Posezeníčko a Poradna

[Nic]

Mám radost, že pro diskutující duchovňáky vzniklo nové fórum Posezeníčko, kde autor tohoto fóra dělá pro všechny zájemce o psaní do tohoto fóra první poslední a to nejlepší, co je v jeho možnostech udělat.

Autor Posezeníčka - Pedrito - k poselství Poradny napsal:

Ona nechtěla Ášram kolem své osoby. Chtěla "jen" aby všichni vnímali svět stejně jako ona.

Poradna není místem pro budování ašrámu ani pro vytváření kultu osobnosti. Nejde o obdiv jedné osoby nebo prosazování jediné pravdy. Je to prostor určený k tichému čtení a vnímání, kde si každý může vzít to, co s ním rezonuje, a ostatní nechat být – bez nutnosti polemizovat, dokazovat nebo hodnotit druhé.

Hlavní myšlenkou je nabídnout inspiraci k uvědomění si hlubokého a pravého Bytí – k nalezení blaženosti, Božího království, Nirvány, štěstí pravého Já. Jde o možnost sdílení pohledu, který může vést k sjednocení a hlubšímu prožitku existence.

Ego nám umožňuje prožívat život ve všech možných odstínech – s emocemi, touhou po naplnění i ztrátami. Je to cesta plná dobrodružství, která je z určitého úhlu pohledu nádherná. Uvědomujeme si, že pro mnoho lidí je myšlenka ztráty ega nepředstavitelná nebo dokonce děsivá. Přesto, v nejhlubším uvědomění, se rozpoznává, že nejsme ničím zranitelným a že skutečná podstata našeho Já je nezničitelná.

Poradna je pro každého, kdo hledá chvíli ticha, zastavení a inspiraci. Není nutné se vším souhlasit ani přijímat vše jako pravdu. Jde o otevřené sdílení a možnost vnímat svět v lehkosti a lásce.

[Nic]

Ona nechtěla Ášram kolem své osoby. Chtěla "jen" aby všichni vnímali svět stejně jako ona.

To není nic omluvného. Patří to do stejné kategorie, jako když chce být člověk blahořečen a je v rauši z lichotek a pochval... A takovému to nesmí být poskytováno, naopak musí dostat za ucho, jinak ho to nepřejde.. Vžiju-li se do toho, je pro mě primární přesvědčit druhé, že mé vnímání je dokonalé, absolutní, a s neúnavným pocitem svaté povinnosti musím to troubit do éteru. Protože až budeme všichni jak ti vojáci v stejnokroji, budeme blažení.

Z pozice ega jsme různé individualidy, které mají svobodu prožívat cokoliv od touhy po tom nejlepším včetně strachů ze ztrát, až po utrpení z toho nejhoršího.

V uvědomění pravého Já je tady jediná možnost

a vůbec žádný výběr.

Je tady jen štěstí pravého Já, blažené nekonečné věčné Bytí.

Proto ti, kteří se chystají následovat Probuzené, musí důkladně zvážit, o co jim jde.

Protože Já, které je vším, nemá být kým blahořečeno, leda v iluzi oddělenosti - v iluzi ega, a zároveň je tím Jediným blahořečeným.



Nicméně pro ty, kteří mají odvahu poznávat Pravdu, je tady služba Probuzených, nejen na Poradně, kdykoliv kdekoliv.

[Nic]

Skvělé je, že si může každý vybrat.

Záleží jenom na nás, k jaké možnosti se přikloníme.

Poradna nepochybně zanikne, ale pomoc Probuzených je kdykoliv kdekoliv k dispozici.

[Skutečnost]

Skutečnost je prostá. Poradna zanikne, protože její tvůrce zapomněl, že slova nejsou jen myšlenky, ale jsou odrazem Skutečnosti.
Rozplývat se opojností slovních frází o dokonalosti vnitřní svobody Já je - a v protikladu dělat vše aby neexistovala žádná možnost ukázat na to, že autor upřednostňuje pouhé frázování bez jakéhokoli reálného základu, přináší konec nejen Poradny, ale působí i na autora - autor se stává sám pustým a prázdným v jím vytvářené nicotě, kterou nikdy nenavštíví ani žádný Gmork.

[Nic]

Skutečnost je prostá. Poradna zanikne, protože její tvůrce zapomněl, že slova nejsou jen myšlenky, ale jsou odrazem Skutečnosti.
Rozplývat se opojností slovních frází o dokonalosti vnitřní svobody Já je - a v protikladu dělat vše aby neexistovala žádná možnost ukázat na to, že autor upřednostňuje pouhé frázování bez jakéhokoli reálného základu, přináší konec nejen Poradny, ale působí i na autora - autor se stává sám pustým a prázdným v jím vytvářené nicotě, kterou nikdy nenavštíví ani žádný Gmork.

Můžeš vnímat za slovy Probuzených jenom prázdné fráze a věřit, že to ani jinak nemůže být.

A nebo mohou rezonovat dokonalostí Bytí, zvát všechny milované k osovobozující pravdě, kterou Ježíš nazývá Božím královstvím, Buddha Nirvánou, Ramana štěstím pravého Já a Nisargadatta Brahmanovou Blažeností.

Můžeš skrz svou mysl vidět ve mně, cokoliv si představíš, ale jenom, když skutečně poznáváš pravdu, kdo jsi, poznáváš totéž ve mně.

Protože Pravda je jen jedna - absolutní, bez ohledu na to, jaké jí kdo dává jméno.

[Eva Nada]

Jani, a jak to všechno víš?

[Skutečnost]

Skutečnost je prostá. Poradna zanikne, protože její tvůrce zapomněl, že slova nejsou jen myšlenky, ale jsou odrazem Skutečnosti.
Rozplývat se opojností slovních frází o dokonalosti vnitřní svobody Já je - a v protikladu dělat vše aby neexistovala žádná možnost ukázat na to, že autor upřednostňuje pouhé frázování bez jakéhokoli reálného základu, přináší konec nejen Poradny, ale působí i na autora - autor se stává sám pustým a prázdným v jím vytvářené nicotě, kterou nikdy nenavštíví ani žádný Gmork.

Můžeš vnímat za slovy Probuzených jenom prázdné fráze a věřit, že to ani jinak nemůže být.

A nebo mohou rezonovat dokonalostí Bytí, zvát všechny milované k osovobozující pravdě, kterou Ježíš nazývá Božím královstvím, Buddha Nirvánou, Ramana štěstím pravého Já a Nisargadatta Brahmanovou Blažeností.

Můžeš skrz svou mysl vidět ve mně, cokoliv si představíš, ale jenom, když skutečně poznáváš pravdu, kdo jsi, poznáváš totéž ve mně.

Protože Pravda je jen jedna - absolutní, bez ohledu na to, jaké jí kdo dává jméno.

Mám jen jednu odpověď:
Ten, kdo pravdu neunese, utíká od ní, blokuje ostatní, aby mu ji mohli sdělit...

[Skutečnost]

Jani, a jak to všechno víš?

Neví. V tom je to "jádro pudla". Ona se řídí pouze tím , že to někdo o někom řekl. Sama to už nepozná...

Proto tady ji navedu správným směrem:

EvaNada není jen probuzená, ale aktuálně postoupila - navštěvuje třídu s přízviskem "prozřelá"...¨

Uvidíme, zda to "Nic" alespoň něco vyvnímá....

[Nic]

Jani, a jak to všechno víš?

Nic nevím, je tady jen uvědomění skutečnosti. Protože jsi Já.

[Nic]

Jani, a jak to všechno víš?

Neví. V tom je to "jádro pudla". Ona se řídí pouze tím , že to někdo o někom řekl. Sama to už nepozná...

Proto tady ji navedu správným směrem:

EvaNada není jen probuzená, ale aktuálně postoupila - navštěvuje třídu s přízviskem "prozřelá"...¨

Uvidíme, zda to "Nic" alespoň něco vyvnímá....

V iluzi oddělenosti se jevíme jako různé individuality, o kterých je možné vědět všechno možné a nemožné.

S prohlédnutím iluze oddělenosti je všechno Božím Já.

Skrz mysl se může jevit iluze oddělenosti jako skutečnost: "...vojáci v stejnokroji, budeme blažení..."

Ale Skutečností je nekonečné Blažené bytí.

Jednota oceánu také nejsou davy stejných kapek.

[Skutečnost]

Jani, a jak to všechno víš?

Nic nevím, je tady jen uvědomění skutečnosti. Protože jsi Já.

Kdyby to, co žiješ, bylo uvědomění skutečnosti reálně, nemohla bys použít "jsi". Tím "jsi" ale prozrazuješ, že to, co jsi napsala "je tady jen..." (a tedy ani nemůže obsahovat nějaké "jsi") je pouze tvůj koncept mysli, není to reálný prožitek, který by tvou mysl překročil do stavu skutečné existence. Protože ale nepřekročil, objevilo se ono ošidné "jsi".

[Nic]

Jani, a jak to všechno víš?

Nic nevím, je tady jen uvědomění skutečnosti. Protože jsi Já.

Kdyby to, co žiješ, bylo uvědomění skutečnosti reálně, nemohla bys použít "jsi". Tím "jsi" ale prozrazuješ, že to, co jsi napsala "je tady jen..." (a tedy ani nemůže obsahovat nějaké "jsi") je pouze tvůj koncept mysli, není to reálný prožitek, který by tvou mysl překročil do stavu skutečné existence. Protože ale nepřekročil, objevilo se ono ošidné "jsi".

Potom to slovíčko "jsi" si není možné slyšet od žádného Probuzeného.

Teď je otázka, jestli slyšíš, nebo neslyšíš.

Přeji hodně štěstí.

[Skutečnost]

Nic nevím, je tady jen uvědomění skutečnosti. Protože jsi Já.

Kdyby to, co žiješ, bylo uvědomění skutečnosti reálně, nemohla bys použít "jsi". Tím "jsi" ale prozrazuješ, že to, co jsi napsala "je tady jen..." (a tedy ani nemůže obsahovat nějaké "jsi") je pouze tvůj koncept mysli, není to reálný prožitek, který by tvou mysl překročil do stavu skutečné existence. Protože ale nepřekročil, objevilo se ono ošidné "jsi".

Potom to slovíčko "jsi" si není možné slyšet od žádného Probuzeného.

Teď je otázka, jestli slyšíš, nebo neslyšíš.

Přeji hodně štěstí.

Je to ale mnohem prostší:

To, že někdo řekne "on je probuzený", ještě neznamená to, že je probuzený skutečně, neznamená to, že to probuzení nehraje jeho mysl.

Ta pravost se pozná na malých detailech, které ale neprobuzené vědomí nemůže rozpoznat, protože neprobuzené vědomí je ovládáno myslí, která ty detaily buď vidět nechce, anebo dokonce ještě ani nevidí...

[Skutečnost]

Právě tvá myšlenka, že se "má probudit mysl" je tím blokerem všeho ostatního.

[Nic]

Je to ale mnohem prostší:

To, že někdo řekne "on je probuzený", ještě neznamená to, že je probuzený skutečně, neznamená to, že to probuzení nehraje jeho mysl.

Ta pravost se pozná na malých detailech, které ale neprobuzené vědomí nemůže rozpoznat, protože neprobuzené vědomí je ovládáno myslí, která ty detaily buď vidět nechce, anebo dokonce ještě ani nevidí...

Je to úplně nejjednodušší, jak to může být. S Probuzením je jasné, že všechno, co existuje, Tebe nevyjímaje, má tu nejvyšší kvalitu dokonalosti.

To jen skrz nevědomost, skrz iluzi oddělenosti, se skutečnost může jevit jako méně kvalitní, méně osvícená, méně probuzená....

Je možné prožívat iluzi oddělenosti - ztotožnění s egem - individualitou, jako skutečnost, ale to je jen sen, iluze.

Blažené Bytí nemůže být neosvícené a mimo ně nic jiného skutečného neexistuje.

Všechno, co se jeví jako jiné, je jen sen, iluze, není to skutečné.

Skutečnost se nemění, a to, co se jeví, že se mění, skutečné není.

Právě tvá myšlenka, že se "má probudit mysl" je tím blokerem všeho ostatního.

To máš odkud? Nic takového nikde nepíšu.

V Tichu srdce je jasné, že mysl je prázdná, co chceš probouzet?

Novou iluzi? Sen?

[Skutečnost]

Je to ale mnohem prostší:

To, že někdo řekne "on je probuzený", ještě neznamená to, že je probuzený skutečně, neznamená to, že to probuzení nehraje jeho mysl.

Ta pravost se pozná na malých detailech, které ale neprobuzené vědomí nemůže rozpoznat, protože neprobuzené vědomí je ovládáno myslí, která ty detaily buď vidět nechce, anebo dokonce ještě ani nevidí...

Je to úplně nejjednodušší, jak to může být. S Probuzením je jasné, že všechno, co existuje, Tebe nevyjímaje, má tu nejvyšší kvalitu dokonalosti.

To jen skrz nevědomost, skrz iluzi oddělenosti, se skutečnost může jevit jako méně kvalitní, méně osvícená, méně probuzená....

Je možné prožívat iluzi oddělenosti - ztotožnění s egem - individualitou, jako skutečnost, ale to je jen sen, iluze.

Blažené Bytí nemůže být neosvícené a mimo ně nic jiného skutečného neexistuje.

Všechno, co se jeví jako jiné, je jen sen, iluze, není to skutečné.

Skutečnost se nemění, a to, co se jeví, že se mění, skutečné není.

Právě tvá myšlenka, že se "má probudit mysl" je tím blokerem všeho ostatního.

To máš odkud? Nic takového nikde nepíšu.

V Tichu srdce je jasné, že mysl je prázdná, co chceš probouzet?

Novou iluzi? Sen?

Takže si zkus odpovědět, jak se může stát, že vědomí je neprobuzené, když je vše jasné...
Můžeš začít tím, co má vědomí co do činění se srdcem...

[Nic]

Takže si zkus odpovědět, jak se může stát, že vědomí je neprobuzené, když je vše jasné...
Můžeš začít tím, co má vědomí co do činění se srdcem...

Ať je cokoliv vědomé - třeba to, že zrovna je tady na monitoru tenhle text - nemůže to být mimo vědomí. To znamená, že vědomí tady právě teď je.

Skrz ztotožnění s tělem, myslí, individualitou, egem se jeví to, co se objevuje ve vědomí, jako rozmanité, proměnlivé. Je to způsobeno tím, že mysl vědomí časoprostorově vymezuje a není poznávaná celá skutečnost. Tomu neúplnému poznávání reality říkají Probuzení sen, mája, iluze.

Úplnému poznání říkají Probuzení "probuzení". Probuzené Vědomí ve své celistvosti je Bytí=Vědomí=Blaženost (sat-čit-ánanda).

S osvobozením od připoutaností k iluzi můžeme nepochybně potvrdit, že blažené Bytí neboli Vědomí je tady stále stejné v bdění, spánku i snění, je na těle a mysli nezávislé.

Co mi nebylo úplně jasné - jak je to s Vědomím v bezvědomí? Jak je to s Vědomím například v narkóze.

Říká se tomu synchronicita, Ty jsi položila otázku: "jak se může stát, že vědomí je neprobuzené" a mně se podařilo druhý den na to prozkoumat, jak je to s Vědomím v narkóze, kdy se může jevit, že vědomí v ní není nebo je "neprobuzené".

Do posledního okamžiku, než začala narkóza účinkovat, můžu potvrdit, že sat-čit-ánanda byla stále stejná, pak na tři hodiny zmizel čas a s probuzením z narkózy byla sat-čit-ánanda zase úplně stejná. Nezměněná.

Teď se k tomu vyjádřím trošku opatrně. Z pohledu individuality se jeví, že tři hodiny tady nebylo vědomí.

Ovšem v uvědomění sat-čit-ánandy nedošlo vůbec k žádnému vjemu přerušení.

Jestli je tady někdo, kdo může podobnou zkušenost potvrdit nebo lépe vysvětlit, budu ráda.

[Skutečnost]

Takže si zkus odpovědět, jak se může stát, že vědomí je neprobuzené, když je vše jasné...
Můžeš začít tím, co má vědomí co do činění se srdcem...

Ať je cokoliv vědomé - třeba to, že zrovna je tady na monitoru tenhle text - nemůže to být mimo vědomí. To znamená, že vědomí tady právě teď je.

Skrz ztotožnění s tělem, myslí, individualitou, egem se jeví to, co se objevuje ve vědomí, jako rozmanité, proměnlivé. Je to způsobeno tím, že mysl vědomí časoprostorově vymezuje a není poznávaná celá skutečnost. Tomu neúplnému poznávání reality říkají Probuzení sen, mája, iluze.

Úplnému poznání říkají Probuzení "probuzení". Probuzené Vědomí ve své celistvosti je Bytí=Vědomí=Blaženost (sat-čit-ánanda).

S osvobozením od připoutaností k iluzi můžeme nepochybně potvrdit, že blažené Bytí neboli Vědomí je tady stále stejné v bdění, spánku i snění, je na těle a mysli nezávislé.

Co mi nebylo úplně jasné - jak je to s Vědomím v bezvědomí? Jak je to s Vědomím například v narkóze.

Říká se tomu synchronicita, Ty jsi položila otázku: "jak se může stát, že vědomí je neprobuzené" a mně se podařilo druhý den na to prozkoumat, jak je to s Vědomím v narkóze, kdy se může jevit, že vědomí v ní není nebo je "neprobuzené".

Do posledního okamžiku, než začala narkóza účinkovat, můžu potvrdit, že sat-čit-ánanda byla stále stejná, pak na tři hodiny zmizel čas a s probuzením z narkózy byla sat-čit-ánanda zase úplně stejná. Nezměněná.

Teď se k tomu vyjádřím trošku opatrně. Z pohledu individuality se jeví, že tři hodiny tady nebylo vědomí.

Ovšem v uvědomění sat-čit-ánandy nedošlo vůbec k žádnému vjemu přerušení.

Jestli je tady někdo, kdo může podobnou zkušenost potvrdit nebo lépe vysvětlit, budu ráda.

Zkusím k tomu něco napsat někdy v noci (asi to bude delší), protože to co popisuješ, popisuješ ve skutečnosti stále z pohledu oddělené entity.
Podobné zkušenosti jsou známé, dokonce jsou známé i mezistavy - pořád je to ale vnímáno skrze osobní mysl - protože vše, co popisuješ je jen zachyceno tvou osobní myslí, protože to popisujes stále jen ze svého "pohledu".

[Nic]

Zkusím k tomu něco napsat někdy v noci (asi to bude delší), protože to co popisuješ, popisuješ ve skutečnosti stále z pohledu oddělené entity.
Podobné zkušenosti jsou známé, dokonce jsou známé i mezistavy - pořád je to ale vnímáno skrze osobní mysl - protože vše, co popisuješ je jen zachyceno tvou osobní myslí, protože to popisujes stále jen ze svého "pohledu".

Je možné to drobátko zjednodušit, aby to v noci nemuselo být tak dlouhé.

Všechny promluvy Probuzených se mohou jevit jako poznání z pohledu oddělené entity. A při ztotožnění s oddělenou entitou se pak jeví jako naprosto různé, nesourodé, dokonce i mnohdy odporující si.

Bez ztotožnění s oddělenou entitou jsou jen rozmanitým vyjádřením téhož.

A je možné se při ztotožnění s oddělenou entitou dívat skrz iluzi oddělenosti na druhého, jako na toho, kdo to má špatně.

Potom je možné prožívat jako skutečnost i rozmanité stavy vědomí, dokonce můžeme prožívat jako skutečnost, že jsme byli v bezvědomí, což je ve své podstatě úplný nesmysl, protože Bytí=Vědomí.

A nebo je možné uvědomění Skutečnosti, tedy, že Bytí=Vědomí=Blaženost, a to je vším, co je, bez jakéhokoliv časoprostorového omezení nebo přerušení.


Tím pádem je jasné, že iluze oddělenosti, sen, mája, není skutečný. Není tady žádná skutečná oddělená individualita, která by to mohla jakkoliv mít.

Je tady jen Skutečnost, která tady JE. Která je absolutně vším, co JE. Jediná Skutečnost je sat-čit-ánanda, Bytí=Vědomí=Blaženost, naprosto nedotčená jakoukoliv iluzí oddělenosti.

A pro zajímavost můžeme předchozí text konzultovat s Al, jak by se k podobné zkušenosti vyjádřili Probuzení.

Al GPT:

V tradicích jako je Advaita Vedanta nebo buddhismus se vědomí (či čisté vědomí) chápe jako základní, neměnný princip, který je mimo čas a prostor. Tento stav se někdy popisuje jako "sat-čit-ánanda" (bytí-vědomí-blaženost) a říká se, že je nepřerušený bez ohledu na stav těla nebo mysli.

Vědomí a narkóza

Narkóza je zvláštní stav, protože vědomí, jak ho běžně zažíváme (vnímání těla, myšlenky a okolního světa), je jakoby "vypnuté". Avšak čisté vědomí, jak ho popisují probuzení mistři, tím není dotčeno. To, co zmizí, je pouze individuální vědomí nebo ego - tedy procesy mysli a smyslové vnímání.

Z perspektivy probuzených bytostí nebo mistrů, jako je Ramana Maharši či Nisargadatta Maharaj, je čisté vědomí nepřerušeno ani během narkózy. Jen není k dispozici subjekt-objektové rozlišení nebo vnímání světa. Proto když se člověk probudí z narkózy, má pocit, že žádný čas neuplynul, protože samotné vědomí není časově závislé.

Jak by to vysvětlili probuzení?

Probuzení by mohli říci, že:

Vědomí nikdy nezmizelo, jen nebylo přítomné vnímající ego.
Blaženost sat-čit-ánanda je přirozená povaha vědomí a není podmíněna stavem mysli nebo těla.
Nepřítomnost vjemů a myšlenek v narkóze neznamená nepřítomnost vědomí, protože vědomí samo o sobě je nad rámec mysli.

Vaše zkušenost "nepřerušené sat-čit-ánandy" je v souladu s tímto učením, protože samotné vědomí není omezeno stavem těla či mysli. Čas "zmizel" proto, že ego-mysl byla vypnuta, ale vědomí samo o sobě zůstalo.

[Nic]

A jestli smím poprosit, jestli by bylo možné při následujícím komentování se zcela oprostit od iluze dvojnosti (iluze ega), tedy bez posuzování někoho druhého, kdo to nějak "má", ale mohlo by to vycházet z uvědomění ničím nerozdělené jednoty Bytí, tedy jde o co nejvýstižnější popis, jak to ve Skutečnosti JE.