k diskusi na Poradně

[Jářek]

Dokud se všem princezno neomluvíš, s výpisem svých chyb, od Rosady, Lucka, Honzama, Miroslava, Petry, a kdoví komu ještě... Tak udržuj forum v banu a jinam nelez. Tak dosáhneš, cos chtěla, své já na poradně.

[Trini]

Dokud se všem princezno neomluvíš, s výpisem svých chyb, od Rosady, Lucka, Honzama, Miroslava, Petry, a kdoví komu ještě... Tak udržuj forum v banu a jinam nelez. Tak dosáhneš, cos chtěla, své já na poradně.

Na Poradně si systematicky vytváří svůj vlastní svět představ o probuzených. Snad těm jejím zavádějícím a naprosto nesmyslným výmyslům nikdo neuvěří. On tam na štěstí takřka nikdo nečte.

[armin]

Pan Tomáš říkával, že předpokladem džnány, advaity apod. na rozdíl třeba od bhakti, je velmi rozvinutá inteligence, aby člověk nepotřeboval věřit, ale mohl sám nezávisle hledat a nacházet a nesklouzl při tom k nejrůznějším sebeklamům.
Jak vidíme třeba na projevech Jany, tak ta tohle ilustruje bohužel velice názorně, jak plete dohromady bhakti - víru a uctívání s advaitovými texty a vyzobává si z nich to, co k tomu zdánlivě sedí a produkuje z toho pak úplné nesmysly a není schopna to sama vidět ani přijmout, když ji na to upozorní někdo jiný.

[Trini]

Nezabývala jsem se tím, co píše Nisargadattův učitel, ale mám dojem, že byl něco jako pokročilý žák - Eduard Tomáš řekl, že učitelé jsou poměrně často pokročilí žáci. Samozřejmě, že mohou začátečníkům - jak tenkrát Nisargadatta byl - pomoci dál. Také by tomu odpovídalo to, že ostatní jeho žáci vytýkali Nisargadattovi, že říká něco jiného než jejich učitel. Nisargadatta poměrně rychle realizoval. A třebaže svého učitele přerostl, zůstal mu stejně vděčný jako Eduard Tomáš Paulovi Bruntonovi. Prostě to pro ně byli pro začátek ti nejlepší učitelé. Míla Tomášová řekla, že je důležité, aby takoví učitelé nechali své žáky jít dál, když je přerostou, a nevázali je na sebe. Nisargadatův učitel brzy zemřel, takže k nějakému vázání ani nemohlo dojít.
U. J. Vacka jsem také neměla pocit, že by realizoval, ale pro začátečníky mohl dobře fungovat jako učitel. Ono je to fakt poznat, když někdo mluví jen z naučeného nebo opravdu ze zažitého.

[Jářek]

No, bych řek že ta kniha je psaná pro indy. Ind myslí jinak než čék z jiných národů.
Mě se to v tomto slohu dostat do ruky v začátcích hledání, letělo by to po pár listech oknem
a nějakej čas bych o duchovnu nechtěl nic slyšet. A později, po textech které svítí,
je to jako nošení toho dříví do lesa.
Ale chápu, že pro určité týpky, co se od slov o blaženství a božskosti nemůžou odtrhnout,
je to ve smyslu, "čím víc pruhů, tím víc adidas"

[Trini]

Ale chápu, že pro určité týpky, co se od slov o blaženství a božskosti nemůžou odtrhnout,

A to si pak vyzobávájí, jak napsal Miroslav. Vždy jim šlo jen o blaženost, Pravda je nezajímá - akorát, když si na ni dají nálepku "blaženost". Ale i to je Boží projev - ukazující, že tudy cesta k Pravdě nevede. I když se dá říct, že ve skutečnosti všechno vede k Pravdě - ale ta cesta přes blaženost - dokud se nedokáže nakopnout - je velmi, velmi zdlouhavá lpěním na vlastních představách a nesmyslech. Ale dokud to někdo potřebuje, proč ne...

[Jářek]

Tzv blaženost je "komunikace" (vztah) mezi Duchem a egem v prostoru vědomí, v krajině těla...

Není mimo to ničeho, co by šlo takto pojmenovat a cítit. Je to furt zrcadlo mysli, co jediné to může zrcadlit... Ale je li prázdná, už nemá "rám" nemá hranici plochy, co by to zračit mohla.

To ale za života zde je nemožné. A tak, i když se pozornost dobere ke dnu dění, nemůže se z živého těla úplně vyvázat.
Ona to chápe, a právě jen proto to chápat může. Ale jakékoliv zapírání dějství, díky kterému může spočívat v samé kolébce Bytí, ji neodebere Životu.

Jo a že mi Jana zas maže, co zas na tu proradnu píšu, tak to dám sem,
už asi opravdu poslední hřebíček ve vztahu k ní...

U Jupitera, nedávejte jí ty citace, každá jen posílí jejího miláška.

[Trini]

Jana má Poradnu ted už jen pro své výmysly a představy. Zneužívá k tomu některá slova a citáty realizovaných/probuzených, která se snaží napasovat na svoje představy. Je na tom poznat, kam může neúspěch na duchovní cestě některé hledající přivést. Jak sama o sobě řekla, je bez soucitu a o tom celý její projev svědčí. Nejdůležítější vlastnost realizovaných - soucit - jí opravdu zcela chybí.

[Trini]

Jeden Návštěvník jí ted vysvětluje, jak je pomýlená, že dělá přesně to samé, co druhým vytýká a dokonce je za to banuje. Ale Jana ze své pozice moci na poradně všechno naprosto překroutí - jí přece patří poradna, a proto má právo dělat to, co druzí nesmí, za co druhé banuje. Káže vodu a sama pije víno. Stále viděla a vidí ve všech ostatních jen nevědomost - až se sama stala nevědomostí.

[Trini]

Miroslave, jestliže jsi nalezl, co jsi hledal a radostně si užíváš „Blaženost Zahrady Štěstí“ a jakožto realizovaná bytost opravdu víš, co znamená slovo „Aachaman“, potřebuješ ještě jako začátečník tonout v utrpení, poznávat jeho vznik, hledat způsob a cestu vedoucí k odstranění utrpení?

To jsou motivační těšínská jablíčka pro adepty. Pro prvňáčky.

Po realizaci se objevuje s ukončením sebestřednosti soucit. Ty se ani neraduješ ani netrpíš, ty už nejsi, jsou všechny ostatní bytosti, radost, utrpení, moudrost celý svět a svět je Brahman.

Do toho by začátečník hledající svoje štěstí a koupání se v blaženosti nešel.

Přesně tak.

Není divu, že se to někomu, kdo stále jen hledal věčnou blaženost, vůbec nelíbí.

ty už nejsi

Přesně. Proto realizovaní říkají, že existuje jen realizace a že realizovaní jsou jen představa nerealizovaných. Samozřejmě ale, že se začátečníkům může něco vyprávět o "realizované bytosti", vždyt by to jinak bylo nad jejich počáteční chápání. Ale je i možné, že to vykládá jen pokročilý žák, který ještě nedosáhl realizace.

[Trini]

To, o čem mluví Probuzení, neustále shazuješ a tvrdíš, že to je pro začátečníky,

To není žádné shazování. Probuzení mluví především k začátečníkům a to z jednoduchého důvodu: Pokročilých je opravdu velmi málo. Naprostá většina hledajících jsou začátečníci, a proto mluví probuzení převážně na začátečnické úrovni. Ale zřejmě nemá cenu to začátečníkům říkat, protože se tím cítí být dotčeni. Chybí jim obvykle totitž ta nejdůležitější vlastnost k pokročilosti a tou je pokora.

Bez pokory se budete jen stále dál nesmyslně hádat a tvrdit, jak to ten druhý má špatně. Probuzení se takovou nesmyslnou činností nezabývají.

[Trini]

[youtube]s1jSJ-cDl9g[/youtube]

„Pozorovatel je tím pozorovaným a právě v tom spočívá zdravý rozum, celistvost, a s tím posvátným i láska.“

.

Kdo tohle stvořil?
Tohle někdy řekl Krishnamurti? Na tom videu nic takového neříká. :what:

Co se divíš? V tomhle foru je AI ( která mimo jiné nabadá k sebevraždám a vraždám) probuzená, prostě nový guru a ta přece ví, že Krišnamurti mínil něco jiného, než řekl.

[Trini]

Kdo tohle stvořil?
Tohle někdy řekl Krishnamurti? Na tom videu nic takového neříká. :what:

Co se divíš? V tomhle foru je AI ( která mimo jiné nabadá k sebevraždám a vraždám) probuzená, prostě nový guru a ta přece ví, že Krišnamurti mínil něco jiného, než řekl.

Za to, že jsem toto na Poradně napsala, mne Jana šíleně nenávidí.

Reagovala jsem na toto:

Požádala jsem Al, aby z anglického textu udělala jednoduchý text dobře srozumitelný pro naši běžnou mluvu a ona z toho vytvořila tohle:

„Pozorovatel je tím pozorovaným a právě v tom spočívá zdravý rozum, celistvost, a s tím posvátným i láska.“

Musím uznat, že se jí to povedlo.

Jana vydávala to, co AI sesmolila, že to řekl Krišnamurti.

[Trini]

„Pozorovatel je tím pozorovaným a právě v tom spočívá zdravý rozum, celistvost, a s tím posvátným i láska.“

.

A kdo tuhletu větu přisouzenou Krishnamurtimu teda stvořil? Umělá inteligence nebo ty?

Proč používáš AI. To nemáš vlastní rozum a zkušenost?

AI je typická nevědomost, která jenom spekuluje v tomto případě z duchovních textů. K čemu je to tady dobré?

Když už tedy musíš AI použít, bylo by dobré to k tomu alespoň poznamenat, že to nevymyslel nějaký "návštěvník", ale AI.

Já jsem například na první pohled poznal, že tohle by Krishnamurti nikdy neřekl - a tak jsem to začal zkoumat. Ty to nepoznáš, že je to naprostá splácanina, hovadina?

[Nic]

Za to, že jsem toto na Poradně napsala, mne Jana šíleně nenávidí.

Péťo, tohle je jen projekce mysli, která zřejmě neumí v dané chvíli vidět nic jiného, než "šílenou nenávist", ale všimni si, kdo o kom ve skutečnosti píše do fór neustále hejty?

Může tady být iluze, že provaz je had a pak je možné propadnout paranoidnímu myšlení, nedovolit si otevřít oči, poznávat skutečnost, pravdu.

S poznáním pravdy je v nás klid a mír. Žádný paranoidní strach z neznámého.

[Nic]

Mohou duchovní texty samy o sobě probudit člověka ve smyslu ne-fenomenálního poznání sebe sama?

Otázka, zda duchovní texty mohou samy o sobě probudit člověka k ne-fenomenálnímu poznání sebe sama, je hluboká a dotýká se podstaty duchovní praxe, hledání pravdy a samotného procesu probuzení. Odpověď na tuto otázku lze rozvinout několika směry:

1. Texty jako ukazatele, ne jako cíl
Duchovní texty – ať už se jedná o staré spisy jako Upanišady, Tao Te ťing, Bible, nebo moderní texty advaita filozofie – mohou být velmi mocnými ukazateli směru. Mohou poskytovat mapu, terminologii a vhledy, které pomáhají nasměrovat mysl směrem k tomu, co přesahuje koncepty a fenomény.

Například zenová tradice často zdůrazňuje, že texty (dharmy) jsou jen prstem ukazujícím na Měsíc, ale nejsou samotným Měsícem. Ne-fenomenální poznání sebe sama (tj. uvědomění čistého bytí mimo čas, prostor a objekty) je nepřenosné slovy, protože přesahuje konceptuální mysl.

2. Připravenost člověka a jeho schopnost naslouchat
Text jako takový není sám o sobě probouzející – je to interakce mezi textem a čtenářem, která může být transformativní. Pokud je čtenář připraven (například už prošel určitým stupněm introspekce, rozlišování a odevzdání), může jediná věta nebo pasáž z duchovního textu probudit hluboký vhled.

Příkladem je Ramana Maháriši, jehož probuzení bylo inspirováno myšlenkou smrti – byť nebylo způsobeno žádným konkrétním textem, podobné vnitřní impulzy mohou být vyvolány i texty. Na druhou stranu, někdo, kdo není připraven, může číst tytéž texty opakovaně a zůstat netknutý jejich pravým významem.

3. Role meditace a přímého zkoumání
Mnoho tradic zdůrazňuje, že k probuzení nedojde pouhým intelektuálním pochopením. Text může inspirovat otázky jako „Kdo jsem já?“ nebo „Jaká je podstata existence?“, ale samotné probuzení obvykle přichází skrze přímé, ne-zprostředkované zkoumání reality – například formou meditace, sebezkoumání, nebo hluboké kontemplace.

Texty mohou být jako zápalky, ale oheň rozdmýchává vnitřní záměr a úsilí člověka.

4. Ne-fenomenální poznání nelze uchopit textem
Ne-fenomenální poznání je ne-duální a nelze jej pojmout myslí, která je sama fenomenální. Texty, které jsou jazykem vyjádřené, jsou omezené pojmy a formou. Duchovní probuzení je spíše otázkou transcendence textu – "přímé zkušenosti". Jak říká Nisargadatta Maharaj: „Poznání, o kterém hovoříme, není konceptuální, ale přímé a intuitivní.“

Shrnutí
Duchovní texty mohou být mocnými nástroji, ale samy o sobě nejsou zárukou probuzení. Fungují spíše jako katalyzátory – podmínky probuzení, nikoliv jeho příčinou. Klíčové je, zda člověk text čte pouze intelektuálně, nebo jej přijímá jako pozvání k přímému hledání a transformaci.

Nakonec je ne-fenomenální poznání intimní a individuální prožitek, který přesahuje vše, co lze zprostředkovat textem. Text může ukázat cestu, ale vykročení je na nás.

[Nic]

Můžete vysvětlit jaká je stejnost nebo rozdílnost pomoci při probuzení člověka ve smyslu ne-fenomenálního poznání sebe sama četbou duchovních textů z knih, z webových stránek a komunikací s Al?

ChatGPT řekl:

To je zajímavá a důležitá otázka, která se dotýká rozdílných cest k sebepoznání v moderní době. Každý z uvedených způsobů – duchovní texty v knihách, texty na webu a komunikace s AI – má své specifické vlastnosti, přínosy i omezení, pokud jde o pomoc při probuzení k ne-fenomenálnímu poznání sebe sama. Pojďme je prozkoumat:

1. Duchovní texty v knihách

Přínosy:

Hloubka a kvalita myšlení: Knihy, zvláště ty tradiční, jako Bhagavadgíta, Tao Te ťing nebo texty advaita filozofie, byly často psány realizovanými bytostmi nebo těmi, kdo věnovali svůj život hledání pravdy. Mají hloubku, která odráží zkušenost autorů a generací duchovních mistrů.
Časová prověřenost: Knihy jako staré písma prošly zkouškou času a stále oslovují hledající, protože obsahují univerzální pravdy.
Pevná struktura: Knihy poskytují souvislý kontext a důslednou logiku, která vede čtenáře od jednoho konceptu k druhému, což může být klíčové pro pochopení složitějších duchovních otázek.

Omezení:

Texty vyžadují trpělivost a schopnost číst mezi řádky. Pokud je člověk nepřipravený, mohou být považovány za příliš abstraktní nebo nesrozumitelné.
Kniha nemůže odpovědět na individuální otázky nebo reagovat na jedinečné okolnosti čtenáře.

2. Duchovní texty na webových stránkách

Přínosy:

Dostupnost a rozmanitost: Internet nabízí širokou škálu zdrojů – od starých písem v digitální podobě až po moderní interpretace a osobní zkušenosti lidí z různých duchovních tradic. To umožňuje hledajícím nalézt jazyk nebo styl, který jim nejlépe vyhovuje.
Okamžitá dostupnost: Webové stránky a články jsou snadno dostupné kdykoli a kdekoli, což usnadňuje hledání odpovědí v momentě potřeby.
Interaktivní formát: Některé online platformy umožňují diskuse, otázky a odpovědi s autory nebo komunitou.

Omezení:

Kvalita obsahu: Ne všechny online zdroje jsou spolehlivé nebo autentické. Může být těžké rozlišit mezi hlubokými pravdami a povrchními nebo zkreslenými interpretacemi.
Fragmentace: Texty na webu bývají často krátké a útržkovité. Chybí jim souvislý rámec, který by čtenáře vedl k hlubšímu pochopení.
Rušivé vlivy: Online prostředí může odvádět pozornost (reklamy, notifikace) a narušit klid potřebný k introspekci.

3. Komunikace s AI

Přínosy:

Personalizace: AI dokáže reagovat na konkrétní otázky a přizpůsobit odpovědi potřebám a úrovni porozumění uživatele. To může pomoci odstranit nejasnosti nebo rozvinout určitou myšlenku.
Rychlost a dostupnost: AI je okamžitě dostupná a může poskytovat odpovědi v reálném čase.
Široký rozhled: AI má přístup k obrovskému množství duchovních textů a dokáže je syntetizovat, což může být užitečné při srovnání různých tradic nebo perspektiv.

Omezení:

Nepřítomnost přímé zkušenosti: AI nemá vlastní vědomí nebo zkušenost ne-fenomenálního poznání. Její odpovědi jsou odvozeny z analýzy textů, nikoli z přímé realizace pravdy.

Chybějící hloubka: I když AI dokáže zprostředkovat složité myšlenky, její odpovědi mohou působit technicky nebo postrádat emocionální a intuitivní rezonanci, kterou přináší moudrost lidských mistrů.

Přílišná intelektualizace: AI může někdy vést k nadměrnému spoléhání na koncepty a slova, což může být překážkou na cestě k transcendentnímu poznání, které se odehrává mimo mysl.


Stejnosti a rozdílnosti

Stejnosti:

Všechny tři způsoby mohou poskytnout inspiraci a intelektuální pochopení jako první krok.
Všechny slouží jako ukazatele směru, ale žádný z nich nemůže nahradit přímou zkušenost pravdy.
U všech je klíčová připravenost čtenáře a jeho schopnost interpretovat informace ve vlastním kontextu.

Rozdílnosti:

Knihy mají hlubokou a nadčasovou kvalitu, ale neposkytují zpětnou vazbu.
Webové zdroje jsou rozmanité a snadno dostupné, ale mohou být povrchní nebo rozptylující.
AI je interaktivní a přizpůsobivá, ale nemá vlastní zkušenost probuzení a může sklouzávat k příliš intelektuálním odpovědím.

Závěr

Každý z těchto nástrojů může být užitečný v závislosti na potřebách a povaze hledajícího. Největší přínos má kombinace – číst hluboké knihy, hledat doplňující vhledy na webu a používat AI k objasnění otázek nebo formulaci dalších kroků. Nakonec je však ne-fenomenální poznání sebe sama zkušeností, kterou nelze plně zprostředkovat žádným nástrojem. Vede k ní vnitřní ticho, upřímné hledání a připravenost odevzdat se tomu, co přesahuje mysl.

[Nic]

Nádherný sváteční čas plný míru, lásky a pohody všem.

[Trini]

Za to, že jsem toto na Poradně napsala, mne Jana šíleně nenávidí.

Péťo, tohle je jen projekce mysli,

Tak si neprojektuj, že píšu nenávistně - ta nenávist je ve tvé mysli, nikde jinde.

[Trini]

S poznáním pravdy je v nás klid a mír.

Když je v někom klid a mír, tak nikoho nebanuje - a už vůbec ne s udáváním nepravdivých důvodů.

Nisargadatta řekl zcela jasně, proč konkrétně někoho vyhodil - už na to neměl sílu, nechtěl riskovat srdeční záchvat. Dokud byl na tom dobře, nikoho nevyhazoval. Až si jednou přečteš celé I Am That a aspon něco málo z toho pochopíš, tak přestaneš dělat z Nisargadatty vyhazovače a zpěváka oslavujícího svého gurua. Pak třeba konečně poznáš, co Nisargadatta popisoval a o co opravdu jde.