Jupiterovy prstence objevil už parapsycholog
Pohled do dalekého vesmíru bez zázraků moderní technologie byl původně pouze vedlejším experimentem ve Stanfordském výzkumném institutu (SRI) v kalifornském Menlo Park. Fyzikové Hal Puthoff a Russell Targ se tehdy pokoušeli ověřit pravdivost zpráv o tom, že někteří zvláště citliví jedinci dovedou popsat konkrétní místa na zemi po pouhém zadání zeměpisných souřadnic. Z nich Ingo Swann dosahoval úspěšnosti až 90 procent a jako médium výjimečné síly byl od roku 1972 objektem řady experimentů financovaných především z armádního rozpočtu a z prostředků tajných služeb. Swann tehdy prohlásil, že jeho schopnosti dosáhnou mnohem dále než na druhý konec naší planety. A dokázal to.
Jako objekt pro své dálkové schopnosti vybral pozorování Jupitera, a to především proto, že v roce 1973 ještě neexistovaly podrobné údaje o této obří planetě. Badatelé tak mohli mít jistotu, že senzibil nemohl potřebné znalosti nastudovat předem a při pokusech podvádět. Swann během seance 27. dubna 1973 prohlásil, že kolem Jupitera obíhá prstenec podobný tomu, který je již znám ze zkoumání Saturnu.
Teprve šest let po stanfordském experimentu, v roce 1979 dorazila k Jupiteru lépe vybavená sonda Voyager 1. A Swannovy prstence opravdu spatřila. Dnes už především díky dalším údajům z modernější sondy Galileo víme, že Jupiterovy prstence jsou tmavší než Saturnovy, jsou tvořeny převážně prachovými částicemi a neustále se doplňují díky zvířenému prachu po dopadu meteoritů na Jupiterovy měsíce.
http://magazin2000.cz/index.php?option= ... &Itemid=17