There is no end to life experience, for you are an Eternal Being with never-ending opportunities for joyous expansion.
Už mi ta naše věčnost začíná rozčilovat.
Jsme li věčné bytosti tam v tom nefyzickym bytí. A uvědomíme si že jsme. Tak jsme. A jsme tedy vlastně nesmrtelný i zde v naší realitě protože víme že jsme to co si myslíme že jsme. Naše smrtelnost tak tedy vychází z rozhodnutí cítit nespokojenost při prožívání kontrastů a tím pádem vytváření pocitů že už zde nechceme být když jsme nespokojení. Otázka však je máme li ten bláznivý nápad: A když ne být zde věčně tak být zde alespoň nestandartně dlouhou dobu. Máme si tuto nesmrtelnost nějak vytvářet nebo stačí jen dostávat se do vortexu do stavu kdy vše oceňujeme a bezmezně milujeme? Tedy náš pocit nespokoenosti se vším je nula a není zde tedy absolutně žádný důvod zde nebýt.
Doufám že má spíše řečnická otázka není příliš OT na toto ingliš téma. Jeslti jo tak mě admine přesuň třeba někam do vlákna zvratky z naší hlavky
