miroslav píše:Pokračování z poradny
Taková simultánka, jak říkáme my šachisti
Návštěvník píše:Dokud řídí život člověka ego, tak tady osobní vůle musí být. Ztráta osobní vůle by znamenala apatii, rezignaci na život.
Při Probuzení osobní vůle zmizí a je nahrazena vůlí všeobsažné lásky.
Probouzení se může se životem jedince různým způsobem zamávat. Při cestě vhledu, džňány, poznání, že tady není nikdo, kdo by mohl svou osobní vůlí něco řídit, může dojít na čas k vyřazení z provozu, třeba i k bezdomovectví. Probouzející pak "sedí Bohu na klíně", dokud se s ním zcela nesjednotí, dokud iluze osoby nevyprchá. Při cestě lásky, bhakti, zase může docházet k sebeobětovávání se pro blaho druhých. Ostatní jsou láskou a probouzející si začíná uvědomovat, že sám není nic. Vysvobozením je uvědomění, že ani on není ničím jiným, než ostatní, že i on je láskou.
V tomto mezidobí může docházet k různým psychospirituálním krizím, kdy se vedle neschopnosti používat osobní vůli může objevovat strach ze ztráty osobní vůle. Mohou se objevit bolesti hlavy, deprese, mimořádné stavy vědomí, mystické, paranormální či jiné neobvyklé zážitky, mohou se dostavovat potíže se zvládáním každodenního života. Může se objevovat mimosmyslového vnímání, předpovídání budoucnosti, zážitky existence mimo vlastní tělo, kontakt s duchy, svatými. Ve vědomí se mohou objevovat mytologická témata a člověk může mít pocit, že je vyvoleným, spasitelem lidstva, nebo třeba i ďáblem.
Tohle je pěkné shrnutí, ale jaksi jenom "zvenku", popisně.
Mne zajímá jak kdo vidí, cítí co to je vůle jako taková. Každý ji máme, používáme, co to tedy v nás je? Co to je ta vůle. Jedno jestli osobní nebo neosobní. Osobní pouze znamená, že se s vůlí člověk identifikuje.
Jsou různé pojmy vztahující se k vůli - Boží vůle, nebo třeba Shopenhauer ji definuje jako jeden ze základních zdrojů světa - "Svět jako vůle a představa". S vůlí souvisí úsilí - to opět může být sebestředné, nebo neosobní. Kdo žije v zajetí osoby, ten si může myslet, že příčinou k úsilí může být jenom osobní chtění a že probuzenému vůle a úsilí mizí. Mizí jenom sebestředná deformace, omezení.
Mne k té otázce vůle inspiroval Vostál, který za vším vidí "voluntarismus". Tedy že vůle je něco špatně. Nejspíš proto že to je jediné, s čím má duchovní zkušenost, je relaxace.