jamajsky.drap píše:Poslední příspěvky byly spíše poetické, tak pro skalní materialisty doporučuju...
jamajsky.drap píše:Poslední příspěvky byly spíše poetické, tak pro skalní materialisty doporučuju: Joe H. Slate - Exteriorizace. Jedná se o vědecký výzkum v laboratorních podmínkách, který dokazuje schopnost člověka opustit tělo. Např. skupina vybraných studentů po určitém vyškolení byla schopna určit předmět v místnosti, kam neměli přístup. Během dlouholetého výzkumu byly zaznamenány velmi dobré výsledky v jasnovidnosti. V průběhu exteriorizovaného stavu byly naměřeny změny biologických funkcí a elektromagnetického pole, atd.
jamajsky.drap píše:Zivot na zemi je tvrda zkusenost, ale proto jsme tady. Co vic posili charakter, narocne podminky nebo jenom takova pohodicka v prostredi, kde je na sebe kazdej hodnej ?
dethealbe píše: K čemu vlastně celá tahle hra na růst, učení, rozšiřování vědomí atd., když je to zároveň spojené s nevědomostí a tím bolestí a utrpením. Já jen, že nad tímhle přemýšlím už delší dobu, a pořád jsem nějak nepřišel na odpověď, která by mi dávala smysl.
jsme paprsky jediného Zdroje, které se na čas považují za místečko, na které dopadají a osvětlují ho, oživují... Paprsky, které se zajímají o zpětněběžnou cestu navracení se ke Zdroji - a jak jinak, než harmonizací se Zdrojem a nacházením společné vnitřní Podstaty s ostatními paprsky
jamajsky.drap píše:A co by tu bylo, kdyby nebylo té hry ?
jamajsky.drap píše:Něco se prostě musí dít a ta hra je podle mně geniálně vymyšlená.
jamajsky.drap píše:Nebo zkuste si představit, že neexistuje vůbec nic kromě vás, jste jediný uprostřed ničeho, ale máte neomezenou možnost cokoliv vytvořit, tak co byste udělali jinak než je teď ?
Lída píše:"Vědomí existuje, ale neví, že existuje. Vědomí bez pohybu, bez uvědomování, je potenciální energií. „Někdo“ se objeví, když Vědomí, Subjektivita, začne samo sebe objektivizovat tím, že samo sebe promítne do určitého zpředmětnění... Nisargadatta v Prior To Consciousness (Dříve než Vědomí) říká: „Je tu pouze Vědomí“ ...Dříve než Vědomí tu je Vědomí v klidu, které je naší pravou přirozeností. Mluví tedy o neprojeveném a projeveném ... V Prior to Consciousness říká, že tam není ani jedno – ani pocit přítomnosti, ani absence tohoto pocitu, takže tam o Vědomí vůbec nelze mluvit, protože v tomto stavu klidu si Vědomí neuvědomuje ani samo sebe."
Proč si neuvědomuje samo sebe?
"Protože tu není nic „jiného“, co by si mohlo uvědomit".
.................
Z toho by vyplývalo, že napřed musí dojít k iluzornímu projevení, k sebe-zapomenutí a pak k následnému sebe-rozvzpomínání, jehož výsledkem je sebe-uvědomění Vědomí. Že tahle Hra je jediná možnost, jak si Vědomí může uvědomit Sebe Samo.
adiuv píše:Když se mi zdá živý sen, svoje utrpení a radosti coby snová osoby vnímám jako naprosto skutečné - pokud tedy nejde o lucidní snění. Ráno po probuzení se ale ukáže, že to všechno byla jen iluze.
adiuv píše:Existuje i "lucidní bdění" - stav (nebo třeba jen dočasná zkušenost) tzv. Probuzení, kdy se v bdělém stavu - obdobně jako v lucidním snu - vlastní osoba, její pocity, stavy i její okolí vnímají jen jako tvary, modifikace neomezného pozorujícího vědomí.
dethealbe píše:Ať si vědomí sebe samo objektivizuje a projevuje a uvědomuje jak je libo a koneckonců je fajn, že to dělá, ale nechápu způsob, jakým to dělá.
Jo, ale většina lidí to takto nepozoruje a trpí. Proč tomu tak je? Nelze obviňovat lidi, že neprohlédli iluzi. Ten sen, realita, to, jak jsou nastavení a vytvoření, jim to velice znesnadňuje.
adiuv píše:Ono stačí vrátit se k nějakému snu, který se mi nedávno zdál, a podívat se, jestli je vůbec možné, abych coby iluzorní snová osoba v tom snu pochopil vědomí bdělého já, které tehdy sen pozorovalo, v sobě ho vytvářelo, a důvod, proč sen vznikl
adiuv píše:To nastavení se obměňuje každou zkušeností. Funguje na principu akce a reakce a zachování energie. Co jsme si vytvořili, tím procházíme a skrze to se vracíme Domů.
adiuv píše:K tomu, že lidi často velice chtějí prohlídnout iluzi, ale nejde to: co teprve když zažiješ dočasnou zkušenost Probuzení - "lucidního bdění"- a pak se to zase celé vrátí zpátky do vnímání iluze coby jediné reality. Začneš chtít a zoufale se snažit zažívat natrvalo "jak to doopravdy je" a může trvat i roky, než Ti dojde, že iluze dál a dál houstne právě a jen tím osobním úsilím a že šance na "bdělou luciditu" se jím naopak pořád snižuje.
Ukáže se, že jediné, co funguje, je ani na to dlabat, ani o to neusilovat Žít paradox.
Rozpoznávat to, na čem ze zvyku ulpívám - a neuchopovat. Nechat být. Ta zkušenost nepřišla proto, aby se "já" začalo snažit prohlídnout iluzi natrvalo, ale aby umožnila v praxi rozpoznávat a vnímat cokoliv jako tvary vědomí. Tím se to zastření pomalu rozpouští samo.
Nebo snad vědomí rádo trýzní samo sebe?
Zpět na Abraham-Hicks - Abrahamovo učení
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 15 návštevníků