ty výzkumy se provádějí většinou na dost omezeném počtu lidí, a samozřejmě jenom na těch, kteří jsou ochotni spolupracovat. například naprostá většina faktů, které známe teď z genetiky, a které bereme většina jako holý fakt, se zakládá na výsledcích výzkumů pouhých 1000 lidských genů. na zemi je nás přitom 7 miliard. i když je záměrem snaha přesvědčit o nějakém - zde např. sociálním, což je ještě trochu jiná písnička - jevu, je to prostá snaha přesvědčit lidi o tom, aby se ve společnosti ujal právě tenhle pohled na xxx - v tomto případě na psychopaty, a v pozadí takového záměru je vždy zištná událost - prosazení vlastního pohledu (to nepočítám ty, kde jde o peníze, ale to jsou spíše technologické a farmakolgické a další). tím vůbec nechci zpochybnit konání těchto výzkumů jako takových, dokonce ani tzv. čistý úmysl mnohých, kteří výzkumy provádějí, jejich výsledky mohou i tak být zajímavé, ale tím to končí. výsledky takových výzkumů jsou vždycky dílčí a ukazují jenom určitou možnost, pravděpodobnost, určitě je to skvělá možnost k zamyšlení, ale odvozovat z toho nějaký generálně platný fakt, je dle mého značně problematické. s mladými angličany to vůbec tak špatné být nemusí. v tomto konkrétním případě může být velice pravděpodobné třeba jenom to, že emoční reakce stávající generace jsou tak odlišné, že je starší generace může považovat za bezemoční stavy. atd. každý určitě můžeme jmenovat minimálně dalších 5 reálných možností. a na tom, jak to budu vidět, závisí i to, jaká skutečně ta realita bude. což je právě ten důvod, proč jsou výsledky takových výzkumů ošidné, protože člověk si je přečte a řekne si: aha, takhle to je. no a pak svým smýšlením podporuje existenci toho, že to tak je. z hlediska tvůrčího potenciálu mě jako čtenáře je zralé brát to prostě minimálně s rezervou, a jestli toho nejsem schopný, pak je asi už lepší se o to nezajímat a nechávat to proudit kolem.
pokud jde o psychopaty, zajímavý článek, vyšel před časem na oslovi:
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&ak ... 64#diskuzekde se mě osobně zdá být odchylka mezi skutečnými fakty výzkumu a závěrěm, který z toho byl vyvozen (viz kdyžtak můj dotaz pod článkem v diskuzi, kdyby to někoho zajímalo). podle mě to je ukázkový příklad. vědecké výzumy se dělají jako úkoly, takže závěr
musí být stanoven, a pan koukolík je prostě NÁZOR A, celý život vidí svět takhle, takže bude dělat jenom výzkumy, v nichž se dostane k potvrzení svého úhlu pohledu (který je pro něj samozřejmě naprosto v pořádku, tj. správný). kdyby podobný výzkum dělal například Stanislav Grof, byly by závěry patrně zcela odlišné, protože pan Grof má na věc jiný názor. a přitom jsou to oba inteligentní pánové s obrovskou sumou informací.