme nechápat i když máme dojem že moc dobře chápeme)
Vzdáváš to brzo.
Dříve, než jsem prošel předchozími fázemi, jsem měl pocit, že vadžrajána je nějaký výmysl, zbytečnost, nechápal jsem k čemu to může být dobré - návrat do samsára? Proč?
Vadžrajána v sobě obsahuje zkušenost (realizaci) hinajány i mahajány a jde dál (o tom zase jindy).
A já se snad nikdy nedovím nic o tvých hlubších zkušenostech.
