vostalpetr píše:Z mého pohledu dualita je iluzorním vnímáním světa.
Jo známe tvůj pohled,
ty zvládáš pouze dvě Šankarovy věty,
tu třetí už nechápeš,
proto taky píšeš hovadiny jako "já jsem ty"
Jenže
já jsem JÁ
ty jsi JÁ
hovno je JÁ
kopretina je JÁ
Tedy dualita stále zůstává akoráte je rozpoznána společná podstata všeho projeveného - JÁ
No tohle je docela jasný a jednoduchý, pochopitelné, rozpoznatelné i pro začátečníky. Je to podobné, jako zjištění, že vše, co vidíme včetně našeho těla je z atomů.
Super !
Ale tady ta opravdová - Velká duchovní cesta k Poznání - k poznání Já "sebepoznání Já" (ne jen rozpoznání toho "paprsku Já" v sobě - v individuu, naprosto omezeném jen na to, co zrovna vnímáme) teprve začíná.
Pan Tomáš nepracoval na rozpouštění ega, ale šel dál...
Někdo třeba řekne: "když to někdo potřebuje, tak proč ne". Tím mezi řádky říká já to nepotřebuji já už... Ano není tam už to volání Života, je to zastavení, odpočinek na dosaženém, možná upevnění, ale neměli bychom na tom ulpět, stavět. Jinak se nám to nakřaplé ego může zase uzdravit a ta vůně (volání, Milost) poznání nás může opustit.
"Je mnoho povolaných ale málo vyvolených""Kdysi Vznešený meškal v Kósambí v háji simpsapovém. Vznešný vzav do rukyjen
několik listů simpsapových, pravil mnichům: ,,Mnichové, co myslíte, čeho je více,
těchto několik simpsapových listů, které jsem vzal do ruky, či je více těch, které jsou
tam nahoře v simpsapovém háji?“
,,Pane, těch několik simpsapových listů, které Vznešený vzal do ruky, jest málo,
ale mnohem více je listů, kolik jich je tam nahoře v simpsapově háji.“
,,Mnichové, zrovna tak je mnohem více toho, co jsem poznal, co však jsem vám
nezvěstoval, ale jen málo toho, co jsem vám zvěstoval."
