HOST: Dobrý den, Abrahame. Krok 0 prosím. Nejsem buddhista, ale používám tuto filozofii, jako nejlepší k tomu, jak se zeptat na tuto otázku. Takže Sidharta šel do světa a žádal. A přitáhl si do svého života jako princ bohatství, ženy.. cokoliv. A po té, co hrál tuto hru života, si uvědomil, že je tu stále utrpení, protože pokaždé, když něco chtěl, tak tu byl zároveň nedostatek toho. A nemohl naplnit tento nedostatek, pouze chtěním více.. A tenkrát pod tím stromem došel k poznání, že on není konatel, protože všichni jsme Zdrojem. A proto osobní pocit já, jako konatele, byl transcendován, a uvědomil si, že je to Zdroj, který činí to konání. A ten úkol, který teď mám, když se srovnávám s touto filozofií, je být schopný rozpustit své já, nebo víra, že musím rozpustit své já.
ABRAHAM: Dobře, pokud byste sem nepřišli se záměrem se zaměřovat, mohli bychom být v pokušení s vámi souhlasit.
Jinými slovy: Jste energií Zdroje. Ale Zdroj se ustavičně snaží o expanzi a to je důvod, proč si Zdroj zvolil plynout skrz vás soustředěněji a přesněji. Takže zde jste vy, zaměřující se a s tím nic nenaděláte. Rozlišující, také s tím nic nenaděláte. Přicházející k osobním závěrům, s tím nic nenaděláte. Jinými slovy, touha ve vás přirozeně pramení. A tak toto JÁ často vyslovováno, protože se nemůžete pomoct, než plynout na další nová čelní místa.
HOST: Z hlediska filozofie toto působí frustraci.
ABRAHAM: Jak to?
HOST: Protože, čím více je JÁ zdůrazňováno, tak tím více musíme to JÁ rozpouštět. Protože JÁ říká, že je to ono které tvoří, ale když já jsem Zdroj, ego je Zdroj, všechno je Zdroj, takže to je Zdroj, kdo tvoří.
ABRAHAM: Dobře. Ale zvažte toto. Vy jste zde, ve vašem fyzickém projevení a vy si můžete volit myšlenky, které jsou rozdílné od toho, čím skutečně jste. Jinými slovy, to čím skutečně jste, je milující, a tak když nenávidíte, nebo jste rozzlobený, tak si vybíráte, máte svobodnou vůli si vybrat, to je to JÁ. Je tu JÁ, které si vybírá a toto JÁ je podstatné pro expanzi.
Jinými slovy, zde je ta krása, jak to vše do sebe zapadá. Jak jste ve své fyzické formě, a pokoušíte se zaměřovat na to, co je Zdroj, na to, co lidstvo nazývá Bůh. Ale ze svého fyzického pohledu nemůžete rozeznat dost rozdílností v této vibraci, abyste si toho vůbec všimli. A to přestože existují vibrační odlišnosti ve všech věcech, dokonce i v tom, čím je Zdroj. To co říkáme je, že dokonce i Zdroj ví, co chce a co nechce. Ale definice toho je už tak jemně vyladěná, že z vašeho fyzického pohledu, to nemáte šanci rozlišit.
HOST: Omlouvám se, ale než jít hlouběji… Je tu jistý paradox. A ten zní: Pokud tvrdím, že jsem oddělený od Zdroje skrz pozornost na své JÁ, tak tvrdím, že je pouze předpokládaná svobodná vůle. Když přijdu na tuto planetu, tak mám svobodnou vůli, pouze v daném pojetí (konceptu), čímž jsou zákony této planety. Ano nebo…
ABRAHAM: Souhlasíme s vámi. Už musíme končit, ale ještě budeme pokračovat… Ještě musíme pokračovat.
Takže souhlasíme spolu v tom, že energie Zdroje je věčná, naprosto zcela věčná?
HOST: Ano, souhlasím.
ABRAHAM: Takže souhlasíme spolu i v tom, že ta část vás, která miluje expanzi…
HOST: To je to, kde nesouhlasím. Protože není část nebo nečást. Je vše, co je. Není oddělení.
ABRAHAM: Dobře. Přeformulujeme to do slov, která jsou pro vás vhodnější.
Souhlasíme spolu, že Zdroj miluje expanzi?
HOST: Nemám tušení.
ABRAHAM: Dobře. My ho máme. Protože bez expanze by nemohlo být pokračování - věčnost.
Jinými slovy, pokud by nebylo něco, co podněcuje ještě další žádání, tak by nemohlo být další odpovídání a tedy by nemohlo být další expandování… Takže Zdroj, ve vší své moudrosti a říkejme tomu nefyzické VY, tak miluje myšlenku expandování, tak že se vám líbí myšlenka toho jemného dolaďování takovým způsobem, že budete jednotlivě schopni dělat jisté volby, detailnější a složitější volby. Je to jako pozorování krajiny z 30000 stop, kde vše vypadá dobře, ale když se dostanete na zem, tak vidíte každou jednotlivost, detail.
HOST: Ale můžeme jít hlouběji, protože volby jsou předurčeny, předrozhodnuty. Nejsou to skutečné volby…jak vy říkáte, že přitahuji, tak já říkám, že čekám až mi vnější síly nebo život poskytne informaci na které mohu růst. /této otázce nebylo moc rozumět, tak za překlad 100% neručím /
ABRAHAM: Ale nemůžete odmítnout fakt, že jste v tomto těle.
HOST: Nemohu.
ABRAHAM: Nemůžete odmítnout, že jste zde a že je tu kontrast. Nemůžete přestat mít pocity, a nemůžete přestat chtít. Jsou tací, kteří vás přesvědčují, že můžete přestat chtít a říkají, že chtění je nesprávné. A když se jich zeptáme, co je tedy to, co žádají, co je to, to co věří, že naleznou, když přestanou chtít. A říkají, tak najdeme radost. My odpovídáme, pokud toto není touha, tak nevíme co to tedy je.
HOST: Neřekl bych radost. Řekl bych konec utrpení.
ABRAHAM: oooo, ale je toho tolik více… To co my nazýváme radostí, je daleko více, než konec utrpení. Konec utrpení je sotva zbavení se rezistence…… /ještě to pokračuje asi dalších 5 minut, ale není tam o moc víc, než už bylo přeloženo v jiných tématech/
Zdroj: Abraham-Hicks - Gold Coast, Australie 07-12-2008
Překlad: Petr - inspiruj.cz