armin píše:Trini píše:Alaja píše:Měli by si to sladké tajemství držet pěkně pod pokličkou, aby jim do toho jiné ženské nekafraly..

To by je pak vůbec nebavilo.

Ty kafry jsou na tom našem "vztahu" s Tarou právě to nejzajímavější. Budou to asi ty projekce (jak tady o tom někdo citoval Junga). A já a Tara jsme k tomu asi vhodné (provokující) plátno.
Tak jen si promítejte, promítejte. Rád poznávám, co máte která pod povrchem, o čem možná ani samy nevíte. Stačí si přečíst po sobě ty upřímné posudky a odsudky a je možnost si to uvědomit, poznat to také.
Důležité je psát upřímně, od srdce, ať je to, co je to. V tomhle je velmi dobrý Vostál.

No jo, Péťa, ten je dobrý, ale v jednom kuse blokovaný...
Kdysi dávno, to jsem byla opravdu ještě mladá, mne potkalo velmi milé překvapení od neznámého muže na tanečním parketu kdesi u Černého moře. Představ si, on se mi nejdřív
představil jménem a odkud je. Pak jsme si jen zatančili tři tanečky a zase se navždy rozešli. Měl smůlu, on hledal nezadanou ženu aby se mohl oženit a i když jsem se mu nejspíš moc líbila, tak odešel smutný - já byla vdaná.
Z ostatních mužů, kteří si pak se mnou zatančili, se ale už jménem nepředstavil žádný....to je holt ta česká mužská povaha...
Toho prvního, co se mi představil, si pamatuji dodnes...nelhal, mluvil pravdu a byl velice slušný a uctivý...takový je dodnes, občas o něm čtu...vlastně každý den..

Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...