Vostalpetr píše: Zkus schválně, jestli je možné být sám na sobě závislý, když si nic o sobě nemyslíš.
.........................................................................................................................................................
No staneš se na tom závislá,
takže si v jednom kuse budeš myslet že si nic nemyslíš,
proto tady furt meleš hovadinu že si nic nemyslíš,
přitom vymýšlíš jednu kravinu za druhou....
Stručně řečeno, zacykluješ se a totálně zblbneš....
Nemusím zkoušet to, co znám a vím jak to funguje.....
Ale klidně si s tebou zacykluju to tvoje kolečko "nemyšlení"...
To je krásné, že by ses nebál si zacyklovat.
Jenže cykluj něco, co je prázdné.
Drtikol začínal tím, že se rozhodl uvolnit od negativních myšlenek, což je při troše nadhledu realizovatelné.
Jenže ono je to mnohem jednodušší.
Je možné prohlédnout, že mysl je prázdná. Tohle je vlastně ono Probuzení ze snu mysli. To odbourá veškerou připoutanost k ní. Na čem bys mohl být připoutaný, závislý, když to není NIC ?
I když se to jeví, jako že všichni žijeme v jednom světě, každý má svůj vlastní svět, někdo žije ve světě, kde se cítí být pruzen, jiný ve světě, kde je nuděn, někdo prožívá peklo, jiný ráj.
Abrahám i Osho učí, že je možné si vybrat.
Jedna žena vyprávěla Nisargadattovi Maharadžovi o tom, co vidí ve světě, kolik utrpení a bojů, násilí, zloby a chamtivosti, a jak se s tím vším ona sama v sobě potýká. Ptala se ho, jak se s takovým světem vyrovnáva on, a jí odpověděl:
"To je váš svět. Já ve vašem světe nejsem. Ten váš svět ani neznám. V mém světe nic takového není."
Je možné věnovat pozornost a rozvíjet myšlenky negativní, mít mysl plnou hrůzných představ. Je možné snít o krásných věcech, myslet pozitivně. Ale i to druhé vyžaduje úsilí a námahu.
A je možné si dát od toho všeho dovolenou, relax a klesnout do ticha v nitru a nic si o ničem nemyslet. Být svobodný od všeho. A tady je možné ochutnat, že samotné bytí s prázdnou myslí, s prázdnou hlavou, je láskou, je radostí, je blahem. A odtud, z toho ticha za myslí je jasné, že mysl není ničím, co by na tohle mohlo mít vliv. Mysl není ničím skutečným, co by mohlo to ticho v nitru narušit.
Ona síla Bytí může být probuzená a klidně může zůstat i přemýšlení láskou. Přirozenost si dělá to svoje. Může tady být sen mysli i svět se svým projevem a nijak si to s tím tichem v nitru nepřekáží.
Naopak, všechno je prozářené tou krásou Ticha.
A Ty máš možnost tohle, co čteš, vnímat z tohohle Ticha, kde si o ničem nic nemyslíš, kde není nic, koho by jakákoliv slova mohla něčím zasáhnout. A vnímat tu krásu a lehkost.
A vůbec nevadí, když se rozhodneš o těchhle slovech přemýšlet a z toho Ticha, aniž bys ho opustil, na ně reagovat.
Ono je to ještě drobátko jinak.
Je možné zůstávat tím Tichem, ze kterého se objeví vlna projevu a zase v něm mizí.
Může tu být rozhovor, projev.
A šmak Bytí nic neruší.