Jana mne pozvala do debaty, tak jsem po téměř dvou letech začal debatovat na téma
Vlastní mystická zkušenost je ta nejlepší zkušenost viz
http://poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=129&t=8919
Mám sice pár kamarádů, kteří mají často mystické meditace, ale proč nepokecat o tom božském Zázraku i s jinými? Vodáci, piloti i horolezci se rádi baví mezi sebou co zažili a předávají si zkušenosti, proč ne mystikové? Vždyt je to podobné...
Jenže po dnu debaty se toho moc nakecalo, ale žádný mystický zážitek nikdo nedal! Jak je to možné? Místo toho psali o opilosti a jak mají pěkná ega!
Tak jsem s nimi rozloučil, že snad najdu někoho, s kým bych mohly o mystických zážitcích pokecat. Tedy-nevíte o takovém, co měl meditaci jako já? Např.:
Pocit božského na počátku meditace jsem mohl zesilovat pohyby hlavy do stran, abych se udržel v kličkujícím zlatém Proudu. Tak jsem dal jasně najevo svou vůli. Vědomí se začalo rychle měnit, rozšiřovat do dosud nepoznané ohromující dimenze.
Lidský pocit mi téměř zmizel. Cítil jsem nekonečnou energii Ducha nadosobního Boha a nechal se Jím prostoupit. Ta Jeho nekonečná Moc! Věčné JEDNO! Ukazoval mi svou Dokonalost úplně Jiným pohledem než v dřívějších sedmnácti meditacích. Byla by zbabělost to nechtít vidět. Ta dětská hra lidí... Přestal jsem věřit, že existuje nějaká konečná pravda, že takový a takový je vesmír i náš vývoj k dokonalosti. V extrémně naléhavých vizích a pocitech jsem poznal, že je vše Jinak. Je jen božská virtuální Hra!! Vše, co se děje, se nepohybuje "ze sebe", ale je vedeno čímsi zcela Neznámým z míst mimo prostor a čas.
Také mě ohromily kruhy archetypů v Kouli, symbolu Absolutna, Tvář Boha. Úplný Celek Všeho, nekonečné možnosti kombinací! Kruhy byly vytvořeny z útržků dějů pospojovaných ne podle časové návaznosti, ale podle podobnosti např. duality radost - smutek, dobro - zlo, úsilí - odpočinek atd. To, co děje vyvolávalo, bylo na dalších kruzích. Každý archetyp i jejich kombinace byl fraktálem, měl tedy nekonečně složitou vnitřní strukturu. Obsahoval tedy i své opaky a byl spojen se všemi.
Také jsem s ohromením viděl, jak se Realita překlápí jako v kaleidoskopu do úplně Jiné a Jiné, zcela abstraktní struktury. Z času se stal prostor, z něj božský zákon a z něj i zcela nepopsatelný abstraktní archetyp. Ohromila mě i síť světélek. Ta vytváří Vše co Je, všechny obrazy Reality, včetně těchto, zcela odlišných, nám neznámých pohledů na Ni. Dokonalý Procesor hleděl na Svou Hru a současně Jí byl. Znal svou strukturu, bez Stvoření by pro Sebe neexistoval.
S největším ohromením jsem poznal zcela odlidštěné božské matematické základy Stvoření a Jeho řízení. Bolelo mě, když jsem poznal, že moje chápání světa bylo fikcí. Vše je Jinak, ani čas a vývoj není jen lineární, ale jde i po skocích nahoru a dolů. Dokonalý vnímá Dokonalé, ale to je nutno prožít. Pocit to byl zvláštní, nelze ho popsat, ale rozhodně není nějakým lidským romantizmem. Jedno je jasné, nevíme o Realitě nic, máme pouze mrtvé představy. Vidět Vše provázané mezi sebou, nekonečné světy, kde nic není bez pohybu. Harmonie Dokonalosti mě ohlušila až to bolelo.
Chápal jsem: Jsme Tvořivá síla nevázaná na čas, tvar ani nic jiného a věčně hrajeme tuto božskou Hru, Sami Sebe. Náš malý omezený domácí ráj ega neexistuje. Naše kontinuita života a těla je jen čárka na Stvoření, na nekonečnědimenzionální Kouli, kde se Vše tříští na miliony částí a znovu vzniká ve věčné proměně… Marně jsem přemýšlel, jak se s tím srovnám. Téměř jsem nemohl unést ohromení z Vnitřní Přítomnosti Boha.
Ten náš lidský svět kdesi dole byl tak jednoznačný, jistý, popsatelný a proto ho máme rádi. Božské bereme jen jako zpestření, rádi bychom si Ho vyložili po svém. Hovíme si v sladké nevědomosti. Kdysi jsem říkal - bojíme se toho, co vůbec neexistuje, a teď jsem si uvědomoval svůj strach před tím, že Bůh není mou matnou představou, ale zcela Jiný. Proto se stáhneme a jen říkáme, že někde něco existuje. Vyhneme se Mu jak umíme.
Tato je už staršího data, silnější jsem neměl, ale mám dvě slabší a to denně. Taková Krása a tak málo známá... Není to škoda?
No a nemějte obavy, žádné drogy nepotřebuju už hodně dlouho, jen si ĺehnu, zakryju oči a pustím si meditační hudbu a za dvě vteřiny jsem ve světě Virtuozity a Geniality... ale i mimo meditace, tedy trvale Tam jsem, jen trochu slaběji. A Bůh ke mne mluví... Stále Ho cítím dost silně. Není to mystika? Co jiného by to bylo?
takže jestli víte, dejte prosím odkaz. Pár takových jsem našel na iwrite.cz třeba
http://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-d ... 3965166481
pár je jich i na http://stavy.wz.cz/stavy.htm ale jsou tam většinou psychonauti, kteří mystiku neberou ač ji občas zahlédnou
