Bylo mi jasné, že se nám Tomy pokouší vysvětlit něco, co jsme nechápali. Byl ale trpělivý, což není zrovna vlastnost, kterou bych se vyznačoval. Vědomí, poučoval nás Tomy, všechno okamžitě pochopí. Pokračoval v tom smyslu, že vědomí je prý spojeno s ostatními vědomími jako v holografii. Problém spočívá v egu dotyčného těla. Toto „já“ vytváří vlastní svět, existující od narození po současnost člověka, a je přirozeně egocentrické, vlastně všichni jsme egoisti. Mezi vědomím a egem se nachází cosi jako filtr. Vědomí propouští informace z ostatních vědomí do podvědomí, ale již ne k egu. Slouží to k ochraně těla, jinak bychom se přehltili…………..
a tenhle filtr mezi podvědomím a vědomím a následně egem jsi prolomil a řeknu to ještě jinak – dával jsi rozkazy veliteli?
Ano, tak nějak. Když má člověk silnou vůli, tak se jeho ego vehementně vzpírá převzetí, protože okamžitě vycítí, že je čímsi vytlačováno a to vyvolává panický strach.
Vysvětlil mi totiž, že se všemi lidmi, k nimž pociťuji intenzivnější pocity, například lásku, ale i hlubokou nenávist, jsem se již setkal ve svých dřívějších životech. každá forma života má vlastní, nezaměnitelný nukleus, který probíhá jednotlivými životy a pokračuje v nich. O lásku mám pečovat a nenávist překonat. Mám se modlit za všechny lidi, kteří mi nějak ublížili, a žádat velkolepou duši vesmíru o odpuštění jejich činů. I po jejich smrti.
A to jim nějak pomůže?
Zřejmě nejen jim, ale jiným způsobem i nám.
Tomy mi vysvětlil, že si mám kompletní vesmír představit jako vzájemně do sebe poskládané hologramy. Vše je prý spojeno se vším a čas existuje pouze pro hmotu a kmity z ní vycházející.
