Koho zabíjí koronavirus nejvíc? Oxford zveřejnil dosud největší studii rizikových faktorů
Vědci z univerzity v Oxfordu provedli doposud největší studii, která se zabývá rizikovými faktory v souvislosti s onemocněním covid-19. Ačkoliv nepřináší žádné průlomové objevy, potvrzuje závěry menších studií, které probíhaly v posledních měsících po celém světě.
Studie oxfordských vědců je zatím největší svého druhu. Vědci analyzovali podrobnosti zhruba 11 tisíc úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 a porovnávali je s více než 17 miliony zdravotních dat anonymních pacientů.
Závěry studie nepřinesly žádné bombastické objevy, potvrdily ale předchozí závěry z menších studií. Potvrdilo se, že nejrizikovějšími skupinami jsou zejména muži, černoši, senioři nad 80 let či lidé trpící dlouhodobými zdravotními problémy.
Výsledky studie ukázaly, že pokud se novým virem nakazí černoch, je o 48 procent pravděpodobnější, že v souvislosti s nákazou zemře, než pokud se nakazí běloch. Dalšími rizikovými skupinami jsou potom Indové, Pákistánci a Bangladéšané. Ti mají oproti bělochům až o 44 procent vyšší šanci, že nákaze podlehnou.
Studie, která byla ve středu zveřejněna v prestižním časopise Nature, rovněž srovnala riziko úmrtí na covid-19 mezi muži a ženami. Ze závěrů vyplývá, že muži mají o 59 procent větší pravděpodobnost úmrtí na covid-19 než ženy.
Další silně ohroženou skupinou jsou diabetici. Riziko úmrtí na covid -19 u nich značně kolísá a oproti zdravým lidem je pravděpodobnost větší o 31 až 95 procent v závislosti na vážnosti stavu.
Jak už naznačovaly výsledky předchozích studií, většina dlouhodobých zdravotních problémů zvyšuje riziko úmrtí na covid-19. Ať už se jedná o kardiovaskulární onemocnění, respirační problémy, obezitu, rakovinu, nemoci jater a ledvin či poruchy imunity, riziko roste v závislosti na vážnosti zdravotních problémů.
Narozdíl od drtivé většiny dlouhodobých zdravotních problémů nejsou podle studie vnímáni jako riziková skupina lidé trpící hypertenzí (vysokým krevním tlakem).
https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... u-40330176
Lidem, kteří se uzdravili z covidu, hrozí poškození mozku
Experti z University College London varovali před množícím se počtem případů neurologických onemocnění souvisejících s nemocí covid-19. Výzkumníci varovali, že by si lékaři u uzdravených pacientů měli dávat větší pozor na možný výskyt mozkové mrtvice, encefalitidy či jinak poměrně vzácného onemocnění ADEM (akutní diseminovaná encefalomyelitida).
Studie vedená neurologem Michaelem Zandim z UCL a publikovaná v odborném neurologickém časopisu Brain zkoumala 43 pacientů s nemocí covid-19 ve věku od 16 do 85 let, u kterých se vyskytly neurologické potíže, se kterými byli léčeni v londýnské Národní neurologické a neurochirurgické nemocnici.
„Identifikovali jsme větší než očekávané množství případů s neurologickými příznaky, jako například zánět mozku, a ne vždy jejich potíže korelovaly se závažností příznaků respiračních,“ uvedl Zandi.
Se svým týmem objevil Zandi 10 případů přechodné mozkové dysfunkce s deliriem, osm případů mozkové mrtvice a osm případů, u kterých došlo k poškození nervů. Tým zaznamenal rovněž 12 případů zánětu mozku, v devíti případech pak šlo o relativně vzácné onemocnění ADEM.
Jedná se o autoimunitní onemocnění mozku nebo míchy, které se vyskytuje po akutních virových onemocněních zejména u dětí. Zandi uvedl, že normálně se v nemocnici u dospělých setkávají s jedním případem měsíčně, během vrcholu pandemie to však byl nejméně jeden dospělý týdně.
Lékaři by si měli dávat pozor na neurologické příznaky
U žádného zkoumaného pacienta nebyl v mozkomíšním moku detekován koronavirus SARS-CoV-2. Vědci proto soudí, že neurologická onemocnění mohou být způsobena onemocněním covid-19 nepřímo. Přesněji řečeno, mohou být způsobena imunitní reakcí organismu.
„Vzhledem k tomu, že onemocnění covid-19 je s námi teprve v řádu měsíců, nemusíme ještě přesně vědět, jaké dlouhodobé následky může způsobit,“ říká spoluautor studie Ross Paterson z Neurologického institutu při UCL.
Lékaři by si podle autorů studie měli být vědomi možných neurologických následků nemoci, protože včasná diagnóza u těchto onemocnění významně zvyšuje možnost uzdravení.
„Zda uvidíme epidemii mozkových onemocnění velkých rozměrů, jako se tomu stalo s Encephalitis lethargica po španělské chřipce, teprve uvidíme v budoucnu,“ uvedl Zandi.
Onemocnění ve stínu španělské chřipky
Na mysli měl onemocnění, kterému se též říká von Economova encefalitida, kterou poprvé popsali neurolog Constantin von Economo a patolog Jean-René Cruchet. Příčina tohoto onemocnění doposud není známa, objevila se však na konci 1. světové války zejména v USA.
Jedním ze základních příznaků byly různé poruchy spánku, horečnaté stavy a malátnost. V letech 1916 až 1927 onemocnělo touto chorobou přes pět milionů lidí, třetina z nich zemřela.
Ti, co pandemii přežili, trpěli většinou rozličnými trvalými následky, od poruchy osobnosti po deprese, apatie či fóbie. Nezřídka k vidění byla i závažná forma katatonie, kdy je pacientovo vědomí utlumené, a i když je člověk schopen některých složitých činností, není schopen mluvit a nepohybuje se vůbec nebo velmi špatně.
Řada lékařů se domnívala, že šlo o nemoc způsobenou španělskou chřipkou, jejíž viry se dostaly do nervového systému. Dnes mezi vědci převládá názor, že šlo spíše o autoimunitní reakci na streptokokovou infekci
https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... _campaign=
Indie má lék na covid-19
Indické úřady povolily lék Itolizumab domácí společnosti Biocon pro léčbu mírných až vážných dýchacích obtíží včetně těch, způsobených covidem-19.
„Kontrolní studie s náhodným výběrem ukázala, že všichni pacienti, jimž byl podán itolizumab, reagovali pozitivně a zotavili se,“ řekla šéfka Bioconu. V kontrolní skupině, jejímž členům lékaři podali placebo, několik lidí na následky covidu-19 zemřelo.
Itolizumab, používaný i na lupénku, by mohl být jedním z prvních ověřených léků na nemoc. Podle nedávné britské studie prokázal účinek také kortikoid dexametazon s protizánětlivým působením, který se používá například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách.
V Indii přibývá nakažených po desetitisících. Ti tak činí 12 procent všech nově nakažených po světě, poznamenal deník Hindustan Times. V neděli jich za posledních 24 hodin země zaznamenala dalších bezmála 29 tisíc. Celkem se nakazilo už 850 tisíc Indů, z nichž téměř 23 tisíc zemřelo.
Od 1.9. se prý vrací zpátky roušky.
Nevíte někdo, kam je máme vracet?
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/tur ... HssvxHjUu8
Turkmenistán zakázal slovo koronavirus. Kdo ho použije na veřejnosti, může být zatčen
Úřady autoritářského Turkmenistánu zakázaly používat slovo koronavirus. Nesmí se objevit na stránkách a v relacích státních médií, ale ani ve zdravotnických brožurkách distribuovaných ve školách či nemocnicích. Kdo zakázané slovo použije na veřejnosti, může být zatčen. S odvoláním na turkmenská nezávislá média o tom informovala organizace Reportéři bez hranic.
Nepříjemnosti s policií si v ulicích turkmenských měst vyslouží také ti, kteří nosí roušky, uvádí reportér rozhlasové stanice Azatlyk, která je turkmenskou pobočkou Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.
„Odmítnutí informovat jenom poškodí turkmenské obyvatele,“ uvedla organizace Reportéři bez hranic na svých stránkách. Prezident Gurbanguli Berdymuhamedov krokem podle organizace dostál své autoritářské pověsti.
Turkmenské úřady i přes neochotu mluvit o koronaviru zavádějí některá bezpečnostní opatření. Na vlakových a autobusových zastávkách lidem měří teplotu, v bankách a na jiných místech s velkou koncentrací lidí rozdávají vlhčené ubrousky. Berdymuhamedov v půlce března svým krajanům nařídil, aby své domovy vykouřily dýmem ze stepní byliny harmala.
Turkmenistán se podle místních úřadů řadí mezi zhruba dvě desítky zemí, které dosud neevidují žádný případ nákazy koronavirem. Turkmenská nezávislá média, která jsou v zemi blokována, však o nulové bilanci pochybují.
Středoasijská země s téměř šestimilionovou populací mimo jiné sdílí jižní hranici s Íránem, který se stal ohniskem nákazy na Blízkém východě. Teherán k dnešku eviduje okolo 45 tisíc nakažených a bezmála 3000 mrtvých.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků