Petr píše:tak jeste trochu jinak
esence nejesencovatejsi, toho po cem touzime, je ze se budeme citit lepe, kdyz to budeme mit/ kdyz to nastane, tj. budeme stastnejsi. jdeme po svem stesti, po tom citit se dobre..
ale to není pravda, petře - to je jenom nástroj, to je ten nástroj... cítit se šťastný není ten cíl, to je prostředek, k dosahování cílů... a tím nejvyšším je bytí samo o sobě, ale to kompletní, celé, nejenom tady to, co jsme schopni brát v potaz a vnímat, zkrátka existence sama o sobě, aby TO BYLO
(proto píšu, že je esencí touhy je touha - v tom je obsaženo totéž).
lída píše:Jenže ti chápou významy slov ve všeobecně používaném kontextu, i včetně jejich současných konotací - ani jinak nemůžou, pokud se s těmi pojmy v takových souvislostech neustále setkávají v životě
v tomto a další diskuzi na to navazující souhlasím s petrem, včetně toho, jak již ten samotný kontext byl tolikrát pozměněn - my měníme k obrazu svému ten kontext NEBO se necháváme měnit k obrazu JEHO tím kontextem - tj. v praxi přejímáme právě rozšířený způsob vidění světa. co je lepší nevím, patrně jako ve všem je pro každého lepší něco trošinku jiného, ale já osobně sama pro svůj život hlasuji za 1, byť vím, že 2 mě formuje hodně tam, kde to tomu dovolím.
ohledně abrahama v knihkupectví - to je přeci krásný přirozený výběr - každému, co jeho jest (co je schopen pojmout). mě se začne "jiné", "odlišné" vnímání abrahamových slov dotýkat až tehdy, jestliže začnou tato vnímání napadat moji vlastní svobodu, nebo budu-li mít takový pocit. je pro mě osobně důležité být si vědom toho, že to není žádné ABC, které všichni jako ABC vnímají, a tudíž také, že výkladů toho (stejně jako čehokoliv jiného) může být mnoho a že tam mohou být i leckteré, které se mi líbit nebudou. tak proto.
stejně v praxi přece nikde na světě nikdo nemíní všemi těmi slovy to samé, na něčem jsme schopni se dohodnout, ale jestli je na světě 7 miliard lidí, pak je na světě i 7 miliard významů slova LÁSKA
no a ti, jejichž významy jsou si bližší - jak by asi petr řekl - jejichž vibrace jsou podobné - pak jsou schopni se lépe dohovořit i do"cítit"
no a o tom - měla jsem za to - byla ta diskuze předcházející, kdy jsme se snažili na společném pojmosloví dohodnout my zde
a zcela se jistě nedohodneme nikdy, protože každý jsme trochu odjinud - jak se ukazuje. nicméně stále jsme si natolik blízcí, že se zajímáme o podobné věci, podobným myšlenkám umožňujeme, aby nás přepadaly, a my si s nimi potom lámeme hlavu... takže se dorozumíme, v tomhle jednom pytli, nakonec docela dobře
jen si vezměte, že by tato diskuze probíhala třeba na nové zemi - tak to už by nejspíše možná dávno neprobíhala, protože by ji ivanka musela zarazit - přečetli bychom si pár osobních literárních skvostů od těch, co se řádi čtou, a nakonec bychom se od kayi dozvěděli, že jsme stejně přeci všichni slabomyslní
no tak není to takhle lepší? krásně během toho vstřebáváme do morku kostí tu mnohost, kterou se tady pořád učíme (tedy když se ji učit chceme
je to fakt hodně hodně hodně ! dobré být si neustále vědom toho, jak široká ta mnohost je, a tak nějak už podvědomě mít zažito to, že je možné (očekávatelné), že nic nebude přejato tak, jak to vysíláme. no a to platí určitě i o abrahamovi a o tom, co říká on. je to ovšem všechno v pravou chvíli na pravém místě
takže si toho být vědom, ale zároveň se tím neznepokojovat. je to poměrně užitečný přístup ke světu alespoň tak, jak ho vnímám já