Boží království

[Alaja]

Já hinduismus nějak nemusím...takže tu ani nehodlám rozebírat co je atma nebo brahma.....prostě jsem ani krišnovcům dosud nepřišla na chuť...

[Trini]

Atman vnímám jako "něco". Jako vydělenost. Resp. PROJEVENO. Řekněme v řeči Trini - bytost.

Brahman vnímám jako Bytí. Celek. Jednotu. Žití.

Jsou to indické pojmy ze sanskritu, takže jde o to, pro co je Indové používali/používají a ne, co si pod nimi my Evropané představujeme.

Takže se u každé knihy podívám, jak to vysvětluje glosar, a potom vím, o čem se tam bavěj. Oni jsou totiž rozdíly i mezi těmi indickými knihami - rozhovory s Ramanou, Nisargadattou nebo krija joga. Pokud vím, tak atman může být výraz pro duši. Ale podle mne duše není bytost. Bytost má duši a tělo.



P.S. Nebo bytost je duší a tělem. Na tom vždy trvali Jehovovi světci: Že člověk nemá duší, nýbrž je duší.

[Trini]

Já hinduismus nějak nemusím...takže tu ani nehodlám rozebírat co je atma nebo brahma.....prostě jsem ani krišnovcům dosud nepřišla na chuť...

Ale nirvikalpa, savikalpa od nich používáš.

[Trini]

763.

Tazatel: Říkáte, že každý člověk má v sobě toto absolutní Já. Dobrá, ale pak by to znamenalo, že Já musí mít nějaký tvar, když je jich tolik?

E. Tomáš: Nikoli, absolutní Já je bez tvaru a je jak jedno, tak mnohé.

Tazatel: Není to paradox?

E. Tomáš: Ano, je to paradox. Ale duchovní nauky se hemží paradoxy, na to si musíš zvyknout.

Tazatel: Proč je tomu tak?

E. Tomáš: Pro různost úrovní, o kterých se jedná.

.......................................................................................................................................................................................................

V tomto rozhovoru je výraz "absolutní Já" pro co? - Atmana, Brahmana, Ramanovo The Self, Nadjá, Absolutno, duši, individualitu, bytost.....?

[Trini]

853.

Tazatel: Je jen jedno Nadjá, nebo je jich tolik, kolik je lidí?

E. Tomáš: To záleží na tvém stanovisku. Jestliže se ztotožníš s Nadjá, pak je jen jedno. Jestliže se ale ztotožnuješ dosud s tělem, pak je jich tolik, kolik je těl. Myslím, že jsme již o tom kdysi mluvili.

Tazatel: Se mnou ne. Zajímalo by mne, proč tomu tak je?

E. Tomáš: Ztotožnění s Nadjá je univerzální, to znamená, že v něm končí pocit duality, a proto je zažíván jen pocit Jednoty. Pojem individuality je tu úplně likvidován, tak jakápak mnohost a rozlišenost?

[Lída]

763.

Tazatel: Říkáte, že každý člověk má v sobě toto absolutní Já. Dobrá, ale pak by to znamenalo, že Já musí mít nějaký tvar, když je jich tolik?

E. Tomáš: Nikoli, absolutní Já je bez tvaru a je jak jedno, tak mnohé.

Tazatel: Není to paradox?

E. Tomáš: Ano, je to paradox. Ale duchovní nauky se hemží paradoxy, na to si musíš zvyknout.

Tazatel: Proč je tomu tak?

E. Tomáš: Pro různost úrovní, o kterých se jedná.

.......................................................................................................................................................................................................

V tomto rozhovoru je výraz "absolutní Já" pro co? - Atmana, Brahmana, Ramanovo The Self, Nadjá, Absolutno, duši, individualitu, bytost.....?

Jedno staroindické podobenství přirovnává Absolutní Já k nekonečně velkému Oceánu:

Oceán vytváří ze sebe různé vlny, vlny se můžou vzpínat nebo napadat ostatní vlny, ale skutečnou podstatou všech vln je Oceán.

Podstata vlny v tomhle podobenství = Atma (Self, Nadjá), nekonečně velký Oceán v tomhle podobenství = Brahma

[Lída]

PS. Ztotožnění s Nadjá v tomhle podobenství znamená, že vlna sebe samu vnímá jako aspekt oceánu, ne jako něco, co existuje samostatně a odděleně od ostatních vln.

E. Tomáš: Ztotožnění s Nadjá je univerzální, to znamená, že v něm končí pocit duality, a proto je zažíván jen pocit Jednoty. Pojem individuality je tu úplně likvidován...

[Trini]

PS. Ztotožnění s Nadjá v tomhle podobenství znamená, že vlna sebe samu vnímá jako aspekt oceánu, ne jako něco, co existuje samostatně a odděleně od ostatních vln.

E. Tomáš: Ztotožnění s Nadjá je univerzální, to znamená, že v něm končí pocit duality, a proto je zažíván jen pocit Jednoty. Pojem individuality je tu úplně likvidován...

Ahoj, Lído! To je bezva, že jsi tady!

Vidím to trochu jinak. Koncem individuality podle mne končí i pocit sebe jako vlny. Žádné vlny = konec mnohosti.

E. Tomáš: Ztotožnění s Nadjá je univerzální, to znamená, že v něm končí pocit duality, a proto je zažíván jen pocit Jednoty. Pojem individuality je tu úplně likvidován, tak jakápak mnohost a rozlišenost?

[Lída]

Koncem individuality podle mne končí i pocit sebe jako vlny. ¨

Ano, pocit sebe coby vlny zmizel, vnímá se pak cokoliv, co se děje, tedy i vlastní pohyb jako aspekt - pohyb Oceánu.

Je to opravdu pozoruhodná zkušenost (říká domnělá vlna domnělé vlně )

[Trini]

Koncem individuality podle mne končí i pocit sebe jako vlny.

Ano, pocit sebe coby vlny zmizel, vnímá se pak cokoliv, co se děje, tedy i vlastní pohyb jako aspekt - pohyb Oceánu.

Je to opravdu pozoruhodná zkušenost (říká domnělá vlna domnělé vlně )

Ju, povídat si mohou jen jáčka (více či méně pročištěná či nepročištěná ega).


857.
Tazatel: Jak mohu poznat, že vše je Absolutno? (Myšlena Světová mysl)

E. Tomáš: Nejdříve poznej pravé Já tvé vlastní bytosti a upevni se v Něm. Až to provedeš, shledáš, že je neosobní, tudíž nekonečné a že je nejen tvým nejvyšším Jástvím, ale též Jástvím celého světa.


....................................................................................................

Problematické je, když někdo po přečtení (bez praktikování návodu) dojde k přesvědčení, že jeho Jáství je Jástvím celého světa. Teprve praktikováním návodu se objeví ta neosobnost Jáství = tedy už žádné "moje" nejvyyšší Jáství.

[armin]

Všimněte si děvčata, že se mluví o pocitech a stanovisku.

"pocit sebe coby vlny zmizel, vnímá se pak cokoliv, co se děje, tedy i vlastní pohyb jako aspekt - pohyb Oceánu"

"Koncem individuality podle mne končí i pocit sebe jako vlny. Žádné vlny = konec mnohosti."

"Tazatel: Je jen jedno Nadjá, nebo je jich tolik, kolik je lidí?
E. Tomáš: To záleží na tvém stanovisku. Jestliže se ztotožníš s Nadjá, pak je jen jedno. Jestliže se ale ztotožnuješ dosud s tělem, pak je jich tolik, kolik je těl."
atd.

Individualita může zažívat různé pocity a vnímat realitu z různých stanovisek. Může mít dokonce pocit, že sama neexistuje, že neexistují druhé bytosti, že vše je naprogramované, že má svoji svobodnou vůli, že nemá žádnou svoji vůli atd.
Mysl je mocná čarodějka.
Je dobré si uvědomovat, že mysl má tuto tendenci a to je možné si uvědomovat jen pokud na žádném z konceptů, na žádném stavu, na žádném poznání neulpíme tj. nic z toho nepovažujeme za jediné skutečné. Jsou to všechno jenom formy téhož. Ale ne toho "téhož", co si představujeme nebo to nějak nazveme. Když si "to" představujeme nebo "to" nazveme nebo to dokonce víme (!), uzavřeme si k tomu neznámému cestu.

Naopak neulpívání, neztotožňování se otevírá pokračování cesty "oblastmi", které není v lidských silách ani popsat, ani si představit ani zažít, pokud se s nějakým pocitem či stavem (nejlépe "nejvyšším") ztotožníme.

Pan Tomáš šel po své cestě stále dál do posledního dechu, i když by se mnohým zdálo, že už není kam dál jít. Dokonce to někteří považovali za důkaz, že vlastně nerealizoval (hlupáci)
Dá se jít, ale jen když se všech konceptů a zdánlivě dosaženého pustíme, nejlépe když se ničeho ani nechytáme...

[Lída]

K mylnému sebeztotožnění osobního já s nekonečným Bytím může znovu dojít i po dočasném zažití stavu neosobního Bytí.

Na to nás upozorňovali i Tomášovi, učili nás (u nich na chatě, nejen ráno a večer při meditaci, ale i při všech činnostech, při práci na zahradě i v kuchyni) pozorně rozpoznávat jakékoliv svoje neuvědomované ulpění na nějaké i "sebeduchovnější" aktivitě osobního já. Když se někdy něco takového stalo, Míla - která byla jasnovidná a tohle velmi rychle rozpoznala, tak i když dotyčný nic neřekl, okamžitě mu to otloukla o hlavu; takže měl vlastně štěstí. A proto, jak píše Miroslav, který byl taky jejich žákem,

Pan Tomáš šel po své cestě stále dál do posledního dechu, i když by se mnohým zdálo, že už není kam dál jít.

Prožitkem, dočasnou zkušeností Nad-já se totiž nerozpustí všechny zbývající sklony osobního já, uložené v podvědomí, a pokud člověk nemá Mistra, který by ho na to upozornil, může nastat i mnohaleté ulpívání osobního já na představě,

že jeho Jáství je Jástvím celého světa.

Tomášovi by asi o tom řekli něco podobného, jako řekl jejich žák Saša Hendruk: že je to neštěstí.

Ze všeho je ale možné se poučit

[Trini]

Individualita může zažívat různé pocity a vnímat realitu z různých stanovisek. Může mít dokonce pocit, že sama neexistuje, že neexistují druhé bytosti, že vše je naprogramované

nebo že to rozhodně není naprogramované. Tohle všechno, co právě píšeš, je to, jak to jako individualita zažíváš a cítíš, takže bych to nebrala, až tak vážně. "Nevím" by ti slušelo lépe, než neustále poučovat a varovat druhé z pozice své individuality.

Individualita existuje, ale je neskutečná - podle E. Tomáše.

že má svoji svobodnou vůli, že nemá žádnou svoji vůli atd.
Mysl je mocná čarodějka.
Je dobré si uvědomovat, že mysl má tuto tendenci a to je možné si uvědomovat jen pokud na žádném z konceptů, na žádném stavu, na žádném poznání neulpíme tj. nic z toho nepovažujeme za jediné skutečné.

Pokud tím myslíš "moje/naše" poznání, tak s tebou souhlasím. Konečné Poznání není ničí, je nepopsatelné, a není snadné se v něm upevnit. (Pokud je o to vůbec zájem. ) Věčné, trvalé odevzdání se.

Pan Tomáš šel po své cestě stále dál do posledního dechu

Tak bych to nenazvala, že šel po cestě. Ale upevnoval se v Poznání, neustále prohluboval a prohluboval upevnění. V upevnění Poznání absolutně vynikal Ramana a pochybuji, že to kdy kdo na zemi ještě dosáhne. Při zavřených očích nirvikalpa, při otevřených savikalpa. Duchovní velikán.
Po smrti je to prý pro úspěšné duchovnáky podstatně snažší - tvrdili jak Ramana, tak E. Tomáš.

[Trini]

Od Vostalpetra:

Paradoxní logika neslouží k popisování nějakých úrovní,
ale právě proto aby se toto nedělalo,
a aby se tedy vůbec nic nepopisovalo
a to nejen to "neposatelné Tao" ale ani "duchovní cesta"

Paradox slouží především k tomu, aby se neblblo a ne k tomu aby se svatě blblo,
páč někdo "ví" jak na to...

[Lída]

[Alaja]

V upevnění Poznání absolutně vynikal Ramana a pochybuji, že to kdy kdo na zemi ještě dosáhne. Při zavřených očích nirvikalpa, při otevřených savikalpa. Duchovní velikán.

Ty dva pojmy - savikalpa a nirvikalpa - používám, protože lépěji vystihují to, o čem mluvím.
Ale to tvrzení, že při zavřených očích je to nirvikalpa a při otevřených očích savikalpa, je prostě naprosté nepochopení, omyl.....přímo blábol.

Savikalpa - ať už při otevřených či zavřených očích...značí, že je vidět ono čiré světlo Univerza ...ale vědomí člověka dosud "stojí" na "hranici".
Nirvikalpa ...to je něco jiného -vědomí člověka je pohlceno vědomím Univerza, už nestojí na "hranici", ale hranice" je překročena, hmotný svět mizí a v vnímání je přítomen jen "svět" nehmotného Univerza.

Asi tak, zkráceně, bych to popsala já....prostě se jedná o dva odlišné stavy vědomí.



Na "pocity" v denním vědomí (a i v savikalpě) moc nedám. A když už, tak si je zkusím vyzkoušet, zda jsou opravdové. Takže - když mám, nedej bože, pocit, že jsem "bůh"...tak si to snažím vyzkoušet, zda fungují ty boží skutky.....a hned vidím, jestli ty pocity jsou opravdové, nebo ne....


Důvěřuj...ale pořádně prověřuj...

[Trini]

Ale to tvrzení, že při zavřených očích je to nirvikalpa a při otevřených očích savikalpa, je prostě naprosté nepochopení, omyl.....přímo blábol.

Kdepak, Ramana tak přesně popisuje svůj stav. A tohle nesmírné prohloubení, upevění, hluboce obdivuji. To těžko kdo ještě na zemi dosáhne.

[Alaja]

Ale to tvrzení, že při zavřených očích je to nirvikalpa a při otevřených očích savikalpa, je prostě naprosté nepochopení, omyl.....přímo blábol.

Kdepak, Ramana tak přesně popisuje svůj stav. A tohle nesmírné prohloubení, upevění, hluboce obdivuji. To těžko kdo ještě na zemi dosáhne.

Jak jsem si všimla, tak třeba i p. Vacek učí meditovat...savikalpu pouze při otevřených očích... takže je mu asi savikalpa při zavřených očích neznámá...
Pak se nelze divit, že je savikalpa při zavřených očích považována za nirvikalpu...

[Alaja]

Mám dojem, že žáci duchovních mistrů mohou mylně považovat stav rozostřených nezavřených očí za savikalpu.....dá se to ověřit, když ty oči zavřou......a nejlíp ve tmě....

[Trini]

Ale to tvrzení, že při zavřených očích je to nirvikalpa a při otevřených očích savikalpa, je prostě naprosté nepochopení, omyl.....přímo blábol.

Kdepak, Ramana tak přesně popisuje svůj stav. A tohle nesmírné prohloubení, upevění, hluboce obdivuji. To těžko kdo ještě na zemi dosáhne.

Jak jsem si všimla, tak třeba i p. Vacek učí meditovat...savikalpu pouze při otevřených očích... takže je mu asi savikalpa při zavřených očích neznámá...
Pak se nelze divit, že je savikalpa při zavřených očích považována za nirvikalpu...

Ramana byl při otevřených očích v savikalpě a když je zavřel, tak byl okamžitě v nirvikalpě. To zase není až tak udivující, když byl dlouhá leta v neustálem ponoření a mlčení.



P.S. Pro normálního duchovnáka je zřejmě zcela nepochopitelné, že se někdo pouhým zavřením očí dostane okamžitě do nirvikalpy.