ČAS JE I NENÍ.

[Motýlek]

http://orgo-net.blogspot.cz/2012/10/cas-neexistuje-tvrdi-respektovany-fyzik.html

zvláště pak doporučuji pozornost komentáři Anonymního ze dne 3. října 2012 v 15:17

[vostalpetr]

No mně se spíše líbil komentář následující....

Ale je třeba si uvědomit o čem kdo hovoří,
pokud se hovoří o nějaké absolutní rovině, tak samozřejmě platí ten první komentář

Ale ta neměnná absolutní rovina vytváří nějaký proměnný sen,
a tam běhá jak čas tak i prostor

Takže já tedy určitě hodinky kvůli nějakýmu bezčasovýmu absolutnu vyhazovat nebudu,
neb by mi mohl ujet vlak...

[Monika]

Čas neexistuje, všechno probíhá najednou

http://www.national-geographic.cz/detail/cas-neexistuje-vsechno-probiha-najednou-tvrdi-respektovany-fyzik-30808/

[Motýlek]

mně se líbí, jak něco tak zjevně jasného je pro mnohé když ne ďábelské, tak přinejmenším kontroverzní.

a přitom je to jasné jak facka

...ale před sto lety tomu tak určitě nebylo.

sranda je, že zjištění, že čas není, potřebovalo k dozrání svůj čas, abychom toto byli schopni pochopit a přijmout.

takže čas jako takový bych nevnímal jako lineární ve smyslu stupnice jdoucí ve dnech či měsících a letech jedním směrem konstantně, ale jako individuální veličinu, která je závislá na uvědomění jednotlivce, který tento čas vnímá: z toho vyplývá (a i ve svém okolí to tak začínám pozorovat), že čas vnímáme každý úplně jinak, v závislosti na tom, kdo kde je (nebo si myslí, že je - což je možná nejpřesnější, protože objektivní čas je fantasmagorie).
jsou to v mém životě takové okamžiky, ale vnímám (někdy víc, někdy míň), že na určité věci je čas právě teď a na jiné úplně jindy - zapadá mi to do teorie plynutí záměrem s proudem bytí, jak o tom mluví abraham.
a zjišťuju, že každý tento proud plynutí máme úplně jiný.

a zjišťuju taky, že největší omyl je přijetí obecného názoru, že existuje jen jedna obecná realita, směr, pravda: začínám narážet na limity tohoto omezení, stejně jako vidím, že na hranu tohoto iluzorního akvária aráží i stále více a více lidí...

[Conchar]

Asi bych k tomu přistupoval tak, že čas existuje jen v hmotné sféře. Uprostřed Vědomí byl vytvořen časoprostor jakožto experimentální proces. Do něj umístěny bytosti, které mají hmotný nosič - nějaké tělo. A toto tělo je na čase i prostoru závislé. Nemůže si žít jen tak mimo něj, ani ho v žádném ohledu porušovat. Avšak každé toto tělo je oživováno naším vědomím. A pro čisté Vědomí žádný čas ani prostor jakožto omezující faktor neexistuje. Je to jen dobrovolné zúžení vysílaného paprsku do nějaké formy (v našem případě lidského těla), které ho specifikuje pro tento projev. Ale kdykoliv můžeme vystoupit, svou pozornost rozšířit a zaoscilovat ji jinam, nad sebe anebo pod sebe (tedy do bezčasé sféry až k samotnému Átmá anebo naopak do odlišných projevů bytí. Záleží jen na našem vědomí samém, s čím se ztotožníme a jak ho dokážeme pročistit.

Že jsme tu respektive "uvězněni" je vlastně jen hra Vědomí, v níž jsme na počátku přijali nějaká pravidla a vžili se do nich tak úplně, až se nám onen nosič těla stal konstantou a podstatou našeho chápání. Ale de facto stačí jen přeladit na jiný příjem, dekódovat sebe jakožto vědomí a hned se nám celá ta neotřesitelná chronologie prostoru začne trhat a jakoby koutkem oka můžeme zahlédnout tvůrce tohoto projevu. V principu se vlastně jedná o galaktický experiment Vědomí samotného. V němž nejprve tvoří časoprostor jakožto vývojové prostředí pro následující Vesmír, který pak prodchne živými entitami.

A proč?.. Ale tu už je úplně jiná otázka do jiného vlákna. Nám pro tento okamžik stačí akceptovat, že se tak stalo.

[Lída]

Asi bych k tomu přistupoval tak, že čas existuje jen v hmotné sféře.

Ano. Dalo by se říct, že existuje jen v oblasti definované klasickou mechanikou, kde hmota, čas i prostor se jeví jako něco reálného, na vnímání nezávislého, čas a prostor jsou konstantami a hmota se chová způsobem, definovaným Newtonovými pohybovými zákony. A pak je tu obecnější pohled, podle kterého - jak fyzikové zjistili - pozorovatel ovlivňuje pozorované a zákonitosti z pohledu newtonovského už neplatí.

V kvantovém pohledu na projevený vesmír každá informace vzniklá kdekoliv je v daném okamžiku přítomná všude a ovlivňuje všechny části celku.

Je dobré tohle vědět, umožňuje to přijmout fakt, že to, co chápeme jako čas, je jen dojem. Vzniká ale pořád znovu, spouštěčem je bleskové posouzení osobního "já", že "tohle je dobře a tohle špatně". Vede to k okamžitému ulpění na představě, jak by to (od teďka, napříště, t.j.v iluzorní budoucnosti) správně mělo nebo naopak nemělo být, a vnímající "já" tak sebe samo neustále znovu hypnotizuje přesvědčením, že čas je něčím skutečným.

Příčinou vypadnutí z celistvosti tvořivého života v daném okamžiku je tedy - aspoň podle mé zkušenosti - jen bezděčné posouzení něčeho momentálně vnímaného jako žádoucí nebo nežádoucí a okamžité sebe-ztotožnění s pocitem: teď to podle "mě" je, jak by to MĚLO být, a mělo by to tak pochopitelně být i nadále, t.j. i v budoucnosti, anebo je to podle "mě" špatně, a proto chci, aby se to změnilo a bylo to jinak. Díky tomu může pokračovat Hra na domnělého, samostatně existujícího jedince.

[MuadDib]

A stále více hrozí, že se slovy "Aha, tak nad tím tak dlouho přemýšlíš?" vytáhne malé dítě svého androida a v simulátoru matrixu ukáže na nenápadnou utilitu "explorer 5D", prohlížeč paměti. A hrdě dodá: "Je to tam už od začátku, ale já to nepoužívám."

[Motýlek]

A stále více hrozí, že se slovy "Aha, tak nad tím tak dlouho přemýšlíš?" vytáhne malé dítě svého androida a v simulátoru matrixu ukáže na nenápadnou utilitu "explorer 5D", prohlížeč paměti. A hrdě dodá: "Je to tam už od začátku, ale já to nepoužívám."

fór je ale v tom, že machra může házet jen ten, kdo si to 3D prožil, ne ten, kdo si to v 5D jen tak nasimuloval. nějaké děcko z 5D nám všem může akorát tak škrábat záda! (pokud se ovšem odváží snížit si vibraci z 5D do 3D a šáhnout si na opravdová lidská záda!)

[MuadDib]

Ale o tom to přeci je...

Malý gamesák kupodivu získal přímý vhled, daleko dříve než TV divák let šedesátých, proč asi Motýlku?
Stále občas hraje, ikdyž je nad věcí. Proč asi, Motýlku?
Nepoužívá cheaty. Proč asi, Motýlku?
Proč?

[Motýlek]

Přímý vhled bez osobního prožitku není možný.
Můžu Ti milionkrát povídat o lásce a nebudeš vědět, o čem mluvím. Můžeš tisíckrát číst o zradě, a přesto nebudeš vědět, co to je. Můžeš se stokrát dotýkat čudlíků klávesnice, ale nikdy nepoznáš, co je něžné pohlazení od lidské bytosti.