Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

[vostalpetr]

Situace byla opravdu díky krizi hodně negativní.

To je samozřejmě ideální situace,

a když situace není ideální tak ji vytvoříš, tak aby byla ideální,

vždycky se něco děje co není ideální, korupce, terorismus, imigranti, alkohol za volantem atd.

[vostalpetr]

Dostal tak možnost jim zabavit ne právě malý majetek.

P.S. Židé byli vždy neoblíbení, takže neměl velký problém lidi o tom přesvědčit.

To mu sice pomohlo k moci,
ale na druhou stranu si tím značně ublížil,

kdyby naopak židy podporovat, tak by židé dozajista byli skvělými a nadšenými fašisty,
a mohlo se stát, že by amerika nevstoupila do války,
páč i v americe bylo hodně nadšených fašistů, a kdyby židům přislíbil zpět izrael,
nebylo by žida co by šel proti Hitlerovi

(No jo, po bitvě je každej generál, ale copak se nestalo mnohokráte to, že se politika votočila do protikladného směru, a mase blbých vopic to nevadilo, páč si toho ani nepovšimli)

[Trini]

Dostal tak možnost jim zabavit ne právě malý majetek.

P.S. Židé byli vždy neoblíbení, takže neměl velký problém lidi o tom přesvědčit.

To mu sice pomohlo k moci,
ale na druhou stranu si tím značně ublížil,

No, měl tu vidinu árijského národa, který ovládá svět. Po židech by vyhlazoval další národy.

[vostalpetr]

Myslím, že by to nebylo až tak žhavý,

polovinu čechů by asi vysídlil na Sibiř a druhou polovinu přetvořil na němce,

židy by asi taky nelikvidoval, nejspíš také někam vodsunul do pryč asi taky Sibiř,

proč by likvidoval něco, co by mu mohlo sloužit ?


Ten jeho arijskej národ byla přece blbost, vždyt se mu tam vešly všechny národy, co se přiklonily k německu,
takže tam měl slováky, madary, rumuny, japonce, turky...

[Trini]

Myslím, že by to nebylo až tak žhavý,

No, nemyslím si, že to neměl nastavený "fašisté všech zemí spojte se", ale že mu šlo jen o ty arijce.

[armin]

Stát je něco jako sjednocení mysli a to je důležité,
a anarchie je něco jako meditace, uvolnění mysli a otevření se světu...

To je krásně zformulováno

[armin]

Dost se mě ta situace teď s tím coronavirem dotýká, hlavně emočně..., i když se snažím moc nečíst všechny ty články, co vycházejí a poslouchat zprávy, přece se jim ne zcela ubráním....
Nerozumím tomu, nechápu, jak taková situace mohla vůbec nastat a to po celém světě a že všichni skočili na lep, nařizují, zavírají, omezují atd.

Mně naopak těší, že státní aparát je dnes schopen zasáhnout tak, jak je třeba - v neznámé nebezpečné situaci a že jen neohroženě nepřihlíží zkáze.
Španělská chřipka po první světové válce zabila více lidí, než jich padlo na bojištích války.
Někde v tichomoří dva sousední ostrovy. Jeden v reakci na epidemii zakázal přistát kterékoliv lodi u jeho břehů. Tam se chřipka nedostala. Na sousedním ostrově, který nepřijal žádná opatření zemřelo 80% obyvatelstva na tu španělskou chřipku.

[armin]

Nejhorší je ta většinová stádoidnost v myšlení, stádoidnost i v tom, koho volit jen u nás, je mi z toho zle...

"Zklamání je nejlepší povoz" (na duchovní cestě) jak píše Trungpa.

Zklamání nás vede k tomu abychom se odvrátili od toho co a kdo by měl jaký být podle našich představ a očekávání. A vrátili se k sobě. K tomu jací jsme a proč takoví jsme a co vlastně jsme. K tomu, že náš život, životní pocit záleží na nás a na nikom a ničem jiném.
Zkrátka pomůže nám to posunout těžiště našeho bytí od toho vnějšího snu k tomu vnitřnímu, skutečnému.

„Není trvalého štěstí v žádném z předmětů světa. Je v nás…“

https://www.salomoun.cz/post/neni-trvaleho-stesti-v-zadnem-z-predmetu-sveta-je-v-nas-aneb-o-dlouhe-ceste/

[vostalpetr]

„Není trvalého štěstí v žádném z předmětů světa. Je v nás…“

Je to naopak a dokonce i ještě jinak,

ale čím se náká blbost více hlásá, tím je to zažitější "pravda"

"Zklamání je nejlepší povoz" (na duchovní cestě) jak píše Trungpa.

Zklamání nás vede k tomu abychom se odvrátili od toho co a kdo by měl jaký být podle našich představ a očekávání. A vrátili se k sobě. K tomu jací jsme a proč takoví jsme a co vlastně jsme. K tomu, že náš život, životní pocit záleží na nás a na nikom a ničem jiném.
Zkrátka pomůže nám to posunout těžiště našeho bytí od toho vnějšího snu k tomu vnitřnímu, skutečnému.

Nejlepší povoz je spokojenost

Spokojenost nás vede k tomu abychom se uvolnili od toho co a kdo by měl jaký být podle našich představ a očekávání.
A spočinuli v sobě. Tak jací jsme a takoví co jsme a jak vlastně jsme. K tomu, že náš život, životní pocit záleží na nás a na nikom a ničem jiném.
Zkrátka pomůže nám to uvolnit těžiště našeho individuálního bytí a toho vnějšího světa k tomu skutečnému.

Skutečnost je všude, kolem nás i v nás...


PS.

Zlehka jsem ten tvůj negativismus a snažící se ego dobroserností postavené na šmrdlíní pozornosti , čili koncentraci,
pozměnil na optimismus bez úsilí ega čili meditaci...

[armin]

Zlehka jsem ten tvůj negativismus a snažící se ego dobroserností postavené na šmrdlíní pozornosti , čili koncentraci,
pozměnil na optimismus bez úsilí ega čili meditaci...

No, ale co ti, co jsou spokojeni jen proto, že se jim zrovna naplňují jejich představy a psychologické potřeby a mindráky a vnitřní rozpory jsou díky tomu v klidu.
Je to trochu jako když si narkoman vezme drogu a je pod jejím vlivem spokojený. Taková spokojenost není bezpříčinná, ale podmíněná okolnostmi.

[vostalpetr]

těžiště našeho bytí

No jo, těžiště bytí,

pak si blbec z bytí mávnutím kouzelného protku udělá Bytí,

z uvědomění se udělá Vědomí,

a z pocitů štěstí je rázem Blaženost....


Jo těžíště....

[vostalpetr]

No, ale co ti, co jsou spokojeni jen proto, že se jim zrovna naplňují jejich představy a psychologické potřeby a mindráky a vnitřní rozpory jsou díky tomu v klidu.

Už jsem ti to přece vysvětloval jak to s tím je,

máš to všechno napsaný v dzgčhenu,

dzogčhen je doslova samoosvobozování které probíhá samo o sobě bez aktivit ega...

Proč to tak je ?

No protože prostor je všeprostupující a světlo je šakti,

takže prostupuje všemi těly,

tudíž prostupuje i příčinným tělem,

a léčí stejně, jako léčí léčitel...

[vostalpetr]

Je to trochu jako když si narkoman vezme drogu a je pod jejím vlivem spokojený. Taková spokojenost není bezpříčinná, ale podmíněná okolnostmi.

No a co na tom ?

Může být bezpříčinná a klidně i podmíněná příčinama,

je to začátek, nikoliv konec...

[vostalpetr]

vnitřní rozpory jsou díky tomu v klidu.

Ale to platí i pro nirvikalpa samadhi,

přesto je to vhled, zkušenost, poznání,


a totéž platí i o spokojenosti a dzogčhenu,

je to o tom, ne jak má fungovat ego, ale o tom, jak funguje vědomí...

[armin]

Je to trochu jako když si narkoman vezme drogu a je pod jejím vlivem spokojený. Taková spokojenost není bezpříčinná, ale podmíněná okolnostmi.

No a co na tom ?

Může být bezpříčinná a klidně i podmíněná příčinama,

je to začátek, nikoliv konec...

Podmíněná spokojenost je nenasytná. Stále potřebuje zvyšovat "dávku" aby dosáhla stejného efektu - té spokojenosti, rovnováhy atd.
Spokojenost není vhled, poznání, ale naopak spánek.

A s tím, že
No protože prostor je všeprostupující a světlo je šakti,

takže prostupuje všemi těly,

tudíž prostupuje i příčinným tělem,

a léčí stejně, jako léčí léčitel...

také nesouhlasím. Kdyby to tak bylo, tak bychom snad byli za ty miliony let už všichni dávno vyléčeni.

[Trini]

No, ono spíš jde o to, kdy co komu říct.

Podle mne v tomto případě radí armin Evě dobře. Za prvé je důležité, že to dělá právě on, protože na něho Eva nejvíc dá, a zároven jí udělá dobře, že právě on se o ni stará, že jí chce pomoci.
Dále je Eva vyřízená z toho, co se děje venku, takže ji správně obrací směrem dovnitř. Venku totiž momentálně žádnou spokojenost nenalezne, nedokáže nalézt. Naopak to vypadá na velmi hlubokou frustraci. Tím, jak naznačuje, že se jí kvůli tomu nechce žít, volá vlastně o pomoc. Takové věci beru vážně.

A je fakt, že trvalou spokojenost z toho, co je venku, člověk nenalezne. Vždycky jen na chvíli.

Trvalá spokojenost přijde poznáním, jak to všechno opravdu je, jak to funguje. Potom se člověk snadně nebo mnohem snadněji vyrovnává s tím, co se dějě nepřijemného venku.

Eva se už dlouhou dobu trápí s tím covidem, to se dalo poznat z toho, co psala. Takže podle mne potřebuje zcela konkrétní pomoc - tak jak to dělá armin a ne nějaké teorie, jak to s tou spokojeností je.

Myslím si, že by nebylo na škodu, kdyby si uvědomila, že vlastně chce, aby většina lidí - ona je mile nazývá stádo - šlo jejím směrem a ne tím směrem, které považují pro sebe za správné. Nechápe, proč to vidí pro sebe jako správné. I zde ji může pomoci arminovo vysvětlení, jak a proč to vidí on.

[Trini]

Je to trochu jako když si narkoman vezme drogu a je pod jejím vlivem spokojený. Taková spokojenost není bezpříčinná, ale podmíněná okolnostmi.

No a co na tom ?

Může být bezpříčinná a klidně i podmíněná příčinama,

je to začátek, nikoliv konec...

Podmíněná spokojenost je nenasytná. Stále potřebuje zvyšovat "dávku" aby dosáhla stejného efektu - té spokojenosti, rovnováhy atd.
Spokojenost není vhled, poznání, ale naopak spánek.

A s tím, že
No protože prostor je všeprostupující a světlo je šakti,

takže prostupuje všemi těly,

tudíž prostupuje i příčinným tělem,

a léčí stejně, jako léčí léčitel...

také nesouhlasím. Kdyby to tak bylo, tak bychom snad byli za ty miliony let už všichni dávno vyléčeni.

Já bych byla pro pozitivnější koncept třeba typu, že jsme tady, protože jsme si chtěli vyzkoušet, jestli se dokážeme vyrovnávat s těžkou vnější situací, která někdy může být i drastická- nic neobvyklého na naší planetě.
Pěkně to posal E. Tomáš v některých svých povídkách (sám to vícekrát ve svém životě zažil). Nebo Ramana: s vnitřní vyrovnaností přijímat vše, co se děje. On to např. konkrétně předvedl, když ho přepadli v ašrámu lupiči, zmlátili ho, asi protože tam nenašli nic cenného, a on ještě pro ně vařil na jejich příkaz polévku.

[vostalpetr]

Podmíněná spokojenost je nenasytná. Stále potřebuje zvyšovat "dávku" aby dosáhla stejného efektu - té spokojenosti, rovnováhy atd.
Spokojenost není vhled, poznání, ale naopak spánek.

Ty seš celá blbka Jana !!!

Když je touha naplněná tak asi doprdele vodpadne a nastává stav SPOKOJENOSTI !!!!

A může být jakkoliv dlouhej než přijde další touha !!!!

Do píči, jakej spánek ????

Stav uvolnění....

také nesouhlasím. Kdyby to tak bylo, tak bychom snad byli za ty miliony let už všichni dávno vyléčeni.

Vždyt ses tomu uzavřel !!!!

Docela jednoduše ztotožněním s tělem a myslí...

To nevidíš jak gravitace vohejbá čas a prostor ???

Jak vytváří přitažlivost ???

Člověk je z kosmologickýho hlediska něco jako černá díra, má takovou gravitaci že žije za horizontem událostí ve svém vlastním deformovaném světe....

nebo


Máš zavřený čakry, zablokovaný nádí, sahasrára je ucpaná jak nečištěnej komín,

a ty se divíš, že ta proudící energie neproudí tak jak proudit má ?

[vostalpetr]

A je fakt, že trvalou spokojenost z toho, co je venku, člověk nenalezne. Vždycky jen na chvíli.

No a co,

já mluvím o začátku o výchozím bodě k duchovní cestě...

Proč všichni jak magoři vždy vycházejí z negativních věcí ????

Život není utrpení, život je střídání různých stavů mysli, a vždycky je u každého nějaký stav převažující na druhými...

A asi tím nejlepším stavem mysli bude ten satvický stav mysli,

a to není něco, co by člověk neznal,

ted kromě Miroslava, ten je nejspíš spokojen jen když spí...

[vostalpetr]

A je fakt, že trvalou spokojenost z toho, co je venku, člověk nenalezne.

A tak kvůli tomu bude nejlepším výchozím bodem k duchovnu trvalá nespokojenost,

protože je někdo trvale v prdeli ???