Kdybych vnímal svět jak někdo jiný

[AlfaScorpii]

Lze pochopit druhého, proč se trápí a přítom nemuset cítit stejné trápení jako on. Lze rozumět tomu, jak někdo jiný jedná a přitom nepřebírat jeho styl chování. Není v tom žádný rozpor ani kontradikce a je to velice přínosné pro chápání světa i sebe sama.

[TŘINÁCTÁ]

Lze pochopit druhého, proč se trápí a přítom nemuset cítit stejné trápení jako on. Lze rozumět tomu, jak někdo jiný jedná a přitom nepřebírat jeho styl chování. Není v tom žádný rozpor ani kontradikce a je to velice přínosné pro chápání světa i sebe sama.

Pokud neprožiješ totožně, to co druhý, nelze mu zcela porozumět.
Prožít totožně s druhým jakoukoli událost nemůže ani ten, co se s druhým účastnil na místě konkrétní situace. To prostě nelze.

Nicméně může být obohacující se o takové porozumění pokoušet. Někdy i pro víc než jednoho.

[TŘINÁCTÁ]

Do trapeni se nevcituji z prosteho duvodu. Nelaka me to .
Navic souhlasim s tim co uz na tomto foru bylo stokrat receno, ze pokud jsem s nekym spatne naladenym, smutnym, utrapenym, a ja mam v tu chvili lepsi naladu, a chtel bych druhemu v tom nejak "pomoci", tak tim ze se do neho vcitim a citim v ten moment take smutek, tak jsem se prave vzdal pozice, ze ktere jsem mu pomoci mohl. Ted jsme na tom oba "blbe" .

Hm. To ale znamená, že při takovém vhledu-vciťování nezůstáváš sám sebou/což už tu také bylo řečeno/být schopen vhledu a zůstat sám sebou... tudíž to zní přímo jako výzva.

Mozna jsi kapla na ten rozdil. Vhled - zustavas sama sebou vs. vcitovani se - nezustavas sama sebou.

Co je tedy důležitější? Snaha o porozumění, nebo snaha o pomoc druhému?
Vynecháme tu část, kdy porozumění druhému může být i pomocí.

[AlfaScorpii]

Pokud neprožiješ totožně, to co druhý, nelze mu zcela porozumět.
Prožít totožně s druhým jakoukoli událost nemůže ani ten, co se s druhým účastnil na místě konkrétní situace. To prostě nelze.

Nicméně může být obohacující se o takové porozumění pokoušet. Někdy i pro víc než jednoho.

Většina lidí nerozumí zcela ani sama sobě. Nicméně podstata není v tom druhého zcela pochopit, podstata je v tom, pochopit aspoň to, proč jedná tak, jak jedná proč cítí to, co cítí. A jestli na to potřebuješ 80 procentní nebo snad 95 % pochopení druhého, to už je bezpředmětné. Hlavní je, že to jde. Samozřejmě když se chce

[Petr]

Co je tedy důležitější? Snaha o porozumění, nebo snaha o pomoc druhému?
Vynecháme tu část, kdy porozumění druhému může být i pomocí.

Dulezitejsi? nic . Dulezitejsi je to, co je pro TEBE dulezitejsi (prinosne) v tu konkretni chvili, s tim konkretnim clovekem.
Nemusime druhym ani pomahat, ani rozumet. A v 90% pripadu to tak stejne mame .
Lakali nas ovsem v ten moment neco z toho, tak nebude od veci to prozkoumat a udelat.

[TŘINÁCTÁ]

Pokud neprožiješ totožně, to co druhý, nelze mu zcela porozumět.
Prožít totožně s druhým jakoukoli událost nemůže ani ten, co se s druhým účastnil na místě konkrétní situace. To prostě nelze.

Nicméně může být obohacující se o takové porozumění pokoušet. Někdy i pro víc než jednoho.

Většina lidí nerozumí zcela ani sama sobě. Nicméně podstata není v tom druhého zcela pochopit, podstata je v tom, pochopit aspoň to, proč jedná tak, jak jedná proč cítí to, co cítí. A jestli na to potřebuješ 80 procentní nebo snad 95 % pochopení druhého, to už je bezpředmětné. Hlavní je, že to jde. Samozřejmě když se chce

Za většinu nejde mluvit.Hovořit člověk může vždycky jen sám za sebe.

Nevim, no. Když nemáš kompletní informace, nemůžeš dosáhnout porozumění. 80 proc. porozumění není porozumění.To bych se potom musela ptát na to, co ten nebo onen pojem pro Tebe znamená.A vlastně nejen na to.

Ale snažím se.

[TŘINÁCTÁ]

Co je tedy důležitější? Snaha o porozumění, nebo snaha o pomoc druhému?
Vynecháme tu část, kdy porozumění druhému může být i pomocí.

Dulezitejsi? nic . Dulezitejsi je to, co je pro TEBE dulezitejsi (prinosne) v tu konkretni chvili, s tim konkretnim clovekem.
Nemusime druhym ani pomahat, ani rozumet. A v 90% pripadu to tak stejne mame .
Lakali nas ovsem v ten moment neco z toho, tak nebude od veci to prozkoumat a udelat.

Já bych si tedy netroufala jakkoli v tomto ohledu procentualizovat.
Podle toho jak Tě čtu, to vypadá, že důležitější jsem JÁ (tedy obecně).
Od JÁ se podle toho odvíjí všechno. Nezní to trochu sebestředně?

[TŘINÁCTÁ]

A hele už to vidím.

Za většinu nejde mluvit.Hovořit člověk může vždycky jen sám za sebe.

Jsme malí, jsme malí.

[AlfaScorpii]

Za většinu nejde mluvit.Hovořit člověk může vždycky jen sám za sebe.

Nevim, no. Když nemáš kompletní informace, nemůžeš dosáhnout porozumění. 80 proc. porozumění není porozumění.To bych se potom musela ptát na to, co ten nebo onen pojem pro Tebe znamená.A vlastně nejen na to.

Ale snažím se.

Lze ale hovořit ze svých vlastních zkušeností a takové mám. Jistě, je to subjektivní, ale jinak mluvit o světu stejně nejde než subjektivně.
Pro mě je v podstatě irelevantní, nakolik ono porozumění je úplným porozuměním. Stačí, že je na takové úrovni, abych druhého za jeho chování nesoudil či nekritizoval. To mi stačí. A to je to hlavní poselství onoho úvodního výroku, z kterého se rozvinula celá tahle debata.

[TŘINÁCTÁ]

Za většinu nejde mluvit.Hovořit člověk může vždycky jen sám za sebe.

Nevim, no. Když nemáš kompletní informace, nemůžeš dosáhnout porozumění. 80 proc. porozumění není porozumění.To bych se potom musela ptát na to, co ten nebo onen pojem pro Tebe znamená.A vlastně nejen na to.

Ale snažím se.

Lze ale hovořit ze svých vlastních zkušeností a takové mám. Jistě, je to subjektivní, ale jinak mluvit o světu stejně nejde než subjektivně.
Pro mě je v podstatě irelevantní, nakolik ono porozumění je úplným porozuměním. Stačí, že je na takové úrovni, abych druhého za jeho chování nesoudil či nekritizoval. To mi stačí. A to je to hlavní poselství onoho úvodního výroku, z kterého se rozvinula celá tahle debata.

Já vim.

[Vyc]

OK pokus - ať zámerný či nikoli - vnímat svět jinýma očima a jde-li přitom zůstat v klidu

Těžko soudit - a je to třeba?
tak to stačí - ne že jako to už stačí a ticho - nýbrž hluk, více vzruchu (ne zas příliš - střed)
a hurá proti zdi (jakože hrášek na zeť), "bo že de li se dál", tak tichá voda břehy mele,
je-li vše správně - pak nic není zbytečné.