Žádné velké tajemno a skrytý záměr v tom podle mne není. Příroda už to tak zařídila, že ho řídí jeho podvědomí, které mu radí, že na Tebe nemá dostatečnou úroveň. Však on se ještě najde nějaký lepší méně upjatý duchovní učitel.
Jednou snad ano, ale nejsem moc trpělivá...
U armina bych spíš než to, že na mne nemá dostatečnou úroveň viděla, že a on to tady i napsal, že nemá smysl se scházet s někým, kdo není připraven vidět v něm Učitele, i kdyby spolu žili, nesejdou se..., jejich srdce se nespojí... tak nějak to napsal a to bude asi ten důvod, no....
No jinak čučím, jak vás to všechny zajímá, ten náš vztah a jak čile přidáváte své myšlenky. Třeba to napomůže tomu, aby se to nějak rozkolíbalo, ten náš vztah, nebo ne, kdo ví...
O tom, že bych chtěla armina jakkoli jako žena svést, tak na to už nemám, ani tělesně, fyzicky, ale hlavně psychicky, páč sex (chtěla jsem napsat, je metlou lidstva stejně jako alkohol, drogy) to vše čisté, posvátné jen kazí a mluvím z vlastní zkušenosti, nedávno prožité a uvědomělé.
Podle mě, jak to vnímám, je něco jiného žít s životním partnerem, manželem a s ním sdílet lože (tam mi to přijde v pořádku, když oba ještě to mají podobně nastaveno, že ano, takto žít ještě chtějí a mohou)
a něco jiného je vztah s duševním, potažmo duchovním partnerem, kde sex opravdu nepatří, už je navíc, už je to jako byste vlili malou skleničku červeného vína do džbánu s průzračnou vodou...
Nedávno jsem se to snažila vysvětlit muži, kterého pro sebe vnímám jako duševního partnera, spíše bratra, to je správné slovo, který to tak ale nevnímá a sex by rád..., nepochopil to, nechápe to...
Kdo z vás nečetl knížku, je to útlounká knížka s názvem V čirém Já, v ní je krásně popsán vztah dívky, ženy, která se hluboce zamilovala do svého Učitele, gurua až tak, že chtěla spáchat sebevraždu, pak utekla z domu, bydlela u něj v ašramu, byla mu každý den na blízku, až došla osvícení..., pěkně se to čte, ale.... ne každému se to takto stává....