Obyvatelé Barmy jsou natolik slušní, že na porušení pravidel většinou neupozorní, v žádném případě to však neznamená, že jim to nevadí a že je to nemusí urážet.

Obyvatelé Barmy jsou natolik slušní, že na porušení pravidel většinou neupozorní, v žádném případě to však neznamená, že jim to nevadí a že je to nemusí urážet.
Nic píše:Tenhle paradox, proč můžu držet zmasakrované dítě v nemocnici za ruku, hladit ho po tváři a prožívat s ním společně štěstí a radost, že bolest mizí a na druhé straně nejsem schopná dívat se na masakr ve filmu, když vím, že to je jen film....
A v čem je zraňující ta moje cesta? Zabíjí neexistující ego.
Trini píše:No, nazdar. Tobě bych dítě nikdy nesvěřila a to jsem ještě nevěděla, jak krutě a sadisticky zacházíš s Honzamem - který je ti "blízký jako vlastní dítě".
...Obyvatelé Barmy dodržují mnoho pravidel slušného chování a to nejen na veřejnosti, ale i v soukromí svých domů. Veškerá témata, předměty a stavby týkající se náboženství jsou pro ně nedotknutelné.
Trička bez rukávů a krátké kalhoty nejsou vhodné, naprosto nepřípustné jsou při návštěvě náboženských nebo posvátných míst.
Nejvyšším a nejposvátnějším místem těla je hlava a nejspodnější jsou nohy, tedy nejen fyzicky, ale i duchovně, a z toho vyplývá několik důležitých pravidel.
Alaja píše:Koukám, že v těch teplých krajinách není žádný problém postavit si vilu s bazénem....jeden šikulka to zvládne levou zadní...
https://www.youtube.com/watch?v=D2x_t9iz4io
honzam píše:Nic píše:Tenhle paradox, proč můžu držet zmasakrované dítě v nemocnici za ruku, hladit ho po tváři a prožívat s ním společně štěstí a radost, že bolest mizí a na druhé straně nejsem schopná dívat se na masakr ve filmu, když vím, že to je jen film....
A v čem je zraňující ta moje cesta? Zabíjí neexistující ego.
Není to paradox. Spočívá to v tom, že ve filmu nemůžeš sama masakrovat a zabíjet, tak Ti to nepřináší to užívání si. Nedokážeš ještě sama vidět, že to zmasakrované dítě je blahem, protože se Ti to líbí. Až si to budeš plně uvědomovat a budeš s tím v jednotě, ta Satananda v Srdci se ještě více prohloubí.
honzam píše: Doopravdy mě vnímá jako svůj chutný rohatý oběd.
Trini píše:Alaja píše:Koukám, že v těch teplých krajinách není žádný problém postavit si vilu s bazénem....jeden šikulka to zvládne levou zadní...
https://www.youtube.com/watch?v=D2x_t9iz4io
Hm...Proč mu nestačí se vyráchat v tom potoce? Že by krokodýlové?
Nic píše:Štěstí a radost dětí v nemocnici, kterou poznávám, je stejná, jako štěstí a radost našich dětí u nás doma. Nejspíš je to proto, že děti ještě tolik nelpí na svém egu, tudíž ani na svých zraněních a křivdách a nemají problém radovat se ze života a snadno i být nezávisle na představách minulosti a strachu z budoucnosti šťastné.
Nic píše:honzam píše: Doopravdy mě vnímá jako svůj chutný rohatý oběd.
Ty si rád fandíš, viď?
Jana píše:Třeba vůbec nejde o slávu a věhlasnost, které dosáhl Buddha, třeba spíš naopak jde o pokoru, kdy naše sobectví a pýcha, která něco chce a něco nemá ráda, zmizí.
Nic píše:Je zajímavé, že je možné vidět jako hrozné, když se někde píše o tom, kdo si jak uvědomuje cestu Buddhy,
honzam píše:Nic píše:Štěstí a radost dětí v nemocnici, kterou poznávám, je stejná, jako štěstí a radost našich dětí u nás doma. Nejspíš je to proto, že děti ještě tolik nelpí na svém egu, tudíž ani na svých zraněních a křivdách a nemají problém radovat se ze života a snadno i být nezávisle na představách minulosti a strachu z budoucnosti šťastné.
Spíš proto, že děti se neumějí bránit jako dospělí a dají se snáz formovat k obrazu Tvému. Nemají takový problém přijmout cizí vidění světa. Prostě je můžeš snáz "podělat" než člověka, který už má za sebou nějaké životní zkušenosti. Ideální pro indoktrinaci satanismem a narcismem.
honzam píše:Nic píše:Štěstí a radost dětí v nemocnici, kterou poznávám, je stejná, jako štěstí a radost našich dětí u nás doma. Nejspíš je to proto, že děti ještě tolik nelpí na svém egu, tudíž ani na svých zraněních a křivdách a nemají problém radovat se ze života a snadno i být nezávisle na představách minulosti a strachu z budoucnosti šťastné.
Spíš proto, že děti se neumějí bránit jako dospělí a dají se snáz formovat k obrazu Tvému. Nemají takový problém přijmout cizí vidění světa. Prostě je můžeš snáz "podělat" než člověka, který už má za sebou nějaké životní zkušenosti. Ideální pro indoktrinaci satanismem a narcismem.
https://www.ikoktejl.cz/lide/barma-budd ... o-duchove/
...Druhý den brzy ráno nasedám na břehu řeky Izravádí do lodi, která mě odveze do Baganu, starého hlavního města a nejkrásnějšího archeologického naleziště Barmy, kde také v 11. století začala moderní historie víry v náty. V té době zde panoval sjednotitel Barmy, král Anawratha, který chtěl základy své nové říše postavit na doktrínách teravádového buddhismu, přivezeného z dobyté monské říše.
Bojoval s existujícím animismem, vírou v duchy. Když se mu ho ale z lidových tradic vykořenit nepodařilo, rozhodl se jej raději do nového náboženství zařadit. Vybral 36 nejvýznamnějších duchů a ustavil jim jako „šéfa“ Thagyar Min, bytost odvozenou od starého hinduistického boha Indry, který je v buddhistické mytologii podřízený Buddhovi. A tak bylo jasno – Buddha je bůh nejvyšší a náti jsou jeho spirituální pomocníci.
Panteon 37 nejvyšších nátů existuje v Barmě dodnes. Kromě toho jsou ale i tisíce dalších, ochránci chrámů, vesnic, lesů, silnic atd. a prakticky po celé zemi narážíte na jejich svatostánky. Asi nejbizarnější je ale jejich přítomnost přímo na půdě každé buddhistické stupy, nejposvátnější baganský svatostánek Švezigon nevyjímaje. Barmánci se sem přijdou pomodlit, několikrát obkrouží hlavní stupu, a pak spolehlivě zaplují do vedlejšího pavilonu určenému jednomu z nátů.
Mezi nejoblíbenější patří ochránce Bobogyi, který je vždy bez výjimky obklopen hromadami mís s banánem a kokosem a ověšen barevnými šálami. „Proč se lidé chodí modlit k nátům, když mají hned vedle Budhu,“ snažím se zjistit od mé kolegyně Jiji. „Buddha je příliš abstraktní, navíc si lidé myslí, že jej zajímají především budoucí životy. Samozřejmě, modlí se k němu, ale když potřebují pomoct se životem současným, chtějí auto, lepší práci nebo lásku, jdou za náty. Věří, že ti je vyslyší, a když se tak stane, přinesou jim jako díky banány s kokosem. Pokud to bylo opravdu velké přání, musí být kokos pozlacený,“ vysvětluje pravidla obchodu.
....
Ani průběh ceremonie není pro našince zcela pochopitelný. Na pódiu je hned několik médií nat kadaw, silně nalíčených travestitů, kteří se klaní plastovým modlám. V určenou chvíli jeden z nich vstane a tanečními nebo teatrálními pohyby projde uličkou na druhou část místnosti, a pak zase zpět. Podle toho, kterého náta představuje, má nat kadaw rekvizity – meč, kterým mává nad hlavou, peří nebo vějíře bankovek.
Někdy se zastaví na druhé straně uličky a od místních přebere obětiny ve formě mís s banány a kokosem nebo finanční dary. Oblíbenou pasáží je, když drobné bankovky z darovaných peněz rozhazuje zpět mezi diváky, kteří se o ně perou jako malé děti. Sekvence se stále opakuje, nat kadaw tančí z jedné strany na druhou, bere dary, hluk hudby neustává. Zhlédnu tedy několik koleček a přesycena dojmy táhnu Kyaw Mina ven.
„Co to celé znamenalo?“ ptám se už v klidu teplé noci. „Do každého z médií se vtělil jiný nát, lidé jim potom nosili obětiny, aby si je usmířili, podplatili nebo poděkovali za služby, které jim prokázali. Velká část ceremonie je také show, má lidi pobavit, při hudbě si můžou zatancovat, zkrátka, jako bys šla do divadla nebo na cirkus.“ říká Kyaw Min.
„A proč se nátové vtělují zrovna do travestitů?“ „To je nový zvyk. Nátové jsou duchy mužů i žen, takže s travestity je to zkrátka praktičtější, umějí dobře zahrát obě pohlaví. Navíc si takto homosexuálové našli ceněné uplatnění v tradiční společnosti, která by je jinak zařadila až na dno svého žebříčku,“ ještě upřesňuje, když se vracíme do hotelu v Mandalay.
.....
.
armin píše:honzam píše:Já tady naopak píšu o dobrovolném zatracení a vydání sebe sama mučení a utrpení. Něco jako nastavení druhé tváře z lásky, ale dotažené až k přijetí Ďábla na poušti jako Ďábla. Pro mě samotného to má hlavně význam překročení systému cukru a biče, na kterém funguje živá bytost v této realitě. Je to můj způsob překročení té role podmíněné blahem a utrpením.
Tohle je součástí praxe jedné z tibetských tajných nauk tantrických "Stezka mystické oběti" - Joga podrobení nižsího já.
honzam píše:Armine, tohle mě nijak neoslovuje. Nelibuji si v takových zvrácenostech.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků