Smrťova filosofická chvilka - k čemu je víra a fantazie (Otec prasátek)

Alaja píše:https://www.youtube.com/watch?v=mJNSTAoCJ4E
Smrťova filosofická chvilka - k čemu je víra a fantazie (Otec prasátek)
Trini píše:Alaja píše:https://www.youtube.com/watch?v=mJNSTAoCJ4E
Smrťova filosofická chvilka - k čemu je víra a fantazie (Otec prasátek)
Jo, smrt'ák, ten je 100% materialistickej.
https://www.novinky.cz/zahranicni/ameri ... &source=hp
Experiment v Brazílii zrodil odolnější komáry
....
V rámci projektu britská biotechnologická společnost Oxitec v brazilském městě Jacobina v letech 2013 až 2015 vypouštěla 450 tisíc modifikovaných komárů původem z Kuby a Mexika týdně, konkrétně po dobu 27 měsíců.
Obrat po 18 měsících
Nejprve se ukázalo, že jejich „smrtelný” genom se ve velkém přenesl na místní populaci komárů Aedes aegypti a jejich počty klesaly.
Avšak po 18 měsících nastal obrat a jejich počet se opět vrátil na téměř výchozí úroveň, přičemž kombinace této komáří populace geneticky modifikovaných jedinců z komářích kmenů na Kubě a v Mexiku a brazilských komárů tropických mohla zrodit i agresivnější jedince.
.......
Alaja píše:Probírám se články na internetu z nejrůznějších oborů a mám z toho dojem, že se to pravé Já definitivně rozhodlo vygumovat celý hmotný vesmír.....asi se mu nepovedl....
Alaja píše:https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/karel-gott-zpevak-smrt-umrti_1910021017_dok
ONLINE: Zemřel zpěvák a mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Legendě české pop music bylo 80 let
Alaja píše:Probírám se články na internetu z nejrůznějších oborů a mám z toho dojem, že se to pravé Já definitivně rozhodlo vygumovat celý hmotný vesmír.....asi se mu nepovedl....
No, aspoň až se lidi po tom gumování probudí, budou se mít čemu smát....z pravého Já se stane přímo chechtací pytel.....
Karl Renz:
Tazatelka: To se ti tak jednoduše říká, ale tady je ta bolest.
Karl: Ta tady bude vždy.
Tazatelka: Ne, někdy je ta bolest pryč.
Karl: Ano, ale potom přijde znova. Občas přejdeš v pozorovatele a potom se tě to nemůže dotknout nebo to nemůžeš cítit, protože to pozoruješ. Ale potom jsi zase náhle v tom. A pak to jde zase zpátky k soužení. Někdy se prostě díváš jen na televizi. Nejsi involvovaná. Ale někdy jsi zase plně vevnitř programu. Ven z programu, dovnitř do programu. Ale tvoje existence nebyla nikdy jiná. Jako pozorovatel nejsi odlišná od toho, co pozoruješ. Jednou jsi jako pozorovatel venku a potom jsi zase v tom vevnitř.
Tazatelka: Není v tom tedy žádný rozdíl?
Karl: To je na tom to krásné. Jak často jsem vám to již řekl? Není žádná výhoda být tam a není žádná nevýhoda být tady. Nikdo tady není, kdo by mohl mít nějakou výhodu na žádném z těchto dvou míst.
Jsou zde prostě jen různé zkušenosti a pocitování.
Trini píše:Někteří lidé mají tak velký strach ze života, světa, vztahů - kvůli bolesti/utrpení s tím spojemým, že se snaží tomu za každou cenu nějak uniknout. Mysl je vynalézavá, a tak jim nabizí všelijaké alternativy.
Ale stejně je to dohoní, protože není žádná výhoda, není východiska. Proč by také mělo být? Je to, co je.
https://mocvedomi.cz/vyzkum-potvrdil-de ... atictejsi/
Výzkum potvrdil: Děti vychovávaná bez náboženství jsou ohleduplnější a empatičtější
V jednom nedávném výzkumu, který byl proveden na Chicagské univerzitě, byla zkoumána a také potvrzena souvislost mezi nereligiózní výchovou a rozvojem vlídnosti, ohleduplnosti a empatie.
Uvedený výzkum potvrzuje, že v chování dětí, které byly vychovávány bez náboženských vlivů, lze opravdu pozorovat nejen větší míru ohleduplnosti či vlídnosti, ale také empatičtější přístup k druhým.
Ačkoli běžně přijímána a rozšířená představa je ta, že náboženství a přesvědčení o existenci vyšší moci vedou při výchově k lepším výsledkům, zdá se, že výsledky výzkumu říkají přesný opak.
Profesor Jean Decety se svým týmem spolupracovníků analyzovali chování dětí a způsob, jakým děti vnímají druhé. Tato analýza byla provedena na několika skupinách dětí ze šesti různých zemí.
Jakou roli hraje víra ve výchově dětí
Vědce zajímala například ochota dětí podělit se s druhými, jejich sklon a podvědomý návyk soudit druhé nebo trestat druhé za špatné chování.
„Celkově bychom to mohli shrnout tak, že zjištění z našeho výzkumu jsou v protikladu s běžně rozšířenou představou, podle níž děti z nábožensky založených rodin prokazují větší míru altruismu a ohleduplnosti vůči druhým.
Tato běžně rozšířená představa se zdá být logická, ale skutečnost nám ukazuje něco jiného,“ vysvětlují autoři studie s názvem Negativní vztah mezi zbožností a altruismem u dětí z celého světa (The Negative Association Between Religiousness and Children’s Altruism Across the World).
„Hlavním záměrem našeho výzkumu bylo prozkoumat, zda je náboženství ve výchově nezbytným předpokladem pro optimální rozvoj morálních kvalit.
Zjištění našeho výzkumu se přiklánějí k myšlence, že sekularizace morálky ve výchově nejenže nevede k oslabování vlídnosti, ohleduplnosti a laskavosti, ale naopak vede k prohloubení těchto vlastností.“
V jednom experimentu vědci nabídli dětem bonbóny. Každé dítě si mohlo vzít jeden bonbon, ale vědci je upozornili, že bonbonů není dost na to, aby vyšlo pro každého.
Vědci následně pozorovali, které děti byly ochotnější se o bonbony podělit. V dalším experimentu vědci dětem pustili film, ve kterém děti do sebe strkaly a bily se. Tímto experimentem se chtěli vědci dozvědět, jak budou děti reagovat na film.
A zjištění získaná těmito experimenty jsou docela zajímavá. Jedno z nich například mluví o tom, že „religiozita ve výchově podněcuje děti k tomu, aby trestaly druhé“. Také se ukázalo, že „děti z nábožensky založených rodin mnohem častěji soudí druhé za jejich skutky“.
Ve velkém anglickém slovníku Oxford English Dictionary je pojem „altruismus“ definován jako „nesobecké a nezištné chování v zájmu dobra druhých“.
Avšak tato definice altruismu, podle níž je jeho podstatou nezištnost a nesobeckost, již delší dobu vrtá v hlavě více vědcům a myslitelům.
Například ve známé knize Sobecký gen (The Selfish Gene) z roku 1976 od stejně známého anglického autora, popularizátora vědy a ateistu, Richarda Dawkinse, se setkáváme s myšlenkou, že motivačním faktorem pro altruismus z pohledu genetiky je právě zištnost, možná až sobectví.
V této oblasti bude ještě třeba provést řadu dalších výzkumů a experimentů, ale jedno je jisté – výše zmíněný výzkum jednoznačně potvrdil souvislost mezi altruismem a absencí náboženských vlivů při výchově.
Profesor Jean Decety navíc dodává:
„Bylo by jistě zajímavé, kdyby byly v budoucnu provedeny další, podrobnější výzkumy v této oblasti. Jen doufáme, že zatím se nám jakžtakž povedlo vyvrátit mylnou představu, podle níž je prý náboženská etika a priori lepší než etika vycházející ze sekulárního světonázoru.
Domníváme se, že lidé z celého světa, ať už se hlásí k nějakému náboženství, nebo ne, se ve svých každodenních životech řídí podobnými etickými zásadami, ačkoli je mohou vyjadřovat trochu odlišně, a to v závislosti na jejich kulturně podmíněném světonázoru.“
Alaja píše:
https://mocvedomi.cz/vyzkum-potvrdil-de ... atictejsi/
Výzkum potvrdil: Děti vychovávaná bez náboženství jsou ohleduplnější a empatičtější
V jednom nedávném výzkumu, který byl proveden na Chicagské univerzitě, byla zkoumána a také potvrzena souvislost mezi nereligiózní výchovou a rozvojem vlídnosti, ohleduplnosti a empatie.
Zpět na Obrázky, fotografie, mandaly
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků