armin píše:To si vymyslel honzam. Já jsem sem jen nahlédl a vidím, jak tady někdo (honzam) píšehonzam píše:Nirvána je v principu trvání tohoto okamžiku bez sebe sama, bez směřování k blaženosti, bez návratu k ní a bez její existence.
To mám nejradši, když někdo píše, co je Nirvána, podobně jako když někdo píše, jak to má probuzený, když probuzený není. Tak jsem na to patřičně zareagoval. Ani jsem si nevšiml, že komunikuje s tebou.
Když tak, mohl honzam napsat - "Nirvána je podle mne ..." a ne "Nirvána je...."
Pojem Nirvána definoval Buddha. Nějakými novými definicemi, co je v "principu" Nirvána, se ten čistý pojem akorát degraduje, překrucuje a to není k ničemu dobré.
Píšeme do části fóra úvahy a zamyšlení, a tak píšu, co si myslím o Buddhovi a nirváně a jak se tahle moje myšlenka objevuje v křesťanském příběhu o nebi a pekle, na který odkázala Eva Nada. Rád bych viděl definici nirvány podepsanou Buddhou, kterou si každý může ihned ověřit jako pravdivou.
Moje definice je: blaženost 1 + utrpení (-1) = forma je prázdnota 0
Myslím si, že nirvána není advaitovým poznáním své vlastní podstaty velkého JÁ, a že existují dvě různé podoby ukončení rození se do fyzické reality. Dál si myslím, že prázdnota forem včetně osoby a osobnosti neznamená jejich vymazání. Je to popis mysli osvobozené od prožitků blaha nebo utrpení, mysl má takový prázdný charakter po zániku toho velkého advaitového JÁ a zdroje advaitového blaha, proto také buddhismus učí o bezpodstatnosti jevů oproti advaitovému učení o jejich původu v JÁ.
Tedy tu čistotu špiní míchání s advaitou a poznáním své vlastní trvalé podstaty - Boha a míchání s věčným blahem. Buddha učil o poznávání původu utrpení, o poznání ďábla Máry a o osvobození mysli z proměn utrpení a blaženosti.