Práce, sex, peníze - Chögyam Trungpa

[Monika]

Chögyam Trungpa



Ctihodný Chögyam Trungpa se narodil roku 1940 v provincii Kham ležící ve východní části Tibetu. V pouhých třinácti měsících v něm byl rozpoznán tulku neboli inkarnovaný učitel. Na konci padesátých let Trungpa rinpočhe putoval několik měsíců přes Himálaj a poté, co o vlásek unikl zajetí Číňany, se v roce 1959 konečně dostal do Indie. Když získal Spauldingovo stipendium na Oxfordské univerzitě, opustil Indii a odešel na Západ. V Anglii začal učit západní studenty dharmu. Po pobytu v Bhútánu, kam se uchýlil do ústraní a meditoval, se vrátil do Anglie, stal se laikem, odložil mnišské roucho, oblékl běžný západní oděv a odstěhoval se do Severní Ameriky. Chögyam Trungpa zemřel v roce 1987. Trungpa rinpočhe je uznáván jako hlavní osobnost, jež představila buddhadharmu západnímu světu.



Každý den se potýkáme s výzvami běžného života: se světskými zážitky, jaké by se daly shrnout pod název této knihy: Práce, sex, peníze. Všichni doufáme, že právě tyto stránky života se stanou zdrojem naplnění a potěšení a často tomu tak skutečně je. Nicméně nám zároveň přinášejí i mnohé problémy, a proto se snažíme hledat praktické rady a řešení.

Seznamte se s Chögyamem Trungpou prostřednictvím knihy, jež oslavuje posvátnost života a lidskou schopnost zvládat jeho četné zvraty s důstojností, humorem a dokonce i s radostí. Jeho darem čtenáři je rozsáhlý pohled zahrnující nejzávažnější problémy a zároveň nejdrobnější detaily běžného života. Na stránkách knihy najdete několik zcela zásadních odpovědí. A navíc nabízí spoustu opravdové moudrosti, nikoli pseudoslova o moudrosti či dogmata. Autor místo nich poskytuje nástroje k práci s nejsložitějšími záležitostmi našeho života.

Brožovaná, 237 stran, Vydala MAITREA 2015

http://eshop.maitrea.cz/prace-sex-penize

kniha doporučena Armínem viz viewtopic.php?f=22&t=3732&p=21680#p21676

[Monika]

ukázka z knihy

"Společnost, jak je pojímána na Západě, funguje většinou na základě dávání a braní. Jinak řečeno, máme sklon vnímat svou roli ve společnosti z hlediska požadavků, jaké jsou na nás kladeny, nebo si říkáme, co musíme v určitých situacích dávat a co naopak získáme, co dostaneme.
Takový přístup by se dal označit za materialistický. Materialismus může být hmotný, duševní nebo duchovní. Hmotný materialismus je zcela jednoznačný a přímý. Posuzujete svůj život, svou hodnotu či své zážitky z hlediska hmotného zisku. Říkáte si, kolik peněz a kolik hezkých věcí získáte nebo kolik vás budou stát.

Duševní materialismus je trochu složitější záležitost. Je založený na soutěživosti a na psychické schopnosti
vyniknout a být lepší než druzí. A duchovní materialismus je využíváním duchovní cesty k získání vyvážené vnitřní síly neboli blaženosti.

Všechny tyto přístupy pramení z popírání nebo naopak z posilování ega. Díváme-li se na společnost z těchto čistě materialistických hledisek, nejspíš dospějeme k závěru, že nám na naší duchovní cestě nemají co nabídnout.

Nicméně z hlediska skutečného duchovna, jež je pravým opakem jeho zidealizovaného pojetí, je společnost nesmírně silnou oblastí plnou životodárných vlastností proudící energie. Praktický přístup spočívající v práci s energií dané situace je podle mého názoru jedinou možností. Na abstraktní úrovni se společnost jeví jako autonomní proces, jenž nemá navenek žádné trhliny a otvory, jimiž by se dalo vstoupit nebo vystoupit.

Ovšem pokud se díváme na společnost z hlediska praktické úlohy práce, sexu a peněz, vždycky objevíme možnosti, jak se s ní dá spolupracovat.

Sex je aspektem, jednou stránkou společnosti. Peníze jsou aspektem společnosti. A práce je také aspektem společnosti. Jestliže pojímáme celou věc tímto způsobem, uvědomujeme si, že máme se společností určitý vztah. Zjišťujeme, jak a čím jí můžeme přispívat nebo s ní přinejmenším spolupracovat. A podíváme-li se na tuto věc konkrétně, tedy z hlediska práce, sexu a peněz, vidíme, že společnost není suchá a sterilní a že k ní nemůžeme být lhostejní."

Práce, sex, peníze : skutečný život na cestě bdělé pozornosti / ChögyamTrungpa

[armin]

Tahle kniha dává nahlédnout do toho jak a čím žijí takzvaně realizovaní, jak se o tom duchovňáci rádi dohadují, podobně smysluplně, jako když by se dohadovali o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly.
A také o tom, že k té "realizaci" vede hlavně skutečný aktivní život, ne nějaké koncepty a vsugerované duchovní "zkušenosti", samádhi, vnory, vize a podobně.

Našel jsem například tady na jiném vlákně třeba tohle o "ve skutečnosti neexistujícím já":

Ano, jsi blízko. Je to celý soubor myšlenek, který o já referuje. A člověk se ztotožňuje s tímto já. Ale to nic nemění na tom, že se ztotožňuješ s něčím, co neexistuje. Pouze věříš, že něco takového existuje, ale vlastně o tom nemáš jediný důkaz.

Na tom je vidět, jak si někdo podle duchovních knih sestaví nesmyslný koncept neexistence já a připadá si hned, že snědl všechnu moudrost a vysvětluje druhým, jak to ve skutečnosti je.

V uvedeném citátu už neřeší, kdo je tím člověkem, který se ztotožňuje s "tímto já". Jinými slovy je to postoj : lidé se ztotožňují s iluzí - neexistujícím já, ale já ne, já jsem se z této iluze probudil, tak ti tady o tom vykládám.
Já totiž už nejsem já, ale Já ! Abys věděl

[Jana]

A kdo jsi? Poctivě:

Jsi tohle Tvoje tělo, které je jiné, než tělo ostatních bytostí? A které je zcela jiné, než když jsi byl malé dítě, i když jsi to stále Ty?

Jsi to, co si myslíš, nebo jsi to, co si myslí o Tobě ostatní?

Ztotožňuješ se s něčím?

Jsi tím, co si je toho všeho, co je, vědomé? Jsi vědomím?

Ztotožňuješ s něčím někoho jiného?

Je někdo jiný něčím jiným, než Ty?

Je někdo něčím jiným, než vědomím?

Promlouvá vědomí k vědomí?

Nebo promlouvá ztotožnění s iluzí (ego) se ztotožněním s iluzí (egem)?

[armin]

:D

A kdo jsi? Poctivě:

Jsi tohle Tvoje tělo, které je jiné, než tělo ostatních bytostí? A které je zcela jiné, než když jsi byl malé dítě, i když jsi to stále Ty?

Jsi to, co si myslíš, nebo jsi to, co si myslí o Tobě ostatní?

Ztotožňuješ se s něčím?

Jsi tím, co si je toho všeho, co je, vědomé? Jsi vědomím?

Ztotožňuješ s něčím někoho jiného?

Je někdo jiný něčím jiným, než Ty?

Je někdo něčím jiným, než vědomím?

Promlouvá vědomí k vědomí?

Nebo promlouvá ztotožnění s iluzí (ego) se ztotožněním s iluzí (egem)?

Zkus se obrátit s těmito otázkami na poradnazdarma.cz. Tam ti jistě rádi tvoje otázky poctivě a vyčerpávajícím způsobem zodpovědí.

[Jana]

Miroslave, nemusíš odpovídat mně, stačilo by, kdyby sis poctivě odpověděl sám sobě a pak už by Tě takové blbosti nad tím, co říká Goro, nenapadaly.

Hodně štěstí Ti přeji a krásný den.

[Trini]

:D

A kdo jsi? Poctivě:

Jsi tohle Tvoje tělo, které je jiné, než tělo ostatních bytostí? A které je zcela jiné, než když jsi byl malé dítě, i když jsi to stále Ty?

Jsi to, co si myslíš, nebo jsi to, co si myslí o Tobě ostatní?

Ztotožňuješ se s něčím?

Jsi tím, co si je toho všeho, co je, vědomé? Jsi vědomím?

Ztotožňuješ s něčím někoho jiného?

Je někdo jiný něčím jiným, než Ty?

Je někdo něčím jiným, než vědomím?

Promlouvá vědomí k vědomí?

Nebo promlouvá ztotožnění s iluzí (ego) se ztotožněním s iluzí (egem)?

Zkus se obrátit s těmito otázkami na poradnazdarma.cz. Tam ti jistě rádi tvoje otázky poctivě a vyčerpávajícím způsobem zodpovědí.

Na Poradně se toho moc nedoví. Lepší by bylo, kdyby si zašla za nějakým duchovním učitelem. Vzniká v ní už příliš mnoho otázek.

[Trini]

pak už by Tě takové blbosti nad tím, co říká Goro, nenapadaly.

Ale Jani, že právě ty - která to neustále odsuzuje, zakazuje a trestá - si děláš představy o Miroslavovi a kritizuješ ho....

Copak už si neuvědomuješ, že je ty?

[Jana]

Naopak, já ho nekritizuji, ale vyzdvihuji. Upozorňuji ho na to, že není egem, není malým iluzorním jáčkem, ale skutečným pravým Já, stejně jako Goro a všichni a všechno, včetně Tebe.



Nebo snad chceš tvrdit, že skutečností je iluze a iluze skutečností?

Chceš snad tvrdit ten nesmysl, že pravé Já je iluzorní a nepravé já je skutečné?

Já totiž už nejsem já, ale Já ! Abys věděl

[Trini]

Naopak, já ho nekritizuji, ale vyzdvihuji.

Takhle?

pak už by Tě takové blbosti nad tím, co říká Goro, nenapadaly.

Když tě upozornujeme, co bys měla dělat, aby tě už nenapadaly takové blbosti, tak se ti to vůbec nelíbí, podsouváš nám ztotožněnou mysl a jiné blbiny. A v poslední době tě to ruší už tolik, že to mazeš, vyháníš nás, banuješ.

Nebylo by lepší nejdříve zamést před vlastním prahem?

[armin]

Zajímavé, jak se potrefená husa hned ozvala. Ta tady snad přímo hlídkuje, chudinka...

[armin]

Na Poradně se toho moc nedoví.

To je tím, že má na Poradně zabanovaného Petra Vostála.
Ten by jí to všechno ochotně vysvětlil tak, že by ji s těmi jejími otázkami poslal tam kam patří, tedy tam, kde už ve skutečnosti je, akorát si to nechce připustit.

[Trini]

Na Poradně se toho moc nedoví.

To je tím, že má na Poradně zabanovaného Petra Vostála.
Ten by jí to všechno ochotně vysvětlil tak, že by ji s těmi jejími otázkami poslal tam kam patří, tedy tam, kde už ve skutečnosti je, akorát si to nechce připustit.

Mimochodem - ted už jsem také přesvědčená, že pro někoho může být čtení duchovních knih atd. velmi škodlivé. Obzvláště, když si z nich vybírá jen to, o čem se domnívá, že to potvrzuje jeho teorii /přesvědčení, které považuje za všeobecnou pravdu.

[Eva Nada]

Že vás to pořád baví..., kdyby nebyla Jana, tak byste si ji museli vymyslet, abyste se měli k čemu takto pro vás typycky - vyjadřovat...nu...

[Trini]

Na Poradně se toho moc nedoví.

To je tím, že má na Poradně zabanovaného Petra Vostála.

Prý zabanován není. Asi už nemá náladu na tu nablblou hru s banováním. Nedivila bych se mu.

[Trini]

Že vás to pořád baví..., kdyby nebyla Jana, tak byste si ji museli vymyslet, abyste se měli k čemu takto pro vás typycky - vyjadřovat...nu...

Že tě to baví neustále na nás tak reagovat. Kdybychom nebyli, tak sis nás musela vymyslet, abys ses mohla k čemu takto pro tebe typicky vyjadřovat...nu...

Jedeš v tom také. To nevidíš?

[armin]

Že vás to pořád baví..., kdyby nebyla Jana, tak byste si ji museli vymyslet, abyste se měli k čemu takto pro vás typycky - vyjadřovat...nu...

Tak něco napiš ty, něco od srdce, jak to vidíš, nejen naše reakce na Janu, ale vůbec. Třeba na smysl psaní na diskuzní fóra, na nás, co si o nás myslíš atd.
Když to bude dostatečně provokativní nebo naopak objevné, tak se budou všichni zabývat tím co píšeš i tebou a třeba se i něco o sobě z těch reakcí dozvíš, co si třeba neuvědomuješ.
Já působím strašně přezíravě, jako povyšující se nad ostatní, tak bych druhé svými monology jenom štval a v jejich očích je ponižoval, tak raději už nic nepíšu, pokud se mne někdo konkrétně na něco nezeptá. Na Janu reaguji jen proto, abych ji odradil od toho sem spamovat ty svoje rádoby duchovní kecy. Má na to snad na Poradně prostoru i čtenářů dost.

https://www.youtube.com/watch?v=Ery1iikkMGQ

[armin]

Takhle mne třeba vidí jeden můj dlouholetý přítel, se kterým se teď vídáme informativně tak jednou za dva až tři roky:

A já si říkám – ty mi něco vyprávěj o bdělosti, když si nevidíš na špičku nosu, o dětinské
touze být přijat, když nevidíš svoji vlastní dětinskou touhu po uznání své pravdy, skrze
kterou se trvale zesměšňuješ. Ty mi něco vyprávěj o Pravdě bez ega, když se svým velmi
zřetelně čitelným (asi pouze pro okolí) egem majitele Pravdy necháš řídit jako malé dítě,
beze schopnosti odstupu, bez schopnosti prohlédnout klam perspektivy, že koleje se
zásadně sbíhají pouze směrem od Tebe. Cožpak nechápeš, jak je tento přístup
komunikačně kontraproduktivní?

A myslím, že není zdaleka sám.

[Trini]

Takhle mne třeba vidí jeden můj dlouholetý přítel, se kterým se teď vídáme informativně tak jednou za dva až tři roky:

A já si říkám – ty mi něco vyprávěj o bdělosti, když si nevidíš na špičku nosu, o dětinské
touze být přijat, když nevidíš svoji vlastní dětinskou touhu po uznání své pravdy, skrze
kterou se trvale zesměšňuješ. Ty mi něco vyprávěj o Pravdě bez ega, když se svým velmi
zřetelně čitelným (asi pouze pro okolí) egem majitele Pravdy necháš řídit jako malé dítě,
beze schopnosti odstupu, bez schopnosti prohlédnout klam perspektivy, že koleje se
zásadně sbíhají pouze směrem od Tebe. Cožpak nechápeš, jak je tento přístup
komunikačně kontraproduktivní?

A myslím, že není zdaleka sám.

Moc by mne zajímalo, jak vidíš ty jeho.

Máš přátele, kteří tě vidí jinak?

[Eva Nada]

Armine, skrze psaní nic nového již neobjevíme, o tom jsem přesvědčená. Už je to dost let, co se vídáváme jenom na netu a je to stále o tomtéž.
Jediný (možná) posun s tohoto virtuálního vidění by bylo osobní setkání, z kterého máš strach. A možná i vím, proč a nic s tím nenadělám, pokud ty se setkat nechceš.
Času ale ubývá, tak možná v příštím životě. Opět.
Pokud by sis to časem rozmyslel, můj e-mail je stále stejný. I telefon.