Trini píše:Alaja píše:
Mě víno nikdy moc nechutnalo a tak jsem ho přestala pít už dávno,, když žaludek pravil, že mi to trpět nebude.
A když jsi ho ještě mohla pít, tak ti umožnoval přístup k čirému světlu? O tom jsem totiž ještě nikdy neslyšela, akorát o bílých myškách.
Mně používání alkoholu nic zajímavého nepřineslo. Ale myslím, že je lepší si dát skleničku vína (pokud to žaludek snese - mám s tím také problémy) na uvolnění než polykat prášky na spaní. U každého to ale asi funguje jinak.

Přestala jsem ho pít dřív, než jsem to světlo objevila.
Ten přístup...to se mi stalo jen jednou....po jednom podnikovém mecheche, odcházela nám naše vedoucí, kterou jsme měli všichni rádi...vlastně rády, byly tam samé ženské... Tenkrát jsem se asi přiotrávila něčím, co jsem považovala za obyčejnou vodu v pet lahvi, a přidala jsem to k meruňce, protože džus mi někdo vypil a pak si toho moc nepamatuju....druhý den ráno to bylo velmi zajímavé...jp to čiré světlo jsem viděla, aniž bych ho vidět chtěla...
Dodnes nevím, co v té láhvi vlastně bylo...asi nějaká slivovice nebo vodka, či co ...nikdo mi to nikdy neprozradil....

Tu likvidaci alkoholu v těle během jediného okamžiku...tu jsem jednou zažila.....já si pracně pořizovala opičku a když už byla taková akorát.....tak to udělalo v hlavě cvak....opice zmizela a já byla naprosto střízlivá.....manžel konstatoval, že jsem mohla rovnou zůstat u toho nealko a být připravená řídit auto...a zřídit se mohl on...

Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...