Nic není třeba

[Lída]

[vostalpetr]

No není nic jako nic...

Nic znamená žádný čas a taky žádný prostor,
pokud ovšem myslíme nic v čase a prostoru tak je to něco jiného, je to poněkud jiná představa nic

Proto je také třeba říci, CO TO JE NIC ,
a když o tom hovoří Maharadž, tak říká, že musíme vyvinout obrovské úsilí, udělat nic,
čímž chce podle mě říci, že musíme vyvinout obrovské úsilí vystoupit z času a prostoru a být ted a tady...

Znamená to prostě otočit naši pozornost a pozorování jevů v čase a prostoru,
na přítomnost ted a tady,
a k tomu musíme vyvinout skutečně obrovské úsilí, nebot naše pozornost je stále nasměrována do času a prostoru...


Takže dobrý video, jen je tak trošku nanic, když nevíme co to je nic....

[watta]

a když o tom hovoří Maharadž, tak říká, že musíme vyvinout obrovské úsilí, udělat nic

to je určitě pravda. ale proč bychom to dělali?

[sinah]

Krasne video, dekuji!
Nemyslim si, ze je tady zbytecne.

[vostalpetr]

a když o tom hovoří Maharadž, tak říká, že musíme vyvinout obrovské úsilí, udělat nic

to je určitě pravda. ale proč bychom to dělali?

No proč lidi vůbec někdy něco dělaj?

No protože chtějí být štasní...

No a tohle je jeden z návodů, jak být štastný
(je to vcelku dobrej návod, protože být štastný znamená být štastný ted a tady a ne být štastný až zítra a někde jinde,
nepracuje se tady ovšem přímo se štěstím samým, ale s přítomností ted a tady což je synonymum pro štěstí (blaženost) existenci a vědomí)

[vostalpetr]

Když tu není žádná vzdálenost mezi
tím, co cítíš, že jsi a mezi tím co
doopravdy jsi, co se může dostat mezi?
..........................................................................

No to je to, na co jsem už párkrát upozornoval,
že tam je vzdálenost, ne že tam není...

To že si ji neuvědomuje, to ještě neznamená že tam ta vzdálenost není...
Samozřejmě, že tam ta vzdálenost nejde změřit, ale je to čas a prostor
(lépe řečeno ztotožnění s časem a prostorem)


Kdyby tam ta vzdálenost nebyla, tak ten dotazující by byl v ten samý okamžik když o tom hovoří (když si to uvědomil) osvícen....


TAKŽE TO ZTOTOŽNĚNÍ S ČASEM A PROSTOREM JE VELICE JEMNÉ, NENÍ VIDĚT A NEJDE ZMĚŘIT,
ALE JDE POZNAT PODLE TOHO, ŽE ZDE NENÍ UVĚDOMĚNÍ JÁ, REALIZACE JÁ...




ps.
ostatně každej si to může zkusit, pouze jen budte, nedělejte nic, jen budte a sledujte pocit bytí,
a vůbec nic se nestane, stále zde bude jen uvědomění pocitu "já jsem" ale nebude zde uvědomění Já,
a to tak dlouho, dokud se nedostanete do přítomnosti ted a tady,
ono totiž je vcelku logický, že mezi mnou a tím co cítím je vzdálenost...

[vostalpetr]

Krasne video, dekuji!
Nemyslim si, ze je tady zbytecne.

........................................................

Podle mého názoru není zbytečné,
je velmi dobré, nebot lze na něm ukázat, jak jsou některé duchovní rady úplně na hov...

Stačí udělat jednu malou bezvýznamnou téměř neviditelnou chybu a vy pak můžete klidně čučet na svůj pocit bytí až do smrti bez jakéhokoli efektu, to už je pak lepší koukat na televizi...

[watta]

a když o tom hovoří Maharadž, tak říká, že musíme vyvinout obrovské úsilí, udělat nic

to je určitě pravda. ale proč bychom to dělali?

No proč lidi vůbec někdy něco dělaj?

No protože chtějí být štasní...

lidi se rodí jako šťastní. pak dělají spíš všechno pro to, aby š'ťastní nebyli což je spíš takový joke. ale nene, lidi nedělají věci proto, že chtějí být šťastní, ale protože nám nic jiného, než něco dělat nezbývá. v čemž není pochopitelně nic nešťastného - rozdělování věcí na šťastné a nešťastné je cesta do pekel (ostatně jinde peklo neexistuje )

[vostalpetr]

idi se rodí jako šťastní. pak dělají spíš všechno pro to, aby š'ťastní nebyli což je spíš takový joke. ale nene, lidi nedělají věci proto, že chtějí být šťastní, ale protože nám nic jiného, než něco dělat nezbývá. v čemž není pochopitelně nic nešťastného - rozdělování věcí na šťastné a nešťastné je cesta do pekel (ostatně jinde peklo neexistuje )
.........................................................................................................................................

No to je takový vývoj...
No nic jiného než něco dělat nám nezbývá proto, protože jsme neštastní,
nedokážeme prostě jen tak štastně být,
protože za chvíli přijde myšlenka, že bych měl to nebo tamto a že když to udělám, tak že to bude lepší
a proto nacházíme štestí v tom, něco dělat...

Co to ale znamená, že nacházíme štestí v tom, něco dělat?
No pokud nás ta práce baví, tak se s ní ztotožníme a úplně zapomeneme na sebe sami, jdeme s tou tvorbou a jsme štastní.
No to je dáno tím, že sebeuvědomění já jsem je vlastně dynamický proces no a proto potřebuje další dynamické procesy, je to pohyb a další pohyb a další pohyb no prostě tvoření, je to takovej program.

Ale proč jsme v tom procesu tvoření tak štastní? Kde se bere to štěstí?
Za prvé, není zde mysl, takže zde nevznikají problémy s dělením na dobré a špatné...
Za druhé, a to si může taky každej všimnout, je při takovém ponoření se do činnosti jiné vnímání času, dostáváme jaksi nevědomě do přítomného okamžiku...

Někdo si o tomto stavu ztotoožnění se s prací myslí, že to je meditace,
no vypadá to podobně,
ale není,
vzhledem k tomu, že pozornost je nasměrována přímo opačným směrem, než by měla být...

Pokud by meditace spočívala ve ztrátě sebe sama, tak by to byla meditace,
ale meditace je o poznání sebe sama, tedy o rozpuštění připoutanosti k tělu a mysli, nikoli o zapomenutí této připoutanosti

tak asi tak nějak, možná, že to není úplně dobře, vysvětlení proč jsme při tvorbě štastní,
ale proč to není meditace i když to tak vypadá...

[sinah]

ps.
ostatně každej si to může zkusit, pouze jen budte, nedělejte nic, jen budte a sledujte pocit bytí,
a vůbec nic se nestane, stále zde bude jen uvědomění pocitu "já jsem" ale nebude zde uvědomění Já,
a to tak dlouho, dokud se nedostanete do přítomnosti ted a tady,
..............
tomu Petre, poradne nerozumim. Muzes mi to prosim, vysvetlit podrobneji?

[vostalpetr]

ps.
ostatně každej si to může zkusit, pouze jen budte, nedělejte nic, jen budte a sledujte pocit bytí,
a vůbec nic se nestane, stále zde bude jen uvědomění pocitu "já jsem" ale nebude zde uvědomění Já,
a to tak dlouho, dokud se nedostanete do přítomnosti ted a tady,
..............
tomu Petre, poradne nerozumim. Muzes mi to prosim, vysvetlit podrobneji?

Když tu není žádná vzdálenost mezi
tím, co cítíš, že jsi a mezi tím co
doopravdy jsi, co se může dostat mezi?
.............................................

No víš že jsi, cítíš, že existuješ, můžeš to sledovat, říkáš já jsem, protože víš že jsi,
(teda většina lidí ví, že existuje, ale někteří to takhle nevědí, nevím proč, možná tomu prostě nikdy nevěnovali pozornost)
je to prostě uvědomění či pocit existence,
a ten pocit existence je v těle, nebo je tělo, prostě je to omezeno na tělo

no a Mooji říká, že když na to zaměřím pozornost,
tak mezi mnou a tímto pocitem není žádná vzdálenost,
no má samozřejmě pravdu, protože já jsem s tímto pocitem tak ztotožněnej, že jej považuji za sebe sama,
a toto ztotožnění je to, čemu se říká ego
takže když v meditaci sleduješ pocit bytí, tak říkáš to jsem já, protože jsi s tím pocitem ztotožněná a považuješ jej za sebe

a když se budeš plně soustředit na tento pocit, a to tak důkladně, že nebudeš vnímat nic jiného, všechno jiné co jsi dřív pozorovala zmizne a ty budeš v prázdnotě, tak se stejně nic nestane, protože stále se budeš považovat za tento pocit já jsem (existuji), stále bude mít osobní vědomí...

no a když se to trénuje dlouho a dlouho, nebo když pánbůhdá,
tak se stane, že ty (osoba) tedy ten pocit existence začne mizet, defacto ty začneš mizet, jakoby se propadat do hloubky (třeba tak se to dá taky říct)
a pak najednou se uvědomíš jako skutečné a pravé Já, ne už jako toto já ztotožněné s tímto pocitem já jsem, ale jako skutečná Existence, která není omezena tělem

A to, že se toto stalo, tak toho je příčinou to,
že jsi se dostala do přítomného okamžiku ted a tady, takže už jsi v podstatě nemohla pozorovat pocit já jsem, a proto také ta sebeidentifikace s osobou, pocitem já jsem, prostě zmizela


Jednoduše řečeno, něco pozorovat, cítit nebo si uvědomovat prostě přepokládá jednak mě jako pozorovatele a pak taky ten pozorovaný jev, takže je zcela jasný, že zde musí čas a prostor, tedy dualita,
a je úplně jedno, že Já jsem s tím pozoorovaným jevem "já jsem" tak ztotožněnej, že jej považuji za sebe sama, a tudíž se mi jeví, že zde není žádná vzdálenost...

PS. no líp to napsat neumím, jde prostě o chybnou sebeidentifikaci, považuješ se za snovou osobu v čase a prostoru snu, ale ve skutečnosti tvá správná identita je, že ty jsi to, co ten sen včetně té snové osoby vytváří uvnitř sebe sama, ve svém vědomí, ty sníš ten sen, ale nejsi tou snovou osobou...

[watta]

No to je takový vývoj...
No nic jiného než něco dělat nám nezbývá proto, protože jsme neštastní,
nedokážeme prostě jen tak štastně být,
protože za chvíli přijde myšlenka, že bych měl to nebo tamto a že když to udělám, tak že to bude lepší
a proto nacházíme štestí v tom, něco dělat...

jojo, to je hodně starý omyl. to vysvětloval už kristus, a vsadím se že buddha atd. že něco můžeme udělat lepší nerovná se že teď je to špatné. ale ono to určitě má svůj smysl, že se každý tuhle básničky o štěstí ad. učí ve svém životě znovu a znovu a celé se to jen velmi lehce posunuje ale pro mě za mě ať si je někdo klidně třeba nešťastný, jestliže musí být, aby "potřeboval něco udělat". proč ne

[vostalpetr]

ojo, to je hodně starý omyl. to vysvětloval už kristus, a vsadím se že buddha atd. že něco můžeme udělat lepší nerovná se že teď je to špatné. ale ono to určitě má svůj smysl, že se každý tuhle básničky o štěstí ad. učí ve svém životě znovu a znovu a celé se to jen velmi lehce posunuje ale pro mě za mě ať si je někdo klidně třeba nešťastný, jestliže musí být, aby "potřeboval něco udělat". proč ne
..............................................................................................................................

no když něco můžu udělat lepší, tak o tom součastném říkám, jaksi nepřímo, že to není dobré...

například já mám vcelku dobrou motorku, ale chtěl bych lepší...

proč?

no protože lepší je lepší a to je vcelu dobrá motivace....

[watta]

ojo, to je hodně starý omyl. to vysvětloval už kristus, a vsadím se že buddha atd. že něco můžeme udělat lepší nerovná se že teď je to špatné. ale ono to určitě má svůj smysl, že se každý tuhle básničky o štěstí ad. učí ve svém životě znovu a znovu a celé se to jen velmi lehce posunuje ale pro mě za mě ať si je někdo klidně třeba nešťastný, jestliže musí být, aby "potřeboval něco udělat". proč ne
..............................................................................................................................

no když něco můžu udělat lepší, tak o tom součastném říkám, jaksi nepřímo, že to není dobré...

například já mám vcelku dobrou motorku, ale chtěl bych lepší...

proč?

no protože lepší je lepší a to je vcelu dobrá motivace....

já když můžu udělat něco lepší, říkám: je to super. a jde to udělat ještě líp! všechno je dobré, ale dobrost toho spočívá právě v tom, že to můžeme proměnit. v něco dalšího. říkáme tomu "lepší". slovo dobré a lepší ve skutečnosti nejsou zcela ta pravá. vhodnější je aktuální a nové.

[watta]

a kromě toho to neměníme jenom my.

[vostalpetr]

a kromě toho to neměníme jenom my.

no aktuální a nové mě moc nebere,
no na Aktuality v TV nekoukám (jsou to vůbec ještě aktuality nebo se to jmenuje jinak?)
a ani nové noviny nečtu,
oblečení nejraději nakupuju v sekáči, takže to také není moc nové,
mám raději staré, nebot to podporuje mou image bezdomovce,

samozřejmě, že to neměníme my, nebot my nejsme konatelé, tyhle akční vesmíry plné aktualit a novinek vymýšlí Bůh...


PS. protože bůh nestárne, tak se furt chová jako cvok a vymýšlí nové a nové hlouposti,
s kterým pak my co stárneme máme taktrošku problémy

[jamajsky.drap]

Jednoduše řečeno, něco pozorovat, cítit nebo si uvědomovat prostě přepokládá jednak mě jako pozorovatele a pak taky ten pozorovaný jev, takže je zcela jasný, že zde musí čas a prostor, tedy dualita,
a je úplně jedno, že Já jsem s tím pozoorovaným jevem "já jsem" tak ztotožněnej, že jej považuji za sebe sama, a tudíž se mi jeví, že zde není žádná vzdálenost...

PS. no líp to napsat neumím, jde prostě o chybnou sebeidentifikaci, považuješ se za snovou osobu v čase a prostoru snu, ale ve skutečnosti tvá správná identita je, že ty jsi to, co ten sen včetně té snové osoby vytváří uvnitř sebe sama, ve svém vědomí, ty sníš ten sen, ale nejsi tou snovou osobou...

Vim "petrevostale" co tím myslíš, protože vlastně pořád mluvíš o tom samém

Nicméně bych řekl, že v tomto případě Mooji nekoliduje s tvoji filozofii. Z jeho výkladu cítím, jak pocit "Já" mizí v čistém bytí. Neni zde žádný pocit "Já". Žádné překážky. Zbyde pouze pocit jednoty všeho. A v tom pocitu není čas ani prostor.

Resp. snová osoba se rozplyne do snu.

Mrkni na to video ještě jednou, jestli náhodou nemam pravdu a jestli tentokrát nekritizuješ "duchovního guru" spíše z principu

[sinah]

Nicméně bych řekl, že v tomto případě Mooji nekoliduje s tvoji filozofii. Z jeho výkladu cítím, jak pocit "Já" mizí v čistém bytí. Neni zde žádný pocit "Já". Žádné překážky. Zbyde pouze pocit jednoty všeho. A v tom pocitu není čas ani prostor.

Resp. snová osoba se rozplyne do snu.
--------
Mam z videa stejny pocit.

[sinah]

oblečení nejraději nakupuju v sekáči, takže to také není moc nové,
mám raději staré, nebot to podporuje mou image bezdomovce,
-----------------------
A proc si Petre, pestujes image bezdomovce ? Nepredvadi se malinko Tve Ego ?
Jo a moc dekuji za odpoved - vysvetleni na muj dotaz.

[vostalpetr]

A já se tě zeptal: "Jaká je vzdálenost
mezi tebou a nitrem tvého bytí?"
.............................................

no já nevím,
přijde mi to, jako kdyby jsi se ptal, jaká je vzdálenost mezi snovou osobou a tím, kdo sní tento sen ?

no vzdálenost zde není žádná...

ale co je pak tou překážkou, že si snová osoba neuvědomuje svou pravou identitu, tedy že je snícím vědomím?


A když není mezi tebou a nitrem tvého
bytí žádná vzdálenost, co může být v cestě?
Nic...
.....................................................
to je otázka pro snovou osobu, a podle mě je ta odpověd špatně, tedy pokud neřekneme, že nic znamená být v přítomnosti ted a tady


(pokud to chápeš jinak, tak to napiš, já se mýlím každou chvíli....)