Abraham: Je plýtváním nakupovat nadbytek jídla?

[Petr]

To video hezky ukazuje, ze nemuzeme posuzovat toho pana pouze podle cinu, nebo ten cin bez toho pana, pokud nezname stav jeho bytosti, ktery ho k tomu cinu inspiroval. Aniz bych chtel toho pana nejak tedy posuzovat . Proc se citit spatne za to, ze on neco vyhazuje? Protoze mame presvedceni, ze je zrovna toho na svete nedostatek? Protoze vime, jak by to mel udelat lepe? Ja by to bylo pro neho lepsi? Jak by to bylo urcite pro ostatni lepsi?

At si to dela tak, jak citi.

PS. jj mezi nim a nim, bylo mysleno jako mezi panem a panem, ne mezi panem a jidlem.

[vostalpetr]

to nám říká vpodstatě dvě zásadní věci: 1. člověk si během svého života sám pro sebe může vymyslet co chce, neboť v naší samotné mysli i vůli je možné naprosto vše. slovo mysl zde používám záměrně 2. pocit viny vzniká až tehdy, jestliže se prostřednictvím světa naučíme, že by vzniknout měl, tudíž v konfrontaci, jinými slovy ukáže-li nám někdo, že je pro něj příhodná chvíle, tudíž ze sociálního kontextu.

jak by se mohlo zdát na první pohled, mohlo by to znamenat, že tento sociální kontext je špatný a že nemá žádný smysl. my však přeci nežijeme na světě nějakých 100 let, abychom již dávno nevěděli, že i to, že je tu někdo jiný, komu se naše počínání nelíbí, má svůj význam. takže si můžeme klidně dovolit, aby se nám to nelíbilo a zvládneme to zcela klidně i bez házení kamenů nebo dokonce osobní znalosti pocitů viny. a nemusíme k tomu následovat tyto poučné příklady
...............................................................................................................................................

No jak 1. tak ale i 2. jsou prostě myšlenkové koncepty,
pomocí nichž se snažíme dosáhnout ŠTĚSTÍ,
tedy lépe řečeno naší PŘEDSTAVY ŠTĚSTÍ
samozřejmě, že může si dovolit říci, že se nám toto nelíbí a toto líbí,
nemusíme házet kameny nebo mít pocity viny,

ale je třeba se nad danou věcí zamyslet,
a to nejen z naší strany, ale i ze strany toho konajícího, a také pak jaksi všeobecně...

Pak se třeba může ukázat, že plýtvání nemá jen negativní hodnotu, ale i pozitivní,
a myslím, že tohle se ukáže u každé naší činnosti, že vždycky jen záleží jaké tomu dáme znaménko + nebo -

Většinu věcí my lidé vidíme jednostranně,
obzvláště všobecně přijímané názory vidíme naprosto jednostranně a vůbec nás nenapadne se nad nimi zamyslet,
máme představu, že PRAVDA A LÁSKA MUSÍ ZVÍTĚZIT NAD LŽÍ A NENÁVISTÍ

Je hedonismus něco opravdu tak ubohého a špatného?
Určitě není, jinak by v tom lidé neviděli svoje štěstí, tedy svoji představu štěstí a pravdy
http://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A9donismus

A TAKTO O TOM PÍŠE ČAPEK (Pilátovo krédo)
http://cs.wikisource.org/wiki/Kniha_apo ... kr%C3%A9do

[watta]

tak teď nevím, kdo je tu větší blázen já si prosím vyhrazuju právo na to, aby se mi nelíbila černá barva jak to souvisí se štěstím, to sice vůbec netuším, ale bude to určitě vědět petr vostálů já jsem už moc stará na to, abych si v něčem vymýšlela pozitivní a negativní hodnoty a tu v něčem viděla tu, tu v něčem jiném viděla tu. to bych nedělala v životě nic jiného. proto tu nejsem. pro mě je štěstí všechno, včetně toho, že si můžu dovolit, že se mi něco nelíbí. mám plné spektrum. ze všech úhlů neexistuje věc, která by měla pozitivní a/nebo/naopak negativní hodnoty. leda že si je můžeš přidávat každou sekundu, jak uznáš za vhodné. ale upřímně to už je taková nuda, proti tomu plnému spektru

[Petr]

ja bych rekl, ze ty protiklady si prirazujeme sami, ze svet sam o sobe zadne neobsahuje.. resp. zadne dopredu dane protiklady. Buh mohl klidne stvorit jen svet lasky, a ze to lide mohou videt i po svem uz je jejich vlastnost.

Ale na druhou stranu asi zase bude neco na tom, kdyz Abraham rika, ze i kdyz svet rozemeleme na prach a presimejeme pres nejjemnejsi sito, tak v kazde casticce bude stejne kontrast, to chtene a to nechtene, nebo spise potencial kontrastu.

[vostalpetr]

Ale na druhou stranu asi zase bude neco na tom, kdyz Abraham rika, ze i kdyz svet rozemeleme na prach a presimejeme pres nejjemnejsi sito, tak v kazde casticce bude stejne kontrast, to chtene a to nechtene, nebo spise potencial kontrastu.
.......................................................................................................................................

Řekl bych, že v časoprostoru musí být zákonitě protiklady,
proto my je tak dobře vidíme, nebot i my jsme protikladem (vůči bohu i sami v sobě)

Samozřejmě, tak jako existuje věčný "boj" nebo spíše napětí mezi protiklady, tak také existuje i jednota protikladů

Záleží pak, kde člověk stojí a z jakého úhlu popisuje svět,

všeobecně by šlo říci, že člověk díky stáří, znalosti protikladů a životní moudrosti by měl jaksi automaticky ty protiklady sjednotit v jednotu, a mělo by se to stát jaksi PŘIROZENĚ JAKO ŽIVOTNÍ POZNÁNÍ,
nikoli však uměle, protože to někdo napsal v nějaké knize,
a my to začneme "cvičit"