LAZAREV - Diagnostika karmy I-IV

[Rigana]

V češtině vyšly pouze první 4 díly, psané cca 1993-1996. Autor se v nich vyvíjí, rozdíl mezi 1. a 2.dílem je víc než značný. Na mě osobně měly tyto knihy transformační vliv, zejména 2.díl. Nabídl mi pohled z úhlů, které jsem neznala, nastartovaly mi opravdový vývoj. Dnes je už více podobných knih, které se zabývají podobnými tématy.

Ke knižní formě těchto knih je dnes těžké se dostat, avšak je možné je získat v el.verzi na webu:
http://www.ddaniels.info/search/label/Knihy

(jsou ke stáhnutí až dole na stránce).


Autor jich napsal celkem 12. Přestal však dávat souhlas k jejich překladu do cizích jazyků.

Ještě jeden odkaz na 4 díly Lazareva(zdá se, že první odkaz nefunguje)

Administrator: ODKAZY ODSTRANENY

[opcan]

Zdravim,
tohle je velice zajimave. Prolistoval jsem druhou cast a cetl nekolik pribehu o lidech nemocnych rakovinou a dalsimi nemocemi kteri se prisli za autorem lecit.
Autor pristupuje k nemocem tela skrze nemoce duse. Ja sem jsem se s timto pristupem setkal osobne. Telo je pouze obalem duse je li duse nemocna je i telo nemocne je li duse zdrava ja i telo zdrave. Co jsou to nemoci duse ? Jsou to nase negativni pocity: Zavist, nenavist, strach,zloba, litost, krivda a stradani za jine. Pokud jsme schopni zbavit se techto pocitu neni duvod k tomu abychom byli nemocni. Vim ze etikoterapii ze zabyva kniha: Nemoc jako cesta a i jine. LAZAREV se na priciny nemoci diva stejne. Behem listovani jeho knihami jsem se snazil pochopit jak se temto pocitum da vyvarovat podle nej. Dela to pres modlidbu. Ja jsem sam sveho casu pouzival modlidbu kterou jsem se snazil odpustit. Myslim si ze tyto modlidby byly do jiste miry ucine. Ja sam se svymi negativnimi pocity zapasim cely zivot. V poslednich nekolika letech jsem jsem naprosto presvecen o tom ,ze maji velice destruktivni dopad na lidske zdravi. Pokud se clovek necim hodne trapi tak se klidne muze utrapit az ke smrti. Pripady znam ze sveho okoli.ZA SVOJE NEGATIVNI POCITY SI MUZE KAZDY SAM. Tohle je velice dobre vedet ,ale je potreba jit dal ...je potreba jit k pricine negativnihoi pocitu.
Co je pricinou negativniho pocitu ? A jak se jich zbavit ? Jak se osvobodit od toho utrpeni ??
Do te doby nez se mi dostaly do ruky knihy od Eckharta Tolleho jsem s z odpovedi na tyto otazky lamal hlavu. NEGATIVNI EMOCE JSOU PRIZNAKEM TOHO, ZE SE NECEMU BRANITE. Cemu se branime kdyz mame negativni pocity? Branime se pritomnemu okamziku...branime se realite..neprijimame ji takova jake je. Kdyz se branime realite branime se zivotu a jeho prirozenemu proudeni. Pokud se branime dane situaci ktera nase negativni pocity zpusobuje ..nedovolime ji byt ..neprijmeme ji..nadame ji prostor k tomu aby byla a tak si v sobe budujeme tzv. barieru (rezistenci) Nase rezistence neni nic jineho nez neprijeti reaaity tzn. neprijeti pritimneho okamziku a zde vznika negativni pocit. Pokud prijmeme realitu a nebranime se ji prijmeme pritomny okamzik odstranime rezistenci a nedame vniknout negativnimu pocitu. Pokud se necemu branime tak to chceme zmenit pokud se branime realite tak nase braneni neni nic jineho nez touha danou situaci zmenit. Neni ale mnohem lepsi se prestat branit a situaci prijmoput takova jaka je a zbavit se negativniho pocitu? Z vlastni zkusenosti uz vim ze je to to nejlepsi co pro sebe muzememe udelat. Myslim si ze prijimani pritomneho okamziku je ucinejsi nez modlidby. Ale kazdemu sedi neco jineho. Co si o tom mylsi autor prispevku. Vim ze moc pritomneho okamziku lezi na jeho nocnim stolku tak urcite ma moznost porovnavat
S pozdravem
Ludek

what you resist persist

[Rigana]

Co já si o tom myslím?
ANO , to nejlepší co pro sebe můžeme udělat, je přestat odporovat skutečnosti a přijímat ji takovou, jaká je.

Jenže JAK ??? To je ta důležitá otázka .
JAK opravdu rozpustit v sobě všechny rezistence, které v sobě člověk cítí?
Jasně, udržovat si vědomou pozornost, nehodnotit, neposuzovat, PŘIJÍMAT to, co se děje bez vnitřních rozporů, nesouhlasu, odporu......... jenže komu z nás se daří vše přijímat a žádnou rezistenci nepocítit? Když uslyšíte, že sousedovi ukradli auto, tak zřejmě bouřlivou emoci neprožijete, pokud zjistíte, že auto ukradli vám, kdo zůstane bez emocí

V praktickém životě/zaměstnání, rodina, přátelé případně nepřátelé / stačí okamžik nepozornosti a už jede autopilot/vzorce/programy/je jedno jak to nazvete. Je to prostě makačka, aspoň pro mne. Protože být v přítomném okamžiku zabraňují právě ty automatické činnosti/programy/vzorce které máme v sobě.

Rusko je určitě mnohem věřící než my neznabozi v Čechách , a já plně věřím, že procítěná modlitba ze srdce, nabitá mocnou energií víry čistí právě tyhle automatismy. Mě doma modlit neučili, a tak místo modliteb používám meditace, to má stejný účinek, pokud to člověk dělá pravidelně, s vírou a odvahou se měnit.

Používala a používám/ne najednou, postupně/ i afirmace, sankalpu, pracuji se sny, hodně pracuji v alfě s archetypy podle Caroline Myssové/kniha Posvátné smlouvy/, hodně pracuji s pocity podle knihy Focusing, pokouším se s emocemi vědomě pracovat při jejich vzniku, zastavuji se na okamžik při nabíhající emoci, poděkuji jí v duchu, že mi dává jasně pocítit, že se něco děje a pak se vědomě rozhodnu, jestli se do ní ponořím nebo jestli ji nevezmu vážně.

Tenhle okamžik je však hodně kraťounký a snadno se zmešká, ale je úžasné, když ho "chytíte". Poodstoupíte si a rozhodnete se: tohle už prožívat nepotřebuju, emoci tak nevezmete "vážně" a tak jen pozorujete, co se děje, ve vás je však klid. Nebo se rozhodnete, že emoci prožijete, protože cítíte, že to tak má být, ovšem prožíváte ji pak vědomě a to je něco jiného, než když spadnete do pasti emoce, která vás přepadla a dělá si s vámi co chce. Pak totiž zjistíte, že se můžete hádat s druhými lidmi, ale vevnitř vás je mír, ve vašem solaru a kolem srdce necítíte žádně nepříjemné pocity, prostě emoci prožíváte vědomě, tudíž si ji řídíte tak, aby vám neubližovala a hlavně aby ve vás nezůstala! Zůstat nemůže, nemá se čeho chytit, pokud ji "neberete vážně".
Pokud však ucítíte nepříjemné pocity, tak jste ji vzali vážně, emoce se vás zmocnila jako svého nástroje. Udělejte vše, abyste se nepříjemných pocitů zbavili, nepolykejte křivdy ale seberte odvahu a mluvte o nich. A pokud to nejde, protože se zrovna hádáte se zaměstnavatelem, který má vždycky pravdu jinak vás vyhodí, tak hned jak to jde, se běžte od emoce očistit.Rozškubat noviny, zařvat si venku/kde vás neslyší, co si o něm myslíte/běžte se vybít do posilovny nebo naštípejte doma dříví, prostě vypusťte páru, až to pocítíte tělesně-tj. až všechny nepříjemné pocity budou pryč, až vaše tělo nebude nikde stažené! Také funguje větička: "Cos mi dal, to si teď zase všechno vezmi zpět" kterou si v duchu řeknu, a cítím jak se mi ulevuje. Jedině tak člověk do svého batohu už nic nového nepřidává a má tak šanci naopak z toho batohu vědomou prací ubírat.
Udržovat stálou pozornost v přít.okamžiku je fuška, kdo to zkouší, ví o čem mluvím, to je práce do konce života.

A k srovnání těch knih: nelze srovnat, každá je úplně jiná.
Lazarev mi svého času pomohl “prohlédnout” právě mnoho mých “lží” kdy jsem si nevědomě lhala sama sobě, pomohl mi začít se vidět bez přetvářky a očekávání, tím jak jsem se konečně začala poznávat, jaká jsem, jsem najednou začala být vnitřně silnější a odvážnější,začala přibývat sebedůvěra, začala jsem opouštět nesmyslná očekávání od sebe I od jiných. Pro mě sloužil jako výstřel na startu. Při jeho čtení jsem tenkrát cítila mrazení po těle a někdy jsem tu knihu i musela odložit, protože mi zrovna došlo, jak jsem si sama sobě v něčem nechutně lhala , dnes se však k nim už nepotřebuji vracet.

Tolleho "Přítomný okamžik" si moc ráda namátkově čtu před spaním, je to kniha, která mě osobně jde číst pořád, je taková "multidimezionální", v jejích řádcích čtu dnes něco trochu jiného, než co jsem četla před 2 lety nebo před rokem, jak se vyíjím, čtu v stejných větách další a další poselství za slovy. Tak ta je pro mě jedním z průvodcům po tom startu.
Tak asi tak.

[Petr]

Ahojky,
no ja to mam podobne jako ty.. knihy o karme, me kdysi prave hodne dali a pomohli mi pochopit urcite veci a udelat zase jeden krok vpred. Momentalne, i kdyz jsem tyto knihy mel hodne rad, tak stejne jak ty, uz se k nim nemam potrebu vracet. Momentalne vnimam karmu uz jinak, respektive uz ji moc nevnimam. Vnimam ji jako pomucku jak pochopit veci, ktere jsou, resp. pro me tenkrat byly jinak nepochopitelne... Nyni s vhledem, ktery mi treba doprava Abraham uz tady tu pomucku nepotrebuji.. a vnimam veci jinak
A jinak Moc pritomneho okamziku mam take v loznici a obcas take nahlizim

[opcan]

zdravim
dekuji za prispevky byt v pritomnem okamziku je fuska souhlasim. ale uz pozoruju zmeny. Je to pomaly proces. Jde to pomalu, ale jde to. Neni nic spatneho VEDOME prozivat emoce. Tzn. pozorovat co se deje. Stejne je to i s mylsi. Nase mysl je pricinou naseho utrpeni. Nase myls ale nema nic spolecneho s nami samotnymi. To cemu mi rikame problem je jenom nase zivotni situace. Zivot se neustale meni jednou je "dobry" a potom zase "spatny" ale to co je dobre nebo spatne neni nas zivot. Dnes jsem "stastny" koupij jsem si nove auto (mimochodem zase jenom ztotozneni se s formou) ale hned zitra mi auto ukradnou a ta stejna vec ktera mi pusobila "radost" mi pusobi bolest. Zivot se meni kazdym okamzikem ,ale je to ,co se meni kolem nas skutecne NAS zivot ???
Mylsenkova kazen je narocna vec. Me treba neuveritelne pomohlo jenom prestat se zabyvat minulosti a utesovat se budocnosti. Je pravda ze je nekdy narocne nedelat si z budoucnosti tezkou hlavu... ale je to jenom zase myls ktera tohle dela nikdo jiny.
Mysl je PEKLO
L.

[Petr]

hmm no me osobne mysl neprijde jako spatna.. je to nastroj jako kazdy jiny.. jen se s nim naucit pracovat a vyuzivat ji tak jak nam slouzi... ) uplne jednoduse pomaha treba zmena pozornosti z neceho, co je neprijemne na neco co je prijemnejsi.. nebo zmena uhlu pohledu na ucitou vec..

[opcan]

Naprosto souhlasim.
Myls je skvely nastroj jen ho umet pouzivat...

ukazka z knihy moc pritomneho okamziku:
Otazka: Co nam brani v prozivani teteo reality ?

Odpoved: Nase ztotozneni s mylsi, ktera nas nuti ustavicne premylset. Neschopnost prestat mylsit je strasne nestesti, ale my si to neuvedomujeme, nebod tim trpime temer vsichni, takze to povazujeme za normalni. Tento ustavicny dusevni hluk vam znemoznuje najit onu sferu vnitrniho klidu ktera je neoddelitelna od Byti. Take vytvari nase falesne ja, ktere vrha stin strachu a utrpeni. Clovek, ktery nemuze presta mylsit to jest temer kazdy zije ve stavu zdanlive odlucenosti v silene slozitem svete ustavicnych problemu a konfliktu, ve svete, ktery je odrazem stale vetsi fragmentace mysli. Nase ztotozneni s mylsi vytvari mezi nami a realitou nepruhlednou stenu pojmu, nazvu, predstav, slov, soudu, a definic ktere blokuji jakekoli opravdove vztahy. Mysleni se stalo nemoci. Mylseni je vinikajici nastoj pokud ji pouzivame spravne. Uzivame li ji nespravnym zpusobem, stava se velmi destruktivni. Ve skutecnosti svoji myls neuzivate spatne - obyvykle ji totiz neuzivate vubec. Vase myls uziva vas. A to je nemoc. Verite ze jste svoji mylsi. To je ovsem klam. Vas nastroj vas zacal ovladat.
-------------------------------
a to je peklo... Z vlastni zkusenosti vim o cem autor pise.
L.

[daška]

Ke knižní formě těchto knih je dnes těžké se dostat, avšak je možné je získat v el.verzi na webu:
http://www.ddaniels.info/search/label/Knihy

(jsou ke stáhnutí až dole na stránce).

Skvělý odkaz, díky moc

[zuzana]

Knihy by výhledově měly být znovu vydány v českém jazyce (1-4) a zbytek má být přeložen a vydán. Hurá!!!

[karman]

Informace pro všechny příznivce Diagnostiky karmy
První díl DK byl vydán v prosinci 2009 v nejbližších týdnech by se měl objevit 2. 3. a 4. díl.
Můžete navštívit oficiální stránku vydavatelství: http://diagnostika-karmy.com nebo http://diagnostika-karmy.cz. Na této stránce se také můžete zapsat jako odběratel newsletterů a mít přehled kdy vyjde nový díl.
S pozdravem zástupce vydavatelství

[watta]

Telo je pouze obalem duse

tohle je bohužel strašlivě rozšířené základní hluboké nedorozumění, a velký omyl. taková nedorozumění tohoto typu způsobují, že člověk má všechno na dosah, ale neumí a nemůže používat nic stále a stále, znovu a znovu... a proto si musí půjčovat koncept karmy (a další), aby si to, že n e m ů ž e, alespoň nějak vysvětlil a mohl to lépe přijmout.