samo od sebe nic asi neni ale když si něco jenom vysnim tak to tuplem neni
nebo jo?
.............................................................................................
Asi mi nezbývá nic jinýho, než to znovu napsat
(co to tam na JZ děláte, že to neznáš?)
Když doma sladce spíš ve své postýlce,
tak ve své hlavě, lépe ve vědomí se vytvoří sen.
Stejně tak i bůh vytvoří ve svém božském vědomí sen.
Stejně tak, jako ty se ve svém snu uvědomíš jako snová postava (opět jsi to ty, ne nikdo jiný, jenže ted jsi ve snu)
tak i bůh omezí sám sebe a uvědomí se ve snovém časoprostoru
Jak ty sám (snící) tak i bůh jste mimo ten snový časoprostor,
ale zároven jste jako omezená snová osoba také ve snu.
Podobně jako ve snu, se ti zdá ta realita naprosto reálná (zapomněl jsi, že spíš ve své posteli)
potkává tě tam spousta dobrodružství, a při věškeré své činnosti máš jako snová osoba pocit, že máš svobodnou vůli rozhodování.
Řekněme, že v tom snu potkáš někoho, kdo ti řekne: Hele, tohle je jen sen, můžeš se z něj probudit,
a dá ti návod, co by jsi jako měl dělat a co praktikovat.
Ty jako snová osoba, která se považuje za konatele se svobodnou vůlí se do toho pustíš a usiluješ o probuzení,
dosáhneš však leda pravého opaku, protože se akorát tak víc a víc zotožnuješ se snovou osobou, protože máš pocit, já konám, já praktikuji.
Takže budeš tak dlouho usilovat, dokud se ti nerozsvítí a nedojde ti co bys tedy opravdu mohl udělat pro své probuzení...
Přeskočím rovnou k tomu, že jsi se probudil (do sna, tedy jsi vzhůru ale zároven sen pokračuje)
takže jsi si vědom toho, že jsi jak snová osoba, tak i tím, kdo sní tento sen...
Jsi si samozřejmě vědom, že tvoje pravé já, skutečné já je to, které sní sen,
a že to snové já, sice existuje, ale není skutečné.
Stejně tak jsi si vědom, že snový časoprostor existuje, ale není skutečný, pouze se jeví.
Navíc, nyní už nejsi jako snová osoba uvnitř snového časoprostoru,
ale celý časoprostor je uvnitř tebe, snícího vědomí.
Zároven ti musí být vcelku jasné, že podkladem či základem celého snového časoprostoru včetně snové osoby,
je snící vědomí, tedy ty sám.
Podkladem všech jevů ve snu je vědomí a vědomí to také vytváří.
Při probuzení také zjistíš, že nejsi snovým konatelem ( ikdyž ve snu se ti to tak jevilo)
ale že všechny děje se prostě spontánně dějí a jsou spontánně vytvářeny snícím vědomím,
a i kdyby jsi v tom snu zažil třeba konec světa, tak je jasný, že tato událost nijak neovlivní tebe, tedy snící vědomí...
Vůbec nemůžeš jako snová osoba rozhodovat o tom co, se bude dít, co tě napadne a čeho dosáhneš,
o tom rozhoduje snící vědomí, nikoli snová osoba,
takže o tom, jestli se ze sna probudíš nebo ne nerozhoduješ ty a tvoje skutky, ale bůh, tedy snící vědomí...
Takže z tohoto příměru či podobenství lze odvodit vše ohledně boha a světa i mé osoby,
takže když ti nebude něco jasný, tohle ti dá vcelku dobrou odpověd na tvoje otázky,
alespon doufám...
