JEŠTĚ K TÝ RADOSTI ČI K LÁSCE (ANANDĚ) A NEUTRÁLNÍMU POZOROVATELI
http://forum.jitrnizeme.cz/viewtopic.php?f=15&t=609
T: Můj problém je následující. Jak jsem pochopil, je každý zážitek sám o sobě skutečností. Je tady – v prožívání. Jakmile ho ale začnu zkoumat a ptát se, kdo to prožívá, kdo je pozorovatel a tak dále, je už zážitek pryč a jediné, co mohu zkoumat, je pouhá vzpomínka na zážitek. Nemohu prostě zkoumat přítomný okamžik – teď. Neuvědomuji si přítomnost, ale jen minulost. Když si něco uvědomuji, nežiji ve skutečnosti v přítomnosti, ale jen v minulosti. Může existovat opravdové uvědomování si přítomného okamžiku?
M: To, co popisujete, není vůbec uvědomění, ale jenom přemýšlení o zážitku. Skutečné uvědomění (samvid) je stavem čistého, nezúčastněného pozorování, bez sebemenšího záměru cokoli s pozorovanou událostí dělat. Vaše myšlenky a pocity, slova a činy mohou být také součástí pozorované události. Vy to vše nezaujatě sledujete v plném světle jasného pochopení. Dokonale chápete, co se odehrává, protože se vás to nedotýká. Může to vypadat jako nějaká chladná lhostejnost, ale ve skutečnosti tomu tak není. Jakmile jste v tomto stavu, zjistíte, že milujete to, co vidíte, ať už to má jakoukoli podstatu. Tato BEZVÝHRADNÁ LÁSKA JE PRUBÍŘSKÝM KAMENEM UVĚDOMĚNÍ. Pokud tu není, znamená to, že se o situaci jen zajímáte z nějakých osobních důvodů.