Tom Bombadil je postava ve fiktivním světě J. R. R. Tolkiena, Středozemi. Objevuje se v knihách Pán prstenů a Příhody Toma Bombadila.
Jde o zdravého a statného chlapíka, většího a těžšího než hobiti, ale ne tak vysokého jako lidé. Má modré a jasné oči, dlouhý hnědý plnovous a červenou tvář pokrytou vráskami od úsměvu. Nosí modrý kabátek, vysoký klobouk s pírkem (modrým v Pánu prstenů, bílým labutím v Dobrodružství Toma Bombadila), kožené kalhoty se zeleným opaskem[1] a veliké žluté boty.[2]
V Pánu prstenů hraje Tom Bombadil důležitou úlohu v 6. až 8. kapitole Společenstva prstenu. Hobiti se s ním poprvé setkali, když Dědek Vrbák polapil Smíška a Pipina do pukliny v kmeni. Tom Bombadil na ně narazil, když se vracel s nasbíranými lekníny z tůně své manželky Zlatěnky, dcery říční žínky. Písničkou přiměl Vrbáka ke spánku a pozval hobity, aby spěchali za ním do jeho domu.
Tomův dům se nachází na rozhraní Starého hvozdu a Mohylových vrchů na severním břehu říčky Opletnice. Když hobiti přišli, byli pohoštěni a po vydatném spánku následující den strávili posloucháním Tomových příběhů. Po večeři se naopak začal vyptávat sám a hobiti mu pověděli více než komukoliv jinému. Tom si dělal legraci i z Prstenu. Předvedl, že Prsten nad ním nemá moc: když si jej nasadil, nezmizel, zato Frodo s nasazeným Prstenem byl pro něj viditelný.
Je nejstarší, pamatuje první kapku deště, byl na Ardě dříve než do ní přišel Melkor („Znal tmu pod hvězdami, dokud v ní ještě nebyl strach – než přišel odjinud Temný pán“).[18] Vysloužil si mnoho jmen, elfové mu říkali Iarwain Ben-adar (Nejstarší a bez otce), trpaslíci Forn (což ve skandinávských jazycích znamená „prastarý“ nebo „náležející dávné minulosti“), muži ze Severu Prastar.
„Krásná paní,“ řekl opět po chvíli Frodo, „povězte mi, pokud se neptám příliš hloupě, kdo je Tom Bombadil?“
„Je,“ řekla Zlatěnka a s úsměvem se zastavila v letu.
Frodo na ní hleděl tázavě.
„Je, jak jste ho viděli,“ řekla v odpověď na jeho pohled. „Je Pánem lesů, vod a kopců.“
„Takže celá tahle zvláštní země patří jemu?“
„Kdepak!“ odpověděla a její úsměv se vytratil. "To by bylo opravdu břemeno," dodala polohlasem, jako k sobě. „Stromy a tráva a všechno, co roste nebo žije v této zemi, patří samo sobě. Tom Bombadil je Pán. Starého Toma nikdo nikdy nepolapil, když chodí po lese, brodí se vodou, skáče po kopcích světlem a stínem. Nezná strach. Tom Bombadil je Pán.“
—J. R. R. Tolkien, Pán prstenů: Společenstvo Prstenu
Tom je svým vlastním pánem, ani Prsten nad ním nemá moc.
Významné teorie o původu Toma Bombadila:
1. Pravděpodobně je Tom Bombadil Maia podobně jako třeba Gandalf.[20]
2. Tom Bombadil však může být též něčím jedinečným, jediným svého druhu. Tomu nepřímo nasvědčuje i Tolkienova poznámka o tajemství.[21]
3. Třetí zajímavá interpretace vychází z odpovědi Zlatěnky na otázku, kdo je Tom Bombadil: „Je.“ (v originále „He is.“) Srovnáním s křesťanským „jsem, který jsem“ a prohlášením Toma „Pánem“ vychází teorie, že Tom je samotným Eru Ilúvatarem. Tolkien však tuto myšlenku jednoznačně popřel.[22]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeden_prsten
Prsten moci, známý též jako Jeden prsten, Vládnoucí prsten, Velký prsten moci nebo Isildurova zhouba, je magický prsten ve fantasy příbězích z J. R. R. Tolkienova světa Středozem.
Prsten moci vytvořil Temný pán Sauron během Druhého věku, aby zvětšil svou moc a získal vládu nad elfy ve Středozemi. V převlečení za Annatara pomohl elfským kovářům v Eregionu v tvorbě Prstenů moci. Sám v tajnosti ukul v Hoře osudu Prsten moci. Protože elfí prsteny byly mocné a ten Sauronův musel být ještě mocnější, aby je mohl ovládat, vložil do prstenu část své vlastní fëa. Tím však riskoval pro případ, že by mu byl prsten odňat nebo zničen.
Ač Prsten moci vypadal jako zlatý, byl prakticky nezničitelný a mohl být zničen jedině vhozením do ohně sopky Hory osudu, ve které byl původně ukován. Na rozdíl od ostatních Prstenů neměl žádný kámen, ale bylo jej možno poznat jednoduchou (ač málo známou) zkouškou: když se zahřál v ohni, rozžhavil se na něm nápis psaný písmeny Tengwar v Černořeči Mordoru s dvojverším:
V překladu Stanislavy Pošustové:
Jeden prsten vládne všem,
jeden jim všem káže,
jeden všechny přivede,
do temnoty sváže.
Když si někdo navlékl Prsten moci, byl částečně „posunut“ z fyzického světa do světa přízraků.[1] Ve filmové trilogii Petera Jacksona Pán prstenů je ten, kdo si Prsten moci nasadil, zobrazen jako ve světě stínů, kde je všechno zdeformováno, ale toto neodpovídá Tolkienově předloze, neboť Bilbo nebo Frodo Pytlík by se jistě o tom zmínili. Kvůli filmu však bylo nutné použít filmový efekt pro svět stínů, ale v knize je zvláště Bilbo evidentně schopen chovat se normálně i s nasazeným prstenem. Přirozenou vlastností Prstenu moci bylo, že pomalu ale nevyhnutelně svého nositele posouval směrem ke zlu, bez ohledu na jeho snahu o opak. Zda to byla záměrná součást magie Jednoho prstenu, nebo pouze vedlejší důsledek jeho zlého původu, nevíme. Sauron by mohl chtít Prsten moci takovou vlastností obdařit, ale nejspíše nikdy nemyslel, že ho bude nosit někdo kromě něj. Z toho důvodu se Moudří, včetně Gandalfa, Elronda a Galadriel, odmítli stát se držiteli Jednoho prstenu i pro svou vlastní obranu, a místo toho rozhodli, že musí být zničen. Otázkou je, jestli byl Prsten moci vyroben jako zbraň pro válku nebo jen na ovládání ostatních prstenů moci. Pravděpodobné je, že to bylo tak napůl. Kdyby ho nosila například Galadriel, možná by ho dokázala použít i jako zbraň. Jisté je to, že v prstenu byla obrovská síla a moc. Prsten moci však nijak nepůsobil na Toma Bombadila. To může být vysvětleno mnoha způsoby (viz článek o Tomu Bombadilovi, který obsahuje několik teorií).
-----------------------------
Prsten moci představuje to, co ostatní bytosti Středozemě poutá v utrpení a Pán prstenů popisuje cestu z toho utrpení ven, která nespočívá v použití moci toho prstenu. Duchovní učitel, kterému se stane miláškem si nevšiml, že je v té dokonalé Blaženosti za mizící osobou napsáno:
Jedno Já vládne všem,
jedno jim všem káže,
jedno všechny přivede,
do temnoty sváže.