vostalpetr píše:Asi máš pravdu,
určitě i po přijetí přícházejí otázky typu:
kolik je hodin?
co je dneska za den?
kolikátého dneska je?
jakej je rok?
apd.
A to přesto, že víš, že ted je ted...
vostalpetr píše:není to problém podvědomí a skrytých tendencí které je třeba vyčistit,
protože to je opět cesta osoby v čase a prostoru,
je třeba se opravdu postavit na druhou stranu
a říci, že všechno je v pořádku, že všechno je To
Netvrdím, že to je jednoduché,
jednoduché by to bylo, kdyby to osoba mohla udělat,
ale v podstatě je to spíše POCHOPENÍ (NAHLÉDNUTÍ) nežli nějaké dosažení
(možná by bylo lépe říci, že je to TRANSFORMACE která probíhá sama o sobě, pro kterou můžeme vytvořit jen určité podmínky ...)
Iluze je iluze a ta se dá pouze prohlédnout a nikdy se v ní nemůže objevit tvar skutečného Bytí. To, co nalézáš jako obsah svého snu, se nestane nikdy Skutečností.
Lída píše:No a aby to nahlédnutí mohlo vůbec nastat, musí se napřed začít vůbec vnímat to iluzorní "něco", co se pak může rozpoznat a přímo vnímat jako tvar Bytí.
aby to nahlédnutí mohlo vůbec nastat, musí se napřed začít vůbec vnímat to iluzorní "něco", co se pak může rozpoznat a přímo vnímat jako tvar Bytí.
Jana píše: Rozumím. Chceš tím říct, že aby se iluze prohlédla, je třeba poznat, že to je iluze, myšlenková představa. Tedy objeví-li se představa, že tyhle vlny na vodě jsou dobré a tamty nejsou správné a měly by se vlnit jinak a že já jsem vlna, která by se také správně měla ještě mnohem líp vlnit, dojde k uvědomění, že to jsou jen myšlenkové představy o tom, jak to je.
A tím, že si uvědomím, že to jsou jen představy a přestanu si jich všímat a přestanu je brát vážně, tu iluzi prohlédnu a uvědomím si, že jsme všichni jen tvarem bytí, jen tvarem stejné vody, přestanu se kontrolovat, odevzdám se té existenci a místo utrpení a starostí tu je jen užívání si vlnobití a blbnutí vody.
Jana píše: Chci říct, že aby se iluze prohlédla, je třeba poznat, že to je iluze, myšlenková představa. Tedy objeví-li se představa, že tyhle vlny na vodě jsou dobré a tamty nejsou správné a měly by se vlnit jinak a že já jsem vlna, která by se také správně měla ještě mnohem líp vlnit, dojde k uvědomění, že to jsou jen myšlenkové představy o tom, jak to je.
A tím, že si uvědomím, že to jsou jen představy a přestanu si jich všímat a přestanu je brát vážně, tu iluzi prohlédnu a uvědomím si, že jsme všichni jen tvarem bytí, jen tvarem stejné vody, přestanu se kontrolovat, odevzdám se té existenci a místo utrpení a starostí tu je jen užívání si vlnobití a blbnutí vody.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník