Tohle je docela dobré

[Trini]

https://www.novinky.cz/komentare/clanek ... k-40355751

KOMENTÁŘ: Muslimové nemohou mít zvláštní výsady - Alex Švamberk

Muslimové rádi opakují, jak je islám mírumilovný. Obvykle to zdůrazňují po nějakém atentátu, protože mají strach, aby se nestali terčem odvety. A působí to i docela uvěřitelně, protože některými útoky jsou sami šokováni. Jakmile však jde o jejich víru, vlídný nátěr mizí, jak ukazují kauzy okolo učitelů ve Francii a v Británii, kteří studentům v rámci výuky o svobodě projevu ukazovali karikatury proroka Mohameda.

Francouz Samuel Paty na svou snahu učit k toleranci a přijímání jiných názorů zaplatil cenu nejvyšší. Nejmenovaný britský učitel z oblasti Kirklees v hrabství West Yorkshire, který letos v březnu také ukázal studentům gymnázia obrázky kresby z časopisu Charlie Hebdo, se musel „jenom“ přestěhovat a je pod ochranou policie.

Nejen rodiče místních studentů, ale i muslimové ze vzdálenějších měst přijeli demonstrovat před školou a požadovali vyhazov učitele. Imám z Bradfordu Adil Shahzad dokonce naznačil, jak by měly úřady postupovat: „Doufáme, že škola udělá správnou věc a nastaví tak dobrý precedens, protože toto je první případ v zemi.“ A vyhrožoval, že pokud úřady rázně nezasáhnou proti takové urážce víry, můžou někteří pobouření muslimové sami rázně zareagovat. Nad tím si ovšem myje ruce jako Pilát Pontský: „Pak nejsme odpovědní za činy některých jednotlivců.“

Co by se mohlo stát, ukazuje osud Patyho. Loni 16. října ho podřezal 16letý syn čečenských uprchlíků. Učitele mu za jidášský groš ukázali čtyři jeho žáci. U Paříže. Ne v Afghánistánu nebo Pákistánu. Tam by učiteli hrozilo za rouhání vězení.

Útoky na učitele ukazují, že mnozí muslimové žijící v evropských zemích se považují především za vyznavače Alláha a až pak za Brity nebo Francouze. Řídí se islámskými hodnotami, které nadřazují těm celospolečenským, které v dané zemi platí. To se může ukázat jako větší problém než teroristé vyslaní Islámským státem nebo Al-Káidou, byť ti mají na svědomí stovky nevinných životů. Teroristé sice dokáží společnost zasáhnout, ale nezmění ji. Neintegrovaní muslimové, kteří jsou ochotni se řídit jen svou vírou a právem šaría, však oslabují společnost zevnitř. A nejen výhružkami a útoky na učitele, kterým se ne vždy podaří zabránit, ale hlavně tlakem na proměnu společnosti, aby vyhovovala jejich představám.

Ale ustoupit jim nelze. Člověk se sice obejde bez karikatur Mohameda s bombou v turbanu, ale jde o princip a podstatu západní společnosti, která je sekulární a stojí na svobodě projevu a vyznání, a k tomu patří i podobné karikatury na hraně.

Muslimům nikdo nemůže upírat právo věřit v Alláha, ale oni naopak nemohou požadovat, aby celá společnost přijala jejich hodnoty a přizpůsobila se jim. Musejí akceptovat, že si jiní na Vánoce zdobí stromeček a další se baví nad vtipy, zesměšňujícími nejen všechny církve, ale i volnomyšlenkáře. Máme totiž právo se rouhat, jak řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, když se zastal lesbické středoškolačky, která na urážku od muslima na internetu reagovala slovy, že korán je náboženstvím nenávisti.

Vzdát boj, který vedl za cenu života Paty a vede jej i onen nejmenovaný britský učitel, nelze. Nejedná se totiž o imigranty, ale o jejich potomky, mnohdy z druhé či třetí generace, kteří mají od narození francouzské či britské občanství. A je potřeba, aby ctili pravidla země, kde se narodili a žijí, a nebránili se tomu, když se o těchto pravidlech učí jejich děti. Musejí pochopit, že nežijí v zemi řídící se právem šaría. Možná je jim tato země hodnotově cizí, ale většinou se v ní navzdory pocitu, že jsou druhořadí, mají lépe než v zemích, z nichž pocházejí jejich předkové. Navíc mají volební právo a mohou prosazovat své požadavky přes kandidáty, kterým dali svůj hlas.

V parlamentní demokracii rozhodně nemohou imámové a mullové vzkazovat vládě, jak má postupovat, a hrozit, že jinak mohou vyznavači Alláha vzít šaríu do svých rukou. Mají je naopak uklidňovat. Správná je snaha francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zakázat politický islám a podřídit imámy republice, takže zahraniční kazatelé budou muset odejít a ti místní souhlasit s etickým kodexem a mít na kázání akreditaci. Otázkou zůstává, jestli jeho iniciativa nepřišla příliš pozdě.

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ida-659194

„Ukažte nám, kde budeme po volbách sedět.” Piráti naběhli na úřad a začali poroučet. Úředník vypovídá

Piráti si brousí zuby na ovládnutí země. Zjištění ParlamentníchListů.cz ukazují, že mladí politici nenechávají nic náhodě a přípravu berou opravdu z gruntu. Před loňskými volbami totiž zavítali na krajský úřad a chtěli vidět, kde zasedne jejich hejtman, náměstci či kde budou mít stranický sekretariát. Krajští úředníci z nich byli hned třikrát v šoku a dodneška na to nezapomněli. Piráti prý dokonce začali úkolovat vedoucí odborů, aby jim zpracovali témata do voleb.

Průzkumy voličských preferencí v posledních týdnech ukázaly propad dosavadního hegemona české politické scény, hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Již několikátý průzkum v řadě se slušným náskokem favorizuje koalici Pirátů a STAN.

Hospodářské noviny v úterý přinesly rozhovor se šéfy obou stran, Ivanem Bartošem a Vítem Rakušanem, uvedený titulkem: Do měsíce představíme kandidáty na ministry. Lídři aktuálně favorizované politické formace tak myslí hodně dopředu a reálně se chystají na převzetí moci.

Pátrání naší redakce ukazuje, že samotní Piráti jsou mnohem dál a v přípravě na vládnutí České republice jim nechybí sebedůvěra. Podle zjištění ParlamentníchListů.cz se totiž zástupci Pirátské strany osobně vydali na několik míst zjišťovat, kam si po volbách půjdou sednout a odkud budou řídit stát či kraj.

Skutečnost, že tento postup použili už před loňskými krajskými volbami ukazuje, že nejde o nic nového. Ilustrovat si to budeme na příkladu jednoho z českých krajských úřadů. Informaci nám poskytl jeden z vrcholných úředníků daného kraje a kvůli ochraně jeho identity tedy nebudeme udávat ani to, o jaký kraj se jednalo. Pojďme se tedy podívat, jak to probíhalo.

„Stalo se to několik měsíců před volbami do krajských zastupitelstev. Ohlásila se skupina asi sedmi lidí, že chtějí přijít na exkurzi. Původně jsme za tím neviděli nic divného, protože prohlídky krajského úřadu nabízíme pro školy, spolky a různé skupiny. Sice to prakticky nikdo nevyužívá, ale divné se nám to zpočátku nezdálo. Prostě jsme počítali s tím, že dorazí skupina lidí, ukážeme jim barák, sál, kde zasedá zastupitelstvo, vyložíme, jak to na kraji funguje atd.,“ popisuje náš zdroj z nejmenovaného krajského úřadu počátek celého příběhu.

Byl domluven termín a příslušní úředníci čekali, až skupinka na exkurzi dorazí. „Pak nastal šok, ze kterého jsme se vzpamatovávali hodně dlouho. Byli to zástupci zdejších Pirátů, pravděpodobně první pětka na kandidátce do krajských voleb. Měli naprosto šílené požadavky, řekli nám, že chtějí vidět, kde budou sedět. Chtěli vidět kanceláře hejtmanské i náměstků. Tam jsažte nám, kde budeme sedět,“ sděluje stále ve zjevném stavu překvapení náš zdroj.

„Když nemohli vidět prostory, kde sedí nejvyšší vedení kraje, tak přednesli další požadavek. Chtěli vidět prostory, kde bude jejich stranický sekretariát a kanceláře. Tam přišlo zklamání číslo dvě, protože zjistili, že jim kraj opravdu nemůže po potenciálně úspěšných volbách poskytnout administrativní zázemí pro jejich stranu, aby ušetřili, a nemuseli to platit ze stranické kasy,“ pokračuje úředník.me je pochopitelně z bezpečnostních důvodů vzít nemohli, takže u nich nastalo první zklamání. Abyste ale pochopil, oni neříkali, že se chtějí podívat tam, kde třeba budou, když uspějí ve volbách. Narovinu řekli: Ukažte nám, kde budeme sedět,“ sděluje stále ve zjevném stavu překvapení náš zdroj.

„Když nemohli vidět prostory, kde sedí nejvyšší vedení kraje, tak přednesli další požadavek. Chtěli vidět prostory, kde bude jejich stranický sekretariát a kanceláře. Tam přišlo zklamání číslo dvě, protože zjistili, že jim kraj opravdu nemůže po potenciálně úspěšných volbách poskytnout administrativní zázemí pro jejich stranu, aby ušetřili, a nemuseli to platit ze stranické kasy,“ pokračuje úředník.

To nejhorší však mělo teprve přijít. „Třetí zklamání pirátské delegace nastalo vzápětí. A to jsme si už připadali, že zde musí jít o skrytou kameru a nechápali, jak to mohou myslet vážně. Na férovku řekli, že aby jim, Pirátům, vedoucí jednotlivých odborů zpracovaly materiály na volby. Tedy, co všechno je potřeba v kraji řešit, jaké jsou problémy, čím by se po volbách měli zabývat. Prostě lidi, kteří neměli s krajem nic společného, začali úkolovat naše odbory. Říkali, že jim do voleb schází nosná témata, tak jim je máme připravit my. Chápete to?! To je jako by Ivan Bartoš napochodoval na Úřad vlády a ministerstva, obcházel kanceláře a úkoloval jednotlivé ministry, ať mu připraví, co bude po volbách jako premiér dělat. Totální šílenost. Na naši poznámku, že takhle to opravdu nefunguje a že krajská samospráva tu není jako servis pro politické buňky, nechápavě zírali a nevěděli, proč by to nešlo. Ta pirátská skupinka nedokázala pochopit, že úředníci opravdu nebudou pracovat pro jejich předvolební kampaň.“

„Celé to podle mě svědčí o nulovém povědomí Pirátů, co se týče řízení státu a samospráv. Oni vůbec netuší, jak to funguje, na co mají a nemají nárok, tohle je totální amatérismus a drzost, v životě se to nestalo. Na tuhle ‚exkurzi‘ jsme na krajském úřadu dodnes nezapomněli a hodně dlouho si o tom povídal celý barák. Jestli jsou Piráti ta nová politická síla, která tady konečně udělá pořádek, jak se prezentují, tak se toho upřímně děsím. Oni vůbec neznají zákony, neznají předpisy, mechanismy, jak co funguje. Neznají nic. Berou to tak, že požadavky a podmínky diktují oni a v jejich svaté válce je nikdo nesmí brzdit. Zákon nezákon,“ uzavírá náš zdroj z nejmenovaného krajského úřadu.

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... zum-659679

Ivan Hoffman: Zapšklá mládež. A už z toho nevyroste. Piráti? Cesta k penězům

CIVILIZACE A MY Nová generace, která se s argumenty o mládí, reputačním reparátu a liberální demokracii dere k moci reprezentována Piráty, je generací zbytečnou. Spisovatel, textař a básník Ivan Hoffman, jeden z hrdinů listopadu 1989 a pamětníků velkých generačních rebelií 20. i 21. století, je k jejich snům a vizím značně skeptický. „Piráti nikdy neriskovali šibenici kvůli charitě. Dostanou-li se k moci, udělají se pro sebe,“ obává se pravidelný glosátor Českého rozhlasu a slovenského deníku Pravda.

Zdá se, že covidová nákaza pomalu slábne a s očkováním bychom se mohli epidemie zbavit. Co nám po ní ale zůstane za jizvy a rozdělení v české společnosti?

Obecně platí, že když provizorium trvá příliš dlouho, lidé se na přechodnost adaptují. Touha vrátit se k tomu, co bylo, časem slábne. V jedné chvíli už provizorium nechceme ukončit návratem k minulému, ale vzhlížíme k jinému budoucímu. Teď ale bude naše minulost na dlouho nahrazena současným provizoriem, neboť jeho konec na obzoru není. Nepatříme totiž k zemím, které se rozhodly covid vymítit, nýbrž k zemím, kde padlo politické rozhodnutí s covidem žít.

Žít s covidem je eufemismus, ve skutečnosti to znamená na tuto nemoc umírat. Proto u nás po epidemii nezůstanou jizvy, ale mezery po lidech, kteří byli vládou a Parlamentem obětováni ve jménu osobní svobody, demokracie, lidských práv. Ptáte-li se na rozdělení společnosti, volba života s mutujícím covidem nás rozděluje na mrtvé, postižené a dosud přeživší.

Do toho nás v říjnu čekají volby. Vít Rakušan hovoří o tom, že podzimní volby budou soubojem generace „starého“ Česka s tím „novým“. A je pravdou, že voličská struktura dvou hlavních favoritů – ANO a Pirátů – je výrazně generačně definovaná. Budou podle vás letošní volby o „střetu generací“?

Když se řekne, že dojde na souboj „starého“ a „nového“ Česka, zní to vzletně, pateticky. Ve skutečnosti ale není zřejmé, co chtějí ti noví vybojovat. Starým Českem lze označit většinu voličů, kteří se při posledních parlamentních volbách otočili zády k ideově vyprázdněným tradičním stranám a dali své hlasy Babišovi, Okamurovi a Pirátům. Novým Českem se nyní rozumí Česko bez Babiše, přičemž vlastně nevíme, co generační antibabišismus nabízí kromě vášnivé negace.


Téma generačního střetu Vít Rakušan ještě vygradoval, když hovořil o „reputačním reparátu“, který má spočívat v tom, že nastupující generace (zastoupená Piráty a STAN) zde vybuduje „svobodnou, liberální zemi“. Jak se díváte na tuto snahu mladé generace interpretovat generační výměnu (která je sama o sobě pochopitelná a přirozená) jako „reputační reparát“?

Předně upozorňuji, že hovořit o generaci, znamená dopustit se generalizace, která právem naštve toho, kdo si připadá jiný, lepší, než jsou jeho generační souputníci. Těmto se předem omlouvám. Nastupující generace, deroucí se k moci, už není mladá, a hlavně to není generace, která přichází s novým, vlastním programem. Politicky jsou to lidé, kteří by rádi zopakovali polistopadový příběh predátorů, které jako děti viděli „svobodně“ bohatnout z ničeho.

Chtějí vybudovat to, co už zde je, tedy globálně metastázující liberální demokracii. Do stejné řeky, jak známo, nelze vstoupit podruhé. Není už co privatizovat, lze jenom tunelovat skromné daňové příjmy demontovaného státu, respektive unijní dotace, které jsou jakýmsi bolestným za odtékající zisky nadnárodních korporací. Jednou z mála možností, jak se dnešní Piráti mohou dostat k penězům, je inventura mandatorních výdajů státního rozpočtu. Oškubat chudé, staré, přidusit státní zaměstnance, střední třídu. Obrat bohaté totiž nedává smysl, když chci patřit do jejich klubu. Obávám se, že to, co se nabízí jako „reputační reparát“, je myslitelné pouze jako prodloužení slepé cesty.

Změna může přijít až s generací, která se vůči liberálně mafiánskému globálnímu kapitalismu ostře vymezí. Aniž bych se těch „mladých“ čtyřicátníků či pětatřicátníků chtěl osobně dotknout, z historického pohledu je to generace zbytečná: Občané v potížích z nich nemohou mít užitek. Dovolíte-li mi bonmot, Piráti nikdy neriskovali šibenici kvůli charitě. Dostanou-li se k moci, udělají se pro sebe.

Ptám se i proto, že téma generačního střetu je teď dost aktuální nejen u nás, ale i celosvětově. O slovo se stále hlasitěji hlásí mladá generace „mileniálů“, kteří již vyrůstali ve světě internetu a jejich pohled na svět se dost liší od pohledu jejich rodičů. Projevilo se to již před pandemií ve „školských stávkách za klima“, v loňském roce přibyla témata rasismu a přehodnocování vztahu západní civilizace ke své historii (ničení soch „kolonizátorů“ v Anglii i USA). V historii už jsme zažili (i u nás) příklady, kdy mladá generace šla odhodlaně budovat nový svět a rozbíjet ten starý. Dá se to podle vás srovnávat s dnešní situací?

Začnu u toho internetu. Vůbec není jasné, zda závislost na internetu představuje komparativní výhodu, anebo handicap. Zda se o síť lze opřít, anebo se v ní pouze zamotat. Řekl bych, že kdo měl v životě i zkušenost „předinternetovou“, tomu sítě slouží. Kdo zná pouze svět podle sítí, je internetem limitován, ovládán, nezřídka je jeho obětí, mouchou, která je snadnou potravou nějakého pavouka, co tu síť zištně splétá a provozuje. Je příznačné, že se aktivisté na sítích svolávají spíše k revizi či destrukci stávajícího světa než k jeho záchraně. Možná je to důsledek vytržení ze světa přirozeného, co je činí generací neschopnou vidět historii v souvislostech a v kontinuitě. Za to, co minulé generace chránily, udržovaly, rozvíjely, se mileniálové stydí. Zajímavě o tom píše Petr Hampl v Cestě z nevolnictví. Jde o tradiční rodinu, příslušnost k národu, ke svému náboženství, anebo o lokální patriotismus. Co před covidem rezonovalo mezi mileniály, respektive progresivisty, třeba klimatický alarmismus, často bizarní identifikace s extremisty všeho druhu, obdiv pro různé deviace provázený kulturním a civilizačním nihilismem, to vše jsou témata, která poněkud ztratila dech, když teď společnost místo vymyšlených problémů čelí problémům reálným. Každá akce navíc vyvolává reakci, takže z celé té mileniální vlny ještě může vzejít všeobecná, silná alergie na mileniály.

Já bych si dovolil nabídnout dvě historické analogie, a zajímalo by mě, která je podle vás současnému nadšení mileniální mládeže bližší. Blíží se to spíše budovatelskému nadšení 50. let v Československu, které odhodlaně likvidovalo starý svět a snažilo se vybudovat nový, anebo připomíná spíše 60. léta na Západě, kdy mladá generace také vedla ostrou revoltu proti generaci rodičů, ale nemělo to tak „revoluční“ důsledky?

To, co předvádějí dnešní mileniálové, se neinspiruje ani poválečnou generaci toužící po spravedlivějším, beztřídním světě, ani květinovou generací šedesátých let, která hlásala „make love, not war“. V obou případech šlo o idealisty, kteří posléze dospěli, vyrostli z revolučních iluzí o lepším světě, zbudovaném na troskách toho minulého, a až na výjimky splynuli s hlavním proudem. Dnes máme většinou co do činění se zapšklými aktivisty vedenými nenávistí vůči světu, který je nepotřebuje. Je to generace, která se hlásí o slovo, aniž by měla co říct. Pitomé je, že jsou už příliš staří, aby z toho vyrostli.

Vy jste k tomu měl i velmi zajímavý komentář v Českém rozhlase, kde jste v souvislosti s kontroverzním televizním seriálem mluvil o tom, že každá generace si musí dějiny „převyprávět“ po svém. Nehrozí potom ale, že ztratíme všechnu kontinuitu a tradice naší civilizace, které naopak stojí na tom, že se předávají z generace na generaci?

Neodolal jsem pokušení přičinit komentář k fenoménu seriálu Bridgertonovi, ve kterém afroamerická producentka obsadila černochy do rolí londýnské smetánky z přelomu 18. a 19. století s tím, že se nejedná o dokument, ale o podívanou pro moderního diváka. Teze, že jedná-li se o sentimentální kýč, není třeba se omezovat pravdou, je teze zrádná a nerozumná. Vlastně je to absurdní pokus bojovníků proti rasismu naštvat „rasisty“ zpochybněním existence rasismu. Přepisování historie je oblíbený způsob, jak se s minulostí vyrovnat jejím gumováním. Jde o karikaturu původně dobře myšlené politické korektnosti, kdy se za korektnost vydává historická lež.

Pandemie celkem nepochybně změní svět. O těchto proměnách jsme spolu hovořili už na začátku pandemie v loňském roce. Stalo se za ten rok ve společnosti (ať už na české, nebo celosvětové úrovni) něco, co vás překvapilo, co jste vloni na jaře nečekal?

Přečetl jsem si, o čem jsme spolu před rokem hovořili a překvapuje mne, jak jsem byl v závěru optimistický. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že za rok bude celková bilance pandemie v Číně 64 případů na milion obyvatel, zatímco v České republice 145 119 případů na milion obyvatel, nejvíce na světě, měl bych ho za hloupě žertujícího recesistu. Nyní je to díky kooperaci populistické vlády s cynickou opozicí holá realita, které veřejnost uvykla, a pokud reptá, pak paradoxně hlavně na vládní opatření, bránící tomu, aby mrtvých bylo ještě podstatně víc než oněch obludných 27 tisíc. Napadlo mne ovšem, že co považuji za reakci veřejnosti, může být pouze zkreslenou mediální interpretací situace. Média v honbě za sledovaností i v pandemii dramatizují bagatelní a bagatelizují důležité, takže jsou křivým zrcadlem skutečnosti. Nechce se mi zkrátka uvěřit tomu, že jsme v reakci na covid tak neuvěřitelně pitomí, jak to vypadá.

Jak myslíte, že roční uzávěra promění světovou ekonomiku? Bude v ní větší tlak na sociální a ekologické otázky? Připomeňme, že už i na letošním fóru v Davosu se hovořilo o „nutných“ proměnách kapitalismu. Měl by být zodpovědnější, ekologičtější, prostě měl by projít jakýmsi restartem. Je to podle vás cesta pro budoucnost?

Nejsem ekonom, ale všímám si, že ani ekonomové si nevědí rady se situací, kdy se utrácejí nekryté peníze, které tím pádem nechybí a už se ani nepředstírá, že se jednou budou vracet. Nebohatneme, když se ekonomice daří a nestrádáme, když ekonomika kolabuje. Když ekonomika roste, rostou i dluhy. Když se ekonomika zastavuje, rostou úspory… Z toho, jak funguje globální finanční kasino, jednoduše nelze predikovat, jaký nás čeká kapitalismus. Řekl bych ale, že nás čeká chaos, a ten paradoxně může být ekologičtější, než když globální byznys funguje jako dobře promazaný stroj na peníze a válcuje všechno, co mu stojí v cestě. Ale jak říkám, nejsem ekonom.

Když před několika dny zahynul miliardář Petr Kellner, připomínala se jeho slova z nedávné doby: „V Evropě mizí úcta k tradicím, pracovitosti, podnikavosti i ke svobodě jako takové“. O těchto slovech se po jeho smrti také rozpoutala vášnivá debata. Jedni to považují za odkaz hodný tesání do kamene, jiní to zpochybňují jako sentimentální vzdechy odcházejícího světa. Máte vy pocit (i jako člověk, který pamatuje nadšení devadesátých let), že úcta k vyjmenovaným hodnotám ubývá?

První, co bych na vaši otázku rád řekl, je, že tyto proklamace z výroční zprávy Kellnerova PPF chápu jako chabý pokus vylepšit si nevalnou pověst finančního predátora, který se svým podnikáním zpronevěřil všemu, čeho se v citovaném textu dovolává. Pokud úcta ke zmíněným hodnotám mizí, je to proto, že na nich nestojí prosperita jednotlivce ani společnosti. Z veřejného prostoru se vytratila férová soutěž, řemeslo dávno nemá zlaté dno, s poctivostí se nezajde nejdál, svobodou se myslí svévole. To vše je ovšem důsledkem oligarchizace společnosti, nikoli příčinou. Kellnerova slova by šlo tesat do kamene, kdyby se byl za to, co konstatoval, jedním dechem omluvil.

Když to ještě více zobecníme: Můžeme říci, že pandemie, odchod Petra Kellnera coby symbolu generace 90. let, generačně vymezené parlamentní volby, ale třeba i přirozená generační výměna definitivně uzavírají jednu éru české společnosti, politiky a ekonomiky? A pokud ano, pokuste se, prosím, shrnout jaká éra to byla...

Těžká otázka! Přiznávám, že nemám pocit, že se nyní uzavírá éra, jak tomu bylo, když jsme před třiceti lety rezignovali na socialismus. Nevidím něco, na co bychom se těšili, jako tehdy na svobodu. Neeviduji něco nového, k čemu bychom upínali své naděje. To dobré v nás nemá oporu v režimu, řekl bych spíše, že jsme-li slušní, solidární, poctiví, svobodomyslní, je to jako vždy režimu navzdory. A protože osudem člověka je jeho povaha, jsem přesvědčen, že kdo si v uplynulých letech podržel otevřenou mysl, dokázal se těšit z toho hezkého, co život nabízí, ten určitě nevidí ve zpětném zrcátku spálenou zemi. Byť by takovou objektivně byla.

[Trini]

https://www.novinky.cz/zahranicni/ameri ... a-40356429

Bidenova migrační politika zkolabovala

Více než 18 tisíc dětských migrantů bylo v březnu umístěno do zadržovacích táborů na hranici Mexika se Spojenými státy. To je nový rekord. Detenční centra jsou přeplněná a americká média označují podmínky v nich jako „otřesné” až „vězeňské”. Prezident Joe Biden navíc hranici dosud nenavštívil, za což je kritizován nejen opozicí, ale i svými spolustraníky.

Březen byl pro pohraniční stráž na mexicko-americké hranici nejrušnějším obdobím za dlouhou dobu. Tento týden úřady zveřejnily nová data, ze kterých vyplývá, že bylo na hranici zadrženo přes 172 tisíc migrantů. Z toho bylo 18 890 dětí, které do Spojených států dorazily bez doprovodu rodičů.

Tamní ubytovací kapacity takové množství nezvládly, což vytvořilo krizi, kterou si současná federální administrativa pod Bidenovým vedením zřejmě stále nechce přiznat.

Ještě před pár týdny ujišťoval šéf Bílého domu, že je rostoucí počet migrantů v souladu se sezónním trendem. Jenže takto velký počet lidí zadržela stráž naposledy v březnu 2001.

Nárůst migrantů byl za tento březen dokonce tak značný, že se hodnoty ani nevešly na graf, který Americká celní správa (CBP) publikuje na svých stránkách.

„Pokračujeme v prohlubování díry, kterou nám tady zanechala předchozí vláda,” cituje deník Washington Post nejmenovaného člena administrativy.

Republikáni: Neměli jste rušit Trumpova opatření
Velkou část ilegálních migrantů, zpravidla dospělých, vláda rychle vyhostí. Jen minulý měsíc bylo takových lidí asi 103 tisíc. Oproti svému předchůdci Donaldu Trumpovi ale současný prezident Biden změnil přístup vůči dětem, kterým je nyní poskytnuta humanitární ochrana.

Republikáni viní Bidena z toho, že krizi způsobil sám, když zastavil několik Trumpových migračních zákonů, včetně toho, že zadržení migranti byli vráceni do Mexika, kde museli požádat o azyl. Jenže tato politika logicky zase způsobovala přehlcení a chaos na mexické straně.

Další věcí, kterou Biden krátce po uvedení do úřadu zrušil, bylo financování dostavby velké pohraniční zdi, kterou si Trump vysnil při své první kandidatuře. Ve čtvrtek přinesl deník Washington Times informaci, že federální vláda stavbu zdi zřejmě obnoví.

Problematické poměry v táborech
V posledních týdnech se na veřejnost dostalo několik šokujících videí a fotografií, které zachycují poměry v zadržovacích táborech. Obrázky ukazují děti spící na karimatkách v přeplněných a nedostatečně vybavených místnostech.

Demokratický poslanec z Texasu Henry Cuellar, který fotografie poskytl médiím, označil stav za „znepokojující”. Po 72 hodinách by měly děti být převezeny ke zdravotníkům, což se údajně ne vždy děje.

Cuellar zároveň vyzval Washington, aby se zaměřil na prevenci migrace a spolupracoval se státy Střední Ameriky, včetně Mexika. Bidenova administrativa již vyslala speciální mise do Guatemaly a Hondurasu, které se potýkají s akutními dopady bouří a dalších přírodních katastrof.

Trnem v oku části politiků je také fakt, že prezident Biden ani po více než dvou měsících od inaugurace jižní hranici stále nenavštívil. To samé platí pro viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která je přitom zmírněním krize oficiálně pověřená.

Ve čtvrtek podnikne na místo už třetí návštěvu ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas. Zakázal ale přítomnost médií, což část politické scény utvrdilo v tom, že podmínky v uprchlických zařízeních opravdu nejsou příliš k chlubení.

[Trini]

Na Ukrajině to nevypadá dobře a zřejmě bude hůře.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... i-40356828

Budeme bránit své zájmy. Rusko varuje USA před válečným konfliktem v Černém moři

Rusko považuje vyslání amerických torpédoborců do oblasti Černého moře v době rostoucího napětí poblíž rusko-ukrajinské hranice za provokaci, která zvyšuje riziko válečného konfliktu. V úterý před tím varoval náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Američanům vzkázal, ať se od ruského pobřeží a od Krymu raději drží dál.

„Jakékoli hrozby posilují přesvědčení Moskvy, že se ubírá správnou cestou. Že jsou USA našim protivníkem a dělají vše, aby podlomily ruské pozice na mezinárodní scéně," uvedl Rjabkov.

O vyslání dvou válečných plavidel do Černého moře informovaly Spojené státy minulý týden Turecko. Dorazit mají v následujících dnech.

„Před patnácti dny nám byla poslána diplomatickými kanály nóta, že dvě americké lodě by měly proplout do Černého moře na základě konvence z Montreaux. Lodě zůstanou v Černém moři do 4. května,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters. Konvence z Montreaux z roku 1936 umožňuje Turecku kontrolovat Dardanely a Bospor a omezuje přístup zahraničních válečných lodí. Rozhodnutí o proplutí se musí vydávat do dvou týdnů.

Turecké oznámení přišlo krátce poté, co zástupce amerického ministerstva obrany sdělil stanici CNN, že Spojené státy zvažují v příštích týdnech vyslat své válečné lodě do Černého moře, aby daly najevo podporu Ukrajině během napětí na její východní hranici, kam Rusko přesunulo početné síly. Kyjev se obává, že by Rusko mohlo chtít oblast obsadit.

Představitel amerického ministerstva obrany současně sdělil CNN, že americké námořnictvo dále vysílá svá průzkumná letadla nad Černé moře, aby monitorovala ruské námořní aktivity a pohyb ruských vojáků na Krymu.

Napětí na hranicích
Napětí v Donbasu v posledních týdnech stoupá. Kyjev v minulých dnech bil na poplach kvůli soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou a varoval před rizikem ruské "ozbrojené agrese" pod záminkou ochrany ruskojazyčných obyvatel Donbasu, Rusko naopak obviňuje Kyjev z provokací.

Rjabkov v úterý v této souvislosti ujistil, že Moskva hodlá nadále bránit ruskojazyčné obyvatele části východoukrajinského Donbasu, ovládané proruskými separatisty od jara 2014. Rusko tak chce postupovat navzdory americkému varování, že zaplatí "vysokou cenu" za počínání na východě Ukrajiny. "Prostě bráníme své zájmy, zájmy našich občanů, ruskojazyčného obyvatelstva. Nadále je budeme bránit," prohlásil náměstek podle agentury TASS.

Ukrajina od ruské anexe Krymu a propuknutí ozbrojeného konfliktu v Donbasu na jaře 2014 obviňuje Rusko z agrese a okupace ukrajinských území, i když Moskva přímé zapojení do konfliktu popírá. Boje si dosud vyžádaly více než 13 tisíc mrtvých.

[armin]

Vláda vypovězením tolerance ze strany KSČM přišla o většinu ve Sněmovně, do voleb zbývá šest měsíců a jsme stále uprostřed pandemické krize. Kdo je podle vás ideálním předsedou vlády pro toto složité období? Andrej Babiš, nebo někdo jiný? Kdo konkrétně a budete usilovat o výměnu?
..............
..............

Tomio Okamura, předseda SPD:
Vaše otázka má dvě odpovědi – čistě politicky by byl „ideál“ do termínu říjnových voleb třeba pan Bartoš z Pirátů, Fiala z ODS nebo třeba paní Pekarová z TOP 09, jelikož by se do řádných voleb stihli za krátkou dobu znemožnit tak, jako současná vláda. Rychle by se ukázalo, že jejich návrhy nejsou řešením, takže by je to oslabilo ve volbách a zároveň by nestihli napáchat v republice tolik škody.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/schyluje-se-v-cesku-k-vymene-babise-okamuruv-tip-na-noveho-premiera-prekvapi-150828#seq_no=1&source=hp&dop_id=150828&dop_ab_variant=553411&dop_req_id=u1LmY6PupdJ-202104170706&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... ezi-661694

„Trapná nenávist k Rusku.“ Klaus účtuje za Vrbětice: Kdo z toho těží

Na bývalého prezidenta Václava Klause verze údajných útoků ve Vrběticích, prezentovaná premiérem a médii, nepůsobí věrohodně. „Nebyly předloženy důkazy, ale je od nás vyžadovaná slepá víra, že ti, kdo s aférou přišli, jsou zárukou a ztělesněním věrohodnosti,“ říká. A jmenuje, kdo z vyvolávání nenávisti vůči Rusku těží. Projevuje se prý to, že Donald Trump prohrál americké volby. Česká republika dle Klause nesmí být vazalem, a to ani svých spojenců.

Pane prezidente, nad čím, s odkazem na Vaše předešlé vyjádření, přesně ,,boucháte do stolu”, pokud jde o ,,vrbětickou kauzu”? V čem Vám nedostačuje verze předložená našimi bezpečnostními složkami?

Ano, s pocitem obrovské bezmoci „bouchám do stolu“. Prvně jsem tento absolutně nešťastný a bezvýchodný pocit zažil při nějakém rádiovém proslovu sovětského lídra Chruščova na počátku 60. let. Nemýlím-li se, bylo to na téma vytváření „nového komunistického člověka“.

Tento týden šířená verze o teroristickém útoku cizího státu na našem území nepůsobí věrohodně. Nebyly předloženy důkazy, ale je od nás vyžadovaná slepá víra, že ti, kdo s aférou přišli, jsou zárukou a ztělesněním věrohodnosti. Tuto víru já nemám. Všichni víme, kolikrát se nás snažili naši politici v poslední době oklamávat a manipulovat.

Celá vrbětická kauza je především obřím selháním našich bezpečnostních složek, které, místo aby nesly odpovědnost za to, že údajnému útoku nezabránily a že během sedmi let nic nevyšetřily, vyvolají mezinárodní skandál a v něm se snaží vystupovat jako hrdinové. A někteří lidé jsou schopni jim na to skočit.

V české politice nevidím vůči Rusku žádnou rozumnou strategii, pouze dětinskou nezodpovědnou nenávist. A to je trapné a nedospělé. Rusko nezmizí, bude v Evropě a ve světě dále existovat jako významná síla a my s ním nějaké vztahy mít musíme. Strategii však nemáme, neboť jsme se zahraniční politikou už dávno přestali vážně zabývat.

Jak vnímáte budoucnost vztahů mezi EU, potažmo NATO, a Ruskem? Na jedné straně zde vidíme relativně zdrženlivé Německo (lpící na dokončení Nord Streamu 2) či Francii, na straně druhé Polsko a pobaltské země. O co dle Vás ve skutečnosti jde a jak se do toho přesně propisuje politika administrativy Joe Bidena?

Rusko jako věčný strašák a nepřítel není dobrý model ani pro nás ani pro Evropu. Jsou to naši – zcela neúspěšní politikové a kolem politiky se pohybující experti (expert v tomto oboru je ještě spornější pojem, než v debatě o epidemii) –, kteří se snaží z udržování tohoto stereotypu krátkozrace a sobecky těžit. Ztrácíme kvůli tomu všichni.

Evropské velmoci stále svou zahraniční politiku mají (ostatně Rakousko také), ale malé postkomunistické země stále žijí v zajetí svých historických traumat. To pro ně není cesta k jejich úspěšné budoucnosti. Izolované a nepřátelské Rusko je prohrou pro všechny.

Politiku nové americké administrativy bohužel vytvářejí titíž lidé, jejichž podpis najdeme na ukrajinské i syrské krizi, a tomu odpovídá i nová eskalace starých konfliktů. Volební prohra Trumpa se teprve teď začíná ve svých důsledcích projevovat. Proč to mnozí naši „experti“ nepochopili, když oslavovali sporné vítězství Bidena?

Jak si v tomto rámci představujete ideální roli České republiky?

Nehledejme roli ideální, hledejme roli adekvátní. Racionální politikou malé země, jako je Česká republika, je mít dobré vztahy s velmocemi, předcházet mezinárodním konfliktům a neupadnout do vazalského vztahu vůči nikomu, ani spojencům. To vše s cílem zajistit prosperitu a současně udržet naši suverenitu, územní integritu a národní identitu.

[Alaja]

https://www.youtube.com/watch?v=RtkhrfPag_w

Zrušení kanálu GoschaTV1 - reakce Igora Chauna

[Alaja]

https://www.youtube.com/user/GoschaTV1



Asi mu to vrátili...či co...

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... tic-661839

Zeman shodil BIS a propálil policii. Vypustil detaily Vrbětic

Přesně po týdnu mlčení se prezident Miloš Zeman vyjádřil k vrbětické kauze, kdy české bezpečnostní složky odhalily, že za výbuchy stáli příslušníci ruské tajné služby. Následovala diplomatická roztržka s Ruskem. V projevu zazněl detail z policejního vyšetřování. Z toho, že ruské agenty vpustil do vrbětického komplexu, je dle Zemana podezřelý spolumajitel firmy IMEX Group.

„Dobrý den, vážení a milí spoluobčané. Před týdnem jsem byl informován předsedou vlády a prvním místopředsedou vlády o podezření, že výbuch v muničním skladu Vrbětice byl způsoben dvěma ruskými agenty. Pokládám za svoji samozřejmou povinnost se k tomuto podezření vyjádřit a právě proto jsem se nejdříve seznamoval se všemi relevantními informacemi. Setkal jsem se mimo jiné s policejním prezidentem, nechal jsem si zpracovat celou řadu analýz a dnes před vás předstupuji jako člověk, který se domnívá, že má dostatek informací, abych se k celé záležitosti mohl vyjádřit. S chladným rozumem a bez jakékoliv hysterie,“ začal Zeman.

„Začněme tedy začátkem: V roce 2014 došlo ve Vrběticích v muničním skladu k dvěma výbuchům, které byly časově odděleny zhruba jedním měsícem. Tyto výbuchy byly vyšetřovány a závěr tehdejšího vyšetřování zněl, že byly způsobeny neodbornou manipulací při vyskladňování muničního materiálu. Tato munice měla být dodána do Bulharska, bulharský obchodník se zbraněmi to popřel, ale usvědčují ho jednak kupní smlouva a dokonce i již vyplacená záloha za tento odběr. Proto takzvanou bulharskou stopu můžeme považovat za prokázanou. Pak uplynulo zhruba šest let a nic se nedělo, s výjimkou soudu, kde byli obžalováni někteří pracovníci firmy IMEX Group, ale při tomto soudním přelíčení byli všichni obžalovaní osvobozeni,“ pokračoval.

„Bezpečnostní a informační služba po šest let ve svých výročních zprávách, včetně jejích neveřejných částí, nikdy nezmiňovala kauzu Vrbětice. Teprve v posledních asi třech týdnech bylo vzneseno obvinění vůči dvěma ruským agentům, kteří působili na našem území s dvěma krycími pasy, tádžickým a moldavským. A tito agenti byli obviněni, že způsobili výbuch ve Vrběticích. Mohu konstatovat, že ve zprávě BIS se uvádí, a tuto větu jsem si podtrhl, že neexistují důkazy ani svědectví, že by tito dva agenti byli ve vrbětickém areálu. Koneckonců, když se zkoumal druhý areál, těsně před jeho výbuchem, nebyl v něm nalezen žádný výbušný systém. Z toho ovšem nevyplývá, že podezření z jejich účasti není vážné. Jednak se musíme ptát, co tady vůbec dělali. Za druhé to, že BIS neprokázala jejich účast, neznamená, že do vrbětického areálu nevnikli. Policejní vyšetřování pracuje s hypotézou, že je tam mohl provést jeden z majitelů firmy IMEX. Toto podezření je zapotřebí buď vyvrátit, nebo potvrdit. V každém případě, pokud by se prokázalo, že tam byli, není o čem diskutovat. Pokud by se alespoň prokázalo, že byly jakési e-maily, jimiž se dožadovali, aby do tohoto areálu mohli vstoupit, je to rovněž důvod k závažnému podezření. Co by tam proboha měli dělat? A protože každý e-mail má svoji adresu, předpokládám, že další vyšetřování ukáže, s kým si tito dva agenti dopisovali a jak dopadla jejich údajná žádost o účast ve vrbětickém areálu,“ dodal.
„Vážení, spoluobčané, žádná suverénní země si nemůže dovolit, aby na jejich území dva agenti cizího státu způsobili teroristický atentát, při němž zahynuli dva čeští občané a byla způsobena miliardová škoda. Na druhé straně, pracujeme s dvěma vyšetřovacími verzemi; s tou první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem, a s tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny. Policie České republiky, ale i Nejvyšší státní zastupitelství, které tento případ dozoruje, mají moji plnou důvěru. Přeji si, jako vrchní velitel ozbrojených sil, kam Policie České republiky nepochybně patří, aby na vyšetřování byla nasazena maximální kapacita a aby, až vyšetřování skončí, občané ČR měli plnou informovanost a nic se neutajovalo. Doufám, že se dovíme pravdu. Dovíme se, zda toto podezření je oprávněné, a v takovém případě, ač podporuji korektní vztahy se všemi významnými zeměmi, je zapotřebí, aby Ruská federace za tento případný teroristický čin zaplatila, například neúčastí Rosatomu v tendru na Dukovany. Pokud naopak toto podezření bude vyvráceno, pak z toho vyplývá, že šlo o zpravodajskou hru, která může mít vážné důsledky pro náš vnitřní politický život. Počkejme tedy bez hysterie a spekulací na výsledky vyšetřování. A potom teprve rozhodněme. Děkuji vám za vaši pozornost,“ zakončil.

[Trini]

https://www.novinky.cz/komentare/clanek ... y-40359727

KOMENTÁŘ: Hartlepool aneb Fiasko britské sociální demokracie – Alexander Tomský

V celé Evropě už dvacet let rapidně klesá podpora sociální demokracie, která byla v Evropě dominantní vládní stranou po celé dvacáté století. V Anglii se strana práce (labouristé) ještě dlouho díky většinovým volbám držela nad vodou, ale minulý týden zažili labouristé šok svého života, o němž nelze pochybovat, že je prvním hřebíkem do rakve.

Drasticky prohráli doplňovací volby v baště, které říkají „rudá hradba”, čili ve svém tradičním dělnickém obvodě v Hartlepoolu, který labouristy nepřetržitě volil od roku 1964, kdy získali prvenství. Jejich kandidát získal 8 500 a konzervativní oponentka neuvěřitelných 15 500 hlasů.

Není to poprvé, už v generálních volbách v prosinci 2019 ztratili, a to dokonce 12 podobných okrsků, mohli se ale utěšovat, že jde o přechodnou záležitost. Předčasné volby totiž vyvolal premiér v napjaté atmosféře sporu o brexit a manuálně pracující tam hlasovali masivně proti imigraci levné pracovní síly, internacionalistickou stranu volit nemohli. Předpoklad volebních manažerů Labour Party nebyl úplně od věci, po nešťastném brexitu nastane klid a dělníci se vrátí do lůna strany. Hartlepool potvrdil opak. Proč?

Analytici levice udávají mnoho důvodů, zejména ztrátu tradičního průmyslu a odborů, solidárního dělnického způsobu života a pokles třídního uvědomění. Volit stranu kapitalistů by bývalo ještě před dvaceti lety považováno za zradu. Kolektivní návyk dlouho přetrvával, koho taky volit, když máte jen dvě volby? To je sice pravda, ale proč ten náhlý kolaps? Že by voliči strany práce nechtěli sociální stát, všeobecné zdravotnictví a školství? Ale ovšem, jenomže na této frontě je dávno dobojováno. Během let se rapidně zvyšoval počet vysokoškoláků (dnes 52 procent mládeže) a většina členů labouristů patří k humanitní inteligenci – právníci, učitelé a zbytnělá třída státních úředníků, ti mají jiné zájmy než reprezentovat občany „malého rozhledu” a nesprávných názorů, jimiž v podstatě pohrdají.

Odehrálo se to všude v Evropě a stalo se to osudem soc. dem. i u nás. Její tradiční volič (a měla jich ještě za Paroubka milión) ji vůbec nechápe. Vedení strany se v prezidentských volbách vykašlalo na Zemana (2003), svého typického voliče nezastupuje, vyzdvihuje kdejakou bizarní menšinu, na rozdíl od něho je euro-federalistická, reprezentuje názory „pražské kavárny” a v obraně před imigrací přesvědčivá moc není. Na politické výsluní vytáhla levicové aktivisty progresivismu Marksovou-Tominovou, Hamáčka, Maláčovou a nechala odejít Zimolu, Bernarda a Foldynu. Kdo z funkcionářů a politiků strany kdy pracoval v průmyslu?

Zpátky ale do Británie zuřivé kulturní války. Pod diktátem politiky identit a inkluze menšin trpí anglické dělnictvo dvojnásobně. Marně žádá namísto tolerance kriminálních multietnických ghett zákon a spravedlnost. Má s nimi své zkušenosti, bydlí hned vedle. Nesouhlasí s pozitivní diskriminací menšin, jeho dětem nikdo nepomáhá, ve škole mají nejhorší výsledky. Když slyší o genderismu, otvírá se dělnictvu kudla v kapse. Manuálně pracující angličtí domorodci jsou ad hominem osočováni z rasismu a jejich patriotismus je levicovým politikům k smíchu.

Příroda nezná vakuum. Tak velká část obyvatel nemohla zůstat dlouho bez reprezentace. Premiér Boris Johnson posunul stranu kulturně doprava a sociálně doleva. Nabízí masivní investice i práci a zřejmě alespoň z reklamních důvodů hodlá trochu zvýšit daně bohatým.

Jedno je jisté, labouristická strana propadla progresivistické ideologii a ta se sloučit s mentalitou a názory dělníků nedá. Nedávno proti ní protestoval její první muslimský poslanec a podal demisi. Ani koalice s etnickými menšinami, zelenými a liberály na vítězství v příštích volbách nestačí. Čelí propadu.

„Když intelekt je bez duše, tak podobá se ropuše či slepci s mečem v tanci”, zpíval kdysi český bard Karel Kryl. Naštěstí tu jsou ještě prostí lidé, kteří neztratili rozum.

[Trini]

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizk ... d=40360396

Válka mezi Izraelem a Hamásem se hodí více stranám, říká analytik

Už týden probíhá konflikt mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás, které z Pásma Gazy vypaluje stovky raket na židovský stát. Obětí je přes sto a napětí nekončí. O pozadí konfliktu a tom, komu střet mezi Izraelem a Hamásem, označovaným v USA i EU jako teroristická skupina, vyhovuje, mluví v rozhovoru pro Novinky bezpečnostní analytik působící v oblasti Perského zálivu Milan Mikulecký.

Palestinští radikálové vypalují salvy raket na Izrael, ten odpovídá nálety a dělostřeleckou palbou. Ale kdo z toho těží a kdo k tomu mohl přispět?
Aktérů, kterým konflikt slouží, je v tuto chvíli více a jsou z různých, řekl bych dokonce antagonistických stran. Ano, tím, kdo současný konflikt spustil, je Hamás, ale když se ptáte „kdo za to může“, tak odpovím, že Írán, Spojené státy a koneckonců i Evropská unie.

Íránské špičky nyní vnímají, že ve Washingtonu je u moci skupina, která je k němu smířlivější než předchozí administrativa a současně si chce postavit svůj dějinný pomník, že dosáhla mírové dohody s Íránem. Írán toho ostatně začal využívat a nyní se chová asertivněji jak v Adenském zálivu, tak v pásmu Gazy. Američané již odstoupili od příliš jednostranného trumpovského postoje vůči Palestincům a opět jim zasílají peníze. Ale přešli do druhého extrému, od palestinské reprezentace za to nic nechtějí.

Víte, my říkáme podpora Palestincům, ale ti Palestinci, které vídáte na ulicích a kteří na tom skutečně nejsou dobře, ti z této podpory nevidí nic. Naopak palestinské špičky - jedno zda z Hamásu nebo Fatahu - to jsou dnes neuvěřitelně bohatí lidé, i na naše „západní“ poměry.

V USA je v tuto chvíli možná zajímavější postavou než prezident Joe Biden ministr zahraničí Antony Blinken, který je jedním z architektů tragické dohody o íránském jaderném programu za prezidenta Obamy v roce 2015. Tato dohoda byla pro Írán velice výhodná, uvolnila mu ohromné množství peněz, které okamžitě investoval do podpory šíitských povstalců na různých místech Blízkého východu.

Administrativa Donalda Trumpa, tuto dohodu vypověděla a výsledek se dostavil vcelku rychle. Například konflikt v Jemenu, který je ve skutečnosti proxy válkou Íránu proti Saúdské Arábii, začal slábnout. Stejně tak na linii s Izraelem, ať už v Libanonu, kde operuje Hizballáh, nebo v Gaze, kde vládne Hamás, docházelo k celkovému uklidnění, protože docházely peníze: od Íránu, z USA, ale přísun peněz uzavřely i bohaté ropné monarchie.

Z mého pohledu je nepřímým viníkem i Evropská unie, která je schopná peníze posílat na cokoli, aniž by nad jejich skutečným využitím měla kontrolu. Sice pochybuji, že na palestinských útočných tunelech jsou populární cedulky „postaveno s podporou EU“, ale i tak se domnívám, že na tom, co dnes děje, máme bohužel nemalou zásluhu i my, Evropané.

Jakou roli v tom hrají zájmy Hamásu?
Pro Hamás je to vlastně jedna velká reklama pro fundraisingovou kampaň, kdy ukáže, že tu je, a řekne „potřebuji víc peněz na boj se sionistickým nepřítelem“. Svým způsobem pomůže i Fatahu, protože v plánovaných volbách neměl Mahmúd Abbás naději na dobrý výsledek. A vypuknutí konfliktu je výborná záminka pro další nekonečné odkládání palestinských voleb, takže bude moci vládnout další roky.

Ovšem komu?
Abbásovo vládnutí se prakticky už omezuje jen na jeho prezidentský palác, ale dokud donátoři z Evropy posílají peníze, tak je každý den dobrý. Ostatně podívejte se, v jakém bohatství zemřel Jásir Arafat. Jediný, kdo to odnáší, jsou prostí Palestinci, kteří tam žijí.

Ale vidím zde ještě jeden faktor, který zřejmě vznikl spontánně a v evropských médiích se o něm nepsalo. Posledních šest měsíců se na sociálních sítích, jako je například TikTok, objevovaly záběry, jak palestinská omladina napadá Židy. A trumfovali se, kdo má zajímavější video typu bouchl jsem si do Žida. Intenzita těchto útoků se časem stupňovala. Je jen otázka, jestli to bylo skutečně živelné, nebo řízené nějakou organizací, jako je Hamás.

Aktuální boje nezačaly střílením raket, ale výtržnostmi u Lví brány v Jeruzalémě. Ale v našem euroatlantickém prostoru to je prezentováno, že zde jsou dvě strany, které mají stejné zásluhy na tom, že konflikt propukl. V českých médiích dokonce čtu, že vše vzniklo, protože chtěl Izrael vystěhovat desítky rodin (z domů ve východojeruzalémské čtvrti Šajch Darrách - pozn. red.), ale to není pravda.

Jak to tedy bylo?
Oblast, o které mluvíme, byla téměř dva tisíce let známá jako Šimon Hatzadik a byla většinově obydlená Židy. Nicméně v roce 1948 během první izraelsko-arabské války byli její obyvatelé dílem vyhnáni, dílem vyvražděni Arabskou legií, mimochodem pod přímým velením britských důstojníků. Tyto domy historicky patřily židovským majitelům a nebýt tragických událostí roku 1948, nedošlo by ke změně.

Izraelské soudy, tuto problematiku řešily řadu let a v některých případech již padly rozsudky. Nyní se jednalo o to, že se čtyři arabské rodiny odmítly vystěhovat a ani nechtěly platit nájem. To aby občanskoprávní spor řešil okolní svět, je něco nevídaného a je znát, že jde pouze o záminku.

A nehodí se současná krize i některým lidem v Izraeli, kde je politická scéna extrémně rozdělená a nikomu se nedaří získat ve volbách většinu?
Myslím si, že v Izraeli takto intenzivní boje nevyhovují nikomu. Je to střet, který by nastal, ale pro Izrael to není konflikt, který by měl nastat teď. Člověk by si řekl, že to může vyhovovat straně Likud a premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, protože vypukl v okamžiku, kdy to vypadalo, že opozice konečně dostane příležitost složit vládu. Netanjahu se z toho bude snažit politicky těžit, ale nyní kdy se změnilo obsazení Bílého domu, se nedomnívám, že teď je pro Izrael vhodná doba pro válku v Gaze.

Izrael potřebuje prioritně řešit Írán a íránský jaderný program, který pro něj představuje skutečně existenční nebezpečí. Izrael taky potřebuje řešit vztahy s bohatými arabskými zeměmi, v čemž se mu začínalo dařit a vypadalo to, že by mohlo dojít i k normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií, což by bylo pro celý region zásadní. Ale v důsledku toho, co se nyní děje v Gaze, to padá. To vyhovuje Íránu a možná i Turecku.

Válka se nehodí ani Americe, která má jiné starosti doma, v jiho- a východočínském moři i na dalších místech. Ale Amerika projevila změnu postoje a projevila relativní slabost. V arabském světě pořád platí, že si můžete dovolit téměř cokoli, ale nesmíte ztratit tvář. A Amerika ji tam ztrácí dennodenně. Celé arabské jaro byl jeden veliký omyl. Hillary Clintonová, nebo Madeleine Albrightová jsou stále prezentovány jako velké političky, ale tyto dámy zdevastovaly americkou zahraniční politiku na Balkáně, ve východní Evropě a na Blízkém východě jako nikdo před nimi.

Nemůžeme se divit egyptskému prezidentovi Abdaláhovi Sísímu, že hledá podporu na všech stranách, že diverzifikuje nákupy zbraní, nakupuje je od Rusů i od Francouzů, protože Američanům se z jeho pohledu nedá věřit. Bez mrknutí oka obětovali Husního Mubáraka, který pro ně byl třicet let klíčový spojenec a kývl skoro na všechno, co po něm chtěli. A ze dne na den ho odepsali a předhodili ho Muslimskému bratrstvu.

Změna v politice k Íránu destabilizovala situaci amerických spojenců v oblasti Perského zálivu. Ukazuje se, že není jednoduché být spojencem Spojených států na Blízkém východě, protože nevíte dne ani hodiny, kdy jste ještě vážený spojenec, nebo nechtěné závaží.

Jak se konflikt hodí Turecku?
Turecko má hluboké ekonomické problémy. Nyní má (turecký prezident) Erdogan možnost odvést pozornost od ekonomiky a halasně se prezentovat jako ochránce Palestinců. Současně se vymezí vůči Saúdům, kteří zatím ke konfliktu zachovávají střízlivý přístup.

Nestane se vždycky Hamás vítězem, pokud nebude úplně poražen?
Vlastně máte pravdu. Pro něj je to vždy vítězství, protože demokracii pokaždé ujíždí vlak v propagandě. Když se podíváte, jak pokrývala evropská média dění v Československém pohraničí v roce 1938, jak se podařilo vytvořit v Británii a ve Francii dojem, že Češi jsou zlotřilí. Na jedné straně československá armáda. Na druhé straně němečtí civilisté prchající do bezpečí Říše. Když se podíváte na zpravodajství z Gazy, vidíte, že je pečlivě inscenované. Propagandisticky to bude vždy pro Hamás vítězství.

Nejen propagandisticky. Když prohraje s Izraelem, je to se silnějším nepřítelem.
Ano, porážka bude omluvitelná. A Hamás bude opět příjemcem pomoci. Sejde se dárcovská konference, která sice nakonec pošle něco jiného, ale nějaké peníze přijdou. Ukáže Íránu a Turecku „my jsme schopni Židům pustit žilou, pošlete nám peníze na zbraně“. Pak svět zaplaví fotografie - podívejte chudáci děti, Ameriko a EU pošlete peníze.

Hamásu se také podařilo vrazit klín do normalizace vztahů na Blízkém východě. Hrozilo a ještě hrozí nejen, že dojde k přesunu izraelských technologií do sunnitských zemí, což Írán oslabí, ale že mezi nimi nastartuje obchodní výměna. A pokud lidé mezi sebou obchodují, poznají se, ztratí řadu vzájemných předsudků a mají menší chuť se vzájemně mlátit po hlavách.

A jak konflikt skončí?
Až Izrael podle jeho názoru dostatečně naruší teroristickou infrastrukturu v pásmu Gazy. Myslím si, ale že aby došlo k opravdu významnému oslabení Hamásu, muselo by dojít k pozemní operaci. Nicméně pozemní operace v jakémkoli urbanizovaném prostoru je velice náročná a vítězství extrémně drahé, jak na lidské oběti, tak na techniku. Už to nemůžete udělat tak jako v druhé světové válce, kdy přiletěly bombardéry a srovnaly město se zemí nebo ho rozstřílely z děl. To s vojenskými právníky a novináři v zádech nejde. Bude to náročné na lidské ztráty, na které je Izrael citlivý. Dnes s odstupem let se ukazuje se, že i když byl Ariel Šaron velký stratég, tak vyklizení Gazy byla chyba.

[Trini]

https://www.novinky.cz/komentare/clanek ... y-40360430

KOMENTÁŘ: Vládci teroru – Alexander Tomský

Na civilní obyvatelstvo Izraele dopadly během několika dní téměř tři tisíce raket z Gazy, tentokrát v ohromných vlnách. Naštěstí ani tak masivní útok „železnou kupoli“, vzdušnou obranu, nepřekonal, jinak by střely delší dráhy letu způsobily masakr v celé zemi.

Je to úspěch i neúspěch. Jak je možné, že se během sedmi let od poslední agrese podařilo vládcům enklávy vyrobit sofistikovanější zbraně hromadného ničení v takovém množství, a to pod blokádou? Co lze očekávat příště?

Navzdory tak strašlivému teroristickému útoku hlavní média i politici demokratického Západu, a to bez ohledu na svou politickou orientaci, stejně jako při předchozí agresi, ztratili soudnost a žádají obě strany o zdrženlivost, jako by mezi oběma stranami konfliktu existovalo morální srovnání. Jako by neznali genocidní cíl teroristů. Západ místo toho, aby se spojil a pokusil se vládce teroru zlikvidovat, tak jako islamistický stát ISIL teroristy toleruje. Ostatně je za Gazu v morálním smyslu zodpovědný, dlouhá léta tlačil na Izrael, aby se z okupovaného území stáhl.

Komentátoři a reportéři si zřejmě na bezvýchodnou situaci Izraele zvykli. Zajímají se, proč zaútočil Hamás právě teď, a ačkoli jsou geopolitické důvody zřejmé (zrušené volby na palestinském území, které by vyhrál, a potřeba ukázat sílu čtyřem zrádcům Arabské ligy za diplomatické uznání Izraele), reportáže se soustředí na bezvýznamné incidenty, které údajně zločince k agresi vyprovokovaly.

V Jeruzalémě protestovala skupina Arabů proti vystěhování čtyř rodin z domů, na které si dělají nárok potomci majitelů z doby před vznikem Izraele, a zatím se ke kauze nevyjádřil vrchní soud. V Jeruzalémě se střetly bojůvky izraelských šovinistů s Palestinci. Policie možná hrubě rozháněla menší dav před mešitou Al-Aksá, když na „svaté půdě“ objevila sklad kamenů, betonových úlomků a rachejtlí, kterými je demonstranti zasypávali. Bohužel běžné konflikty v rozpolcené společnosti.

Izrael se nepochybně nalézá v politické krizi, ani čtyři volby nepostavily soudržnou koaliční vládu. Mezi arabskou mládeží se už delší dobu šíří móda mikroagresivních útoků na mírumilovné ultraortodoxní židy (většinou facky), které si nahrávají na aplikaci TikTok a závodí mezi sebou o nejvyšší počet videí.

Poprvé v novodobých dějinách se na několika místech střetly rozvášněné skupiny izraelských Palestinců s izraelskými extremisty, vypálily čtyři synagogy, jednu mešitu a zdevastovaly několik aut a obchodů. To je pro existenci Izraele vážnější nebezpečí než momentální útoky Hamásu. Kde vládne slabá vláda, vládne ulice. Izrael čekají zlé časy.

Západní média se pokrytecky tváří, že měří oběma stranám stejně, a pranýřují Izrael. To je přesně to, oč Hamás usiluje. Rozdíl mezi izraelskou armádou a gangstery je ovšem nebetyčný, vojáci bojují s ozbrojenci, kteří se ukrývají mezi civilisty, mají přísné rozkazy usilovat o co nejmenší nevyhnutelné vedlejší oběti, kdežto Hamás oběti na ženách a dětech, za něž je zodpovědný, vytrubuje do světa a tváří se jako oběť. Izrael svým nepřátelům garantuje náboženskou svobodu a občanskou rovnost před zákonem. Teroristé mají jediný program – vraždit Židy.

[Trini]

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ze ... i-40360584

Zeman se omluvil za bombardování Jugoslávie a poprosil srbský národ o odpuštění

Prezident Miloš Zeman se v úterý při setkání se srbským protějškem Aleksandarem Vučičem omluvil za bombardování tehdejší Jugoslávie v roce 1999. Srbský národ poprosil o odpuštění.

„Prezident republiky Miloš Zeman se v přítomnosti srbského prezidenta Aleksandara Vučiće osobně veřejně omluvil za bombardování tehdejší Jugoslávie v roce 1999,” informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Zeman podle něj osobně poprosil srbský národ o odpuštění.

Miloš Zeman byl tehdy premiérem a vláda ČR zásah NATO coby členský stát podpořila. Stalo se tak krátce po přijetí ČR do Severoatlantické aliance v březnu 1999.

Akce NATO nazvaná Spojenecká síla (Allied Force) byla reakcí na represe Srbů vůči Albáncům v Kosovu. Aliance označila akci za humanitární zásah.

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ste-664744

Čím více mrtvých, tím pro Hamás lépe. Bývalý velvyslanec odkryl, jak uvažují palestinští teroristé

Na Blízkém východě je klid. Mezi Izraelem a Hamásem nastalo příměří. Kolem poledne se ale v Jeruzalémě na Chrámové hoře objevily střety mezi Palestinci a izraelskou policií. Rakety a stíhačky ovšem nelétají. Na jak dlouho? O tom hovořil v pořadu Interview ČT24 někdejší velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar.

Úvodem se Pojar vyjádřil právě k otázce toho, na jak dlouho se podařilo dosáhnout příměří. „To v tuto chvíli nikdo skutečně neví. Já si troufám tvrdit, že to bude spíše na několik měsíců až málo let, ale vzhledem k tomu, že to bombardování a ta likvidace infrastruktury Hamásu trvala pouhých 11 dní, tak už si myslím, že to nebude trvat sedm let, tak jako to minulé příměří. Kdo volá po příměří okamžitě po propuknutí bojů, volá také po tom, že ty boje, i kdyby bylo příměří dosaženo, propuknou znovu za kratší dobu, než když je ta infrastruktura Hamásu zasažená, nebo chcete-li, než ty dvě strany se patřičně vzájemně vysílí a budou si to nějakou dobu pamatovat, než zase nastane ta doba, kdy se pustí do sebe,“ uvedl.

A v jaké jsme nyní fázi? Proč ty boje skončily? Protože si lídři na obou stranách uvědomili, že už je těch lidských obětí moc, nebo proto, že se vysílily obě strany, došly zbraně, nebo něco jiného? „Myslím, že o lidských obětech to zas až tak moc není. Hamás, zdálo se, chtěl příměří již před několika dny, ten, zdá se, vyčerpal to, čeho chtěl dosáhnout, již před pár dny. Izrael chtěl udeřit ještě více, respektive uštědřit Hamásu větší ztráty tak, aby znovu to násilí a to ostřelování nezačalo, respektive aby začalo spíše později než dříve, ale Izrael byl okolním světem, respektive mezinárodním společenstvím v zásadě přinucen k tomu příměří. Je zároveň pravda, že možná vyčerpali ty hlavní cíle, které v Gaze měli. Alespoň to tak říkají, že už neměli příliš mnoho cílů na seznamu, jakým způsobem Hamásu uškodit, takže se rozhodli pro příměří. Také aby si uchovali dobré vztahy se Spojenými státy,“ dodal.

Podle Pojara se nyní všichni snaží ukázat jako vítězi. „Ale to, kdo skutečně, jak vyhrál, jak moc vyhrál, na jaké frontě vyhrál, protože něco jiného je, jak vyhrajete doma, něco jiného, jak vyhrajete mezinárodně, něco jiného, jak vyhrajete na Blízkém východě a jak je to zapamatováno, a tak v tuto chvíli pokračuje ještě ten narativ toho, že každý se snaží ukázat, jak vyhrál. Respektive obě strany se snaží ukázat, že neprohrály, a z určitého ohledu je pravda, že ani jedna ta strana neprohrála, protože Hamás nepočítá vlastní mrtvé, nebo vlastní mrtvé Palestince. Hamás je teroristickou organizací a teroristé potřebují mrtvé civilisty na všech stranách, jak u toho nepřítele protivníka, tak i na domácí scéně, protože to propagandisticky teroristickým organizacím pomáhá. Pomáhá jim to ve světě a pomáhá jim to i doma, co se týká nesympatií i udržování toho teroru, takže to není tak, že se počítají ti mrtví. Naopak Hamás počítá mrtvé: Čím více, tím lépe,“ podotkl.

Moderátor Daniel Takáč se následně Pojara ptal znovu na to, čeho tedy Izrael a Hamás dosáhly. „Izrael významně omezil arzenál Hamásu, ten vojenský raketový arzenál Hamásu, zlikvidoval pravděpodobně 200, asi o něco více než 200 bojovníků Hamásu nebo palestinského Islámského džihádu. Izraeli se povedlo nějakým způsobem eliminovat tu sílu Hamásu a snad eliminovat chuť Hamásu jít do dalšího kola válčení v následujících měsících nebo letech,“ sdělil dále Pojar.

„A opravdu se to povedlo?“ ptal se dále Pojara Takáč. „Minule se to povedlo na sedm let. Uvidíme, na jak dlouho a nakolik se to povedlo letos. Izraelci říkají, a ti izraelští generálové, pokud se to povedlo na pět let a více, tak to bude úspěch, ale to si musíme skutečně počkat těch pět let, jestli se ten úspěch dostaví. Já bych to vzal paralelou poslední války v Libanonu v roce 2006 mezi Hizballáhem a Izraelem, kdy to začalo podobně, ostřelováním, tedy respektive únosem izraelských vojáků a pak ostřelováním Izraele z Libanonu. Na jednu stranu Hizballáh prohlásil tu válku za vítěznou, byť šéf Hizballáhu řekl, že kdyby věděl, že bude tak silná izraelská odpověď, tak by do té války nešel. A zároveň Izrael považoval tu válku dosti za zpackanou, tam tehdy byla vyšetřovací komise, a nikdo by vám v Izraeli neřekl: Tuto válku jsme vyhráli, trvala šest týdnů. No ale výsledkem je, že od roku 2006 doteďka, po vlastně nebývalou dobu 15 let, je to jedna z nejklidnějších hranic a k žádnému velkému střetu nedošlo,“ dodal následně Pojar, že někdy i ty války, které se nezdají jako vyhrané, vlastně mají dopad na větší stabilitu, respektive oddálení toho dalšího konfliktu.

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ala-666133

Dáme si přes hubu? Ne Pirátostánu! Babiš mluvil, sněmovna řvala

Premiér Andrej Babiš tvrdě zaútočil na opozici s tím, že zatímco vláda tvrdě pracovala, opozice jela nezodpovědnou kampaň a nic nedělala. Varoval před nástupem vlády Pirátů a odmítl, aby Českou republiku řídil Evropský parlament. „My jsme svrchovaná země! Odmítám muslimskou Evropu, odmítám fanatický Pirátostán!” bouřil Babiš a Sněmovna řvala.

Na počátku mimořádné schůze vystoupil s obsáhlým projevem premiér Andrej Babiš. V úvodu tepal opozici. „Nejdřív jste prosadili Lex Babiš, absurdní záležitost. Žádný střet zájmů nemám! Všichni jste se shodli a hlasovali jste proti Babišovi, vadí vám, chcete ho dát pryč z politiky, protože se nepřizpůsobil těm vašim zvyklostem. Vždy jsem dodržoval všechny právní předpisy. EU nemá co vykládat naše zákony. Tahle země nemůže být řízena z Evropského parlamentu, my jsme svrchovaná země!” rozjel se premiér.

„Kdo tu dotaci kontroloval? Dvakrát nejlepší ministr financí pan Kalousek. Je potřeba stíhat Babiše a jeho rodinu za nic! Kde jsou ty dotace, co jste rozkradli?! Je to pro veřejnost, pro děti, běžte se tam podívat! Toho Babiše je potřeba zlikvidovat na objednávku. Na objednávku! V osmi bodech vám teď připomenu, jaké vládě chcete vyslovit nedůvěru,” přešel Babiš k obsáhlému hodnocení své vlády.

„Chcete svrhnout vládu, která konečně prosadila důstojné důchody. V roce 2009 byla průměrná penze 10 045 korun měsíčně. Nastoupila ODS a TOP 09. Výsledek byl, že na konci roku 2013 byl průměrný důchod 10 962 korun měsíčně. Za čtyři roky jste dokázali našim seniorům přidat tisícovku. Tak jste byli štědří,” uvedl premiér. „A teď si to porovnejte s mojí vládou. V prosinci 2017, kdy jsem se stal premiérem, průměrná penze byla 11 745 Kč. K letošnímu březnu byl průměrný důchod už 15 351 korun. To byl jeden ze slibů naší vlády. Lidem nad 85 let jsme přidali tisícovku navíc. A v prosinci 2020 každý senior dostal ještě 5 000 Kč. Průměrně jsme tak valorizovali důchody téměř o tisíc korun rok co rok,” připomněl.

„A na rok 2022 senioři dostanou v průměru měsíčně 758 korun navíc. To pro případ, že byste, nedej bože, sestavovali vládu, aby na ten náraz byli líp připravení, protože jim určitě jako první věc seberete slevu 75 procent na jízdném ve vlacích a autobusech, kterou jsem osobně prosadil. Chcete svrhnout vládu, která radikálně zvedla lidem platy. V roce 2017 jsme slíbili učitelům, že budou brát v průměru přes 45 tisíc měsíčně. A slib jsme splnili. Letos budou kantoři brát přes 46 tisíc korun měsíčně. Za vás byl v roce 2013 průměrný plat kantora 26 111 Kč. My jsme jim přidali skoro jednou tolik. My své sliby plníme,” pronášel ve Sněmovně.

Programové prohlášení pro jeho vládu prý není cár papíru. „Nejsme ODS, která se před volbami dušuje, že nebude zvedat daně a pak udělá přesný opak a s TOP 09 prosadí megapodvod nazvaný superhrubá mzda. Tu jsme, mimochodem, taky zrušili. ODS našla odvahu se přidat až po 12 letech, co o tom mluvila. Samozřejmě až teď, když je v opozici,” doplnil.

„Chcete svrhnout vládu, která snížila lidem daně. Chápu, že kolegům z ODS a TOP 09 z toho jde hlava kolem, ale představte si, že i když jste ve vládě, tak můžete snižovat daně. Stačí chtít. Až na hazard, tabák a alkohol, naše vláda daně snižovala – dělá to nějakých 436 miliard, které šly zpět lidem a podnikům,” připomněl Babiš.

V dalším bodu mluvil premiér o životní úrovni. „Chcete svrhnout vládu, která zvýšila životní úroveň. Zase jsme slyšeli, že 'Babiš, zadlužil zemi! Budou trpět naše děti! Nikdo to nezaplatí! Zkrachujeme!' Ale tomu nevěříte ani vy sami. V HDP na hlavu jsme už předběhli Portugalsko, Řecko, Španělsko i Itálii. A pokud jde o ty peníze, kvůli kterým narostl náš dluh, tak to nejsou miliardové tunely, které tu ty vaše takzvaně demokratické strany roky provozovaly. Ty peníze jsme nikam nezašantročili, ale dali jsme je lidem. Proto se úspory domácností navýšily k 30. dubnu za poslední rok o rekordních 360 miliard. Dluh jsme v minulosti stabilizovali jednou, a pokud bychom k tomu měli příležitost i v příštím volebním období, tak to dokážeme znovu,” slibuje Andrej Babiš.

Premiér dále zmínil, že jeho vláda myslí i na rodiny, když výrazně zvýšila rodičovský příspěvek z 200 na 300 tisíc korun. Dalším bodem bylo, že jeho vláda myslí i na spotřebitele a připomněl, že 'zlidštili' exekuce a insolvence. Babišova vláda podle jeho slov také výrazně investovala. „Za poslední roky jsme do České republiky investovali stovky miliard. Dokonce jsme všechny možné investiční projekty zanesli do Národního investičního plánu. Tam jsme do roku 2050 zmapovali přes 20 tisíc projektů za 8 000 miliard. Postavili jsme 59,3 km nových dálnic a dalších 107,3 km jsme rozestavěli. Postavili jsme 66,8 km silnic 1. třídy a dalších 74,3 km se staví. Vy jste dálnic postavili tak nula nula nic, naopak jste jejich výstavbu zarazili,” uvedl jako příklad a vyzval občany, aby nevěřili demagogii.

„Na rozdíl od vás jsme konečně začali modernizovat naši armádu. Když přišla ekonomická krize, tak první, kde jste začali škrtat, byla armáda. Dokonce jste jí snížili rozpočet jen na 1,1 % HDP. V roce 2009 měla armáda rozpočet 56 miliard a vy jste ho snížili na 42 miliard. Za nás má armáda rozpočet 85 miliard. Konečně jsme vojákům pořídili špičkovou výbavu a techniku, která nahradila tu sovětskou: nové americké vrtulníky, španělské i švédské obrněnce, české útočné pušky a pistole, izraelské radiolokátory. A můžeme pokračovat zahraniční politikou. To až naše vláda udělala něco s ruskou rezidenturou v Česku. Vy jste o tom jen roky mluvili. Především jsme ale vláda, která důrazně bojuje za české národní zájmy v Bruselu,” zdůraznil u řečnického pultíku ve Sněmovně.

Následně předseda vlády ve své dikci výrazně zostřil. „Jak už jsem řekl tisíckrát, my sami si budeme rozhodovat o tom, kdo u nás bude žít a pracovat. To je jediné zodpovědné řešení migrace. Tak si to totiž Piráti a STAN dali do programu. 'Zodpovědné řešení migrace.' Tím asi chtějí říct, že odmítání uprchlických kvót je nezodpovědné. Já dobře vím, co se skrývá za tím 'zodpovědným řešením migrace'. Přijmeme uprchlíky bez kvót a dobrovolně. Nějaká tisícovka nebo dvě Afghánců a Pákistánců nás přece nezabije. To zvládneme, asi si myslí Piráti,” konstatoval.

„Vždyť pan Bartoš prohlásil: 'Přál bych si, aby byl svět skutečně bez hranic. Migrace je přirozená věc. Jestli, a to již vidíme ve Francii i Německu, má být Evropa do deseti až patnácti let muslimská, nemám s tím problém.' Tolik pan Bartoš. Já nechci muslimskou Evropu! To bylo před dvanácti lety v roce 2009. Bylo mu 29 let. Dnes to vysvětluje tak, že prozřel a že to byla mladická nerozvážnost. Je zajímavé, že v roce 2016 ale byl na demonstraci, kde vítal uprchlíky. To mu bylo 36 let. O sedm let později. Asi taky nerozvážnost. Dnes je mu 41 let a docela se děsím toho, co budete dělat za nerozvážnosti příště. Opakuji, my v Česku nechceme žádný multikulturní ekofanatický Pirátostán. My nechceme sdílet naše auta! My nechceme sdílet naše byty! My nechceme sdílet naší zemi! Nechceme, aby naši zemi řídil Evropský parlament, kde by se Piráti spojili s dalšími fanatiky. Jsem svrchovaný premiér naší země a nikdo ze zahraničí nám do toho nebude kecat!” bouřil premiér.

Přešel také k tématu pandemie koronaviru. „Dalším důvodem, proč nám chcete vyslovit nedůvěru, je pandemie. Tam se totiž to vaše pokrytectví, pozérství a sabotáže ukázaly v plné nahotě. Od začátku jste epidemii bagatelizovali. Zatímco v Itálii řádil covid a kosil lidi, tak jste protestovali, že jsme zakázali lety ze severní Itálie. A že jsme si dovolili rozhodnout, že se Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě pojede bez diváků. Tehdy se poprvé vyrojila spousta amatérských epidemiologů. Zatímco my jsme zaváděli razantní protipandemická opatření, vy jste mluvili o chřipečce. Stále dokola jste z tepla opozičních křesel, kde nemáte naprosto žádnou zodpovědnost, papouškovali ty svoje floskule.”

„Ale vy jste ucítili příležitost. Příležitost, že můžete porazit Babiše, na kterého jste do té doby byli krátcí. Vaším vítaným spojencem se stal covid. A na tu kartu jste vsadili všechno. Jakákoli racionální diskuse se s vámi od té doby vytratila, protože vidina porážky Babiše vám dočista zatemnila mozek. Proto všechno to zpochybňování jakýchkoli opatření, proto ty soudní žaloby, proto ty věčné obstrukce kolem nouzového stavu. Vždyť to došlo tak daleko, že vaši vlastní hejtmani vás na vrcholu pandemické krize, kdy nemocnice praskaly ve švech, prosili, abyste ten nouzový stav prodloužili. Ale kdepak, zničit Babiše byla naprostá priorita. Tak jste nouzový stav shodili, a druhý den jste jak malí kluci chodili se svěšenou hlavou nad tím, co jste to provedli. Zatímco my jsme makali čtyřiadvacet hodin denně, vy jste nehnuli ani prstem. Zatímco my jsme byli ve válce s virem, vy jste za našimi zády nadále rozdělovali společnost,” tepal opozici.

Opozice si prý stanovila cíl porazit Babiše za každou cenu. „Od loňského října jste naplno zahájili svoji brutální, nelítostnou a nihilistickou předvolební kampaň. Vystupujete jako spasitelé, ale ve skutečnosti nejste nic jiného než sabotéři. Nesehnali jste ani jednu roušku, nesehnali jste ani jeden respirátor, nesehnali jste ani jednu dávku vakcíny. Ale přitom jste nám s tím mohli pomoci. Stačilo chtít. Stačilo zavolat. Já jsem pro Česko vybojoval 235 tisíc dávek navíc. A také jsme zajistili inovativní léky, které zachránili lidem životy. Bamlanivimab nebo Regeneron. A angažoval jsem se i v Isoprinosinu a Iverkmetinu. To byly desítky hodin práce, telefonátů a jednání. A když už jsme u těch hodin, tak kvůli covidu jste tady včetně všech mimořádných schůzí i zbytečných obstrukcí prokecali už 132 hodin,” spočítal Babiš.

V projevu také citoval dopis, který mu poslal jeden z občanů. „K vašemu chování mi napsal dopis pan Miloslav. Je to devadesátiletý pán z Prahy 4. Tímto Vás, pane Miloslave, zdravím. A pan Miloslav píše: 'Každý slušný občan-politik by na počátku boje s covidem zasedl ke kulatému stolu, hodil pod něj sekeru a s obejmutím ramen zavelel ke společnému boji s neznámou epidemií. A všichni by řekli: Až to úspěšně skončí, tak ty sekyry zase vytáhneme a zase si budeme dávat přes hubu!',” ocitoval Babiš a jeho slovy také své vystoupení ve Sněmovně zakončil. Občan mu prý v dopisu napsal, že občané nejsou hloupí a ve volbách to náležitě zhodnotí, dodal Andrej Babiš.

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... zof-666380

Politici zastupují už jen sebe, ne lid. Kapitalismus může skončit, volá francouzský filozof

Politici zastupují už jen sebe, ne lid. Kapitalismus může skončit, volá francouzský filozof. Západní demokracie je v krizi. Politici zastupují už jen sebe. Obyčejné lidi ne. Liberalismus a demokracie nejdou moc dohromady. Spíš naopak. Demokracie se musí změnit. Kapitalismus na věčné časy? Ale kdeže. Francouzský filozof Alain de Benoist se s tím nepáral.

Francouzský filozof Alain de Benoist je radikálním kritikem globalizace a liberalismu. V rozhovoru pro Lidové noviny poznamenal, že liberalismus je s demokracií prakticky neslučitelný a svět bude muset hledat nový obsah pro slovo demokracie, protože současná demokracie, jak ji chápe Západ, je v krizi.

„Tradiční strany se od sebe liší snad už jedině volbou prostředků, protože cíle mají identické. Rozdíl mezi pravicí a levicí se rozmlžil, naopak se rozevřela obrovská propast mezi ‚obyčejnými‘ lidmi a vládnoucí třídou. Zakoušíme krizi důvěry, a jejími oběťmi jsou instituce a média. Mnoho lidí má pocit, a já si myslím, že ten pocit není neoprávněný, že ti, kteří je mají zastupovat, ve skutečnosti nezastupují nic než sebe,“ nešetřil filozof ostrými slovy.

Sousloví liberální demokracie, které se tak často používá, je vlastně protimluv, protože demokracie stojí na suverénním rozhodování lidu, zatímco liberalismus hledí především na svobodu jednotlivce. Kolektivní vůle lidu je pro liberální svobodu jednotlivce spíše ohrožením. Tak to vnímá Alain de Benoist.

Cestu k posílení demokracie vidí v demokracii přímé, kterou na české politické scéně prosazuje především hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Osobně prý inklinuje k levici, jakou představuje např. americký senátor Bernie Sanders, ale v prezidentských volbách by prý volil Donalda Trumpa, protože ho považoval za nejméně hrozného ze všech příšerných kandidátů.

Nakonec konstatoval, že k současnému kapitalistickému světu musí existovat alternativa. Vždyť lidé žili bez kapitalismu celá staletí, takže podle myslitele není pravdivé tvrzení některých dnešních politiků, že se bez kapitalismu neobejdeme.

„Vždyť lidstvo žilo bez kapitalismu stovky let, ne-li celá tisíciletí, a tak je dost velkou záhadou, proč by najednou mělo být odsouzeno mu na věčné časy sloužit. Současně bychom měli vědět, že kapitalismus není jen ekonomický systém, je tím, co Marcel Mauss nazval ‚totálním sociálním faktem‘. Je vyjádřením určitého systému hodnot, antropologie a koncepce světa. Souhlasím s tím, co Karl Marx napsal o ‚zbožním fetišismu‘ a zvěcnění (Verdinglichung) společenských vztahů ‚v ledové vodě sobecké vypočítavosti‘. Podstata kapitalismu nespočívá jen v nadměrné akumulaci peněz proměněných na kapitál a v nadřazenosti směnné hodnoty nad hodnotou užitnou, ale rovněž v jeho přirozené tendenci k neomezenosti – vždy více směn, vždy více zboží, vždy více zisků. Nejde o nic jiného než o moderní podobu oné nemíry, kterou Řekové nazývali hybris, která může vést jen a pouze ke zničení životního prostředí a ke komodifikaci světa,“ vyjádřil svůj názor.

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ily-666552

Aktuální stav volebních průzkumů: Piráti slábnou, Šlachta triumfuje a Babiš šetří síly

Průměrná podpora kandidujících stran, hnutí a koalic v různých průzkumech z května. Kdo slábne a kdo sílí? A co můžeme čekat do budoucna?

Piráti a Starostové se nadále drží ve všech průzkumech v čele, ovšem jejich celkový zisk klesá. Zatímco v dubnu měla koalice kolem 26–27 procent, nyní klesla na průměr 25,2 procenta. Minulé výroky Ivana Bartoše o NATO, Evropské unii a imigraci muslimů mohou odstrašovat jak liberální, tak konzervativnější voliče. Tento vývoj může znamenat dvě věci: Buď je to jen krátká odchylka v jinak spolehlivém růstu, který bude pokračovat až do voleb, nebo Piráti se STAN narazili na svůj strop a od teďka začnou stagnovat.

Koalice SPOLU naopak přes očekávaní mnohých začala mírně stoupat a nyní se její průměr pohybuje těsně pod dvacetiprocentním volebním ziskem. Svým posunem z pravice ke středu se snaží spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL získat zpět své liberální městské voliče, což se jí zatím vyplácí. Tento trend se ovšem může rychle otočit, a to právě díky Dominikovi Ferimu. Pokud se vznesená obvinění v kauze sexuálního obtěžování a znásilnění bývalým poslancem a kandidátem za SPOLU potvrdí, bude to mít nedozírné následky jak na přízeň mladých voličů, tak na podporu žen. Navíc SPOLU už utratila přes 25 milionů, tedy přes čtvrtinu povolených výdajů na kampaň. Tímto tempem jí tudíž nemusí zbýt dost peněz na pozdější fázi kampaně, alespoň ne tolik, co budou mít k dispozici její konkurenti.

Zatímco se strany demobloku přetahují o voliče, ty vládní je pouze ztrácí. Preference hnutí ANO pořád padají. V některých průzkumech se už málem přiblížila výsledku pod 20 procent, který zaručeně nebude k sestavení další vlády stačit. Andrej Babiš se ovšem zatím nijak nesnaží tento vývoj otočit. Za kampaň utrácí minimum, nejspíš proto, že šetří síly a prostředky na září. Zdali hnutí posílí těsně před volbami nebo už své voliče nezíská zpět, to ukáže čas.

Volební zisk ČSSD se ve většině průzkumů dále ztenčuje a pohybuje se pod pětiprocentní hranicí. Ačkoliv vrbětická kauza neměla na Sociální demokracii devastující dopad, její důvěryhodnosti rozhodně neprospěla. Pokračující rozepře ve straně a odliv mnohých vlivných členů věští pro stranu ještě horší budoucí vývoj. Naděje kdysi nejpopulárnější strany v ČR na to se vůbec dostat do Sněmovny vypadají bledě.

KSČM mezitím zůstává ve všem neměnná. Její preference se už delší dobu spolehlivě pohybují mezi pěti a šesti procenty. Na jejím sněmu nedošlo ke slibované obměně vedení, což jí očividně vůbec neublížilo, ale ani nepomohlo. Komunisté si ve srovnání s předešlými volbami sice pohorší, ale zatím to vypadá, že tyto volby ze Sněmovny nevypadnou.

Kam ale mizí hlasy vládních stran? Většinou právě k Přísaze, ze které se stal černý kůň voleb. Dosud hnutí posilovalo v každém průzkumu, který vyšel. Podle Kantaru CZ už dokonce překročilo hranici pěti procent nutných pro vstup do Sněmovny. Rapidní vzestup Přísahy je důsledkem obratné kontaktní i on-line kampaně, která oslovila obrovský podíl voličů za velmi krátkou dobu. Šlachtovo tažení bere hlasy ANO a ČSSD a decimuje volební potenciál Pirátů se Starosty. Lidé hlavně chtějí mimo sněmovní alternativu, nové protestní uskupení, kterým v roce 2013 bylo ANO a v minulých volbách byli Piráti. Stejně jako její předchůdci, i Přísaha má možnost do voleb vytěžit dvouciferný výsledek.


Vlastenecká politická scéna je druhým možným příjemcem hlasů nespokojených občanů. V dubnu jsme například mohli vidět růst v preferencích SPD, který ji vyšvihl na 11–12 procent. Ovšem teď se Okamurovo hnutí vrátilo zpět pod 11, a to i přes to, že stejně jako SPOLU utratilo již přes 25 milionů na kampaň. Drahé billboardy a grafický facelift hnutí moc nepomohl oslovit nové voliče, a bez nových kontroverzních témat, jakými v minulosti byly migrace či donedávna lockdown, se SPD bude muset uspokojit se svou existující voličskou základnou.

Ačkoliv mnozí po odchodu Václava Klause ml. Trikolóru odepisovali, její průměr zůstává takřka stejný, ba i trochu roste. Spojení se Svobodnými a Soukromníky pomohlo navýšit volební potenciál hnutí, a ani po odchodu několika členů kvůli změně názvu (který zahrnuje její nové partnery) to nevypadá, že by se na tom cokoliv změnilo. Do voleb stačí málo pro to, aby spojená pravice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků nabrala nové tváře, osvojila si nová témata, a urvala minimálně dvě procenta voličů SPOLU, které by ji dostaly Sněmovny.

[armin]

Kapitalismus může skončit, volá francouzský filozof

Skončí až bude nahrazen něčím lepším, efektivnějším, svobodnějším.
Zatím se nic takového neobjevilo.
Diktatura proletariátu se neosvědčila - přežívá ještě v severní Korei a na Kubě.

[Trini]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... -mi-666759

Babiš vystoupil před kamerou: Nebezpečí! Piráti rozvrátí naši zemi. A koalice se Šlachtou. Nevadí mi

Nejdůležitější události dne analyzované ze všech úhlů pohledu, to je pořad 360° na CNN Prima News. Dnes byl hostem pořadu premiér Andrej Babiš (ANO) a témata se týkala nejen pandemie a očkovací strategie, ale také a především podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. „Volby chceme vyhrát, jsme čitelní a zasloužíme si to,“ apeluje premiér.

„Tak já na ty volby nemyslím. Nemáme na to čas jako vláda. Máme důležité úkoly,“ odpověděl moderátorovi, jak se připravuje na volby i v kontextu zatížení různými kauzami. Babiš v tomto ohledu zdůraznil, že ve vládě jako politik neměl žádnou kauzu. „Mám absolutně čistý stůl,“ uvedl a dodal, že všechny kauzy jsou staré a podle jeho slov na objednávku. Dodal také, že tenhle rok byl nejtěžší. K opozici pak podotkl, že koronavirus jim pravděpodobně přišel na pomoc. „Museli se spojit proti Babišovi, samostatně si asi nevěřili,“ řekl k ustanovení dvou koaličních bloků.

Podle něj je ale jedno z těchto dvou uskupení skutečně vážným ohrožením České republiky. „Piráti jsou ohrožení naší země. Tito lidé skutečně rozvrátí naši zemi,“ varoval s tím, že to jsou skutečně fanatici, někteří z nich. „To není politika, ale aktivismus,“ zdůraznil.

Může se stát, že hnutí ANO bude muset jít do koalice s jedním z těchto bloků. Moderátora zajímal názor na tuto variantu ze strany Andreje Babiše. „My jsme hnutí pro všechny. Já to neřeším, já mám plno práce,“ vyhýbal se přímé odpovědi a přešel k volbám. „My bychom si to zasloužili, vítězství ve volbách,“ zopakoval a dodal, že debata o vyvolání nedůvěry vládě byla jen fraška ze strany opozice. „Oni chtěli jen ten předvolební mítink,“ podotkl, že o skutečnou snahu o vyslovení nedůvěry vládě nemohlo jít. A odkázal ke svému sněmovnímu projevu, který podle jeho slov byl skvělým připomenutím všech pozitivních přínosů vlády, na které lidé v pozadí pandemie zapomněli.

Došlo také na téma nové politické strany Přísaha Roberta Šlachty. Podle Babiše jde na kampaň dobře. Dle jeho slov kopíruje to, co dělal Andrej Babiš v roce 2013. „Jede kontaktní kampaň, chodí mezi lidi, má dobré fotky a protikorupční étos. Přesně jak jsem to dělal já v roce 2013. Dělá to dobře,“ okomentoval způsob vedení kampaně Přísahy. Odpovědi na variantu případné koaliční spolupráce se Šlachtou po volbách se vyhýbal. „On mi nevadí,“ uvedl nepřímo.

Pro všechny byl poslední rok výrazně složitým obdobím. „Byl někdy moment, že jste uvažoval, že se na to vykašlete?“ zeptal se moderátor. „Byl to náročný rok, pořád intenzivně pracujeme. Já jsem si dovolil minulý rok jet na dovolenou, ale každý den jsem byl spojený s centrálním týmem. A byl z toho skandál. Ty útoky proti mojí osobě jsou neskutečné,“ postěžoval si sice, ale zároveň vyloučil, že by měl myšlenky na odchod z politiky. „Volby chceme vyhrát, zasloužíme si to. Chceme říct lidem – volte nás, nás znáte, mohu zdokumentovat, co jsem všechno udělal,“ zdůraznil. „My jsme si vedli dobře do srpna, potom jsme to léto podcenili. Udělali jsme chyby a musíme se poučit,“ přiznal. A dodal, že v životě něco vybudoval, šel do politiky podle svých slov zkušený, následně řídil ministerstvo a byl a je premiérem. „Ostatní nemají tušení, do čeho jdou,“ podotkl.

„Chci zkrátka přesvědčit lidi o tom, že hnutí ANO je čitelné – vědí, co ode mě mohou očekávat,“ zdůraznil. K nosnému tématu kampaně se nechtěl vyjadřovat. „Nechte se překvapit,“ uvedl s úsměvem Babiš a dodal, že politice věnoval obrovskou spoustu času, píle a energie. „Bohužel pak přišla pandemie,“ posteskl si, že všechny úspěchy za jeho premiérování jsou zakryté stínem koronaviru. V rámci covidu pak podotkl, že ještě aktuálně není vyhráno. Odkázal k Británii, kde se nyní nachází nová indická mutace. „Musíme být ostražití a dávat pozor. Minulý rok jsme to podcenili,“ přiznal s tím, že opakovat se to nesmí.