Duchovní cesta

[armin]

No, právě. A ty si samozřejmě o sobě myslíš, že jsi ten zkušenější. Ale klidně si to mysli, tím víc na sebe prozradíš, co si sám vůbec neuvědomuješ.

No alespoň mně pak může někdo upozornit na to, co si neuvědomuji.

[Trini]

A jak jste na tom se svými "učiteli" vy?

Můj "milovaný učitel" byl především praktik. Proto byl pro mne ideální. Jeho rady byly pro každodenní život - jejich praktikování mi velmi pomohlo.

[Trini]

No, právě. A ty si samozřejmě o sobě myslíš, že jsi ten zkušenější. Ale klidně si to mysli, tím víc na sebe prozradíš, co si sám vůbec neuvědomuješ.

No alespoň mně pak může někdo upozornit na to, co si neuvědomuji.

Tím ve skutečnosti míníš, že by si ostatní měli uvědomovat, na co je ty upozornuješ. Že by oni měli přijímat a být vděčni za tvé nevyžádané rady.
Když tě upozorním na to, co si neuvědomuješ, tak okamžitě tvrdíš, že to není pravda, že bys to musel vědět. Jak bys to mohl vědět, když si to neuvědomuješ? Inteligentní člověk by řekl, že se nad tím aspon zamyslí.

Na rozdíl od tebe je tady většina upřímná - na rovinu řeknou, že nevyžádané rady nechtějí. Ty o ně taky nestojíš, ale chceš je dávat druhým, a proto tvrdíš, že jsi za nevyžádané rady vděčný. Kdy jsi tady někomu byl za nevyžádanou radu vděčný?

Tohle, co děláš, se nazývá manipulace. Možná ti hodně lidí ty tvoje řečičky věří, skočí ti na ně. Já ne. Když něco tvrdíš, tak pozoruji, jestli to opravdu děláš nebo jestli jen kážeš vodu a sám piješ víno.

K zamyšlení je to od M. Tomášové : "Proč zrovna ty?" Asi o tobě moc dobré mínění neměla, jinak by takto nereagovala.

[armin]

Na rozdíl od tebe je tady většina upřímná - na rovinu řeknou, že nevyžádané rady nechtějí. Ty o ně taky nestojíš, ale chceš je dávat druhým, a proto tvrdíš, že jsi za nevyžádané rady vděčný. Kdy jsi tady někomu byl za nevyžádanou radu vděčný?

Vždy, když byla dobře míněná a uhodila hřebíček na hlavičku.

K zamyšlení je to od M. Tomášové : "Proč zrovna ty?" Asi o tobě moc dobré mínění neměla, jinak by takto nereagovala.

To bylo proto, že jsem tam jezdil tak jednou za jeden nebo dva měsíce a moc jsem se v tamním životě neangažoval jako tamních skalních několik, kteří tam jezdili pravidelně každý týden, pomáhali, cvičili atd.
A pak si sama odpověděla "asi že jsi se staral (duchovně) o ty své kamarády"

jestli jen kážeš vodu a sám piješ víno.

No tohle nevím co tím ty (a Honzam) myslíš. Já nic nekážu a pokud se o něčem zmiňuji, co by bylo hodno vyzkoušení, tak proto, že s tím mám sám velmi dobrou zkušenost. Dokonce mám dojem, že ani nikomu nic moc přímo neradím, jenom píšu o možných příčinách jistých psychologických jevů, co se tady stále opakují - například Petrovy vulgární a často hloupé komentáře k Janiným textům, navíc i ke komentářům a textům Jany na poradně.

[Alaja]

A pak si sama odpověděla "asi že jsi se staral (duchovně) o ty své kamarády"

Ve vyprávění jiných , co jezdívali na tu chatu, jsem dosud nenarazila na nějaké speciální starání se o někoho. Nevím, co si mám pod tím představit a koho.
Jednalo se o kamarády z chaty nebo o kamarády odjinud?
A jaké bylo to starání se?

[Trini]

A pak si sama odpověděla "asi že jsi se staral (duchovně) o ty své kamarády"

Ve vyprávění jiných , co jezdívali na tu chatu, jsem dosud nenarazila na nějaké speciální starání se o někoho. Nevím, co si mám pod tím představit a koho.
Jednalo se o kamarády z chaty nebo o kamarády odjinud?
A jaké bylo to starání se?

Mne víc zaujalo, že k Tomášovým moc nejezdil (teda až na tu konzultaci o svém probuzeném stavu ) a neangažoval se tam. To opět mnohé vysvětluje. Ale je fakt mistr výmluv, mlžení, odvracení pozornosti jiným směrem apod.. Hodně lidí mu na to určitě naletí.

[honzam]

Že v tom příspěvku kážeš vodu a piješ víno.

Mohla bys to nějak konkrétně rozvést?

Upozorňuješ druhé na nešvar způsobený jejich mindráky (nehodnotím, zda oprávněně), kdy potřebují být veřejně lepší než někdo jiný a v tom samém příspěvku napíšeš, že jsi v poznání sebe sama lepší než oni. Přijde mi to úplně absurdní. Takový malý test na narcistickou poruchu ... Setkal ses někdy na poradně nebo na inspiruj s někým, kdo by znal sám sebe víc než Ty?

[armin]

A pak si sama odpověděla "asi že jsi se staral (duchovně) o ty své kamarády"

Ve vyprávění jiných , co jezdívali na tu chatu, jsem dosud nenarazila na nějaké speciální starání se o někoho. Nevím, co si mám pod tím představit a koho.
Jednalo se o kamarády z chaty nebo o kamarády odjinud?
A jaké bylo to starání se?

Jednalo se o kamarády (i kamarádky), jeden je dokonce bratranec mé první manželky. Já jsem byl zpočátku tak zapálený, že ode mne "chytnul" kde kdo s kým jsem přišel do styku (ale nebylo to asi úplně náhodné, kdo se tomu "ohni" připletl do cesty) A spolu jsme diskutovali, pravidelně se scházeli, meditovali atd.
Opisovali jsme duchovní knihy, ilegálně tiskli na xeroxu atd.
Mám dojem, že Saša Hendruk, než přijel do Jílového, tak měl také svoji skupinu.

[armin]

Upozorňuješ druhé na nešvar způsobený jejich mindráky (nehodnotím, zda oprávněně), kdy potřebují být veřejně lepší než někdo jiný a v tom samém příspěvku napíšeš, že jsi v poznání sebe sama lepší než oni. Přijde mi to úplně absurdní. Takový malý test na narcistickou poruchu ... Setkal ses někdy na poradně nebo na inspiruj s někým, kdo by znal sám sebe víc než Ty?

No ono je to tak, že jsem mnohým už prošel, mnohými mindráky, strachy a podobnými deformacemi jsem sám také trpěl a díky duchovní cestě - bdělosti, naprostého odhodlání jsem je postupně "uviděl", uvědomil jsem si je a opustil je. A životní energie, pozornost jimi omezená, blokovaná, se uvolnila a vrátila do zdroje. Tedy těžiště bytosti se posunulo od rozptýleného stavu ve světě do přirozeně klidného a hlubokého stavu vědomí, uvědomění, ze kterého mysl, emoce, tělo je jaksi děním na povrchu.
Takže z toho pramení to prohlášení, že znám sám sebe více než většina ostatních zná sami sebe.
Ty to vnímáš jako narcistickou poruchu,
Kdybys prošel tím, co já, tak bys to dovedl zásadně odlišit.
Potkal jsem více sebe-uvědomělých lidí, ale tady na inspiruj nebo poradně se mi tak zatím nikdo nejeví. Zní to tady v té společnosti hodně blbě, narcisticky, ale je to pravda, proto odpovídám na tvoji otázku podle svého nejlepšího vědomí a svědomí takto i když se to nejspíš nesluší.

A někoho takového blízkého přirozeně hledám, proto ty mé provokativní komentáře, aby se takový, pokud by tu byl, projevil.
Tak si tu spontánní "tvorbu" mých komentářů vysvětluji.

[Alaja]

Jednalo se o kamarády (i kamarádky....

Děkuji za vysvětlení.

[honzam]

A někoho takového blízkého přirozeně hledám, proto ty mé provokativní komentáře, aby se takový, pokud by tu byl, projevil.

Co třeba Jana? Ta se zná dokonale, zatímco Ty se znáš jen dobře. Musíš uznat, že její poznání sebe sama je dokonale neotřesitelné. Žádný takový komentář s ním ani trochu nezachvěje. Máš to také tak?

[Alaja]

Potkal jsem více sebe-uvědomělých lidí, ale tady na inspiruj nebo poradně se mi tak zatím nikdo nejeví.

No jo, co se dá dělat....asi hledáš ty, co jsou stejně sebeuvědomělí, jako to máš ty.

A znáš nějaký rychlý způsob, jak prohrabávat sebe sama a to tak, aby to pak okamžitě poznali i lidi na internetu, že jsi se sám sebou už prohrabal? Pro případné zájemce...
Koukla jsem na strýčka googla, co se týče Sašy, a ten takové sebepoznávání propaguje také. Třeba v čajovně U Cherubína.

[honzam]

A jak jste na tom se svými "učiteli" vy?

Můj duchovní učitel je vostalpetr.

[Alaja]

PS:
Před lety jsem nějaké to sebepoznávání zkoušela také....a vůbec nevím proč.....co mne k tomu nutilo....

14./15.7.2000
V posledních dnech vpadávám do „alfy„ velice snadno. Jednou snad ještě dřív, než jsem se rozhodla, že bych chtěla meditovat.
V pravé dlani mám pocit, že mne kdosi drží za ruku (v místnosti jsem ale sama). Tuto noc mne „to„ drželo po celou dobu meditace.
…
Ponořila jsem se docela snadno. Přemýšlím o sobě, snažím se zkoumat své nitro. Vynořují se mi před očima různé životní situace. Příčiny znám a vím, že se už nebudou opakovat. Tak se rozplynou a je klid. Stále mne někdo drží za ruku.
Vize – nějaká místnost, otevřené dveře do další místnosti a v nich stojí nějaká žena, štíhlá, hezká. Věk – snad kolem 30, Na sobě má květované šaty. Vlasy hnědé, delší. Vjem zase mizí.
Ptám se kdo to je – kdo mne drží za ruku. Po chvilce se mi v myšlenkách vynořuje jméno EMA. Chvíli jsem přemýšlela, zda nějakou žernu tohoto jména neznám, ale na nikoho jsem si nevzpomněla. Otázky žádné nemám.
...

15./16.7.2000 24,00 – 1,30 hod.
Tentokrát to trvalo déle, než jsem se do meditace dostala. Obvyklé metody nezabíraly.
A tak jsem si „udělala„ skleněnou bednu, asi 1 x 1 x 1 metr, plnou toho, co jsem prožila a na co jsem si vzpomněla. Začala jsem ji pomalu otevírat, jako plechovku. Když jsem nazvedla víko, začaly se vynořovat různé vzpomínky, i to , co nevím co je.
Něco z mládí, něco z pozdější doby – ale vše známé věci. A něco, co vůbec moje nebylo...
....
Potom jsem cítila přítomnost čehosi obrovského, nehmotného a přece hmotného. Viděla jsem v tom temném šeru, jak se kroutí velké proudy tmavé energie… a já jsem těsně u toho – jen se dotknou rukou té skoro rovné kolmé průhledné plochy, jenž mne od toho odděluje.. Potom se to stáhlo. Zvolna jsem se z Alfy vracela. Pak jsem se ale znova vrátila. Tentokrát jsem ucítila při každém nádechu nosem vůni vody. Voda – jako ze sprchy, voda jako z bazénu, voda jako z mořské pláže, slaná mořská voda s vůní rybiny. A zrakově? Jako by mne omývaly veliké vlny vody, padající na mne z různých stran, zleva, zprava, různě se kroutily..
Pak to vše zmizelo – konec meditace.


18./19.7.2000 po 24 hod.
Meditace – přiznám se, že jsem skoro všechno zapomněla.
-opět mne kdosi držel za ruku
-cosi se dělo uvnitř mého těla, uprostřed hrudi, nějaký tlak – ale nebránilo mi to v dýchání
-3 – 5 x jsem cítila vůni. Pokaždé byla trochu jiná. Některá přímo „chutnala„ sladce (jak se dá při nádechu nosem rozeznat chuť?). Ale všechny byly velice příjemné, nevím, k čemu bych je mohla přirovnat.
-měla jsem dojem, že se mi kdosi snaží pomáhat, ale nevím k čemu…
-mysl jsem udržovala v klidu, i když v jednu chvíli na mne civěla zvířata s vyceněnými zuby. Tak jsem je „pohladila„ úsměvem a vidění zmizelo, aniž mne vyděsilo
-chtěla jsem cvičit dříve, kolem 21 hod., ale náš soused musel mimořádně hrát na harmoniku a zpívat. Tak jsem vše odložila na pozdější hodinu.

[armin]

A někoho takového blízkého přirozeně hledám, proto ty mé provokativní komentáře, aby se takový, pokud by tu byl, projevil.

Co třeba Jana? Ta se zná dokonale, zatímco Ty se znáš jen dobře. Musíš uznat, že její poznání sebe sama je dokonale neotřesitelné. Žádný takový komentář s ním ani trochu nezachvěje. Máš to také tak?

S Janou jsem se toho hodně nadiskutoval a docela spolehlivě jsem zjistil, že se vůbec nezná, že neví co dělá a proč to dělá. Je v takové duchovňácké psychoze. Pozná se to podle toho, jak plete páté přes deváté a pod. Necítíš tam žádné pevné hluboké tiché jádro, jen slova, pojmy a za nimi ta silná potřeba, "volání" po tom aby ji někdo uznával, miloval a kdoví co ještě. Myslím, že by například nedokázala být sama se sebou deset let na samotce, možná už po roce by jí přeskočilo. Ale třeba se mýlím - alespoň doufám, že se mýlím. Nicméně ji mám rád, tebe taky. Ale doopravdy z hloubi duše, ne jako Jana, která nejspíš ani neví (a necítí) co je Láska a nejspíš ani co je obyčejná lidská láska.
Ale co naděláš. Je to tak jak to je.

"Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat a to je tak všechno, co se s tím dá dělat"

[Nic]

Co třeba Jana? Ta se zná dokonale, zatímco Ty se znáš jen dobře. Musíš uznat, že její poznání sebe sama je dokonale neotřesitelné. Žádný takový komentář s ním ani trochu nezachvěje.

Ano. Mé "jsem" osvobozené od jakýchkoliv představ a ztotožnění, je stejné jako Tvé "jsem", jako "jsem" kohokoliv, kdo existuje. Bez ztotožnění neexistuje žádná úroveň a ani žádné dosažení.

Pokud by měly být dohady, komu se podařilo dosáhnout nejvyšší úrovně, tak nejvyšší úrovně mentálního ztotožnění se podařilo dosáhnout nepochybně Honzamovi. Zatímco většina z nás má tendenci ztotožňovat se pouze s osobní myslí, Honzamovi se podařilo ztotožnit se přímo s univerzální myslí. Proto se také v něm rodí dvojnost.

Zajímavé je, že většina hráčů končí ve hře Líla na políčcích 68 - 69. Honzamovi se podařilo dostat ve hře až na konec.

[Alaja]

Co třeba Jana? Ta se zná dokonale, zatímco Ty se znáš jen dobře. Musíš uznat, že její poznání sebe sama je dokonale neotřesitelné. Žádný takový komentář s ním ani trochu nezachvěje.

Ano. Mé "jsem" osvobozené od jakýchkoliv představ a ztotožnění, je stejné jako Tvé "jsem", jako "jsem" kohokoliv, kdo existuje. Bez ztotožnění neexistuje žádná úroveň a ani žádné dosažení.

Pokud by měly být dohady, komu se podařilo dosáhnout nejvyšší úrovně, tak nejvyšší úrovně mentálního ztotožnění se podařilo dosáhnout nepochybně Honzamovi. Zatímco většina z nás má tendenci ztotožňovat se pouze s osobní myslí, Honzamovi se podařilo ztotožnit se přímo s univerzální myslí. Proto se také v něm rodí dvojnost.

Zajímavé je, že většina hráčů končí ve hře Líla na políčcích 68 - 69. Honzamovi se podařilo dostat ve hře až na konec.

Je vidět, že o místních lidech víš jen to, co si tady o nich přečteš a co si pak svou vlastní myslí navíc upravíš.......

[honzam]

Co je na duchovní cestě nejdůležitější, jaký je váš názor?
Pro mě bylo nejdůležitější zachovat si alespoň zbytky zdravého rozumu a neulítnou někam, kde bych začal ztrácet schopnost sebereflexe.

[Nic]

Je vidět, že o místních lidech víš jen to, co si tady o nich přečteš a co si pak svou vlastní myslí navíc upravíš.......

Že by i Tys dosáhla toho co Honzam?

[Nic]

Je vidět, že o místních lidech víš jen to, co si tady o nich přečteš a co si pak svou vlastní myslí navíc upravíš.......

Že by i Tys dosáhla toho co Honzam?

A nebo že by Tvé neztotožněné "jsem" bylo jiné, než neztotožněné "jsem" kohokoliv z nás?