OSOBNÍ ÚROVNĚ POZNÁNÍ

[Jana]

Takze je to dokonaly mix, kde vsichni jsou cenni pro vsechny...

Ano, takže:

VŠE JE OK

[Petr]

já Abrahama stále moc neznám,
ale opravdu se mi moc líbí to co píše o tvoření,
protože pro mě to, co píše je v souladu s realizací...

jediné co Abrahamovi vytýkám je, že to říká "osobám",
tedy že nezdůrazní DOSTATEČNĚ ten fakt, že to je v podstatě neosobní úroven

No co Abraham casto zminuje mimojine na zacatku, je ze je potreba porozumnet dvoum vibracnim aspektum nas. Ze kazdy mame dva pohledy, dva body pozornosti, jeden zde v nas a druhy v nasem vyssim ja. A rozdil zamereni pozornosti teschto dvou aspektu nas se projevuje emocemi. stejna pozornost = pozitivni emoce, laska, radost,... ruzna pozornost = negativni emoce, deprese, smutek, beznadej...

PS. Co si predstavujes pod neosobni urovni?

[Petr]

Takze je to dokonaly mix, kde vsichni jsou cenni pro vsechny...

Ano, takže:

VŠE JE OK

to bez diskuze

[vostalpetr]

No co Abraham casto zminuje mimojine na zacatku, je ze je potreba porozumnet dvoum vibracnim aspektum nas. Ze kazdy mame dva pohledy, dva body pozornosti, jeden zde v nas a druhy v nasem vyssim ja. A rozdil zamereni pozornosti teschto dvou aspektu nas se projevuje emocemi. stejna pozornost = pozitivni emoce, laska, radost,... ruzna pozornost = negativni emoce, deprese, smutek, beznadej...

PS. Co je to neosobni uroven?
.....................................................................................................................................

No ta neosobní uroven je nad těmi dvoumi úrovněmi + a -,

a vypadá přesně takto: stejna pozornost = laska, radost

Ono když se to napíše tak, jak to píšeš ty, tak je to správně, ale je v tom chyba,
takže z mého pohledu bych to pak napsal takto:

ruzna pozornost = negativni emoce, deprese, smutek, beznadej a pozitivni emoce, laska, radost
(což je náš normální stav dělení světa na + a -)

stejna pozornost = laska, radost
(bezpříčinná radostivost)
((Možná bych zde mohl nechat ty pozitivní emoce, jenže emoce jsou vždycky reakce na něco a tudíž se neustále mění))


Pokud to napíšu tak jako ty,
tak vlastně říkám, že kdykoli pocítím negativní emoci, tak jsem mimo zdroj či mimo soulad zdroje,
ale to je nesmysl, protože všechno je činnost zdroje,
dokonce se dá říci, že to negativní je mnohem důležitější než to pozitivní, protože bez toho negativního by zde nebylo usilování o to žáddoucí pozitivní (samozřejmě, že negativní není důležitější než pozitivní, jsou důležitá naprosto rovnocenně, protože tvoří celek) nebylo by zde to tvoření

Pojem VŠECHNO JE ON je "nad" tímto dělením,
(a řeknu to vznešeně)
zatímco dříve jsi si byl vědom radosti a pozitivních emocí z tvoření,
tak ted jsi si vědom (bezpříčinné radostivosti) ZDROJE

(samozřejmě nijak tím nepřijdeš o své pozitivní a negativní emoce, ale jsi "nad nimi",
nijak ti nepřekážejí v tvé bezpříčinné radostivosti,
ale pokud jsi takto bezpříčinně radostivý, tak samozřejmě naprosto automaticky a přirozeně bez jakékoli snahy cokoli měnit to negativního postupně ubývá, nebot vše je OK)


Kdybych to bral podle tvého návodu, tak kdykoli pocítím nějakou negativní emoci,
tak se budu snažit ji změnit, odstranit ji, potlačit ji, nemít ji, což je naprosto přirozené a je to princip boží tvorby.
Když ji ovšem přijmu jako oprávněnou a správnou,
tak není třeba nic měnit, a ta tvorba proběhne tak jako tak, ale proběhne mnohem lépe, spontánně...
(vždyt jsi mi psal, že když něco chceme, tak to pak máme nechat a ono to přijde samo)

[Petr]

No ta neosobní uroven je nad těmi dvoumi úrovněmi + a -,

no to mi jeste jako odpoved k memu pochopeni nestaci, ale asi se k tomu vratime jeste jinudy

ruzna pozornost = negativni emoce, deprese, smutek, beznadej a pozitivni emoce, laska, radost
(což je náš normální stav dělení světa na + a -)

stejna pozornost = laska, radost
(bezpříčinná radostivost)
((Možná bych zde mohl nechat ty pozitivní emoce, jenže emoce jsou vždycky reakce na něco a tudíž se neustále mění))

tady trochu nechapu proc jsi zahrnul do ruzne pozornosti pozitivni emoce a pak jsi je zaroven zahrnul i do stejne

Pokud to napíšu tak jako ty,
tak vlastně říkám, že kdykoli pocítím negativní emoci, tak jsem mimo zdroj či mimo soulad zdroje,

jop, to jsem chtel rict. Mimo Zdroj je silne slovo, spis mozna to mimo (uplny) soulad.

ale to je nesmysl, protože všechno je činnost zdroje,

no ale pockej, tady michame prece jablka s hruskama.. je neco jineho cinnost Zdroje, a pohled na tu cinnost, zpusob pozornosti na tu cinnost.
Takze souhlasim, ze kazda cinnost je ve sve podstate cinnosti Zdroje, a ta cinnost je z urciteho hlediska v poradku. Ale pokud citime negativni emoci, tak to nevypovida tolik o te cinnosti, ktera je opravdu v souladu se Zdrojem, ale pouze a jen o nasem pohledu na tu cinnost, ktera uz neni v souladu se Zdrojem.

dokonce se dá říci, že to negativní je mnohem důležitější než to pozitivní, protože bez toho negativního by zde nebylo usilování o to žádoucí pozitivní (samozřejmě, že negativní není důležitější než pozitivní, jsou důležitá naprosto rovnocenně, protože tvoří celek) nebylo by zde to tvoření

chapu a souhlasim
nekde jsi dnes psal o potlacovani negativnich emoci, ale to je prave to co Abraham nikde nerika. Emoce jsou pouze INDIKATOR.. a kazdy indikator je dobry, at ukazuje ze mame treba nedostatek benzinu v nadrzi, nebo at ukazuje, ze mam plnou. Takze Buh zehnej tomuto indikatoru a negativni emoce je naprosto v poradku a je potrebna... ale znovu.. to neznamena ze si ji chceme pestovat.. to znamena, ze ji chceme pozorovat, vnimat, a kdykoliv ji vnimame, tak vime, ze muzeme neco udelat.. stejne tak jako kdyz mame prazdnou nadrz, tak nezakryvame ten indikator paliva, ale rekneme OK, dekuji za upozorneni a hura na pumpu ... takze tak bychom klidne mohli pouzivat emoce.. Mam negativni emoci -> mam problem se zamerenim pozornosti -> jdu s tim neco udelat.

Pojem VŠECHNO JE ON je "nad" tímto dělením,
(a řeknu to vznešeně)
zatímco dříve jsi si byl vědom radosti a pozitivních emocí z tvoření,
tak ted jsi si vědom (bezpříčinné radostivosti) ZDROJE

a jak to vis? )))))))
Jak vis ze zdroj neni radostivy jen proto, ze dokaze genialne zamerovat svou pozornost prave jen na zadouci stranky vsech veci. Ze to je to, proc je Zdroj laskou.

Kdybych to bral podle tvého návodu, tak kdykoli pocítím nějakou negativní emoci,
tak se budu snažit ji změnit, odstranit ji, potlačit ji, nemít ji, což je naprosto přirozené a je to princip boží tvorby.

jo, tady to bylo o tom potlacovani , jsem se predbehl


Mam jednu otazku
Proc je VSE OK? (sice jsem psal, ze je to bez diskuze... a ja s tim souhlasim, ale ted myslim, ze ta odpoved na to muze byt docela prinosna)

[Jana]

Proc je VSE OK?

Po příčinách se ptá naše mysl, která nemá přístup k poznání Pravdy.
Ale v hloubi nitra v nás je poznání,
že bytí je láskou a že láska je vždy OK,
tudíž veškerá existence,

vše, co je, je OK.

[Petr]

jj, naprosto verim, ze to tak citis a mnohdy je to nejrychlejsi cesta, ale jsem presvedcen, ze na tuto otazku existuje zcela genialni, logicka, vse osvetlujici odpoved .

PS. Proc nema pristup?

[jamajsky.drap]

jj, naprosto verim, ze to tak citis a mnohdy je to nejrychlejsi cesta, ale jsem presvedcen, ze na tuto otazku existuje zcela genialni, logicka, vse osvetlujici odpoved .

PS. Proc nema pristup?

Kdo se ptá ?

....když začneš prozkoumávat tuto otázku, zjistíš, že na ni mysl nedokáže upřímně odpovědět. Za tou otázkou nic není (a přece všechno).
Vše je ok a hluboko uvnitř sebe cítíš, že je to tak..... Ale pro mysl je toto vysvětlení nepřijatelné a tak o tom chce diskutovat

[vostalpetr]

No co Abraham casto zminuje mimojine na zacatku, je ze je potreba porozumnet dvoum vibracnim aspektum nas. Ze kazdy mame dva pohledy, dva body pozornosti, jeden zde v nas a druhy v nasem vyssim ja. A rozdil zamereni pozornosti teschto dvou aspektu nas se projevuje emocemi. stejna pozornost = pozitivni emoce, laska, radost,... ruzna pozornost = negativni emoce, deprese, smutek, beznadej...

PS. Co si predstavujes pod neosobni urovni?
......................................................................................................................................................................

PETŘE,
NAPÍŠU TO JEŠTĚ JINAK, Z POHLEDU LÁSKY, tedyjako bhaktijogu, už jsme to tak psali...

Kdykoli pocítíš negativni emoce, deprese, smutek, beznadej...tak to není bůh

Kdykoli pocítíš pozitivni emoce, laska, radost..... tak je to bůh

NĚKDE JSI NAPSAL, ŽE LÁSKA JE JEN JEDNA (i když v různých úrovních se jeví jinak), TEDY ŽE JE JEN JEDEN BŮH,
A ŽE ZÁLEŽÍ JEN NA TOM,KAM NASMĚRUJEME POZORNOST,
PROTOŽE TÍM SMĚREM TAKÉ JDEME

Takže pokud ocítím například pozitivní emoci při nějaké tvorbě, a zaměřím pozornost směrem k té tvorbě, pak jsem v souladu s BOŽÍ TVORBOU
bez jakéhokoli úsilí z mojí strany

Pokud ovšem zaměřím pozornost na samu pozitivní emoci (lásku) a nenásleduju tvorbu, tak se ZAMĚŘUJI NA BOHA,
a ta boží tvorba proběhne sama a automaticky


JO, VYPADÁ TO STEJNĚ, ALE NENÍ TO STEJNÉ,
pokud směřujeme pozornost k boží tvorbě, tak každá akce dříve či později skončí, a opět nastupuje pocit nespokojenosti a na jeho základě opět sledujeme nějaké plus které jsme vymysleli a opět pocítíme pozitivní emoci. A toto v podstatě děláme neustále.


Pokud ovšem zaměříme pozornost na lásku, tak v sobě tu lásku můžeme rozvíjet neomezeně dlouho, není časově omezená, nepotřebuje + a-, ona prostě jen je.
A spozorností a časem je to stejné jako s tou láskou,
pokud pozorujeme pozorované činnosti, jdeme s těmi činnostmi a vidíme že probíhají v čase,
pokud ovšem otočíme pozorování na samo pozorování, uvědomíme si statickou ničím nedotčenou (ovšem vše pozorující) pozornost, která je zde vždy a vždy je v přítomnosti ted a tady.


NEDVOJNOST JE SNÍCÍ VĚDOMÍ (STATICKÁ ASPEKT BOHA) A PROJEVENÝ SEN (DYNAMICKÝ ASPEKT BOHA)
1)Pokud nasměrujeme pozornost k tomu proměnnému uvědomíme se ve světě, což známe
2)pokud k tomu statickému, uvědomíme si boha, a o tom jsem ted psal, že láska, pozornost a přítomnost je bůh
3)pokud řekneme, že VŠECHNO JE ON, uvědomíme si to statické (ON) v zároven s tím dynamickým(Všechno)

[vostalpetr]

jj, naprosto verim, ze to tak citis a mnohdy je to nejrychlejsi cesta, ale jsem presvedcen, ze na tuto otazku existuje zcela genialni, logicka, vse osvetlujici odpoved .

PS. Proc nema pristup?

Kdo se ptá ?

....když začneš prozkoumávat tuto otázku, zjistíš, že na ni mysl nedokáže upřímně odpovědět. Za tou otázkou nic není (a přece všechno).
Vše je ok a hluboko uvnitř sebe cítíš, že je to tak..... Ale pro mysl je toto vysvětlení nepřijatelné a tak o tom chce diskutovat

Logická odpověd existuje,
je to to Balsekarovo podobenství o snícím Vědomí a snové osobě, když se probudíš (do sna), tak zjistíš že ten sen sice existuje, ale není skutečný pouze se jeví,
že snová osoba neexistuje a že všechny činnosti a všechny předměty jsou Vědomím (VŠECHNO JE ON)

Tenhle příměr je snadno pochopitelný (aspon myslím),
ale toto je snová logická informace kterou chápe snová osoba, takže je to součást snu a nemůže tě to ze sna probudit!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
snová osoba prostě nená žádný mechanismus, aby se mohla probudit ze sna !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Probuzení se ovšem děje, je možné, přestože leží mimo úsilí a neúsilí snové osoby, otázka tedy zní: CO JE PRINCIPEM (PŘÍČINOU) PROBUZENÍ ???

No a o tom píšu...(o tom, co leží mimo úsilí a neúsilí snové osoby)

[Jana]

jj, naprosto verim, ze to tak citis a mnohdy je to nejrychlejsi cesta, ale jsem presvedcen, ze na tuto otazku existuje zcela genialni, logicka, vse osvetlujici odpoved .

PS. Proc nema pristup?

Kdo se ptá ?

....když začneš prozkoumávat tuto otázku, zjistíš, že na ni mysl nedokáže upřímně odpovědět. Za tou otázkou nic není (a přece všechno).
Vše je ok a hluboko uvnitř sebe cítíš, že je to tak..... Ale pro mysl je toto vysvětlení nepřijatelné a tak o tom chce diskutovat

Mysl nemůže poznat bezpodmínečnou absolutní Lásku. Pokud o čemkoliv přemýšlíme, není to totéž jako autentická zkušenost.

[vostalpetr]

Abraham a já píšeme každý o něčem trošku jiném,

Abraham říká, snová osobo, nemusíš se bát, pěkně si užij sen a následuj vůli zdroje, bud s tím v souladu (asi tak nějak)

tak já říkám, snová osobo, nemusíš se bát, protože ty nejsi snová osoba, protože ty jsi zdroj všeho

(proto se schodujeme, ale i lišíme)

[Petr]

Tak diky za dobrou odpoved

Takže pokud ocítím například pozitivní emoci při nějaké tvorbě, a zaměřím pozornost směrem k té tvorbě, pak jsem v souladu s BOŽÍ TVORBOU
bez jakéhokoli úsilí z mojí strany

Pokud ovšem zaměřím pozornost na samu pozitivní emoci (lásku) a nenásleduju tvorbu, tak se ZAMĚŘUJI NA BOHA,
a ta boží tvorba proběhne sama a automaticky

jjj, to jsou dve cesty, ktere take vnimam.. jeste nemam uplne jasno, co to presne znamena, jestli ta druha cesta neexistuje jen diky existenci cesty prvni (nebo treba naopak), ale to se mi casem vyjasni .

mimochodem, to je presne to, co myslel Abraham tou Vortexovou abecedou o ktere jsme se tu bavili... abeceda je ta druha cesta..

pokud směřujeme pozornost k boží tvorbě, tak každá akce dříve či později skončí, a opět nastupuje pocit nespokojenosti a na jeho základě opět sledujeme nějaké plus které jsme vymysleli a opět pocítíme pozitivní emoci. A toto v podstatě děláme neustále.

jj, a o tom tu je, ne? ))
No kazdy si muze tento kolotoc uzpusobit, nekdo ho muze roztocit rychleji a uzit si poradnou jizdu, nekdo tento kolotoc rozjede jen lehce a pak se usmiva a mava na ostatni, pak toho prvniho ta divoka jizda prestane bavit, tak si ji zpomali.. nebo toho druheho prestane bavit na relativne stereotypni poklidna jizda, a vyzkousi jinou rychlost, pripadne s kolotoce sleze a jde si chvilku zase hrat na motor kolotoce, a pozoruje jak se na nem lide prohani a ma radost, jak jim to frci...
Jak jinak muze fungovat vecnost? ne tak ze neceho dosahneme a hotovo, ale prave mozna tim, ze delame vetsi a lepsi kolotoce, na kterych se pak vozime
PS. Prohlasuji, ze jsem nikdy nepracoval u kolotocu a nejedna se o skrytou reklamu

Bez neustale touhy po vice a lepe buh vi, jak by to s tou vecnosti bylo...

Pokud ovšem zaměříme pozornost na lásku, tak v sobě tu lásku můžeme rozvíjet neomezeně dlouho, není časově omezená, nepotřebuje + a-, ona prostě jen je.

no toto je slozitejsi filozoficka uvaha protoze muzeme si byt opravdu jisti, ze laska zde neni jen diky stabilni pozornosti na +, ktera je tak stabilni, ze si lasku muzeme uzivat uz jen zamerenim se na ten cit lasky, a funguje to tak i reciprocne..tj. jsou to ty dva reciprocni zpusoby pozornosti, ktere jsi zminil na zacatku.

NEDVOJNOST JE SNÍCÍ VĚDOMÍ (STATICKÁ ASPEKT BOHA) A PROJEVENÝ SEN (DYNAMICKÝ ASPEKT BOHA)

Buh prece nemusi byt vubec staticky...jen se nam tak muze jevit..ja bych dokonce rekl, ze je to jen diky tomu, ze Zdroj je tak dusledny ve sve pozornosti, ze se nam to muze zdat staticke, protoze diky dusledne zamerene pozornosti neustale vyzaruje lasku a klid, ale pri pohledu z blizka, tak to vubec nemusi byt.
Muze to by presne jak s tim sluncem, ktere jsem zde zminoval pred nejakou dobou... nam se jevi staticke, klidne, lasku rozdavajici, ale kdyz bychom se priblizili blize, tak bychom v nem videli dynamiku lasky, o ktere se nam zde ani nesni .

[Petr]

Abraham a já píšeme každý o něčem trošku jiném,

Abraham říká, snová osobo, nemusíš se bát, pěkně si užij sen a následuj vůli zdroje, bud s tím v souladu (asi tak nějak)

tak já říkám, snová osobo, nemusíš se bát, protože ty nejsi snová osoba, protože ty jsi zdroj všeho

(proto se schodujeme, ale i lišíme)

Pokud bych si troufnul nějak shrnout Abrahama do jedné věty (moc velké šance si nedávam ), tak bych tu tvou upravil nějak tak:
Abraham říká, snová osobo, nemusíš se bát, jsi sám rozšířením(prodloužením) Zdroje, pěkně si užij sen a následuj své štěstí, a tak budeš v souladu i se Zdrojem - tvé emoce ti ukazí tvůj soulad.

[vostalpetr]

no toto je slozitejsi filozoficka uvaha protoze muzeme si byt opravdu jisti, ze laska zde neni jen diky stabilni pozornosti na +, ktera je tak stabilni, ze si lasku muzeme uzivat uz jen zamerenim se na ten cit lasky, a funguje to tak i reciprocne..tj. jsou to ty dva reciprocni zpusoby pozornosti, ktere jsi zminil na zacatku.
............................................................................................................................................

Láska je aspekt boha (ananda)
takže ona je zde neustále, podobně jako pozornost či přítomnost,
jen si neuvědomujeme

Hodně mistrů o lásce raději nemluví, právě pro to, co píšeš, a právě proto, že se to zaměnuje s emocema,
tedy že si pak člověk vytvoří nějakej umělej svět, kde přepoluje všechna - na + a pak říká, jak je všechno krásný apd.

Proto já tak důsledně lpím na tom, aby to bylo až za + a - rozdělující a posuzující mysli,
a nebo říkám věnovat pozornost lásce samé a nikoli tomu, co v nás lásku vzbuzuje



Muze to by presne jak s tim sluncem, ktere jsem zde zminoval pred nejakou dobou... nam se jevi staticke, klidne, lasku rozdavajici, ale kdyz bychom se priblizili blize, tak bychom v nem videli dynamiku lasky, o ktere se nam zde ani nesni .
..........................................................................................................................................

je to možné,
ale když si uvědomíme tu dynamiku projeveného světa, tak je to v podstatě dynamika lásky

myslím ovšem, že ta dynamika se projevuje jen směrem ven,
pokud stačí mé znalosti, směrem do boha se hovoří o tom, že už tam ta dynamika lásky není, je tam "nic"


Jinak s tou definicí Abrahama v druhé reakci souhlasím...

[Jana]

myslím ovšem, že ta dynamika se projevuje jen směrem ven,
pokud stačí mé znalosti, směrem do boha se hovoří o tom, že už tam ta dynamika lásky není, je tam "nic"

Dalo by se říct, že s poznáním, že Bůh = Láska = život = existence..., mizí všechny směry.

Ježíš jim řekl: "Když uděláte dva jedním a když uděláte vnitřek jako vnějšek a vnějšek jako vnitřek a to, co je nahoře, jako to, co je dole, a když uděláte to, co je mužské, a to, co je ženské, jedním jediným, aby nebylo mužské mužským a ženské ženským; když uděláte oči namísto oka a ruku namísto ruky a nohu namísto nohy, obraz místo obrazu - tehdy vejdete do království."

Ale dá se také říct, že Láska vyvěrá z prázdna. Takže to tak nějak může být.

[Petr]

Láska je aspekt boha (ananda)
takže ona je zde neustále, podobně jako pozornost či přítomnost,
jen si neuvědomujeme

Proc si neuvedomujeme lasku? Diky pozornosti.
Proc si ji uvedomujeme? Diky pozornosti.
Proc je tu neustale? .......

tedy že si pak člověk vytvoří nějakej umělej svět, kde přepoluje všechna - na + a pak říká, jak je všechno krásný apd.

No to je samozrejme spatne. Protoze vsechno neni zdaleka krasny, ale na vsem je neco krasnyho.

Proto já tak důsledně lpím na tom, aby to bylo až za + a - rozdělující a posuzující mysli,

Jako ze buh nema k dispozici mysl a nemysli a vubec neposuzuje?
Mozna spis bych rekl, a mam dojem, ze to tak nejak vysvetloval i Abraham, ze Zdroj se povznese nad nase +/-, a to tak, ze to tu nevnima v takovem detailu, jako to delame my, ale z toho nadhledu to vidi cele jako velmi velmi prinosne, tj. obrovske kontinualni +.

pokud stačí mé znalosti, směrem do boha se hovoří o tom, že už tam ta dynamika lásky není, je tam "nic"

Ted mi prosim prominte mou mladickou nerozvaznost, ale vzdycky kdyz nekde vidim, ze tam nic neni, ze je to staticke, ze je tam prazdnota, nicota, tak z toho tak trochu lezu po zdi No proste si myslim pravy opak, je tam vsechno, je to maximalne dynamicke, je to maximalne soustredene...

[Petr]

Logická odpověd existuje,

Dekuji .

je to to Balsekarovo podobenství o snícím Vědomí a snové osobě, když se probudíš (do sna), tak zjistíš že ten sen sice existuje, ale není skutečný pouze se jeví,
že snová osoba neexistuje a že všechny činnosti a všechny předměty jsou Vědomím (VŠECHNO JE ON)

Tenhle příměr je snadno pochopitelný (aspon myslím),
ale toto je snová logická informace kterou chápe snová osoba, takže je to součást snu a nemůže tě to ze sna probudit!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
snová osoba prostě nená žádný mechanismus, aby se mohla probudit ze sna !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Probuzení se ovšem děje, je možné, přestože leží mimo úsilí a neúsilí snové osoby, otázka tedy zní: CO JE PRINCIPEM (PŘÍČINOU) PROBUZENÍ ???

No a o tom píšu...(o tom, co leží mimo úsilí a neúsilí snové osoby)

to s tou snovou osobou je dobre prirovnani a vcelku nazorne, ale sel bych dal, protoze si s tim jde docela pohrat.
Jaky je rozdil mezi snem (klasickym) a timto? Proc pouze nesnime, tak jak snime v noci, ale proc snime tak jak snime v teto realite. Samozrejme ten sen je skutecny, a nic mu na skutecnosti neubira, ze je to sen. Protoze co vnimame na urcite energeticke urovni skutecne existuje.
Ja jsem dosel k tomu, ze sneni v noci je individualni. Kdezto sneni zde, je spolecne pro vice vedomi. Vice vedomi ma moznost vyuzit stejne hriste tvoreni a ve vzajemne spolupraci tvorit, spolutvorit. Dale je v tom obsazeno to, ze diky realite muzeme vnimat preference ostatnich prvku vedomi, ktere nam slouzi pro upresneni nasich preferenci. Tj. je to dobre hriste pro kontrast a naslednou evoluci vesmiru.
Dale ma tento spolecny sen velkou vyhodu ve sve kontinualnosti. Tim ze se nam to tu zhmotnuje (wow, ten kdo to vymyslel, nebyl vubec hloupej) tak nam to tu vytvari urcitou kontinuitu sneni. Zaroven tim, ze je to zhmotneno, a jsou nam dany smysly, jak to zhmotnene prozkoumat, tak to muzeme zkoumat velmi presne, detailne, pomalu. Poskytuje nam to tu take casovy ramec, kdy tu vec muzeme nejak vnimat, poskytuje nam to tu i casovy ramec mezi prvotni myslenkou a zhmotnenim, kde mame moznost myslenky a zhmotneni upresnovat.
Urcite to neni vsechno co jsem zde zminil, ale uz i z tohoto se mi zda, ze tento sen ma spoustu skvelych vlastnosti, ktere nas nocni sen nema.

Jinak tento sen muzeme prerusit nebo v extremnim pripade i ukoncit vyjmutim pozornosti.

Je tu take otazka, co je smyslem takoveho snu? Probudit se? A proc bychom chodili tedy spat? Samozrejme, to muze byt bozi hra z nudy, kdy si skutecne jen zkousime, jak se rychle probudime tentokrat.. ale i kdyz ma vesmir smysl pro humor, tak teto verzi osobne neverim .

[Jana]

Jako ze buh nema k dispozici mysl a nemysli a vubec neposuzuje?
Mozna spis bych rekl, a mam dojem, ze to tak nejak vysvetloval i Abraham, ze Zdroj se povznese nad nase +/-, a to tak, ze to tu nevnima v takovem detailu, jako to delame my, ale z toho nadhledu to vidi cele jako velmi velmi prinosne, tj. obrovske kontinualni +.

Zcela určitě to, co Bůh provádí, nemyslí osobně.

Ty ses, Petře, rozjel. Ale vzhledem k tomu, že je dneska pokročilá doba, necháme raději další rozbory absolutna na indy.

Dobrou noc.

[jamajsky.drap]

Je tu take otazka, co je smyslem takoveho snu? Probudit se? A proc bychom chodili tedy spat? Samozrejme, to muze byt bozi hra z nudy, kdy si skutecne jen zkousime, jak se rychle probudime tentokrat.. ale i kdyz ma vesmir smysl pro humor, tak teto verzi osobne neverim .

Základem je uvědomění, že já NEjsem snová osoba, ale TO, co ten sen sní.
A když se přestaneme ztotožňovat se snovou osobou, náhle si uvědomíme svoji božskou podstatu. Ne nadarmo se říká osvíceným lidem PROBUZENÍ Tedy poznání, že já nejsem individualita ve snu, ale zdroj snění. Paradoxně, to jestli se snová osoba probudí nebo ne, nezávisí na snové osobě. Je to stejné jako při našem nočním spánku, postava ve snu neovlivní probuzení nás jako snícího. (víceméně už to vše napsal PetrVostal, spíše pro zdůraznění, přirovnání ke snu je opravdu vynikající )

PS: Ke srovnání mezi Abrahamem a Advaitou bych použil přirovnání, že "mysl je jako hluk". Abraham se snaží o co nejkrásnější tóny a Advaita se snaží o Tichost.