Trini píše:Nic píše:
S poznáním pravdy je v nás klid a mír.
Když je v někom klid a mír, tak nikoho nebanuje - a už vůbec ne s udáváním nepravdivých důvodů. ..Nisargadatta řekl zcela jasně, proč konkrétně někoho vyhodil - už na to neměl sílu, nechtěl riskovat srdeční záchvat.
Nisargadatta stejným způsobem vyhazoval každého návštěvníka, který k němu přišel na návštěvu a lpěl na své nevědomosti. O tom, že už nemá sílu, mluvil, pokud vím, jenom u Alexandra, jindy vyhazoval velice často. Ale zlobil se, když se nevraceli, říkával: "Zbabělci, nevyhazoval jsem je, ale jen to, co sem nepatřilo, vyhazoval jsem jen nevědomost."
Nešlo jen o nedostatek sil donekonečna vysvětlovat totéž, ale i o jeho autentický přístup ke spiritualitě. Svým ostrým jednáním často testoval upřímnost žáků, čímž jim pomáhal odstranit iluze a urychlit jejich pochopení. Tento přístup byl unikátní pro jeho osobnost a styl učení.
Každému vysvětloval, že je nejvyšší pravdou, že tomu, co říká, máme důvěřovat - jsi Brahman, jsi Bůh, láska, která je vším, poznej sám sebe, jsi štěstím, a kdyby se mu tam cpal někdo, kdo by se pohoršoval nad tím, že by někdo mohl tou nejvyšší pravdou být, tak by šel.
Když je pro Tebe nepředstavitelné, že by obyčejná bytost mohla být tou nejvyšší skutečností, jak by sis mohla dopřát takové poznání sama sobě?