Jako zahrádkář ocenuju harmonii zenových zahrádek,
ale harmonie obzoru a otevřeného nebe je nedostižná,
nebot uvonuje mysl do nekonečného prostoru,
jenž vším harmonicky neutrálně prochází...
(ale my střelci už jsme takoví, že furt máme hlavu poněkud v oblacích)
Lidé mají rádi nějaký pevný bod jako je třeba západ slunce,
nebot prázdnota modré oblohy je poněkud děsí a nudí,
potřebují mít nějakou jistotu jednobodové mysli,
zaměřené k něčemu pevnému,
ach to je krása,
říká se o západu slunce a o harmonických přírodních zákoutích,
ale málokdo se podívá na modrou oblohu,
nebot trošku nudí...