Jářek píše:Každý atom je akord, ty jej nevidíš, vidíš až jejich souzvuk v naladění sebe sama.
Každý prvek je tón, ale ty jej samotný neslyšíš, slyšíš až jejich harmonii, která zní v písni života.
A tak je to zpíváno a žito. Jen když se mluví o Pravdě, tak ona se nezastavuje jen u vyznění, ale proniká i těmi tóny, téhle velké symfonie.
Tady s tebou ne a nesouhlasím.
Každý atom, prvek, slovo atd. v sobě obsahuje neprojevený potencionál možného.
Každý akord, atom v sobě obsahuje latentní možnost třeba podobného, nebo i zcela opačného. Jinak zbarveného....
Posuzuješ samotný JEV = PROJEV a dáváš ho na úroveň harmonie.
A s tímto já nemohu souhlasit.
Jak už jsem psala x krát, znovu napíši: Slovo není Bůh, ale Bůh je i slovo.