Paradoxy píše:Eva Nada píše:Eva Nada píše:Pokud jsi udělal všechno, co se dalo podle tvého nejlepšího vědomí a svědomí, není třeba dál o tom špekulovat...
Upřímnou soustrast. Vím, jaké to je ztratit rodiče...., či velmi blízkého člověka...
Když už jsme u toho odchodu...
Nevím proč, a docela bych byla ráda za vaši zpětnou vazbu, pokud jste znali Alaju, Áju.
Já nevím proč, už je to to dost dlouho, co odešla na druhý břeh, v září to budou 2 roky a já ji tady, u sebe, kolem sebe, tady na těch stránkách pořád živě vnímám.
Nevím, jestli to tak někdo taky pociťujete.
Což by znamenalo, že je tady s námi pořád....
Přitom lidé a docela mě blízcí lidé, kteří odešli později a byli mi taky hodně blízcí, ty už tady tak citelně nevnímám, ale Alaju docela dost, až bych řekla fyzicky...
Je to zvláštní, byly jste si blízké? Jakým způsobem máš ten pocit?
Ano, byli jsme si blízké, i když jsme se nikdy osobně nesetkaly. Jen tady přes diskuze. Měla to trochu jinak položené, zajímaly ji jiné věci než mne, tím měla i jiné zkušenosti, jiný slovník, oslovovoali ji jiní autoři (např. Minařík, myslím že i Vacek?, kteří mi nic neříkají, dovedla být docela hodně svá, taková specificky svá. Na diskuzích jsme se setkávaly skoro stejně dlouho, jako s Miroslavem, vostálem, Trini (jmenuji jen ty, co tu jsou). Jistou dobu i Pedrito, než se na dlouhou dobu odmlčel...
Její odchod mne tak emocionálně nezasáhl, když odešla, i když samozřejmě ano, ale odchod jiných mě blízkých lidí se mnou docela dost emocionálně zasáhl. Vím, že jsou tady všichni, nemůže být jinak, ale Alaju tady vnímám jak jsem psala až skoro fyzicky. I když ji nevidím, neslyším, nic nepíše, je zkrátka tady v té naší sféře pořád a to říkám, kdo ví, proč, co chce ještě sdělit, nebo předat....? a že to - hlavně pro její spočinutí - není zas až tak dobře, tady tak dlouho pobývat...
Tak mě zajímá, jestli to vnímá někdo stejně nebo jenom já...